pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 10C 13/2021-66,

1. Výše uvedeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok II.), a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce na náhradu nákladů řízení [částka] (výrok III.).

2. Soud prvního stupně (dále též„ soud“) takto rozhodl o žalobě, ve znění částečného zpětvzetí žaloby ze dne [datum], kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tvrzením, že na základě dohody potvrzené e-mailem provedla pro žalovaného opravu kordonové římsy po obvodu domu na adrese [adresa]. K předání díla došlo dne [datum], pracovní výkazy pracovníků žalobkyně žalovaný průběžně osobně potvrzoval. Za provedené práce vystavila žalobkyně žalovanému fakturu znějící na částku [částka], kterou žalovaný neuhradil ani na základě upomínky. V průběhu řízení žalovaný uhradil částku [částka], o kterou byla žaloba vzata zpět a řízení bylo v této části (usnesením ze dne [datum] 202) zastaveno. Žalovaný v následném vyjádření nárok žalobkyni uznal co do částky 750 Kč/bm za zhotovení římsy, tj. co do částky [částka], kterou je připraven žalobkyni zaplatit. Neuznal však náklady na práce, které byly účtovány hodinovou sazbou [částka], neboť tyto dodatečné štukatérské práce provedl pro žalovaného náhradní dodavatel. Z uvedených důvodů navrhl žalovaný zamítnutí žaloby v částce přesahující částku [částka].

3. Soud z e-mailu ze dne [datum], který zaslala žalobkyně (jednatelka [jméno] [příjmení]) žalovanému, zjistil, že text obsahuje cenovou nabídku za (mimo jiné) výrobu 34 bm římsy spodní nad parapetem za 750 Kč/bm, tj. [částka] bez DPH, a instalaci nových říms a další práce v hodinové sazbě [částka] bez DPH. Dále soud zjistil, že žalovaný žalobkyni e-mailem ze dne [datum] sdělil, že cena z nabídky platí. Z výkazu práce potvrzeného žalovaným soud zjistil, že pracovníci žalobkyně na zakázce odpracovali celkem 118 hodin. Za provedené práce vystavila žalobkyně žalovanému fakturu ([číslo]) splatnou dne [datum] a znějící na celkovou částku [částka], z toho za římsu štukovou částku 25 500, tj. 750 Kč/bm za 34 bm a za štukatérské práce - instalace římsy částku [částka] za 118 hodin po [částka]. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván. V reakci na výzvu uvedl, že dílo bylo zhotoveno k jeho naprosté spokojenosti, dlužná částka však neodpovídá dohodě, neboť byla navýšena o více než 50 %. Soud provedl dokazování dalšími listinami, výslechem svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a účastnickým výslechem žalobce a uvedl, jaké skutečnosti z nich zjistil (odvolací soud pro stručnost na tuto část odůvodnění napadeného rozhodnutí odkazuje).

4. Ze skutkových zjištění učinil soud závěr, že předmětem smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení byla výroba a instalace římsy. Cena byla přesně sjednána tak, že cena za výrobu 34 bm římsy spodní nad parapetem bude za 750 Kč/bm, tj. [částka] bez DPH, a instalace nových říms a další práce v hodinové sazbě za [částka] bez DPH. Žalovaný cenu z nabídky odsouhlasil. Žalobkyně následně vystavila fakturu přesně dle cenové dohody, tedy zvlášť vyúčtovala výrobu římsy na [částka] a zvlášť její instalaci na [částka] (tj. 118 hodin x [částka]). Žalovaný provedenou práci nesporoval, nereklamoval, byl s ní spokojen, nesporoval ani pracovníky žalobkyně odpracované hodiny, které ostatně sám na výkazu práce potvrdil.

5. Po právní stránce věc soud prvního stupně posoudil dle ustanovení § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), zejména poukázal na § 2586 odst. 1, odst. 2 o. z., a § 2604 o. z.

6. Dále soud uvedl, že ve vyjádření k žalobě žalovaný souhlasil s cenou za výrobu římsy v částce [částka] (750 Kč/bm) a tuto částku následně uhradil. Na jednání soudu konaném dne [datum] žalovaný naopak uznal částku [částka] odpovídající hodinové sazbě [částka] x x 118 hodin a neuznával částku [částka] za výrobu římsy. Tvrdil, že technologie výroby římsy měla být jiná, současně však uvedl, že poté, co zjistil, že žalobkyně římsu vyrábí jinak, než myslel, nijak nezasáhl a práce schválil. Pokud mělo z vyjádření žalovaného vyplynout, že snad rozpočet ceny díla špatně pochopil, uvedl soud, že rozpočet byl vyhotoven zcela jasně a konkrétně. V této souvislosti soud poukázal na (opakované) vyjádření žalovaného, že v oboru pracuje již 30 let, nezdá se tedy být pravděpodobné, že by pro něj cenový rozpočet měl být méně srozumitelný.

