pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. 27C 140/2018-503,

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] se zákonnými úroky z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok I.), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na nákladech řízení [částka] (výrok II.) a České republice [částka] (výrok III.).

2. Takto rozhodl o žalobě na náhradu škody představující rozdíl mezi žalobkyní tvrzenou obvyklou cenou [částka] a výtěžkem dražby [částka], kterou právní předchůdkyně žalované měla jako dražebník způsobit žalobkyni tím, že nezajistila řádné ocenění předmětu dražby (pozemky parc. č. st. [číslo], parc. č. st. [číslo], parc. č. st. [číslo], parc. [číslo] parc. [číslo] stavby na těchto pozemcích stojících, vše v k. ú. [obec]), jenž se konala dne [datum], který byl ve vlastnictví žalobkyně jako zástavního dlužníka.

3. Vyšel ze zjištění, že dne [datum] žalovaná vyhlásila konání nedobrovolné elektronické veřejné dražby na den [datum]. Dražebníkem byla žalovaná, navrhovatelem dražby byla [právnická osoba], dlužníkem byl [jméno] [příjmení] a zástavcem a vlastníkem předmětu veřejné dražby byla žalobkyně. Předmětem dražby byl skladovací areál v k. ú. [obec]. Dopisem ze dne [datum] dlužník R. [příjmení] u žalované namítl nesprávnost ocenění předmětu dražby. Dne [datum] žalovaná oznámila upuštění od dražby stanovené na [datum], a to na základě písemné žádosti navrhovatele. Dne [datum] žalovaná vyhlásila konání dražby na [datum]. Dražebník, navrhovatel dražby, dlužník, zástavce a vlastník předmětu veřejné dražby, jakož i předmět dražby, byly stejné. Cena předmětu dražby byla stanovena znaleckým posudkem [právnická osoba] ze dne [datum] [číslo] na [částka]. Dopisem ze dne [datum] dlužník R. [příjmení] žalované znovu namítl, že ocenění předmětu dražby je nesprávné. Žádal o odklad dražby nařízené na [datum] a o zajištění nového ocenění předmětu dražby. Dne [datum] se konala veřejná dražba nedobrovolná, při níž byla dosažena cena vydražením [částka] Náklady vynaložené na dražbu činily celkem [částka], výtěžek veřejné dražby po odečtení nákladů činil [částka]. Z výtěžku dražby byla z necelé poloviny uhrazena pohledávka [právnická osoba], nevypořádána zůstala pohledávka pro [právnická osoba] Obvyklá cena předmětu dražby ke dni dražby se pohybovala od [částka] do [částka]. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovanou k úhradě náhrady škody způsobené dražebníkem ve výši [částka], což žalovaná v dopisu ze dne [datum] odmítla. Nemovitosti bylo oceněny dne [datum] znaleckým posudkem, jehož objednatelkou byla žalobkyně, [právnická osoba], výnosovou metodou s tržní hodnotou [částka]; dne [datum] znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] s tržní hodnotou [částka] výnosovou metodou. Dne [datum] znalkyní [jméno] [příjmení] pro daňové účely [částka], dne [datum] znalkyní [příjmení] [příjmení] ke zjištění hodnoty zástavy ve výši [částka], dne [datum] znalcem [jméno] [příjmení] k žádosti objednatele soudního exekutora JUDr. [příjmení] částkou [částka], dne [datum] pak stejným znalcem pro účely exekučního řízení [částka], dne [datum] [jméno] [příjmení] ve výši [částka], dne [datum] znaleckým ústavem ENI CONSULT ve výši [částka], dne [datum] znaleckým ústavem [právnická osoba] k žádosti žalované ve výši [částka] ke dni dražby [datum].

