o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 31. ledna 2024, č. j. 15 C 98/2023-242,

1. Výše uvedeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se specifikovaným úrokem z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a dále částku [částka] (výrok I.); dále rozhodl, že na náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] (výrok II.) a že žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro [adresa] částku [částka] (výrok III.).

2. Soud prvního stupně (dále též „soud“) provedl dokazování listinnými důkazy, výslechy svědků ([jméno FO], [jméno FO], Hynka Baraňáka, Stanislava Kadlece), jakož i výslechem žalobkyně (jednatelky [jméno FO]), a po skutkové stránce shledal, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva, kterou se žalobkyně zavázala provádět odbornou servisní činnost pro chod fotovoltaického zařízení, IT systémů a bezpečnostních systémů pro fotovoltaickou elektrárnu [právnická osoba] (dále též „Smlouva“). Po právní stránce soud Smlouvu posoudil jako smlouvu o dílo ve smyslu § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“). Dále soud shledal, že Dodatkem č. [hodnota] ke Smlouvě, který byl uzavřen dne [datum] (dále též „Dodatek č. [hodnota]“), se účastnice řízení dohodly na změně ceny za plnění dle Smlouvy tak, že s platností od [datum] cena činí [částka] bez DPH měsíčně; až po více než roce spolupráce přistoupila žalovaná k jednostrannému snížení částky za plnění dle Smlouvy, ačkoliv k tomu nebyla oprávněna – k tomu soud odkázal na závěrečná ustanovení Smlouvy, dle kterých může být Smlouva měněna pouze písemnými dodatky, k čemuž (kromě uzavření Dodatku č. [hodnota]) nedošlo.

3. Soud měl za prokázané, že žalobkyně fakturovala žalované (fakturou [číslo] ze dne [datum]) částku [částka] včetně DPH (za leden 2023) – na tuto fakturu plnila žalovaná pouze částečně (dne [datum] byla uhrazena částka [částka]). Dále žalobkyně fakturovala žalované (fakturou [číslo] ze dne [datum]) [částka] včetně DPH (za únor 2023), datum splatnosti bylo stanoveno na [datum] – na tuto fakturu žalovaná plnila pouze částečně (dne [datum] byla uhrazena pouze částka [částka]). Dále žalobkyně fakturovala žalované (fakturou [číslo] ze dne [datum]) částku [částka] včetně DPH (za březen) 2023, datum splatnosti bylo stanoveno na [datum]; na tuto fakturu žalovaná neuhradila ničeho. Dále žalobkyně fakturovala žalované (fakturou [číslo] ze dne [datum]) částku [částka] včetně DPH (za první polovinu dubna 2023), datum splatnosti bylo stanoveno na [datum] – na tuto fakturu žalovaná nic neuhradila.

4. Soud shledal, že tvrzení žalované o škodě, kterou jí měla žalobkyně způsobit, či tvrzení o nároku na smluvní pokutu (pro neplnění smluvních povinností ze strany žalobkyně), nemá oporu v provedeném dokazování. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně plnila všechny své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně a včas. Ke snížení ceny, které bylo sjednáno Dodatkem č. [hodnota] ke smlouvě, došlo na základě dohody účastníků, nikoliv na základě neplnění povinností ze strany žalobkyně.

5. Argumentaci žalované – pokud odmítala hradit vystavené faktury s tím, že žalobkyně porušila povinnosti vyplývající ze smlouvy, když neodstraňovala nečistoty z FV panelů a neprováděla pravidelně měsíčně jejich mechanické čištění, resp. když neaktualizovala místní provozní předpis – soud důvodnou neshledal. Konstatoval, že mezi povinnosti žalované dle Smlouvy náleželo provádět (v období od dubna do října) 1x měsíčně letní údržbu, tedy odstranění nečistot na povrchu FV panelů – odstraňování nečistot z fotovoltaických panelů, jak je uvedeno ve Smlouvě, se však nerovná plošnému čištění panelů jedenkrát měsíčně; z logiky věci vyplývá, že se jedná o každoměsíční kontrolu, zda se na fotovoltaických panelech nenacházejí nečistoty, který by mohly mít vliv na snížení výkonu fotovoltaické elektrárny, a – pokud takové nečistoty byly na panelech zjištěny – jejich odstranění (mechanicky či umytím znečištěných míst). Argumentaci žalované, že každý měsíc (od dubna do října) mělo dojít k čištění všech panelů, shledal soud nelogickou, neboť při takové frekvenci čištění by byly panely zničeny; dále uvedl, že kompletní čištění fotovoltaických panelů, kterých je v areálu [právnická osoba] 9 300 kusů, vyjde na částku [částka] až [částka] (jak bylo prokázáno cenovými nabídkami společností, které se touto činností zabývají); čištění všech panelů po dobu 7 měsíců v roce by tak představovalo minimálně částku [částka], přičemž odměna žalobkyně dle činila měsíčně [částka] bez DPH (tj. [částka] včetně DPH), tj. [částka] včetně DPH za rok. Dále soud uvedl, že požadavek na plošné čištění fotovoltaických panelů žalovaná poprvé vznesla až e-mailem ze dne [datum]; po celý rok 2022 nebyla žalobkyně žalovanou upozorněna na nedostatky v plnění Smlouvy, žalovaná přitom po celý rok 2022 hradila žalobkyni vystavené faktury; připomínky k plnění smlouvy začala žalovaná vznášet až poté, když byla žalobkyní upozorněna na neuhrazené pohledávky po splatnosti.