7. Následně soud uzavřel, že žalobkyně pro žalovaného na základě dohody provedla objednané práce, žalovaný však za ně neuhradil vyfakturovanou částku, která plně plyne z cenového rozpočtu schváleného žalovaným, přičemž žalovaný práce nesporoval (byl s nimi spokojen), soud tudíž žalobu shledal důvodnou. Pouze co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení žalobu zamítl, neboť částka [částka] byla dne [datum] uhrazena, a od tohoto data z ní proto nelze účtovat úrok z prodlení.

8. Žalovaný ve včasném odvolání uvedl, že odvolání podává pouze do výroků I. a III. napadeného rozsudku s tím, že soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a že rozhodnutí soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, odvolací důvody však nekonkretizoval. V (následném) odůvodnění odvolání uvedl, že soud prvního stupně přistoupil k projednání věci formalisticky, bez zájmu o nalezení skutkové podstaty problému. Soudkyně během projednávání věci několikrát připustila, že projednávané problematice („ odborným parametrům struktury díla“) nerozumí. Zdůraznil, že požadoval provedení díla způsobem„ tažená římsa“ v ceně [částka] za běžný metr. Jen tuto cenu byl ochoten zaplatit, při posledním soudním jednání však připustil„ kompromisní navýšení ceny díla“, neboť složitost členění a s tím spojená pracnost byla vyšší. Varianta zhotovení díla systémem odlití římsy v dílně s následnou montáží byla jednak nevhodná, jednak neobjednaná. Závěrem navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že se žaloba zamítá.

9. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že žalovaný při provádění díla nenamítal nevhodný postup ani kvalitu, znalecký posudek v průběhu řízení nenavrhoval. Soud provedl řádné dokazování a rozhodl po právu, proto navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

10. Při jednání odvolacího soudu žalovaný rekapituloval svou argumentaci v řízení, zdůraznil, že trvá na tom, že byla použita nesjednaná metoda zhotovení římsy, použita měla být metoda„ vytažení římsy šablonou“ za cenu stanovenou dle běžných metrů, hodinovou sazbu za instalaci římsy si neobjednal.

11. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a zákona č. 199/1963 Sb. (dále též „o. s. ř.“)), a odvolání neshledal důvodným.

12. Z obsahu spisu je patrné, že žalovaný nesporoval skutečnost, že dílo bylo provedeno, ani jeho kvalitu či počet hodin odpracovaných pracovníky žalobkyně. Z nabídky žalobkyně (ze dne [datum], kterou žalovaný přijal dne [datum]), je zřejmé, že (vedle dalších položek, které se, jak bylo nesporné, nerealizovaly) obsahuje samostatnou položku označenou jako„ 34 bm římsa spodní nad parapetem 750 /bm [částka] bez DPH“ a další samostatnou položku„ instalace nových říms, oprava říms, šambrán, a dalších dekoračních prvků fasády v hodinové sazbě 300 /bez DPH/ hod. štukatéra“.

13. Soud prvního stupně v dostatečném rozsahu zjistil skutkový stav a po právní stránce věc správně posoudil, když smlouvu, kterou účastníci uzavřeli, správně posuzoval dle ustanovení o smlouvě o dílo (§ 2586 a násl. o. z.) Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že na základě nabídky zaslané žalobkyní žalovanému, kterou žalovaný přijal, byla mezi účastníky řízení sjednána smlouva, jejíž předmět byl sjednán jasně a určitě, stejně tak (jasně a určitě) byla sjednána i cena díla. Soud prvního stupně přiléhavě poukázal na skutečnost, že položky uvedené ve faktuře, kterou žalobkyně žalovanému vystavila, odpovídají způsobu, jímž byly předmět díla a jeho cena sjednány, když cena za zhotovení římsy byla sjednána jako cena za běžný metr (dále též„ bm“) a cena za instalaci římsy byla stanovena jako cena za hodinu práce. Případný byl i poukaz soudu prvního stupně na skutečnost, že žalovaný nesporoval ani počet běžných metrů římsy, ani počet hodin práce pracovníků žalobkyně.

