o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 41 C 160/2017 - 254,

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně

a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] (výrok I.) a rozhodl, že žalobce

je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení [částka] (výrok II.), a dále je povinen státu zaplatit na znalečném [částka] (výrok III.).

2. Soud I. stupně takto rozhodl o návrhu žalobce, jímž se domáhal zaplacení částky [částka] sestávající z částky [částka] za 3 000 ks titulu Pohádky do postýlky 1 (dále jen„ pohádky 1“) za cenu [částka], a 1 500 ks Pohádky do postýlky 3 („ pohádky 3“) za cenu [částka],

dále za CD ve výši [částka] ([částka] a [částka]) a ušlý zisk ve výši [částka] s tvrzením, že účastníci uzavřeli ústně a emailem nakladatelskou smlouvu [číslo] jejímž předmětem

bylo vydat autorská díla žalobce (pohádky 1), smlouvu [číslo] na pohádky 3,

a to do [datum]. Dílo mělo být vydáno na náklady žalobce, který uhradil žalované celkem částku [částka] dle faktury [číslo]. Protože žalovaná povinnost nesplnila,

odstoupil žalobce od smluv.

3. Po právní stránce posoudil věc dle § 2894 a § 1729 odst. 1, 2 o.z. Dospěl k závěru, že z žádného důkazu nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva, ať v ústní či písemné formě, jíž by se účastníci dohodli na obsahu jejich závazku (konkrétním plnění),

které by se žalovaná zavázala žalobci poskytnout, na době plnění ani na ceně. Žalobce proto nemohl odstoupit od smlouvy, která nebyla nikdy uzavřena. Nelze uvažovat o nároku ani ohledně částky [částka] za nosiče CD ani o nároku na ušlý zisk [částka]. Toliko zaviněním žalobce nedošlo k podpisu písemných smluv, jimiž měl být závazek účastníků založen, kdy žalobce ujišťoval žalovanou, že smlouvy podepíše, a ta na základě předsmluvních plnění přistoupila

k zahájení výroby části uvažovaného nákladu. [příjmení] [částka], kterou žalobce uhradil, představuje majetkový prospěch, který by měla žalovaná vydat podle § 2910 odst. 1, 2 o.z.,

avšak žalované současně vznikl nárok na zaplacení částky [částka] představující náklady

s výrobou, tiskem, uskladněním, likvidací vytištěných titulů a zisk, který jí ušel v souvislosti

se zmařenou obchodní příležitostí. Žalobce činil sporným pouze to, že žalovaná výše uvedené částky [částka] nevynaložila, oprávněnost spornou nečinil a je prokazována znaleckým posudkem a listinnými důkazy. Nárok žalované vůči žalobci, uplatněný v rámci její obrany, převyšuje nárok žalobce. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. O nákladech státu spočívajících ve znalečném dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

4. Proti rozsudku podal žalobce odvolání a navrhl jej zrušit a věc vrátit soudu I. stupně k dalšímu řízení. Na rozdíl od názoru soudu I. stupně se žalobce domnívá, že provedené důkazy nasvědčují tomu, že vznik platného smluvního vztahu nelze zpochybňovat. Ačkoli k podpisu písemných návrhů nakladatelských smluv nedošlo, existují jiné důkazy prokazující záměr obou smluvních stran, aby smluvní vztah vznikl, ať jde o ústní dohody, telefonickou či mailovou komunikací, nebo především o následnou vzájemnou komunikaci obou účastníků ohledně realizace obsahu smlouvy a samotné jednání, kterým začal být obsah smlouvy naplňován, tj. úhrada nákladů

na výrobu smluvených děl, kterou žádný z účastníků nerozporuje. Ohledně pohledávek,

které uvádí žalovaná, vznesl námitku promlčení, neboť žalovanou předložené faktury

jsou splatné v roce 2015 a pohledávka byla uplatněna až v roce 2019. [příjmení] to, pokud

by žalovaná prokázala, že tyto náklady vynaložila, nejsou v příčinné souvislosti s objednávkou žalobce. Odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 5550/2017. Nutné náklady

se nahrazují jen tehdy, pokud byly skutečně vynaloženy. Žalovaná však pouhým předložením nepodepsaných faktur údajné náklady vynaložené na výrobu a následnou likvidaci díla neprokázala.

5. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla napadený rozsudek potvrdit. Žalobce zavinil,

že k uzavření písemných smluv nedošlo, jednal tak nepoctivě. Žádný konkrétní termín

pro dodání určitého množství knih žalobci nebyl sjednán, toto tvrzení žalobce neprokázal.

O nároku na zaplacení částky za nosiče CD ani o nároku představující ušlý zisk nelze uvažovat. Žalovaná po celou dobu jednala v dobré víře. [příjmení] [částka] zaslaná žalobcem,

kterou nesporuje, byla celá spotřebována na náklady, což žalovaná prokázala listinnými důkazy

a svědeckými výpověďmi, a odpovídá obvyklým cenám podle znaleckého posudku

Ing. [jméno]. Dále vznikla žalované škoda v podobě zmařené obchodní příležitosti.

Nárok uplatněný žalovanou v rámci obrany převyšuje nárok žalobce.

6. K dotazu odvolacího soudu žalobce při jednání vysvětlil, že počátek prodlení odvozuje

od tvrzení, že smlouva měla být splněna do [datum].

7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek včetně řízení,

které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a shledal odvolání žalobce

částečně důvodným.

8. Soud I. stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, správně zjistil skutkový stav, z něhož odvolací soud vychází, avšak částečně nesouhlasí s některými právními závěry soudu I. stupně týkajícími se obrany žalované. Odvolací soud se zcela ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně,

že mezi účastníky nedošlo k uzavření smlouvy. Pro posouzení, zda vznikla smlouva,

je rozhodující úmysl stan uzavřít smlouvu písemně. Z výpovědi svědka [příjmení] jednoznačně vyplynulo, že žalobci návrhy smluv osobně předal, žalobce měl smlouvy podepsat, poslat

na adresu nakladatelství, pan [příjmení] jakožto jednatel žalované, je měl potvrdit (resp. podepsat)

a poslat je žalobci zpět. Totéž potvrdila svědkyně [příjmení], která uvedla, že návrh smluv měli k dispozici, žalobce je nepodepsal,„ nechtěl věc zdržovat“,„ nejprve se nemohli sejít, protože

p. [příjmení] byl pryč, p. [příjmení] měl zdravotní problémy, poslání poštou neudělali“ a„ věřili, že když poslali peníze, tak se knížky vydají i bez toho, a že smlouvy někdy podepíšou“. Za stavu,

kdy obě strany počítaly v rámci předsmluvních ujednání s tím, že bude uzavřena písemná smlouva, a pouze žalobce svojí liknavostí zavinil, že nedošlo k jejímu podpisu, se nemůže domáhat plnění z titulu smlouvy. Odvolací argumentaci, že smluvní vztah vznikl ústně (o čemž mají dle žalobce svědčit ústní dohody, telefonická či mailová komunikace), nelze přisvědčit, svědčil-li úmysl stran o tom, že smlouva bude písemná. Ostatně odvolací soud nepřehlédl,

že žalobce odmítl vypovídat před soudem I. stupně po poradě s právním zástupcem, jakkoli původně sdělil, že„ by vypovídat mohl, když tady pánové za žalovanou nejsou“. Jak jinak

by žalobce prokazoval ústní dohodu v okamžiku vzniku smlouvy než účastnickou výpovědí,

si lze jen stěží představit.

9. Správný je závěr soudu I. stupně, že žalovaná se obdržením částky [částka] od žalobce

(což nebylo mezi účastníky sporné), bezdůvodně obohatila podle § 2991 o.z. plněním

bez právního důvodu, a je tak povinna vrátit žalobci částku [částka] s příslušenstvím.

