Rozhodnutí 11 Co 204/2024-248

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu co do zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok II.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok III.).

2. Vyšel ze zjištění, že mezi účastníky byla na základě výsledku výběrového řízení dne [datum] uzavřena smlouva č. [hodnota]-2019-[číslo], jejímž předmětem byly „Komplexní pozemkové úpravy [adresa]“. Žalobkyně jako zhotovitel se zavázala provést dílo v rozsahu uvedeném ve smlouvě a předat ho žalované jako objednateli a žalovaná se zavázala zaplatit za jeho provedení smluvenou cenu. Rozsah díla a jeho členění na jednotlivé etapy byl popsán v čl. III. smlouvy, jehož nedílnou součástí je položkový rozpočet činností, ve kterém jsou uvedeny maximální měrné jednotky pro jednotlivé dílčí etapy, cena za jejich provedení a termín jejich provedení. Dne [datum] žalovaná převzala dokončenou etapu č. [hodnota]. smlouvy bez vad a nedodělků. Žalobkyně vystavila fakturu č. 59/2020 na celou etapu, přičemž za dílčí etapu č. [hodnota].e) účtovala 90 MJ po [částka] + DPH, kterou žalovaná uhradila. Žalobkyně v rámci etapy č. [hodnota].e) provedla celkem [hodnota] MJ. Práce v rozsahu 74 MJ spočívající v komisionálním šetření zastavěných pozemků žalovaná proplatit odmítla, neboť byly provedeny nad rozsah MJ sjednaných ve smlouvě, proto je žalobkyně v původní faktuře nefakturovala a snažila se o jejich převedení do etapy č. [hodnota]. smlouvy a jejich proplacení v rámci této etapy. Žalovaná s tímto postupem nesouhlasila, a proto žalobkyně vystavila fakturu č. 43/2023 na částku [částka] se splatností dne [datum], kterou žalovaná neuhradila.

