o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 42 C 315/2010 - 677,

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem zamítl žalobu, aby byl žalovaný povinen vyklidit

a vyklizení (správně má být„ vyklizený“ – poznámka odvolacího soudu) byt předat žalobkyni

[číslo] v 1. patře domu [adresa], v [obec a číslo], ulici [ulice a číslo], do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), žalovanému nepřiznal náhradu nákladů řízení (výrok II.), a rozhodl

o povinnosti žalobkyně zaplatit státu na náhradu nákladů řízení [částka] (výrok III.).

2. Vyšel ze zjištění, že dopisem ze dne [datum] adresovaným [jméno] [příjmení]

(dále též„ žalobkyně“) Odbor bytového hospodářství ONV v [obec a číslo] vzal na vědomí přechod nájmu bytu na osobu žalobkyně. Ze seznamu zakládajících členů Družstva [název], který tvoří přílohu [číslo] notářského zápisu NZ [číslo] u bytu [číslo] vyplývá, že žalobkyně byla zakládající členkou družstva, tuto listinu podepsala. Na listině plná moc k doplnění stanov

Družstva [název], část 2, článek 4, odst. 3, který je přílohou notářského zápisu N 278/94,

NZ [číslo] ze dne [datum], je podpis žalobkyně, avšak dle znaleckého posudku kriminalistického ústavu pravděpodobně tento podpis není pravým podpisem žalobkyně, stejně jako podpis na nájemní smlouvě ze dne [datum]. Členskou přihlášku do Družstva [název]

ze dne [datum] podepsala žalobkyně, a podle znaleckého posudku kriminalistického ústavu

se jedná o kopii pravého podpisu žalobkyně. Z dohody o převodu členského podílu

Družstvu [název] ze dne [datum] zjistil, že předmětný podíl převádí žalobkyně na svoji dceru [jméno], listina je datována dnem [datum], ze závěru znaleckého posudku kriminalistického ústavu, stejně tak ze závěru znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], vyplynulo, že se jedná o pravý podpis žalobkyně. [příjmení] [jméno] nabídla žalobkyni částku [částka] jakožto náhradu za užívání předmětného bytu (dopis ze dne [datum] a záznam z jednání v kanceláři JUDr. [příjmení]

ze dne [datum]).

3. Po právní stránce uzavřel, že žalobkyně převedla na svoji zemřelou dceru [jméno] práva a povinnosti člena Družstva [název] spolu i s právem užívání předmětného bytu [číslo] to dohodou o převodu členských práv a povinností ze dne [datum], což je doloženo dohodou o převodu práv

a povinností a znaleckým posudkem, z jehož závěru vyplynulo, že je tento podpis pravděpodobně pravým podpisem žalobkyně se střední pravděpodobností, což podpůrně prokazuje i zápis podepsaný žalobkyní, jenž byl učiněn v kanceláři advokátky JUDr. [příjmení],

kde žalobkyně uvádí, že se z předmětného bytu odstěhovala ke své dceři [jméno] [příjmení], dlouhodobě v předmětném bytě nebydlí, požaduje pouze nějakou formu vypořádání, nejlépe družstevní byt typu garsoniéry a nechtěla by se dostat do domova důchodců. Svědčí o tom

i trestní oznámení učiněné žalobkyní, v němž uvedla, že se před 10 lety odstěhovala ze svého trvalého bydliště [ulice a číslo] společně se svojí matkou ke své mladší dceři

