Rozhodnutí 11 Co 202/2024-217

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku [částka] a [částka] (výrok I.), žalobu co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výroku specifikovaným zamítl (výrok II.) a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám jeho advokáta (výrok III.).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené závazky z titulu vlastnictví bytové jednotky č[číslo] v bytovém domě na adrese [jméno FO] 1006, [adresa], a to příspěvek na správu domu a pozemku a zálohy na služby za srpen až prosinec 2020 a leden až květen 2022 ve výši [částka], dále požadoval úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z nezaplacených záloh na služby za rok 2020 ve výši [částka] a za rok 2022 ve výši [částka], dále požadoval nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2020 ve výši [částka] s úrokem z prodlení 0,1 % denně a částku [částka] s úrokem z prodlení za náklady na upomínky.

3. Žalovaný žádal zamítnutí žaloby s tím, že nebyla schválena výše příspěvků na správu domu shromážděním SVJ, doručení měsíčního předpisu záloh na služby a příspěvku na správu domu, ani vyúčtování nákladů za předmětná období, namítal dále, že vyúčtování služeb nebylo provedeno řádně, neobsahuje požadované náležitosti ve správných hodnotách, nebylo tak platné.

4. Soud I. stupně na základě provedeného dokazování vzal za prokázané, že žalovaný je vlastníkem bytu a členem společenství vlastníků v domě ve správě žalobce. Dle stanov byl žalovaný povinen hradit příspěvky na správu domu a pozemku formou záloh ve výši odpovídající podílu podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše všech jednotek, nedohodnou-li se všichni vlastníci na jiném podílu, tyto příspěvky byly zúčtovávány jako dlouhodobá záloha, vyúčtovávaly se společenství a následně se s nimi dále nakládalo. Dále byl povinen hradit zálohy na úhradu služeb a rovněž případný nedoplatek z vyúčtování, který byl splatný do 31. 7. kalendářního roku. Při prodlení s plněním přesahujícím 5 dnů byl ve stanovách, schválených 79,5 % vlastníků, stanoven úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Do působnosti shromáždění žalobce patřilo i schválení celkové výše příspěvků na správu domu a pozemku na příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků a schválení způsobu rozúčtování nákladů na služby na vlastníky jednotek. Platba za správní činnost správce SBD Krušnohor ve výši [částka] + DPH byla obsažena pouze ve schválené smlouvě o obstarávání správy uzavřené mezi žalobcem a SBD Krušnohor, stejně jako poplatek za zpracování předžalobní výzvy k úhradě dluhu. Výše příspěvku na pojistné schválená na shromáždění vlastníků dne [datum] činila [částka]/m², do fondu údržby [částka]/m². Na dalších shromážděních vlastníků byly schvalovány jednotlivé další dílčí příspěvky, nebyl však odhlasován odlišný klíč pro jejich výpočet dle stanov. Příspěvek na odměny byl řádně schválen, byl však navyšován o odvody, které schváleny nebyly. Celkové příspěvky byly opětovně schváleny až dne [datum]. Žalobci byl zpřístupněn účet v systému SBD Krušnohor integri G5, kde mu byly zpřístupněny veškeré předpisy plateb a vyúčtování. Žalobce prostřednictvím SBD Krušnohor žalobci vystavil a umístil do systému předpis pravidelných měsíčních plateb od [datum], dle něhož měl žalovaný hradit [částka] na příspěvek na správu domu a pozemku a [částka] na zálohy na služby, celkem [částka] pod konkrétním VS (variabilním symbolem). Žalovaný tyto platby hradil pravidelně od ledna 2021 do listopadu 2021, v únoru 2021 uhradil navíc [částka] na vzniklý dluh, v červenci, srpnu a září 2023 pak uhradil 3 x [částka] na příspěvek na správu domu a pozemku, žalobce však platby započetl vždy nejprve na aktuální platby, až poté na nejstarší dluh. Žalobce prostřednictvím SBD Krušnohor vystavil a umístil do systému vyúčtování záloh na služby za 6/2020 až 12/2020. Toto vyúčtování obsahuje velikost podlahové plochy, příslušné koeficienty a velikost vytápěné plochy, dále vyúčtování ostatních jednotlivých položek, nedoplatek činil [částka]. Žalobce žalovaného k úhradě dluhů opakovaně vyzval.