Ačkoli žalobce dovozoval počátek prodlení od [datum], odvolací soud dospěl k závěru,

že prodlení započalo až dne [datum] vycházeje z toho, že žaloba (jakožto předžalobní výzva pro vyvolání splatnosti nároku) byla doručena žalované spolu s elektronickým platebním rozkazem dne [datum], následující den nastala splatnost v souladu s § 1958 odst. 2 o.z.

a žalovaná je v prodlení počínaje dnem [datum] dle § 1968 a § 1970 o.z. O výši úroku z prodlení 8,05 % rozhodl odvolací soud podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku požadavek žalobce na příslušenství za dobu od [datum] do [datum] neshledal důvodným. Bezdůvodné obohacení je nárokem, jehož splatnost není stanovena a musí být vyvolána výslovným projevem žalobce. Výzvu ze dne [datum] nelze považovat za počátek prodlení, neboť je formulována jako odstoupení od smlouvy pro případ, že nebudou ve lhůtě 1

nebo 2 týdnů nároky uspokojeny a do 7 dnů od odstoupení od smlouvy mělo nastat plnění;

k odstoupení od smlouvy nedošlo, nadto je podací lístek nečitelný. Předžalobní upomínku

ze dne [datum] stanovující splatnost do 7 dnů od doručení nelze považovat za okamžik splatnosti, neboť ve spisu absentuje podací arch či jakýkoli důkaz o jejím doručení. Z těchto důvodů odvolacímu soudu nezbylo než splatnost nároku odvodit od doručení žaloby. Nedůvodným posoudil nárok žalobce na částku [částka] představující náklady spojené s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalobce ve sporu nevystupoval jako podnikatel. V rozsahu částky [částka] spolu s příslušenstvím, jak uvedeno výše, odvolací soud výrok I. napadeného rozsudku změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř.

10. Odvolací soud souhlasí se závěry soudu I. stupně, že za situace, kdy nebyla uzavřena smlouva

(ani v ústní podobě, protože záměrem stran bylo od počátku uzavřít smlouvu písemně),

je pojmově vyloučeno, aby žalobci vznikl nárok na ušlý zisk ve výši [částka] a též nárok

na náhradu škody ve výši [částka], která měla dle žalobních tvrzení představovat hodnotu,

jíž žalobce vynaložil na celkem 4 500 kusů CD, část byla po neúspěšné výzvě žalovanou zlikvidována, a žalobce se jejich vrácení v řízení ani nedomáhal. Odvolací soud rovněž souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že nebyla-li uzavřena žádná smlouva, je pojmově vyloučeno,

aby od ní žalobce odstoupil.

11. Na rozdíl od soudu I. stupně odvolací soud dospěl k závěru, že obrana žalované

nebyla relevantním způsobem projevena. Ve vyjádření ze dne [datum] žalovaná v bodu 6.3. uvedla, že jí vznikly náklady, které specifikovala. V podání ze dne [datum] (č.l. 131) žalovaná zopakovala svoji argumentaci, že v souvislosti s výrobou knih žalovaná vynaložila částky,

které podrobně specifikovala, nad rámec původního tvrzení uvedla též částky spojené s likvidací knih a CD po neúspěšných výzvách k převzetí a doplnila je dále o náklady na skladování, k nimž došlo v průběhu řízení, tedy v celkové výši [částka] včetně částky [částka] představující ušlý zisk. Žalovaná v řízení netvrdila a z žádného podání žalované v průběhu řízení před soudem I. stupně (ani před soudem odvolacím) se nepodává, že by svůj tvrzený nárok proti pohledávce žalobce započetla, tedy učinila hmotněprávní jednání představující započtení. Podle § 98 o. s. ř. věta poslední se projev žalobce nepřevyšující žalobní návrh posoudí jen jako obrana proti návrhu. Započtení je jednou z forem obrany žalované proti žalobcem uplatněnému nároku.