[jméno] [příjmení] a po 10 letech se chtěla vrátit do svého původního bytu, sdělila svoji znalost

o tom, že se skládaly do družstva nějaké peníze za byt. Následně bydlela žalobkyně i se svojí matkou v bytě, který se nacházel vedle bytu mladší dcery [jméno] [příjmení]. Žalovaný předložil nájemní smlouvu k předmětnému bytu, jakož i rozhodnutí ve věci dědictví po zemřelé manželce [jméno], kdy jako závětní dědic zdědil veškerý její majetek včetně členského podílu v předmětném družstvu [název] a práva k předmětnému bytu. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyně nebyla a není v této věci aktivně legitimována, k předmětnému bytu jí nesvědčí žádná práva,

tedy nemá jakýkoliv obligační titul k vyklizení bytu žalovaným. Na žalobkyni přešlo užívací právo k předmětnému bytu ještě před rokem 1989, posléze transformované zákonem na právo nájmu. Žalobkyně byla jednak zakládající členkou Družstva [název], podepsala přihlášku do tohoto družstva a následně svůj podíl v družstvu převedla na dceru [jméno] dohodou o převodu členského podílu ze dne [datum], kdy tímto svým právním úkonem ztratila i právo nájmu k předmětnému bytu, ba navíc, uzavřela nájemní smlouvu v období let 1995 - 1997 ke garsoniéře vedle bytu mladší dcery [jméno] [příjmení], který užívala ještě se svojí matkou. K řádnému převodu členských práv a povinností člena Družstva [název] došlo mezi žalobkyní a dcerou [jméno] dohodou ze dne [datum], dohoda byla předložena družstvu dne [datum], dle § 229 zák. č. 513/1991 Sb. odst. 1 členská práva a povinnosti může člen převést na jiného člena družstva, pokud to stanovy nevylučují a dále dle ust. § 230 zák. č. 513/1991 Sb. O nákladech řízení rozhodl dle § 150 o. s. ř., vzal v úvahu, že žalobkyni je 92 let, tomuto věku odpovídá

i její zdravotní stav, kdy žije ve společné domácnosti se svojí dcerou a vnukem a ještě ze svého důchodu přispívala na společnou domácnost a na vnuka, kdy na osobní potřebu jí zbývá pouze částka [částka] měsíčně. Výrok o nákladech řízení státu odůvodnil § 148 odst. 1 o. s. ř.

4. Proti rozsudku podala včasné odvolání žalobkyně a navrhla odvolacímu soudu, aby jej změnil a žalobě vyhověl. Znovu rezolutně popírá, že by podpisy na obou přezkoumávaných seznamech zakládajících členů Družstva [název], stejně jako podpis na členské přihlášce a smlouvě

o převodu členského podílu ze dne [datum] byly jejími pravými podpisy. Soud prvního stupně nesprávně uvedl, že kriminalistický ústav vyhodnotil zkoumaný údajný podpis na nájemní smlouvě ze dne [datum] jako pravý, ačkoli závěr posudku je opačný. Žalobkyně se ztotožnila se závěrem, že podpis na plné moci k doplnění stanov družstva ani na nájemní smlouvě

ze dne [datum] nejsou jejími pravými podpisy. Zkoumal-li kriminalistický ústav členskou přihlášku a dohodu o převodu členského podílu, jednalo se o zkoumání kopií podpisů listin,

a není možné zjistit, zda kopie podpisu nebyla na listinu přenesena jiným způsobem. Žalobkyně řádně doložila, že se stala uživatelkou předmětného byt po odstěhování [jméno] [příjmení], následně nájemcem. Soud prvního stupně nezohlednil, že žalovaný nijak neprokázal, že by mu svědčil právní titul opravňující jej k užívání bytu. Ohledně opuštění bytu prokázala, že z něj nikdy neodešla s úmyslem přestěhovat se trvale, což potvrdily svědkyně [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení]. Žalobkyně se nikdy nestala členkou družstva, nikdy nepodala přihlášku do Družstva [název], nikdy neuzavřela s družstvem nájemní smlouvu, tudíž nemohla na svou dceru [jméno] členský podíl převádět. Nikdy se neúčastnila žádné schůze, notář [příjmení] vyvrátil tvrzení svědka [příjmení], že by na zakládající členské schůzi kontroloval účastníky dle průkazů totožnosti. Družstvo neuzavřelo se žalobkyní nájemní smlouvu v roce 1995, podpis žalobkyně není jejím pravým podpisem. Žalovaný užíval byt bez právního důvodu, nebyl zetěm žalobkyně, byl ženatý a mohl jej užívat pouze jako podnájemník, avšak žádná taková smlouva nebyla podepsána. Družstvo odmítlo žalobkyni poskytnout jakékoli dokumenty, nespolupracovalo s policií, spis nikdy nebyl úplný.