3. Po právní stránce uzavřel, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o dílo č. [hodnota]-2019-[číslo] dle § 2586 o.z., jejímž předmětem byly „Komplexní pozemkové úpravy [adresa]“, že žalobkyně dílo řádně prováděla ve sjednaných etapách a dne [datum] žalované předala a ta převzala bez vad a nedodělků dokončenou etapu č. [hodnota]. smlouvy (§ 2610 odst. 2 o. z.). Žalobkyně za práce na této etapě vystavila fakturu č. 59/2020, kterou žalovaná v plné výši uhradila. V rámci etapy č. [hodnota].e) si žalobkyně fakturovala 90 MJ, fakticky však provedla dílo v rozsahu 164 MJ. Protože žalovaná při jednání soudu výslovně uvedla, že provedený rozsah díla (164 MJ) nesporuje, tím, zda bylo dílo fakticky v tomto rozsahu provedeno, se soud prvního stupně podrobně nezabýval. Při posouzení nároku žalobkyně soud prvního stupně vyšel ze zadávací dokumentace veřejné zakázky včetně jejího vysvětlení ze dne [datum], ze smlouvy o dílo č. [hodnota]-2019-514204, položkového rozpočtu činností a dovodil, že práce spočívající v zjišťování obvodů budov (tj. šetření zastavěných pozemků) jsou součástí etapy č. [hodnota].e) smlouvy o dílo, která je mezi účastníky sjednána položkovým rozpočtem činností v maximálním rozsahu 98 MJ (§ 2620 odst. 1, § 2621 o. z.). Na základě faktury č. 59/2020 žalovaná proplatila žalobkyni 90 MJ, do maximálního rozsahu díla tedy zbývá 8 MJ. Protože žalobkyně prokázala, že fakticky v rámci etapy č. [hodnota].e) provedla dílo v rozsahu 164 MJ, dospěl k závěru, že má nárok na zaplacení celých sjednaných 98 MJ, tedy dle faktury [číslo] za 8 MJ po [částka] + DPH ve výši [částka]. Žalovaná se dostala do prodlení v souladu s § 1968 o. z. podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě z [datum]. Naproti tomu dovodil, že žalobkyně nemá právo na tzv. vícepráce dle § 2620 odst. 1 o.z. a § 2621 o.z., přestože fakticky provedla dílo ve větším rozsahu. Byla totiž povinna řídit se v průběhu provádění díla smlouvou a pokud v průběhu prací zjistila, že smluvený rozsah MJ je nedostatečný, měla o tom jednat se žalovanou již před jejich provedením a snažit se uzavřít dodatek ke smlouvě o dílo. Odmítl poukaz, že v jiných smluvních vztazích žalovaná se zhotoviteli uzavírala dodatky ke smlouvám o dílo za účelem navýšení MJ v jednotlivých etapách nebo jejich přesunu do jiných etap, což závisí na smluvním ujednání stran a okolnostech daného případu, a žalobkyně nemůže uzavření dodatku po provedení prací nárokovat. Navíc v dané smlouvě nebyla sjednána možnost navýšení MJ v etapě č. [hodnota]., ale pouze v jiných etapách. Rozsah MJ v dané etapě byl žalobkyni znám již v zadávacím řízení veřejné zakázky (včetně nákresu daného území), ve vysvětlení ze dne [datum] zadavatel výslovně uvedl, že šetření zastavěných pozemků je součástí etapy č. [hodnota].e) a nebude oceňováno samostatně, tudíž žalobkyně již před uzavřením smlouvy o dílo měla potřebné informace k tomu, aby rozsah díla (počet MJ ve vztahu k nákresu - Legendy KoPÚ [adresa]) posoudila a zvážila, zda se o veřejnou zakázku bude či nebude ucházet. I kdyby žalovaná přistoupila na návrh přesunu části MJ do etapy 3.4.3., tak z e-mailu ze dne [datum] vyplývá, že by to bylo možné pouze v rozsahu 41 MJ, nikoli 74 MJ. Odmítl námitku žalobkyně, že je slabší smluvní stranou, když měla všechny potřebné informace o rozsahu a ceně díla včetně samotného návrhu smlouvy o dílo již v zadávacím řízení, do obdobných smluvních vztahů dobrovolně vstupovala vícekrát. Žalobkyni nenáleží cena ani z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2621 o. z., § 2997 odst. 1 věta druhá o. z., rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], nález I. ÚS sp. zn. 1283/2016). O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř.

4. Proti výroku II. a III. podala žalobkyně odvolání a navrhla žalobě vyhovět. Nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že cena byla maximální a nepřekročitelná a že jde o sjednání ceny s rozpočtem se zaručenou úplností (§ 2621 o. z.). Vychází ze zavedené praxe, kdy byla pokaždé navyšována, a proto je v tomto případě třeba aplikovat stejný postup; k tomu předložila též dodatky a další smlouvy o dílo z minulosti. Účastníci i smlouva o dílo počítají se vznikem víceprací, o čemž svědčí e-mailová dokumentace ze dne [datum], v níž [tituly před jménem] Káda navrhuje možný rozsah přesunu stavebních parcel a budov, které byly součástí pozemků řešených dle § 2 do neřešených pozemků dle § 2 odpovídající počtu 41 MJ. Provedený rozsah prací v rámci etapy 3.4.2.e) 164 MJ žalovaná nesporovala. Žalobkyně se domáhá pouze doplacení ceny díla v rozsahu smlouvy dle etapy 3.4.2 e), nikoli nad rámec nebo ve větším rozsahu. Vytýká soudu prvního stupně, že smlouvu o dílo nevykládal v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a zákonem o pozemkových úpravách. Namítá rozpor s dobrými mravy. Zopakovala, že je slabší stranou, a vytýká soudu prvního stupně přepjatý formalismus. Odkázala na nálezy Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 129/21 a I. ÚS 1283/16. Za nesprávný považuje závěr, že měla se žalovanou jednat o uzavření dodatku, když ze smlouvy o dílo vyplývá, že v rámci etapy 3.4.2. nemůže zhotovitel nárokovat jeho uzavření; nadto strany jednaly ústně a následně právo na zaplacení 74 MJ uplatnila písemně dne [datum]. Celková cena díla činila [částka] bez DPH a požadované plnění představuje 11,45 % celkové ceny díla. Žalovaná by nepostupovala ani v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, plnění lze podřadit pod § 222 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek, kdy nárůst nesmí přesáhnout 30 %. Žalobkyně měla jednoznačný pokyn k provedení díla v rozsahu, jak jej provedla, což vyplývá ze smlouvy a Pozvánky ke zjišťování průběhu hranic pozemků ze dne [datum] a Vysvětlení zadávacích podmínek ze dne [datum]. Má za to, že žalovaná svou odpověď na dotaz č. [hodnota] formulovala záměrně nepřesně. Obdobně zmatečné je odůvodnění v odpovědi ze dne [datum]. K tíži žalobkyni nemůže jít nesoulad vzorových smluv o dílo, ani neschopnost žalované řádně vymezit obsah smlouvy. Vytýká soudu prvního stupně, že sice provedl důkaz dodatky 1 a 4, avšak nepřihlédl k tomu, proč je žalobkyně navrhovala, dále nepřihlédl k podstatné skutečnosti, že bez provedených prací zjišťování obvodů budov dle bodu 3.4.2.e) by žalovaná dílo nepřevzala, vytkla by totiž neúplnost předávané části díla, jelikož by dílo v provedení bez zaměření obvodů budov nepřevzal katastrální úřad.