5. Po právní stránce věc posoudil dle § 1176 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Poukázal na to, že je třeba jednotlivé platby rozlišit, příspěvek na správu domu a pozemku má vlastník jednotky plnit dle § 1180 odst. 1 o. z. v poměru odpovídajícímu jeho podílu na společných částech domu, není-li sjednáno jinak, způsob rozpočítání příspěvků odsouhlasené shromážděním SVJ, kdy se platí určitá částka za 1 m², považoval za odpovídající parametrům zákona. Stejně tak shledal souladným s ust. § 1180 odst. 2 o. z., pokud byl pro jednotky stanoven konkrétní paušální příspěvek na odměňování osoby, která dům spravuje, na vedení účetnictví a podobné náklady.

6. Shledal tak opodstatněným požadavek žalobce na úhradu příspěvku na správu domu a pozemku ve výši [částka], a to až doby, kdy v lednu 2023 žalovaný vyjádřil námitky vůči schválení výše tohoto příspěvku, od té doby vycházel ze schválené výše příspěvku ve výši [částka] měsíčně. Soud I. stupně vycházel z jednotlivých plateb žalovaného, které dle pravidel stanovených v § 1932 a 1933 o. z. započítal na jeho dluh v jednotlivých měsících a dospěl k závěru, že žalovaný dosud dluží na příspěvcích za duben 2022 částku [částka] a za květen 2022 částku [částka], celkem [částka].

7. Požadavek na zaplacení úroku z prodlení neshledal opodstatněným, poukázal na to, že vyplývá ze stanov SVJ, toto ujednání bylo schváleno 79,5 % všech vlastníků, nikoliv všemi vlastníky, stanovená výše úroků z prodlení tak nemůže zavazovat žalovaného, který se vlastníkem bytu stal dokonce až poté. Výši úroku navíc shledal rozpornou s dobrými mravy s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu.

8. Ohledně vyúčtování služeb neshledal správným názor žalobce, že neuplatněním námitek proti vyúčtování dochází k presumpci jeho správnosti, dospěl však k závěru, že vyúčtování má náležitosti vyžadované § 7 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty a § 6 vyhlášky č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům a že bylo žalovanému doručeno, minimálně prostřednictvím systému SBD Krušnohor integri G5, nastala tak jeho splatnost.

9. Ohledně nákladů na upomínky dospěl k závěru, že poplatek je obsažen pouze ve smlouvě o obstarávání správy domu, jejíž znění sice bylo schváleno na shromáždění vlastníků, ale samotný poplatek shromážděním vlastníků přímo schválen nebyl. Žalovaného tak toto ujednání nezavazuje.

10. Soud I. stupně proto vyhověl žalobě ohledně zaplacení nákladů na správu domu a pozemku v celkové výši [částka] a ohledně nedoplatku z vyúčtování služeb ve výši [částka], ve zbylém rozsahu žalobu zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen ,,o. s. ř.“, soud I. stupně vycházel z toho, že žalobce byl úspěšný v rozsahu 65,75 %, v rozsahu 34,25 % úspěšný nebyl, byla mu tak přiznána náhrada nákladů v rozsahu 31,5 % vynaložených na soudní poplatek [částka] a náklady právního zastoupení.

12. Proti tomuto rozsudku (výrokům I. a III.) podal žalovaný včasné odvolání, které dále doplnil. Namítal, že vyúčtování nebylo řádné, neboť neobsahuje všechny náležitosti, zejména koeficienty jednotlivých místností pro přepočet podlahové plochy na započitatelnou podlahovou plochu dle § 6 písm. g) vyhlášky č. 269/2015 Sb. Žádal, aby odvolací soud rozsudek v napadených výrocích změnil a žalobu zamítl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

13. Žalobce se k odvolání písemně nevyjádřil.

14. Při odvolacím jednání žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku, odvolání žalovaného považoval za účelové s tím, že vyúčtování obsahuje všechny náležitosti, k tomu předložil znalecký posudek vypracovaný v jiné věci, avšak se shodně provedeným vyúčtováním, v němž znalec učinil závěr, že vyúčtování odpovídá požadavkům § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. Nesouhlasil s tím, jakým způsobem soud I. stupně posoudil platby žalovaného, které dle názoru žalobce směřovaly k úhradě zcela jiných plateb, nesouhlasil ani s tím, jak byl posouzen požadavek na zaplacení 0,1 % úroku z prodlení. Vyjádřil názor, že napadením vyhovujícího výroku byl napaden i zamítavý výrok coby výrok související a žádal, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku potvrdil a v zamítavém výroku jej změnil tak, že žalobě vyhoví a žalobci přizná náhradu nákladů řízení.