5. Žalovaný ve vyjádření k odvolání uvedl, že napadený rozsudek považuje za správný

a že v mezidobí byl proveden vklad do katastru nemovitostí. Z vyrozumění o provedeném vkladu vyplývá, že žalobkyni nelze předat předmětný byt, neboť jej získal do svého vlastnictví žalovaný na základě vlastnického práva, jež je nezcizitelné.

6. V průběhu odvolacího řízení žalobkyně dne [datum] zemřela. Usnesením č.j. 11 Co 19/2022

- 730, ze dne [datum], odvolací soud rozhodl, že na místo žalobkyně [jméno] [příjmení]

bude nadále pokračováno s její dcerou [jméno] [příjmení].

7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek včetně řízení,

které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a neshledal odvolání žalobkyně důvodným.

8. Soud prvního stupně zjistil skutkový stav v dostatečném rozsahu, odvolací soud vychází z jeho skutkových zjištění. Věc posoudil správně i po stránce právní podle § 1040 o.z., když dospěl

ke správnému závěru, že právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni nesvědčí věcná aktivní legitimace.

9. Zásadním odvolacím důvodem je nesouhlas žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, se závěry znaleckého posudku kriminalistického ústavu, jenž jednak potvrdil správnost znaleckého posudku JUDr. [obec], jednak na základě mnoha srovnávacích materiálů mj. dovodil, že podpis žalobkyně na seznamu zakládajících členů družstva, který tvoří přílohu [číslo] notářského zápisu

NZ [číslo] (č.l. 398) je pravým podpisem žalobkyně. Ztotožnil se se závěry JUDr. [obec],

že podpis na dohodě o převodu členských práv (č.l. 439) je pravděpodobně pravým podpisem žalobkyně. Znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků (§ 125, § 127 o. s. ř.), který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem podle zásad § 132 o. s. ř. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů

a soulad s ostatními provedenými důkazy. Tomuto postupu soud prvního stupně zcela dostál, neboť závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, jsou podloženy obsahem nálezu a bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat. Jmenovaný znalecký ústav jakožto renomovaná instituce v České republice vyhodnotil a popsal zpracovatelnost sporných podpisů, kdy mu bylo předloženo 6 listin, podpisy jsou značně různorodé, část sporných podpisů byla předložena originálně psacím prostředkem, celkově lze tyto originály podpisů hodnotit

jako obtížněji zpracovatelné, dále uvedl, že zbývající podpisy jsou méně kvalitní černobílé elektrografické kopie, a celkově lze nekvalitní kopie sporných podpisů hodnotit jako obtížně zpracovatelné. Byť žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, brojí proti závěrům znaleckého posudku a přednáší svoji skutkovou verzi, nenabídla žádný jiný„ lepší“ důkaz, jímž by prokázala svá tvrzení, ačkoli byla při jednání dne [datum] poučena dle § 118a o. s. ř., jímž by vyvrátila správnost znaleckého posudku kriminalistického ústavu. Za tohoto stavu může jen stěží argumentovat, že nebyla členkou družstva. Závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a jeho odůvodnění odpovídá pravidlům logického myšlení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001). Polemiku právní předchůdkyně žalobkyně i žalobkyně neshledal odvolací soud důvodnou, vyjma závěru soudu prvního stupně, který nesprávně uvedl, že podpis na nájemní smlouvě ze dne [datum] (č.l. 435) je pravý, ačkoli závěr znaleckého posudku svědčí o opaku, když znalecký ústav dospěl k závěru, že kopie pravděpodobně není kopií pravého podpisu žalobkyně. Tento nesprávný skutkový závěr soudu prvního stupně však nečiní rozsudek nesprávným. Zpochybňuje-li žalobkyně podpisy na kopiích listin, je obecně známo a znalecký ústav sám uvádí, že u kopií není možné zkoumat mnohé znaky jako např. protlačené tahy, adjustace, vlasové tahy a zároveň u nich nelze vyloučit přenos

na písemnost technickými prostředky.