5. Žalovaná podala odvolání proti výroku I. a III., nesouhlasí se závěrem, že žalobkyně má nárok na odměnu [částka] za 8 MJ. Položkový výkaz činnosti specifikuje přípravné práce 3.4.2. Smlouvy s uvedením MJ šetřeného území, počtu, ceně a termínu a z toho žalobkyně vycházela při stanovení nabídkové ceny, když se ucházela o veřejnou zakázku. V položkovém rozpočtu je sice uveden počet MJ za etapu 3.4.2. v rozsahu 98 MJ, ale faktura č. 59/2020 vystavená po předání etapy 3.4.2. obsahovala fakturaci pouze za 90 MJ. V č.l 6.1. je uvedeno, že v případě menšího množství MJ u poskytnutých služeb budou fakturovány skutečně zpracované MJ. Rozsah MJ byl sice rámcově určen položkovým rozpočtem, který byl přílohou č. [hodnota] Smlouvy, ale v souladu s čl. 6.2. měla být fakturace za dílčí etapy díla provedena na základě skutečně zpracovaných měrných jednotek. Údaj, že žalovaná nesporovala rozsah 164 MJ neznamená, že by jeho provedení odsouhlasila a převzala v uvedeném rozsahu; to nevyplývá ze žádného provedeného důkazu. Žalobkyni nevznikl nárok na další plnění, když toto nebylo odsouhlaseno a řádně převzato.

6. Ve vyjádření k odvolání žalobkyně uvedla, že žalovaná potvrdila rozsah provedených prací. Žalobkyně dostatečně tvrdila, v jakém rozsahu dílo provedla, o čemž soud neměl pochyb. Výklad § 2620 odst. 1, 2 o. z. ve vztahu k čl. 6.2. smlouvy o dílo podaný žalovanou je chybný, jelikož § 2620 o. z. se týká určení ceny za dílo dle rozpočtu, avšak čl. 6.2. smlouvy se týká rozsahu zpracovaného díla a jednostranné stanovení ceny za tam uvedený rozsah díla.

7. Odvolací soud zopakoval dokazování Schvalovacím protokolem k etapě 3.4.2. podrobné měření polohopisu ze dne [datum] (č.l. 21), jímž byla převzata dílčí část díla 3.4.2., aniž by byl konkrétně specifikován rozsah MJ, s tím, že objednatel dílo zkontroloval a prohlásil, že je bez zjevných vad a nedodělků, dílo schvaluje a přebírá.