15. Žalovaný se k odvolacímu jednání nedostavil, požádal o odročení jednání s tím, že ve dnech 17.-[datum] (Colours of [adresa]) čerpá dovolenou, tomuto požadavku nebylo vyhověno jednak z důvodu, že důvody žádosti nebyly žádným způsobem doloženy, navíc návštěvu hudebního festivalu nepovažoval odvolací soud za omluvitelný důvod neúčasti u soudního jednání, resp. důvod pro odročení jednání, když nebyly tvrzeny žádné konkrétní vážné důvody, pro které by účast zástupce žalovaného na této akci v době nařízeného odvolacího jednání byla zcela nezbytná. Následně zástupce žalovaného požádal opětovně o odročení tohoto jednání v brzkých ranních hodinách s tím, že pro silnou bolest zubů vyhledal zubního lékaře, což vzápětí doloží, do doby zahájení odvolacího jednání nic doloženo nebylo, odvolací soud tak považoval tuto druhou žádost za účelovou, a to zejména s přihlédnutím k důvodům předchozí neúspěšné žádosti o odročení, proto jí nevyhověl, jednání neodročil a jednal dle § 101 odst. 3 ve spojení s § 211 o. s. ř. v nepřítomnosti zástupce žalovaného.

16. Odvolací soud ve smyslu ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a odvolání žalovaného neshledal důvodným.

17. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

18. Podle § 6 písm. g) vyhlášky č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům, musí vyúčtování kromě náležitostí stanovených zákonem obsahovat mimo jiné koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru a pro přepočty odečtů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění u příjemce služeb.

19. Odvolací soud se plně ztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že vyúčtování služeb za rok 2020 výše uvedené požadavky splňuje, obsahuje i příslušné koeficienty, podlahovou plochu jednotky i přepočet vytápěné plochy jednotky, námitky žalovaného tak shledal zcela neopodstatněnými. Jiné výhrady žalovaný vůči předmětnému vyúčtování neuplatnil, přestože byl soudem I. stupně vyzván ve smyslu § 118a o. s. ř., aby případné další výhrady dotvrdil.

20. Odvolací soud shledal rovněž správným závěr soudu I. stupně o oprávněnosti požadavku žalobce na zaplacení příspěvku na správu a pozemku v napadeném rozsahu [částka], v podrobnostech přitom odkazuje na podrobné odůvodnění napadeného rozsudku. Žalovaný ostatně ohledně tohoto přiznaného nároku žádné konkrétní výhrady vůči rozsudku soudu I. stupně neuplatnil.

21. Odvolací soud přitom neshledal opodstatněným požadavek žalobce, aby v souvislosti s odvoláním žalovaného byla přezkoumána i správnost zamítavého výroku s tím, že se jedná o související výroky. V daném případě se nejedná o výroky na sobě vzájemně závislé; to z nich nečiní skutečnost, že o části nároku bylo rozhodnuto vyhovujícím výrokem a část tohoto nároku byla jiným výrokem zamítnuta - jedná se o tzv. štěpení nároku (práva) - k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [právnická osoba]. 2005, sp. zn. II. ÚS 117/04, nebo nález ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 85/04. Jde o případy dělitelného plnění, kdy odvolání nenapadá celý výrok, ale pouze jeho část. Zcela pragmatické důvody vedly k tomu, že soudní praxe akceptuje štěpení původního nároku založeného na jednom skutkovém základě na dva nároky se samostatnými skutkovými základy v důsledku odvolání. Odvolací soud v takovém případě přezkoumává napadený rozsudek pouze v té části, která byla napadena odvoláním. Pokud tedy žalobce zamítavý výrok rozsudku odvoláním nenapadl, nemůže se teď nyní domáhat jeho přezkumu odvolacím soudem.

22. Za dané situace tedy odvolací soud rozsudek v napadeném vyhovujícím výroku o věci samé I. a souvisejícím rovněž správném výroku o náhradě nákladů řízení III. (náhrada nákladů řízení byla správně přiznána převážně úspěšnému žalobci s přihlédnutím k míře jeho úspěchu a neúspěchu dle § 142 odst. 2 o. s. ř.) jako věcně správný potvrdil dle § 219 o. s. ř.

23. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., v odvolacím řízení byl plně úspěšný žalobce, byla mu tak přiznána náhrada nákladů za právní zastoupení, a to odměnu za 1 úkon (účast u odvolacího jednání) ve výši [částka] z tarifní hodnoty [částka] dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. g) AT, paušální náhradu hotových výdajů [částka] dle § 13 odst. 1 a 4 AT a 21 % DPH ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem [částka].