pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 27C 69/2021-32,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení a smluvní pokutu kapitalizovanou částkou [částka] za dobu od [datum] do [datum] (výrok I.) a dále povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] (výrok II.).

2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalovaná poptala realizaci anhydritové podlahy v rekonstruovaném rodinném domě na adrese [adresa], okres [okres], žalobkyně pro žalovanou vypracovala dne [datum] (správně má být 2020 - poznámka odvolacího soudu) cenovou nabídku č. [rok] [číslo], s jejímiž podmínkami žalovaná souhlasila, což stvrdila svým podpisem. Na základě odsouhlasené výše specifikované cenové nabídky byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo„ Zhotovení anhydritové podlahy v rodinném domě na adrese [adresa], okres [okres]“ (dále jen„ dílo“), a to na základě oběma stranami potvrzené závazné objednávky č. [rok] [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ objednávka“). Dokončené dílo bez vad a nedodělků bylo žalobkyní (resp. pověřeným pracovníkem žalobkyně) žalované předáno dne [datum], o čemž byl sepsán dne [datum] předávací protokol, jímž bylo žalovanou stvrzeno, že jí bylo dílo předáno řádně a včas bez vad a nedodělků. Žalobkyně vystavila dne [datum] fakturu [číslo] znějící na částku [částka] se splatností ke dni [datum], kterou žalovaná neuhradila ani k výzvě ze dne [datum]. Žalovaná byla upozorněna na skutečnost, že byla mezi stranami sjednána smluvní pokuta pro případ prodlení s úhradou ceny díla ve výši 0,5 % z ceny díla za každý den prodlení, tj. [částka] za každý den prodlení. Nárok na zaplacení smluvní pokuty žalobkyně uplatnila ve výši [částka] za 65 dnů prodlení. Žalovaná nejprve telefonicky poté e-mailem ze dne [datum] notifikovala vady. Z denního zápisu stavby ze dne [datum], listu [číslo] vyplývá, že po vyschnutí, kdy již bylo dílo tzv. pochozí a umožňovalo kontrolu kvality, provedla žalovaná jeho prohlídku, při které zjistila vady díla spočívající ve špatné přípravě podkladu ze strany žalované, což potvrdili pracovníci žalované, a to pan [příjmení] a [příjmení], kdy v lokálních místech došlo k protečení anhydritu do podkladních vrstev, přičemž přípravu podkladu realizovala žalovaná a reklamované vady šly k tíži žalované jako objednatele. Neprovedl výslech svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

3. Po právní stránce soud posoudil věc dle § 2586 o. z. a dovodil, že se strany dohodly na rozšíření díla se zřetelem k výměrám podlah, jež měly být pokryty příslušným materiálem na větší ploše, tudíž i položení většího množství materiálu a tomu odpovídající větší ceně díla, což bylo prokázáno dokladem ze dne [datum] o provedení záměru podkladu a výšek litého potěru, ke kterému dal pracovník žalované, pan [příjmení] souhlas a pokyn k betonáži, což korespondovalo i s plánkem půdorysu podlaží předmětného domu s příslušnými výměrami pokrývaných podlah, dále s předávacím protokolem podlahy ze dne [datum] a následně i fakturou ze dne [datum], [číslo] O smluvní pokutě rozhodl podle § 2048 o. z., kdy si strany dohodly její výši 0,5 % ceny díla za každý den prodlení se zaplacením ceny díla. Kompenzační námitku žalované hodnotil jako obranu, která nebyla řádně skutkově tvrzena ani prokazována. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

4. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání a navrhla jej změnit a žalobu zamítnout. Po vyschnutí díla provedla žalovaná prohlídku, zjistila vady spočívající v podtečení podkladu, kdy vystouplo podlahové topení nepřiléhající k podlaze ke svislé stěně, popraskání betonu v rohu místnosti a nesprávné výšce podlahy. Vady řádně vytkla žalobkyni, která tvrdí, že tyto byly údajně způsobeny špatnou přípravou podkladu ze strany žalované. Ovšem nesprávná výška podlahy, kdy žalobkyně vylila vyšší vrstvu podlahy, způsobila žalované další problémy (úpravu protipožárních dveří, vybourání dodané podlahy a uložených zárubní, osazení dveřního otvoru novými zárubněmi). I kdyby žalovaná připravila podklady špatně, je specialistou, a měla při vynaložení odborné péče zjistit nevhodnou povahu podkladu a upozornit na to žalovanou, avšak nesplnila informační povinnost dle § 2594 o. z. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23Cdo 4815/2010).

5. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla napadený rozsudek potvrdit. Dílo bylo žalovanou převzato řádně a včas, bez vad a nedodělků, o čemž svědčí předávací protokol ze dne [datum]. Žalovaná odeslala notifikaci [datum], nicméně bez jednoznačné volby nároku. Žalobkyně provedla kontrolní prohlídku, avšak vady jdou k tíži objednatele. Žalovaná je stavební společnost, profesionál v oboru výstavby a rekonstrukce rodinných domů, odkázala na záznam ve stavebním deníku ze dne [datum].

6. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a neshledal odvolání žalované důvodným.

7. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, správně zjistil skutkový stav, z něhož odvolací soud vychází, a správně věc posoudil i po právní stránce. Předmětem řízení byly dva samostatné nároky, jednak úhrada ceny provedeného díla ve výši [částka], jednak smluvní pokuta za 65 dnů prodlení od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Soud prvního stupně správně uzavřel, že mezi stranami došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o dílo dle § 2586 o. z. nikoli v ústní podobě, jak namítala v řízení žalovaná, nýbrž v písemné podobě, jak vyplývá ze závazné objednávky, věta třetí, a to na základě cenové nabídky ze dne [datum]. Původní nabídka vycházela z dostupných informací a podkladů pro výšku lité hmoty v průměru 45 mm na plochu 134 m2, přičemž v případě lití vyššího průměru anhydritového potěru z cenové nabídky vyplývá, že bude účtován příplatek 5 mm/ [částka] m2, což bude dopočítáno ze spotřeby materiálu. Z plánků potvrzených oběma stranami dne [datum] soud prvního stupně správně dovodil, že se strany dohodly na rozšíření díla, z původně nabízené plochy 43,6 m2 došlo ke změně, kdy plocha místností označených v pláncích červeně, činí v celkovém součtu 54,25 m2, a tomu odpovídá i fakturovaná částka na 54 m2. Z plánků oběma stranami potvrzených dne [datum] a stranami nikterak nezpochybněných dále vyplývá dohoda stran o přidání 5 cm, jakož i potvrzení, že byl proveden záměr podkladu a výšek litého potěru, investor se záměrem souhlasil a dal pokyn k betonáži. Dne [datum] strany podepsaly předávací protokol, v němž nebyly vytčeny žádné vady.

8. Rozhodující otázkou tak bylo posouzení, zda byla řádně a důvodně uplatněna reklamace. Odvolací soud konstatuje, že uplatnila-li žalovaná nárok na slevu z ceny díla ve výši [částka] teprve ve vyjádření k žalobě, nelze její reklamaci považovat za řádně uplatněnou.

9. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu k řádnému uplatnění práv z odpovědnosti za vady nestačí v průběhu záruční doby vadu zhotoviteli vytknout (reklamovat), ale je nutné, aby v této lhůtě objednatel zároveň uvedl, jaké právo z důvodu reklamované vady vůči zhotoviteli uplatňuje. Reklamace je jednostranný právní úkon objednatele adresovaný zhotoviteli, jímž objednatel vytýká určité závady věci zhotovené na zakázku; sama o sobě nemá přímé právní účinky. Teprve uplatněním práva z odpovědnosti za vady, tj. (opět) jednostranným právním úkonem objednatele adresovaným zhotoviteli, kterým objednatel dává na vědomí, jaké právo v souvislosti s reklamovanou vadou zvolil, vznikne zhotoviteli v rámci odpovědnostního vztahu konkrétní povinnost odpovídající uplatněnému právu; oba právní úkony mohou být uplatněny současně nebo samostatně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33Cdo 4944/2015). Zjednodušeně řečeno, z reklamace musí vyplývat nejen, co je obsahem reklamace (popis vady), ale též který způsob vyřízení reklamace žalovaná požaduje (uplatněné právo například na dodání nové věci či opravu, slevu, apod.). Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla pouze, že vady notifikovala nejprve telefonicky, poté e-mailovou zprávou ze dne [datum]. Z tohoto emailu však nevyplývá, že by vady řádně reklamovala, když zcela absentuje, čeho se po žalobkyni domáhá. Z vyjádření žalované ze dne [datum] pouze vyplývá, že po společné schůzce stran, z níž byl vyhotoven a stranami podepsán dne [datum] zápis ve stavebním deníku na listu [číslo] žalobkyně nabídla slevu [částka]. Žalovaná tudíž v řízení ani netvrdila, že by řádnou reklamaci včetně volby práva uplatnila ústně, proto soud prvního stupně nepochybil, neprovedl-li dokazování výslechem svědků [příjmení] a [příjmení]. Z citovaného zápisu ze dne [datum] se podává, že žalovaná zastoupená p. [příjmení] a [příjmení], podepsala, že„ reklamované vady jsou způsobeny špatnou přípravou podkladu, v lokálních místech došlo k protečení anhydritu do podkladových vrstev, avšak přípravu podkladu realizovala žalovaná a vady jsou k její tíži“. Obě strany dne [datum] stvrdily svými podpisy, že si žalobkyně před vylitím podlah podloží zkontrolovala a žalovaná dala pokyn k vylití. Obě strany jsou přitom profesionály. K porušení informační povinnosti dle § 2594 o. z. nedošlo. Soud prvního stupně uvedl, že hodnotil kompenzační námitku jako obranu, která nebyla řádně skutkově tvrzena ani prokázána. S tímto závěrem se odvolací soud veskrze ztotožňuje. Uplatnila-li žalovaná ve vyjádření k žalobě kompenzační námitku ve výši [částka] s tvrzením, že tuto vynaložila za nápravu škod (úprava protipožárních dveří, vybourání části podlahy a pod ní uložených zárubní), je nutno uvést, že neuplatnila-li řádně reklamaci (neboť absentuje, jaké právo z důvodu reklamované vady uplatňuje), odpovědnost za vady nelze dovodit. Zároveň přitom platí, že neuplatnil-li objednatel nároky z odpovědnosti za vady díla, nemůže se domáhat náhrady škody vzniklé mu z vadného plnění zhotovitele v rozsahu, ve kterém se mohl domoci uspokojení uplatněním práv z odpovědnosti za vady; mohl by se však domáhat náhrady další (následné) škody, vzniklé mu v důsledku vadného plnění zhotovitele. Žalovaná rozhodné okolnosti na svoji obranu ani řádně netvrdila, proto nedůvodně vytýká soudu prvního stupně, že neprovedl dokazování výslechem jí navržených svědků. Netvrdila ani, že by jí započitatelná (a tedy pohledávka splatná před kompenzačním úkonem) pohledávka z titulu náhrady škody vznikla (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33Cdo 4967/2017).

10. K nároku na smluvní pokutu ve výši [částka] - odvolací soud se plně ztotožnil s právním posouzením věci dle § 2048 o. z. vycházeje ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, že se strany písemně dohodly na smluvní pokutě ve výši 0,5 % ceny díla za každý den prodlení se zaplacením, jak vyplývá ze sedmého odstavce závazné objednávky č. 2020 [číslo]. Protože splatnost faktury nastala dne [datum], následující den započalo prodlení žalované s její úhradou, a žalobkyni tak vznikl nárok na smluvní pokutu za porušení povinnosti žalované uhradit cenu díla včas, kterou kapitalizovala ve správné výši. Výše smluvní pokuty není nijak nepřiměřená a je samostatným nárokem, netvoří příslušenství pohledávky (§513 o. z. a contrario).

11. Odvolací soud souhlasí se závěry soudu prvního stupně, který žalobě vyhověl, když neshledal obranu žalované důvodnou, a proto rozsudek jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.

12. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšné žalobkyni odvolací soud přiznal náklady právního zastoupení sestávající z odměny advokáta ve výši [částka] za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání, a účast u jednání odvolacího soudu) podle § 11 odst. 1 písm. k), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. Dále žalobkyni náleží 2 náhrady hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.) a podle § 137 odst. 3 o. s. ř. též 21% DPH ve výši [částka], tj. náklady právního zastoupení [částka], které s ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. odvolací soud přiznal k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.