4. Po právní stránce posoudil věc dle § 13 odst. 1, § 63 odst. 4 a § 65 zákona č. 26/2000 Sb. a § 2894 a 2952 o. z. a dovodil, že žalovaná při provádění dražby neporušila povinnost dle § 13 odst. 1 zákona o veřejných dražbách, a chybí-li tento předpoklad, odpovědnost žalované za případnou škodu nevznikla. Dále s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 21Cdo 732/2006, a nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 2839/14, uzavřel, že v daném případě z výtěžku zpeněžení zástavy byla uspokojena část zajištěné pohledávky. Obvyklá cena předmětu dražby činila [částka]. Zúčtuje-li se tato obvyklá cena předmětu dražby proti výtěžku dražby, který zde dosáhl [částka], vychází záporná hodnota škody, totiž - [částka]. Jinými slovy, žalobkyni škoda nevznikla. Nevznikla-li žalobkyni škoda, potom nebyl naplněn další předpoklad pro vznik odpovědnosti žalované za škodu. Dále konstatoval, že za situace, kdy žalovaná neporušila právní povinnosti a kdy žalobkyni nevznikla škoda, nemohla vzniknout příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody. Podobně nelze ani uvažovat o zavinění na straně žalované. Neztotožnil se s námitkou o nedostatku věcné aktivní legitimace žalobkyně, kterou opírala o nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2839/14 a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29Odo 1343/2006 či 29Cdo 2105/2007, a uzavřel, že zástavní dlužník, který není současně obligačním dlužníkem, je aktivně legitimován k náhradě škody. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

5. Proti rozsudku podala odvolání žalobkyně a navrhla rozsudek zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. I nadále zastává názor, že obsah znaleckého posudku [právnická osoba] ze dne [datum] neodpovídá zákonu č. 151/1997 Sb., obsahuje zásadní metodologické pochybení. Uvedl-li znalec obvyklou cenu souboru nemovitostí, které jsou k datu ocenění uvedeny na [list vlastnictví], k.ú. [obec], pak jsou předmětem ocenění pouze stavby a absentuje ocenění pozemků tvořících předmět ocenění. Znalec nevysvětlil použití koeficientů. Žalobkyně netvrdila, že by měly být oceněny jednotlivé nemovitosti jakoby spolu nesouvisely, nicméně použitá metoda nesmí vést k tomu, že výsledkem použití koeficientů je výrazně nižší cena. Soud je povinen ustanovit znalce k podání revizního znaleckého posudku, vzbuzují-li závěry důvodné pochybnosti o správnosti, soud prvního stupně se s touto argumentací nevypořádal, a rozsudek je nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů. Je nerozhodné, že námitky dlužníka p. [příjmení] proti druhému ocenění jsou totožné s námitkami proti prvému ocenění, žalovaná se jimi i přesto měla zabývat.

6. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla napadený rozsudek potvrdit. Nebyla nikdy žalobkyní upozorněna na nesprávnost znaleckého posudku, přesto nechala k námitkám p. [příjmení] zpracovat kontrolní znalecký posudek znaleckým ústavem [právnická osoba], z něhož vycházela, následné obsahově totožné námitky p. [příjmení] (nikoli žalobkyně) již byly vypořádány. Namítá-li žalobkyně správnost znaleckého posudku [právnická osoba], je předmětem ocenění obvyklá cena souboru nemovitostí - skladového areálu, tedy všech pozemků, jejichž součástí jsou stavby. Během výslechu znalce při jednání dne [datum] byly odstraněny veškeré pochybnosti o nesprávnosti či neúplnosti posudku, proto nebylo třeba jej nechat přezkoumat jiným znalcem. Znalec se vypořádal s jednotlivými námitkami týkajícími se jak výměry areálu, velikosti všech pozemků, tak i zhoršeného technického stavu a provedení výpočtu v Excelu. Aplikuje-li se vzorec výpočtu možné škody vycházející z rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2839/14 a Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 732/2006, pak se obvyklá cena zjištěná znalcem [částka] - cena vydražená (po odečtení nákladů dražby) ve výši [částka], rovná záporné hodnotě, a žádná škoda žalobkyni vzniknout nemohla.

7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a neshledal odvolání žalobkyně důvodným.

8. Soud prvního stupně zjistil skutkový stav v dostatečném rozsahu, z něhož odvolací soud vychází, a nepochybil, pokud neprovedl revizní znalecký posudek. Odvolací soud souhlasí se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně, na něž pro stručnost odkazuje.