10. V souzené věci není sporu o tom, že právní předchůdkyně žalobkyně paní [jméno] [příjmení] historicky předmětný byt užívala až do roku 1993, kdy se odstěhovala z předmětného bytu dočasně do bytu stávající žalobkyně (dcery) společně se svojí matkou. Družstvo [název]

bylo založeno dne [datum], o čemž byl vyhotoven notářský zápis [spisová značka] a NZ [číslo] JUDr. [příjmení], a bylo konstatováno, že přihlášku do družstva podalo 17 osob, seznam zakládajících členů je uveden v příloze 1 NZ. Na tomto seznamu je mj. uvedena

i [jméno] [příjmení], jejíž podpis byl kriminalistickým ústavem vyhodnocen jakožto pravý.

Tímto okamžikem se právní předchůdkyně žalobkyně stala členem družstva ve smyslu § 227

odst. 2 písm. a) zák. č. 513/1991 Sb. ve znění do [datum] (dále jen obch. zák.). Žalobkyni

se nepodařilo ani po poučení dle § 118a o. s. ř. žádným věrohodným způsobem vyvrátit správnost znaleckého posudku, z něhož tak odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně vychází. Ačkoli svědek [příjmení] [příjmení] jakožto místopředseda družstva, který bydlel v domě

již od roku 1974, uvedl, že občanské průkazy kontroloval notář, zatímco notář vypověděl,

že totožnost kontrolují předsedající schůze, JUDr. [příjmení] popsal, že si na daný okamžik nepamatuje. Ing. [příjmení] vypověděl, že ustavující schůzi byla paní [příjmení] přítomna. Svědecké výpovědi nelze přeceňovat, neboť uvedené osoby byly slyšeny po 10 letech od sporné události. Z důvodu smrti paní [jméno] [příjmení] a její dcery [jméno] [příjmení], která ji ještě před podáním žaloby předemřela, nelze provést dokazování jejich výslechem. Ve zbytku soud prvního stupně hodnotil veškeré důkazy jednotlivě i v souvislostech. Stala-li se předchůdkyně žalobkyně zakládajícím členem družstva, byla oprávněna převést členská práva na svoji dceru [jméno] dle § 229 odst. 1 obch. zák., přičemž tato dohoda ze dne [datum] byla družstvu předložena ve smyslu

§ 230 obch. zák.

11. Pro rozhodnutí věci tak byly vyřešeny zásadní skutečnosti. Zbývající odvolací námitky nejsou důvodné, protože nejsou relevantní pro posouzení věci. Pochybnosti ohledně podpisu na kopii nájemní smlouvy, vyplývající z charakteru písemnosti (kopie) nemohou za dané důkazní situace zvrátit správnost závěru soudu prvního stupně o tom, že se žalobkyně se stala řádným členem družstva a svůj podíl následně převedla na svoji dceru [jméno]. Tato listina není klíčovým dokumentem rozhodným pro právní posouzení. Právní předchůdkyně žalobkyně se přechodně odstěhovala z předmětného bytu, jak vypověděla žalobkyně [jméno] [příjmení] i kolegyně právní předchůdkyně žalobkyně z bývalého zaměstnání. Právní předchůdkyně žalobkyně situaci znovu začala řešit kolem roku 2001, kdy došlo k neshodám mezi ní a její dcerou [jméno] (jak vyplývá z dopisu ze dne [datum], v němž jí dcera sdělila, že vůči matce nemá žádné zákonné povinnosti, přesto by jí nabídla pomoc, a to garsoniéru v domech se sociální péčí či alternativu [částka]; či záznamu ze dne [datum] u JUDr. [příjmení], v němž paní [příjmení] potvrdila,