14. Žalovaný namítal, že soud prvního stupně přistoupil k projednání věci formalisticky, bez zájmu o nalezení skutkové podstaty problému. Dále uvedl, že soudkyně během projednávání věci několikrát připustila, že projednávané problematice („ odborným parametrům struktury díla“) nerozumí. Pokud takové výroky soudkyně skutečně zazněly, lze souhlasit s tím, že byly nemístné, nicméně, vytýkal-li žalovaný soudu nedostatek odborných znalostí v oboru stavebnictví, není z jeho námitky patrné, jaký konkrétní dopad měl tento nedostatek mít ve vztahu k napadenému rozhodnutí. Pro posouzení zásadní otázky (co bylo předmětem smlouvy o dílo) odborných znalostí z oboru stavebnictví třeba nebylo, tato skutečnost byla zřejmá z textu nabídky. Navíc, pokud by odborného posouzení některých otázek z uvedeného oboru bylo potřebné, nemohl by soud vycházet ze svých znalostí (i kdyby jimi disponoval), neboť takový postup občanský soudní řád neumožňuje. K posouzení odborných otázek slouží např. znalecké posudky, potřeba znaleckého zkoumání však v této věci nenastala (žalovaný ostatně takový důkaz ani nenavrhoval).

15. Rovněž námitka formalistického přístupu soudu zůstala bez bližší konkretizace. Z hlediska požadavků, které na dokazování v řízení klade občanský soudní řád, odvolací soud žádné pochybení neshledal. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, srozumitelně vyložil, jaké důkazy provedl a jaká zjištění z nich učinil, přičemž provedené důkazy hodnotil v souladu s § 132 o. s. ř.

16. Námitce žalovaného, že při zhotovení římsy měla být použita metoda„ vytažení šablonou“, byla však použita metoda dílenské výroby (odlití) jednotlivých dílců a jejich následné instalace, odvolací soud nepřisvědčil. Z nabídky žalobkyně, kterou žalovaný přijal, je zcela zřejmé, že (vedle dalších položek, které se nerealizovaly) obsahuje samostatnou položku označenou jako„ římsa spodní nad parapetem“ a další samostatnou položku„ instalace nových říms, oprava říms, šambrán, a dalších dekoračních prvků fasády“. Ze skutečnosti, že nabídka obsahuje jednak položku týkající se zhotovení římsy, jednak položku, která se týká její instalace, vyplývá, že sjednána byla metoda dílenské výroby jednotlivých dílců římsy a jejich následné instalace na místě.

17. Namítal-li žalovaný, že hodinovou sazbu za instalaci si neobjednal, a vysvětloval-li skutečnost, že denně svým podpisem potvrzoval pracovníkům žalobkyně počet odpracovaných hodin ve výkazu práce tím, že měl za to, že potvrzuje jen podklad pro výplatu mzdy uvedených pracovníků, jedná se též o námitky nepřípadné. O skutečnosti, že hodinová sazba za instalaci římsy sjednána byla, nelze mít (z důvodů shora uvedených) pochyby. Výše uvedené vysvětlení důvodu, pro který žalovaný podepisoval výkaz práce, nemůže ničeho změnit na tom, jak byl předmět smlouvy sjednán. Ve vztahu k hlavní námitce žalovaného, totiž, že římsa byla zhotovena jinou metodou, než která byla sjednána, má však podstatný význam jiná skutečnost, která z podepisování výkazu práce vyplývá, totiž, že žalovaný denně práce sledoval. Žalovanému tudíž, jako osobě v oboru stavebnictví podnikající, muselo být zřejmé, že se používá jiná metoda zhotovení římsy, než která (podle jeho názoru) měla být sjednána, přesto nijak nezasáhl (tj. např. nepožadoval přerušení prací) a nedomáhal se zhotovení římsy metodou„ vytažení šablonou“. Lze dodat, že v záhlaví výkazu prací (který žalovaný denně potvrzoval) je uveden údaj„ zakázka: [ulice] - montáž římsy, oprava štuků)“. I tato skutečnost svědčí ve prospěch závěru, že žalobkyně zhotovila římsu sjednanou metodou (která předpokládala instalaci, resp. montáž, dílensky vyrobených dílců na místě samém), neboť žalovaný takto nadepsaný výkaz prací podepisoval a ničeho nenamítal.

18. Vzhledem k tomu, že soud prvního stupně správně rozhodl též o nákladech řízení (výrok III.), odvolací soud, z důvodů výše uvedených, rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadených výrocích I. a III. jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.); ve výroku I. provedl jen formulační úpravy k opravě zjevných nesprávností.

19. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni náleží náhrada nákladů za zastoupení advokátem stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) z tarifní hodnoty (§ 8 AT) ve výši [částka] za 2 úkony právní služby po [částka] dle § 11 odst. 1 písm. d), g) AT (vyjádření k odvolání a účast na jednání dne [datum]). Dále žalobkyni náleží 2 paušální náhrady výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % dle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) o. s. ř., v součtu tedy [částka].