6. K vytýkanému neprovedení aktualizace místního provozního předpisu (MPP) soud uvedl, že MPP se ze zákona vyhotovuje před uvedením elektrárny do provozu (je nedílnou součástí licenčního řízení před připojením elektrárny); po spuštění elektrárny se měl MPP každý rok aktualizovat (nikoliv vyhotovovat). Žalobkyně žádala žalovanou o zaslání MPP (což bylo prokázáno e-mailovou komunikací ze dne [datum] a ze dne [datum]), žalovaná však žalobkyni MPP nezaslala, byť o to byla opakovaně upomínána (což bylo prokázáno e-mailem ze dne [datum]); neměla-li žalobkyně MPP k dispozici, nemohla ho ani aktualizovat – svou smluvní povinnost tedy žalobkyně neporušila.

7. Soud konstatoval, že žalobkyně Smlouvu vypověděla dne [datum]; výpověď Smlouvy, kterou dne [datum] učinila žalovaná, soud, z důvodů, které vyložil, shledal neplatnou. Následně soud uzavřel, že to byla žalovaná, kdo porušil smluvní závazek, tj. závazek hradit žalobkyni cenu za servisní činnosti v paušální výši ([částka] bez DPH, resp. [částka] s DPH), když neoprávněně ponížila fakturované částky (faktury [číslo] a [číslo]), nebo je neuhradila vůbec (faktury [číslo] a č. [číslo]); žalovaná se tedy opakovaně ocitla v prodlení s placením ceny nebo její části dle smlouvy po dobu delší než 30 dnů po splatnosti, byť byla žalobkyní opakovaně (dne [datum], [datum], [datum] a [datum]) upomínána.

8. Ve vztahu k započtení pohledávek, které žalovaná učinila (listinou označenou jako „Předžalobní výzva k úhradě dlužné částky – zápočet vzájemných pohledávek“ ) dne [datum], soud uvedl, že tuto listinu zaslal právní zástupce žalované právnímu zástupci žalobkyně spolu s fakturou (č. [hodnota]) na částku [částka] (která představuje smluvní pokutu ze servisní smlouvy za rok 2023) a s fakturou (č. [hodnota]) na částku [částka] (která představuje smluvní pokutu ze servisní smlouvy za rok 2022); žalovaná započítala na svoji pohledávku ve výši [částka] pohledávku žalobce ve výši [částka]. Soud odkázal na ustanovení § 1982 a 1987 o. z. a konstatoval, že žalovaná neprokázala, že započítávané pohledávky za žalobkyní skutečně má. Dále (a zejména) soud uvedl, že aktivně započítávaná pohledávka musí být splatná před kompenzačním úkonem, splatnost tvrzených pohledávek před kompenzačním úkonem však nenastala, neboť dopisem ze dne [datum] žalovaná vyzvala žalobkyni k zaplacení částky [částka] a částky [částka], a současně tentýž den ([datum]) učinila zápočet (když započítala na svoji pohledávku ve výši [částka] pohledávku žalobce ve výši [částka]) – k započtení učiněnému dopisem ze dne [datum] ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu, na kterou soud odkázal (rozsudek sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], či usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum]), tedy nemohlo dojít.

9. Nárok na zaplacení částky [částka] shledal soud důvodným s tím, že vyplývá z ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Opodstatněným shledal soud též požadavek na úhradu částky [částka], neboť vyplývá z článku Smlouvy „smluvní pokuta“, odst. III., podle kterého, pokud se objednatel (žalovaná) dostane do prodlení s placením faktur dodavateli (žalobkyni) za řádné plnění jeho povinností vyplývajících z této smlouvy, je dodavatel oprávněn účtovat objednateli smluvní pokutu 0,2% z dlužné částky za každý započatý den po splatnosti faktury; soud shledal, že ke dni podání žaloby činila výše smluvní pokuty vypočítaná dle uvedeného smluvního ujednání požadovanou částku ([částka]).