8. Po takto částečně zopakovaném dokazování odvolací soud přezkoumal z podnětu podaných odvolání napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně ani žalované nejsou opodstatněná.

9. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu a zjistil řádně skutkový stav, z něhož odvolací soud po částečném zopakování dokazování vychází. Soud prvního stupně správně věc právně posoudil podle § 2586 a násl. o.z. a odvolací soud se plně ztotožňuje s jeho precizními závěry, na které pro stručnost plně odkazuje. Správně soud prvního stupně uzavřel, že žalovaná jako jeden z uchazečů veřejné zakázky uzavřela se žalobkyní dne [datum] smlouvu o dílo (č.l. 10 a násl.), jejímž předmětem byla realizace veřejné zakázky „komplexní pozemkové úpravy [adresa]“, přičemž dílo mělo být provedeno v rozsahu uvedeném v č.l. III. smlouvy (čl. I. bod 1.1. a 1.4.), jejíž nedílnou součástí je položkový výkaz činností (čl. III, bod 3.2.), dílo bylo rozděleno na hlavní celky sestavené z dílčích částí označených mj. body 3.4.2. zahrnující též písm. e) - zjišťování průběhu vlastnických hranic lesních pozemků, zahrad a pozemků zastavěných jako řešených (čl. III. bod 3.4.) a z položkového výkazu činností (č.l. 20) vyplývá, že bod 3.4.2. obsahuje mj. položku zjišťování průběhu vlastnických hranic v lesních porostech vč. trvalého označení lomových bodů s počtem měrných jednotek 98 po [částka] bez DPH/MJ a termínem plnění do [datum]. Celková cena díla byla stanovena částkou [částka] vč. DPH a bylo ji možno měnit jen v souladu s čl 6.2. nebo 6.3., s tím, že je určena na základě zadaného rozsahu měrných jednotek. Smlouva pracovala i s tím, jak bude postupováno v případě menšího množství skutečně zpracovaných měrných jednotek (čl. VI. bod 6.2.). Fakturace měla probíhat po dokončení jednotlivých dílčích částí na základě schvalovacího protokolu o předání a převzetí, k čemuž v souzené věci ohledně této dílčí etapy došlo dne [datum] a tento protokol neobsahuje počet MJ (č.l. 21). V čl. IX. bod 9.3. strany sjednaly, že na základě výhrady změny závazku dojde k úpravě počtu měrných jednotek jednotlivých hlavních celků a dílčích částí položkového výkazu činností, a konkrétně upravily v čl. 9.4., že změna množství měrných jednotek, kterou lze provést na základě výhrady změny závazků, se vztahuje jen na dílčí části 3.4.[právnická osoba].4.4. a 3.4.5., tedy arg. a contrario, nikoli na část 3.4.2. Ostatně k takové úpravě změny množství MJ na základě výhrady změny závazku došlo v dílčí etapě 3.4.3. o 2 MJ a 3.4.5. o 2 MJ, a to písemným dodatkem č. [hodnota] ze dne [datum] (č.l. 155-157) v souladu s ujednáním čl. 9.5 smlouvy.