Jde o procesní úkon, jehož podstatou je tvrzení žalované o učiněném kompenzačním projevu (hmotněprávním jednání), který má (měl) za následek zánik pohledávky žalobce. V poměrech projednávané věci to znamená, že nepostačí, aby žalovaná pouze uvedla, že jí vznikly náklady. Takové tvrzení samo o sobě započtení nepředstavuje. Za výše uvedeného stavu se odvolací soud nezabýval žalobcem uplatněnou námitkou promlčení, ani odvolací argumentací, že žalovaná nepředložila žádné listiny prokazující, že faktury fakticky uhradila.

12. Majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu se žalované dostalo

co do částky [částka] s příslušenstvím počínaje od [datum] do zaplacení, a pouze v tomto rozsahu odvolací soud napadený rozsudek změnil podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř., ve zbytku jej jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. za použití § 142

odst. 2 o. s. ř. Úspěch žalobce činí 70 % (214 965 / 305 243), úspěch žalované je 30 %.

Převážně úspěšný žalobce má nárok na 40 % nákladů řízení (70% - 30%). Ty tvoří náklady právního zastoupení před soudem I. stupně (z punkta [částka] po [částka]), sestávající z odměny advokáta za 9 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, replika, ústní jednání dne [datum], [datum] a [datum], vyjádření ze dne [datum], ústní jednání dne [datum], závěrečný návrh) podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g), vyhlášky č. 177/1996 Sb.,

a dále 2 úkony právní služby v rozsahu ½ za účast u jednání soudu dne [datum] (při němž došlo k odročení jednání podle § 14 odst. 2 cit. vyhl.) a dne [datum] podle § 11 odst. 2

písm. f) cit. vyhl. Dále žalobci náleží 10 náhrad hotových výdajů po [částka]

(§ 13 odst. 4 cit. vyhl.), vycházeje z toho, že náhrada podle 13 odst. 4 cit. vyhl. žalobci nenáleží

za jednání dne [datum], při němž došlo k odročení jednání (srov. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. [spisová značka]). Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. žalobci dále náleží 21 % DPH

ve výši [částka], tj. náklady právního zastoupení [částka] a po započtení soudního poplatku [částka] činí náklady řízení [částka], z toho 40 % představuje [částka].

Žalobci náleží 40 % nákladů odvolacího řízení ze stejného punkta po [částka], ty tvoří náklady právního zastoupení sestávající ze 2 úkonů právní služby (odvolání a ústní jednání),

v rozsahu ½ úkonu odvolání proti usnesení o neosvobození žalobce od soudních poplatků, podle § 11 odst. 1 písm. g), k ), odst. 2 písm. c) vyhl., 3x náhrada hotových výdajů po [částka]

(§ 13 odst. 4 cit. vyhl.), dle § 137 odst. 3 o. s. ř. a 21% DPH ve výši [částka],

tj. náklady právního zastoupení [částka] a po započtení soudního poplatku

ve výši [částka], náklady odvolacího řízení činí celkem [částka]. Z této částky má žalobce nárok na 40 % ve výši [částka] Celkem žalobci náleží náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši [částka] ([částka] [anonymizováno] + [částka] [anonymizováno]). S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř odvolací soud

přiznal náhradu k rukám právního zástupce žalobce a lhůtu k plnění stanovil v souladu

s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

14. O náhradě nákladů vůči státu představující znalečné v celkové výši [částka]

(3 [částka] + 12 402,50 + 847) rozhodl odvolací soud dle § 148 o. s. ř. a poměrně podle úspěchu účastníků ve věci tyto rozdělil, a žalobci neúspěšnému ve 30 % uložil zaplatit státu náklady

ve výši [částka], a žalované, která byla neúspěšná co do 70 %, uložil povinnost zaplatit státu náklady ve výši [částka], na účet soudu I. stupně ve lhůtě podle § 160 odst. 1 věta

před středníkem o. s. ř.