9. Soud prvního stupně správně uzavřel, že žalovaná (resp. její právní předchůdkyně) neporušila povinnosti uvedené v § 13 odst. 1 zák. č. 26/2000 Sb., neboť v souladu se zákonem zajistila odhad nemovitosti, a nechala vypracovat posudek Ing. [příjmení] (č.l. 86), která určila obvyklou cenu nemovitostí dle stavu ke dni [datum] porovnávací metodou částkou [částka], k námitkám p. [příjmení] v dopisu ze dne [datum] (bez razítka společnosti, bez údaje, že by vystupoval jako jednatel, č.l. 51) žalovaná oznámila upuštění od dražby, která se měla konat dne [datum], a nechala vypracovat znalecký posudek za účelem ocenění nemovitostí znaleckým ústavem [právnická osoba], jenž ke dni [datum] určil obvyklou cenu provozního areálu částkou [částka] (č.l. 103 a násl.). Pan Binder dopisem ze dne [datum] (bez razítka a bez jakéhokoli údaje o tom, že jedná za žalobkyni, č.l. 59) podal námitky i proti správnosti tohoto znaleckého posudku s odkazem na znalecký posudek znalce [příjmení], nesouhlasil s použitými koeficienty a domáhal se nového revizního ocenění předmětu dražby. Nedobrovolná veřejná dražba se konala dne [datum], nejnižší podání bylo stanoveno částkou [částka] na základě znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba], a nemovitosti byly vydraženy za cenu [částka], náklady dražby činily [částka], výtěžek dražby byl stanoven částkou [částka]. Znalecký posudek nebyl starší 6 měsíců, a cena v něm stanovená žádným zásadním způsobem nevybočuje z obvyklé ceny. Lze tak konstatovat, že žalovaná postupovala v souladu se zákonem, poté, co byla namítnuta nesprávnost znaleckého posudku Ing. [příjmení], nechala vypracovat nový znalecký posudek znaleckým ústavem. Za tohoto stavu neporušila žádnou povinnost, provedla-li dražbu, aniž by znovu vypořádala stejné námitky p. [příjmení]. Ostatně jinak by argumentace žalobkyně ve svém důsledku znamenala, že osoba, která si nepřeje, aby k dražbě došlo, by donekonečna mohla namítat nesprávnost znaleckých posudků a dražba by se v důsledku takových námitek nemohla uskutečnit nikdy.