10. Správně soud prvního stupně jazykovým a systematickým výkladem dovodil, že cena týkající se dílčí části 3.4.2., jež je předmětem tohoto řízení, byla sjednána dle § 2620 odst. 1 o. z. ([částka] x 98 MJ), a proto nemá žalovaná dle § 2621 o.z. nárok na úhradu celých 164 MJ, jak požaduje, nýbrž jen 98 MJ, které byly nepřekročitelně určeny v Položkovém výkazu činností a změnu jejich množství nebylo možné provést ani na základě výhrady změny, což vyplývá a contrario výslovně z čl. IX. bod 9.4. smlouvy. Lze sice přisvědčit žalobkyni v tom, že strany sjednaly ve smlouvě možnost měrné jednotky navýšit, a tudíž navýšit i celkovou cenu, nicméně možné navýšení měrných jednotek se netýkalo této dílčí etapy; změna měrných jednotek v jiných etapách podléhala uzavření písemného dodatku (čl. IX. bod 9.2. - 9.5), k čemuž ostatně v případě této smlouvy došlo dodatkem č. [hodnota] ze dne [datum]. Odvolací soud plně souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že žalobkyně se ještě jako uchazeč dotazovala žalované k vysvětlení grafického zákresu neřešených pozemků a ke zjišťování obvodů budov, a z odpovědi žalované ze dne [datum] - Vysvětlení zadávacích podmínek na č.l. 32 měla potřebné informace k tomu, aby rozsah díla posoudila a zvážila, zda se o veřejnou zakázku bude či nebude ucházet, když je jednoznačně rozvedeno, že zjišťování budov je zahrnuto v bodě 3.4.2. Odvolací soud nepřisvědčil odvolací námitce žalobkyně, že žalovaná záměrně formulovala odpověď na dotaz č. [hodnota] nepřesně, stejně jako nepřisvědčil námitce, že žalovaná zmatečně odpověděla dopisem ze dne [datum] vypracovaným [tituly před jménem] Kádou. Z položkového výkazu činností, jenž je nedílnou součástí smlouvy, je patrné, že smlouva jednotlivé dílčí etapy člení mj. podle § 2 zák. č. 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a specifikací podle čl. III. smlouvy, s ohledem na charakter veřejné zakázky je třeba položkový výkaz činností vykládat i v souladu s grafickým znázorněním zadávací dokumentace, z něhož je patrný rozsah předmětu díla. Nedůvodně vytýká žalobkyně soudu prvního stupně nesprávný výklad či přílišný formalismus. Odkaz na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 129/21 je nepřiléhavý pro zcela odlišné skutkové okolnosti případu, kdy byla posuzována smlouva o smlouvě budoucí. Nepřípadný je odkaz na nález sp. zn. I. ÚS 1283/16, jenž byl přijat v poměrech skutkově odlišné věci týkající se stavebních prací.

11. V souzené věci je nesprávná a nepřiléhavá argumentace žalobkyně o tom, že požadované plnění představuje jen 11,45 % celkové ceny, tudíž vyhovuje požadavkům dle § 222 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek. O vyhodnocení překročení celkové ceny totiž v souzené věci nejde, relevantním je posouzení, zda mohlo v dílčí etapě 3.4.2. dojít k navýšení měrných jednotek, a soud prvního stupně správně uzavřel, že nikoli. Žalobkyně se de facto domáhá navýšení měrných jednotek o cca 60 % než byla zadána veřejná zakázka, což je z hlediska smyslu a účelu zákona o zadávání veřejných zakázek nepřijatelné.

12. Neopodstatněná je námitka žalobkyně, že ve smluvním vztahu vystupovala jako slabší strana. Žalobkyně je právnickou osobou (podnikatelem), která se dobrovolně na základě relevantních informací vyhlášených státem formou veřejné zakázky přihlásila do výběrového řízení, jen stěží se proto může dovolávat postavení slabší strany, bylo pouze na jejím uvážení (stejně jako v případě ostatních uchazečů), zda se do výběrového řízení za stanovených podmínek přihlásí. Na tom nic nemůže změnit ani fakt, že návrh smlouvy připravovala žalovaná (jinak to v případě veřejné zakázky ani není možné). Za lichou považuje odvolací soud argumentaci žalobkyně, že jí nemůže jít k tíži neschopnost žalované vymezit obsah smlouvy za situace, kdy odvolací soud neshledal smlouvu neurčitou či nesrozumitelnou.

13. Ani odvolací argumentace žalobkyně týkající se obvyklé praxe v jiných případech, kdy obě smluvní strany postupovaly obdobně a navyšovaly měrné jednotky uzavřením dodatků, není s to změnit správnost závěru soudu prvního stupně. Byť je pravdou, že obecně k uzavření dodatků docházelo i v jiných případech, jak se podává z provedeného dokazování, a často až poté, co práce byly provedeny a řádně předány žalované/ostatně tak tomu bylo i v souzené věci v případě dílčích etap 3.4.3., která byla převzata dne [datum] (č.l. 195) a 3.4.5., která byla žalovanou převzata dne [datum] (č.l. 194), přestože dodatek pro zvýšení měrných jednotek v těchto etapách byl uzavřen až dne [datum]/, nelze z toho dovodit právní nárok žalobkyně na změnu smlouvy formou dodatku, neboť by to v poměrech souzené věci bylo zcela v rozporu se smluvním ujednáním čl. IX., z něhož plyne, že pro dílčí etapu 3.4.2. nelze navýšit měrné jednotky. Žalobkyně tudíž nemohla mít žádné legitimní očekávání.