10. Žalovaná ve včasném odvolání (do všech výroků) namítala, že se soud prvního stupně omezil na výčet provedených důkazů, které dostatečně nehodnotil, nevypořádal se s důkazy, které jsou v rozporu se svědeckou výpovědí svědka [jméno] a s výpovědí svědka [jméno FO] se nevypořádal vůbec. Dále namítala, že soud prvního stupně nesprávně interpretoval vymezení činnosti spočívající v odstraňování nečistot na povrchu FV panelů, a že ke snížení částky, kterou žalobkyni hradila, přistoupila v souladu se Smlouvou. Uvedla též, že porušování smluvních povinností bylo žalobkyni vytknuto již e-maily ze dne [datum] a ze dne [datum]. Dle žalované je napadený rozsudek nepřezkoumatelný, navrhla proto, aby jej odvolací soud zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, event. aby sám rozhodl a žalobu zamítl.

11. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že neuhrazené faktury, které jsou předmětem žaloby, se týkají období, v jehož v rámci žalovaná žalobkyni ničeho nevytýká a brání se tím, že žalobkyně údajně neplnila řádně Smlouvu v průběhu roku 2022, ačkoliv faktury za rok 2022 žalovaná vždy uhradila. Pokud žalovaná uvádí, že odstraňování nečistot z povrchu FV panelů jako smluvní povinnost je nutno interpretovat tak, že panely budou jedenkrát měsíčně očištěny pomocí vody, taková formulace ve smlouvě není a nemá v ní žádnou oporu. Dále žalobkyně uvedla, že žádná fotovoltaická elektrárna nečistí panely plošně každý měsíc, neboť je to poškozuje; z cenové nabídky za plošné čištění, kterou žalobkyně soudu předložila, vyplynulo, že jedno plošné čištění by stálo [částka], za šest měsíců [částka], tedy dvojnásobek příjmu žalobkyně za celoroční servis. Pokud žalovaná zpochybnila odbornost žalobkyně a tvrdí, že k servisní činnosti neměla potřebné oprávnění, takový důvod pro neplacení nikdy neuvedla a žalobkyni toto nikdy nevytýkala; žalobkyně prokázala, že oba pracovníci, kteří osobně prováděli servis, mají jak dlouholeté zkušenosti, tak oprávnění na tuto činnost. Žalobkyně proto navrhla, aby byl napadený rozsudek potvrzen a žalobkyni byly přiznány náklady odvolacího řízení.

12. Při jednání odvolacího soudu právní zástupci účastnic řízení odkázali na svá písemná podání.

13. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a zákona č. 99/1963 Sb., dále jen „o. s. ř.“), a dospěl k závěru, že odvolání opodstatněné není.

14. Soud prvního stupně zjistil skutkový stav, z něhož odvolací soud vychází, v rozsahu dostačujícím pro rozhodnutí ve věci, řádně vyložil, jaké důkazy provedl a jaká zjištění z nich učinil; odvolací soud proto v zájmu stručnosti na skutkové závěry soudu prvního stupně odkazuje.

15. Po právní stránce soud správně Smlouvu posoudil jako smlouvu o dílo (§ 2586 a násl. o. z.) a správně též vyšel z toho, že žalobkyní uplatněný nárok je nárokem smluvním, odvíjejícím se od sjednané ceny servisní činnosti, kterou žalobkyně v souladu se Smlouvou žalované poskytla a vyfakturovala, přičemž o tom, že shora označené faktury uhradila žalovaná dílem jen z části (v rozsahu výše uvedeném), dílem vůbec, nebylo mezi účastnicemi řízení sporu. Soud prvního stupně též přiléhavě vyložil, proč nebylo možné přisvědčit obraně žalované, ať již spočívala v poukazu na údajné neplnění některých smluvních povinností ze strany žalobkyně, či v námitce započtení.

16. Ke shora reprodukovaným závěrům soudu prvního stupně, s nimiž se odvolací soud ztotožnil, a na které pro stručnost odkazuje, je třeba, se zřetelem k námitkám žalované, dodat následující.

17. Předně je vhodné poznamenat, že byť Smlouvu vypověděly jak žalobkyně (výpovědí ze dne [datum]), tak žalovaná (výpovědí ze dne [datum]), za situace, kdy se žalobkyně domáhá dlužné úhrady za plnění poskytnuté v období od počátku roku 2023 do poloviny dubna 2023 (tedy v době, kdy o trvání Smlouvy nemůže být pochyb), není třeba zabývat se otázkou platnosti (či neplatnosti) právních jednání, kterými měla být (byla) Smlouva ukončena (vypovězena).