10. Nad rámec závěru, že žalovaná neporušila povinnost dle § 13 odst. 1 zák. č. 26/2000 Sb. odvolací soud konstatuje, že o tom, že cena nemovitostí byla stanovena v mezích obvyklé ceny (a tedy žalobkyni ani nemohla vzniknout škoda) svědčí i znalecký posudek [právnická osoba] [číslo] ze dne [datum] (č.l. 305 a násl.), jenž v průběhu soudního řízení předložila žalovaná, a tento obsahuje doložku dle § 127a o. s. ř. Oprávněnost použití znaleckého posudku předloženého jednou ze stran obsahujícího doložku dle § 127a o. s. ř. vyplývá např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 26Cdo 3928/2013. Znalecký ústav určil obvyklou cenu souboru nemovitostí (skladového areálu), tj. nemovitostí i stavby na nich postavené, ke dni konání dražby [datum], ve výši [částka]. Znalecký ústav vycházel mj. i ze znaleckého posudku Ing. [příjmení] ze dne [datum] (na č.l. 17, jenž ocenil nemovitosti částkou [částka], nicméně vycházel přitom z výnosu z nájmu [částka], a tedy cenu bez nájmu určil částkou [částka]), dále téhož znalce ze dne [datum], jímž určil obvyklou cenu [částka], přitom přihlížel k tomu, že nemovitosti jsou v nájmu; dále měl znalecký ústav k dispozici znalecký posudek Ing. [příjmení] a znaleckého ústavu [právnická osoba]). Znalec ze znaleckého ústavu byl řádně vyslechnut, vysvětlil, jakým způsobem dospěl ke svým závěrům, přičemž odstranil veškeré pochybnosti; ohledně výměry objasnil, že znalecký ústav sice sám neprovedl místní šetření, avšak vycházel ze znaleckého posudku Ing. [příjmení] (jenž na str. 4-5 svého posudku z roku 2013 určil průměrnou zastavěnou plochu podlaží a přitom přesně uvedl, jak k tomu dospěl), tyto závěry přezkoumal znalecký ústav a vycházeje ze zastavěné plochy, kterou však v důsledku zkosených stropů převedl pomocí koeficientů 0,8 a 0,7, vyšla celková užitná plocha 4 463,12 m2. Objasnil též, že se dopustil slovní chyby u popisu pozemku 4 (str. 13 znaleckého posudku), jenž však nemá vliv na vlastní výpočet (č.l. 473). Znalec vysvětlil, že pozemky ocenili v rámci areálu jako jednotný funkční celek areálu, nikoli tak, jak žádá žalobkyně (areál má určitou hodnotu a k tomu navíc pozemky mají samostatně hodnotu). Zároveň objasnil, proč takovou metodu nelze použít, jakož i že„ největší pozemek“ nelze zastavět, neboť slouží k otáčení kamionů, vysvětlil, jak se vypořádali s existencí vlečky, jíž dali nulový koeficient, a proč zvolili pro ocenění jako nepříhodnější porovnávací metodu (nikoli výnosovou, kterou stanovila Ing. [příjmení] - ostatně z jejích znaleckých posudků v roce 2005 vyplývá, že bylo oceněno jmění obchodní společnosti kvůli změně právní formy a v roce 2010 pak sice stanovila cenu [částka] výnosovou metodou, jenž ovšem platí jen tehdy, není-li zohledněno existující omezení vlastnických práv). Při ústním jednání měl znalec k dispozici i znalecký posudek Ing. [příjmení], který však vyhodnotil jako nepřezkoumatelný, když z něj nelze seznat, jak k jednotlivým výpočtům znalkyně dospěla. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že znalec odstranil veškeré pochybnosti a vypořádal se s veškerými námitkami žalobkyně, znalecký posudek obsahuje veškeré náležitosti ve smyslu § 28 zák. č. 254/2019 Sb., znalecký ústav ve spojení s výslechem znalce zodpověděl ve vztahu k zadání znalecký úkol, určitě a srozumitelně vyložil své závěry, jež mají oporu v podkladových materiálech. Použití koeficientů je věcí znalce, vychází z jeho subjektivních zkušeností, ostatně činnost znalce se nazývá odhad. Ze závěrů konstantní judikatury vyplývá, že přezkoumání závěrů znaleckého posudku ve smyslu ustanovení § 127 odst. 2 o. s. ř. dalším posudkem jiného znalce, vědeckého ústavu nebo jiné instituce (tzv. revizní znalecké zkoumání) je namístě pouze tehdy, jestliže znaleckým dokazováním nebyly objasněny všechny skutečnosti potřebné k rozhodnutí ve věci, k nimž je třeba odborných znalostí, popř. jestliže soud má k dispozici dva znalecké posudky s rozdílnými závěry o stejné otázce a pro rozpory, které se nepodařilo v řízení odstranit, nemohou být tyto znalecké posudky podkladem pro rozhodnutí. Taková situace v tomto řízení nenastala.

11. Z výše uvedeného vyplývá, že soud prvního stupně správně žalobu zamítl, k porušení povinnosti žalované nedošlo (škoda žalobkyni navíc ani nevznikla), a proto odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil včetně akcesorického výroku o nákladech řízení, jakož i o nákladech státu, které vznikly státu při výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Soud prvního stupně neopomene vypořádat zálohu složenou žalobkyní ve výši [částka] (č.l. 294).

12. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšné žalované náleží náklady odvolacího řízení za právní zastoupení spočívající v odměně za 2,5 úkonu právní služby po [částka] (vyjádření k odvolání, účast při jednání odvolacího soudu, vyjádření žalované k návrhu žalobkyně na přiznání osvobození od soudního poplatku) podle § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. g), k), odst. 2 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb. a dále náhrada hotových výdajů za 3 úkony po [částka] dle § 13 odst. 4 cit. vyhl., 21 % DPH ve výši [částka], tj. celkem ve výši [částka], kterou odvolací soud uložil zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalované dle § 149 odst. 1 o. s. ř.