že již několik let bydlí u žalobkyně, že společné soužití s dcerou [jméno] nevidí jako perspektivní

a považovala by za vhodné bytovou situaci řešit zajištěním samostatné bytové jednotky,

tedy nejlépe garsoniéru v družstevním vlastnictví v [obec] O jejím přechodném odstěhování svědčí i obsah protokolu o trestním oznámení ze dne [datum], z něhož vyplývá,

že se odstěhovala z předmětného bytu a žalobkyně, jíž hlídala syna, chtěla se vrátit do trvalého bydliště). Právní předchůdkyně žalobkyně pak znovu začala řešit situaci ohledně bytu až po smrti své dcery [jméno] v roce 2010.

12. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], v řízení o dědictví po [jméno] [příjmení] se zanecháním závěti,

bylo potvrzeno, že členský podíl v Družstvu [název] v obvyklé ceně [částka] nabyl žalovaný jakožto pozůstalý manžel. Z odůvodnění usnesení vyplývá, že matka

(právní předchůdkyně žalobkyně) neuznala závěť zůstavitelky, avšak ve stanovené lhůtě nepodala žalobu na určení, že je dědicem. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že žalovaný je zapsán jakožto vlastník bytové jednotky [číslo] Odvolací soud tak ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že není pravdivé tvrzení žalobkyně, že žalovaný užívá byt bez právního důvodu, neboť disponuje titulem, jenž ho opravňuje v bytě bydlet, a není tak povinen

jej ve smyslu § 1040 o.z. vyklidit.

13. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný

dle § 219 o. s. ř. potvrdil (ve znění, v němž pouze odstranil gramatickou chybu a sousloví odevzdání bytu) včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.

14. Ohledně nákladů státu lze přisvědčit soudu prvního stupně, že v průběhu řízení vznikly náklady řízení za znalecký posudek JUDr. [obec] ve výši [částka] (č.l. 76), jemuž náleží též odměna

za účast u jednání soudu ve výši [částka] (č.l. 99), a dále náklady za znalecký posudek kriminalistického ústavu v celkové výši [částka] (č.l. 618) a nikoli [částka],

tedy celkové náklady řízení [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně složila zálohu

na znalecké posudky v celkové výši [částka] (č.l. 45 a 259), již je nutno odečíst, tedy náklady státu činí [částka], což je částka, kterou odvolací soud uložil žalobkyni zaplatit státu na účet soudu prvního stupně ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1

za středníkem o. s. ř. přihlížeje k výši částky a zdravotnímu stavu žalobkyně. V tomto rozsahu odvolací soud změnil výrok III. dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř., ve zbytku výrok jako věcně správný potvrdil dle § 219 o. s. ř., když žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a ve smyslu

§ 148 o. s. ř. hradí náklady řízení podle jeho výsledku.

15. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšnému žalovanému náleží náklady odvolacího řízení za právní zastoupení ve výši [částka] spočívající v odměně za 2 úkony právní služby po [částka] (vyjádření k odvolání, účast při jednání odvolacího soudu) podle § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1

písm. g), k) vyhl. č. 177/1996 Sb. a dále náhrada hotových výdajů za 2 úkony po [částka] dle § 13 odst. 4 cit. vyhl., 21% DPH ve výši [částka], kterou odvolací soud uložil zaplatit žalobkyni

ve lhůtě dle § 160 odst. 1 za středníkem o. s. ř. s přihlédnutím k celkové částce, již musí žalobkyně zaplatit, a jejímu zdravotnímu stavu. Platební místo vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.