18. Námitce žalované, že se soud prvního stupně omezil na výčet provedených důkazů, které dostatečně nehodnotil, a nevypořádal se s důkazy, které jsou v rozporu se svědeckou výpovědí svědka [jméno] odvolací soud nepřisvědčil. Soud prvního stupně nejen podrobně uvedl, jaké důkazy provedl, a jaká zjištění z nich učinil, ale vyložil též, jakými úvahami se řídil, když dospěl k závěrům, s nimiž se odvolací soud ztotožnil. S ohledem na to, že žalovaná neupřesnila, se kterými důkazy se soud prvního stupně nevypořádal (a v čem měly spočívat jejich rozpory s výpovědí svědka [jméno] a omezila se na strohou poznámku, že s výpovědí svědka [jméno FO] se soud nevypořádal vůbec (aniž by uvedla, jaké relevantní skutečnosti, které měly tímto důkazem vyjít najevo, byly pominuty), nelze než konstatovat, že jde o námitku nekonkrétní, přičemž ze spisu se nepodává, že by z výpovědi svědka [jméno FO] (event. z jiných důkazů) plynula zjištění, která by byla pro rozhodnutí ve věci podstatná, a se kterými by bylo třeba zabývat se důkladněji, než soud prvního stupně učinil.

19. K námitce žalované, že soud prvního stupně nesprávně interpretoval vymezení činnosti spočívající v odstraňování nečistot na povrchu FV panelů, a k námitce, že ke snížení částky, kterou žalobkyni hradila, přistoupila v souladu se Smlouvou, je třeba uvést následující. Žalovaná v průběhu řízení akcentovala dvě konkrétní porušení smluvních povinností ze strany žalobkyně, totiž (1.) neprovádění čištění všech FV panelů vodou 1x měsíčně a (2.) neprovedení aktualizace místního provozního předpisu. Je třeba přisvědčit žalobkyni, pokud (ve vyjádření k odvolání) uvedla, že žalovanou předestřená formulace povinnosti ad 1) nemá oporu ve Smlouvě. Dále je třeba uvést, že soud prvního stupně příhodně poukázal na nepoměr mezi výší nákladů, které by bylo třeba vynaložit na plošné čištění všech (9 300 kusů) FV panelů, a výší odměny za servisní činnost (která byla podstatně nižší), a (též) z tohoto důvodu přiléhavě uzavřel, že z povahy věci plyne, že k čištění FV panelů takovým způsobem a v takovém rozsahu Smlouva žalovanou nezavazovala.

20. Na místě je též přihlédnout k zavedené praxi smluvních stran. Byla-li Smlouva uzavřena dne [datum] a požadovala-li žalovaná čištění FV panelů ve shora uvedeném rozsahu až na konci roku 2022, resp. počátkem roku 2023, nelze než uzavřít, že ani ze zavedené praxe neplyne opodstatněnost požadavku žalované, aby všechny FV panely byly čištěny 1x měsíčně. Poukazuje-li žalovaná (v odvolání) na to, že porušování smluvních povinností žalobkyni vytýkala již e-maily ze dne [datum] a ze dne [datum], je třeba podotknout, že v poukazovaných e-mailech se o nedostatečném čištění FV panelů nehovoří (není žalobkyni vytýkáno), a (navíc) údajné nedostatky v činnosti žalobkyně, které se z těchto e-mailů (dle žalované) mají podávat, ke snížení odměny (či k uplatnění jiných sankcí) nevedly (po celý rok 2022 hradila žalovaná žalobkyni platby ve sjednané výši).

21. Dále je třeba mít na zřeteli, že po většinu období, které je předmětem tohoto řízení (tj. v době od [datum] do poloviny dubna 2023), nenáleželo odstraňování nečistot z FV panelů mezi povinnosti žalobkyně, neboť tuto povinnost žalobkyně měla pouze v měsících duben až říjen. Nebyla-li žalobkyně po převážnou část období, za které se smluvně sjednané úhrady domáhá, k jakémukoliv odstraňovaní nečistot z FV panelů povinna, nemůže argumentace žalované, že ke snížení této úhrady byla oprávněna, obstát též z tohoto důvodu.