14. Konečně neobstojí ani námitka pro rozpor s dobrými mravy. Žalobkyně byla srozuměna s tím, že kapitola 3.4.2. smlouvy, do níž zjišťování průběhu vlastnických hranic v lesních pozemcích, zahrad a pozemků zastavěných jako řešených /písm. e)/ patří, má maximální počet 98 MJ. Přestože fakticky provedla 164 MJ, nelze jí tento nárok přiznat ani dle smlouvy, ani jako bezdůvodné obohacení, jak správně dovodil soud prvního stupně i s ohledem na přiléhavou judikaturu, na niž odvolací soud pro stručnost odkazuje a která je pro tyto účely použitelná i v poměrech zákona č. 89/2012 Sb.

15. Odvolává-li se žalovaná na fakturu č. 59/2020 (č.l. 25), kterou žalobkyně vyúčtovala pouhých 90 MJ, které byly uhrazeny, pomíjí, že dle § 2604 o.z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. V souzené věci žalovaná nikterak nezpochybňovala, že žalobkyně fakticky zpracovala 164 MJ. Po zopakování dokazování schvalovacím protokolem odvolací soud zjistil, že část díla označená pouze „dílčí část díla 3.4.2.“ byla žalovanou dne [datum] převzata bez jakékoli specifikace měrných jednotek, bez vad a nedodělků. Tím bylo dílo řádně předáno a zároveň provedeno dle § 2604 o. z. Správně soud prvního stupně dovodil, že ohledně zbývajících 8 MJ chybějících do celkového množství uvedeného v položkovém výkazu činnosti náleží žalobkyni dle § 2610 o. z. částka [částka] (8 MJ x [částka], vč. 21 % DPH). Okolnost, že byla vystavena faktura č. 59/2020 na pouhých 90 MJ není významná. Žalobkyně postupovala v souladu s čl. 7.2. smlouvy a fakturu č. 59/2020 vystavila dne [datum], tedy po vyhotovení schvalovacího protokolu ze dne [datum]. Nic jí však nebránilo již tehdy vyúčtovat celých 98 MJ, které fakticky provedla, resp. zpracovala. Odvolací argumentace žalované vycházející z čl. 6.2. smlouvy míří pouze na situaci „skutečně zpracovaných měrných jednotek“. Tomu tak v souzené věci není, neboť ani žalovaná nezpochybňuje, že žalobkyně skutečně zpracovala více než 90 MJ, které tehdy vyúčtovala.

16. Soud prvního stupně přiléhavě a přesvědčivě vysvětlil důvody, proč žalobkyni přiznal 8 MJ, a naopak proč jí nesvědčí nárok na zbývajících 66 MJ, s jeho závěry se odvolací soud plně ztotožňuje, a proto napadený rozsudek potvrdil jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.

17. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 3 písm. a), b) a c) vyhl. č. 254/2015 Sb. Žalobkyně ani žalovaná nebyly úspěšné se svým odvoláním, poměr neúspěchu žalobkyně ve věci tak zůstal identický jako v řízení před soudem prvního stupně (89 %), procesně úspěšnější žalované proto náleží 78 % jejích nákladů řízení (89-11 %), které sestávají z paušální náhrady za odvolání, přípravu účasti na jednání, účast na jednání odvolacího soudu, tj. 3 paušální náhrady po [částka], celkem [částka]; z toho 78 % představuje částku [částka], kterou odvolací soud uložil žalobkyni zaplatit ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.