22. Případná není ani námitka, že v době uzavření a účinnosti servisní smlouvy nedisponovala žalobkyně příslušným oprávněním k takové činnosti (když neměla příslušné živnostenské oprávnění), neboť toliko absence živnostenského oprávnění (i kdyby ho k činnostem dle Smlouvy bylo třeba) nezpůsobuje sama o sobě neplatnost Smlouvy, a nezbavuje tedy žalovanou povinnosti dostát závazkům, které jí ze Smlouvy vznikly.

23. Přisvědčit nelze ani námitce nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku. V soudní praxi je za nepřezkoumatelné pokládáno takové rozhodnutí, jehož odůvodnění neumožňuje účastníkům v odvolání náležitě užít odvolací důvody. Právě uvedené znamená, že i tehdy, pokud rozhodnutí soudu plně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv odvolatele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

24. Odůvodnění napadeného rozsudku žalované v náležité formulaci odvolacích důvodů nebránilo, o čemž svědčí obsah odvolání – již proto není námitka nepřezkoumatelnosti případná. Nad to, jak již bylo uvedeno, soud prvního stupně vyložil, jaká zjištění učinil, jak provedené důkazy hodnotil a jakými úvahami se po skutkové i právní stránce řídil; napadené rozhodnutí tedy požadavkům na odůvodnění dostálo.

25. Pro úplnost – když žalovaná proti níže zmíněným závěrům soudu prvního stupně nebrojí – lze jen stručně dodat následující.

26. Ohledně tvrzeného nesplnění povinnosti ad 2) uzavřel soud prvního stupně správně, že nepředala-li žalovaná žalobkyni místní provozní předpis (byť k tomu byla opakovaně vyzývána), nemohla žalobkyně tento předpis aktualizovat – nesplnění smluvních povinností vytýkala tedy žalovaná žalobkyni i v tomto směru nedůvodně.

27. Ve vztahu k námitce započtení soud prvního stupně příhodně poukázal na to, že žalovaná provedla kompenzační úkon týž den, kdy žalovanou vyzvala k úhradě údajných pohledávek (které měla mít za žalobkyní z titulu smluvních pokut), a správně též (v souladu s ustálenou soudní praxí) uzavřel, že za takové situace účinky započtení nastat nemohly. Lze jen dodat, že účinky započtení nastat nemohly, i kdyby pohledávky žalované za žalobkyní existovaly.

28. Na správné závěry soudu prvního stupně ohledně důvodnosti žaloby co do požadavku na úhradu částky [částka] (náklady spojené s uplatněním pohledávky ve smyslu § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) a co do požadavku na úhradu částky [částka] (smluvní pokuta za prodlení s úhradou faktur po splatnosti ve smyslu odst. III Smlouvy, článek „smluvní pokuta), postačí, v zájmu stručnosti, toliko odkázat.

29. Ze shora uvedených důvodů odvolací soud napadené rozhodnutí, včetně správných nákladových výroků, jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

30. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.

31. Zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů za zastoupení advokátem stanovená dle § 6 odst. 1, § 7, § 8, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) z tarifní hodnoty [částka] za 2 úkony právní služby po [částka], tj. za vyjádření k odvolání a za účast na jednání odvolacího soudu dne [datum]; dále 2 paušální náhrady výdajů (2x [částka]) dle § 13 odst. 1 a 4 AT; náhrada cestovních výdajů dle § 13 odst. 5 AT v částce [částka] za cestu k jednání soudu dne [datum] (při průměrné spotřebě 7,3 l benzínu/100 km, vzdálenosti 248,8 km na trase [adresa], základní sazbě [částka]/km a ceně pohonné hmoty [částka]/l); náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT ve výši [částka] (100x 6 půlhodin) a náhrada za daň z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21%, v součtu tedy [částka].

32. Žalobkyně se domáhala též náhrady za 1 úkon právní služby, který spočíval v poradě s klientem dne [datum] (v trvání 90 min), odvolacímu soudu však není zřejmé, proč by porada s klientem (uskutečněná v mezidobí od podání odvolání do jednání odvolacího soudu) měla trvat (bylo-li jí třeba) déle než jednu hodinu [§11 odst. 1 písm. c) AT]. Žalovaná v odvolání neuvedla zásadně novou (v řízení před soudem prvního stupně nezmíněnou) argumentaci, která by delší (tj. více než jednu hodinu trvající) poradu s klientem opodstatňovala, žalobkyně v tomto směru (co do opodstatněnosti tak dlouhé porady s klientem) nic konkrétního neuvedla a ze spisu se žádné důvody, které by svědčily pro účelnost tohoto úkonu právní služby, nepodávají. Odvolací soud proto neshledal náklady na tento úkon účelně vynaloženými a jejich náhradu žalobkyni nepřiznal.