Přeskočit na obsah
Městský soud v Praze 11 CO 153/2022-98 ECLI:CZ:MSPH:2022:11.Co.153.2022 .1 Rozsudek

pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],

Mgr. Lubor Veselý · Rozhodnutí ze dne 29. 6. 2022

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Lubora Veselého a soudkyň JUDr. Markéty Čermínové a JUDr. Elišky Galiazzo v právní věci

žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci]

proti

žalované: [osobní údaje žalované]

o [částka]

k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací],


I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích II. a III. potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem nalézací soud zastavil řízení co do částky [částka] (výrok I.), žalobu ohledně částky [částka] zmítl (výrok II.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení [částka] (výrok III.). Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobce domáhal náhrady materiální újmy, jež mu měla vzniknout v souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem [anonymizováno] správce a [anonymizováno] soudu v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] a dále pod sp. zn. [spisová značka] (dále též napadené nebo namítané řízení). Nalézací soud vyšel ze zjištěného skutkového stavu, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok dne [datum]. Dále byl mezi účastníky nesporný průběh [anonymizováno] řízení žalobce vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], kdy usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], bylo rozhodnuto o úpadku žalobce a povoleno řešení jeho úpadku oddlužením s tím, že byl současně určen termín prvního přezkumného jednání na den [datum]. Dne [datum] byl [anonymizováno] soudu doručen seznam přihlášených pohledávek, a to přihlášek pohledávek evidenční číslo [anonymizováno] - [anonymizováno]. Tento seznam byl zveřejněn v [anonymizováno] rejstříku dne [datum]. Dne [datum] byl [anonymizováno] soudu doručen seznam přihlášených pohledávek, a to přihlášek pohledávek evidenční číslo [anonymizováno] - [anonymizováno], doplněný o stanovisko [anonymizováno] správce. Tento dokument byl zveřejněn v [anonymizováno] rejstříku dne [datum]. Přezkumné jednání proběhlo [datum], kdy byly přezkoumány přihlášky pohledávek [anonymizováno][anonymizováno]. Žalobce přítomen nebyl, neb i když podáním dne [datum] žádal o odročení přezkumného jednání, usnesením [anonymizováno] soudu z [datum] nebylo jeho žádosti vyhověno. Dne [datum] žalobce nahlížel do spisu. Dne [datum] bylo vydáno usnesení, kterým došlo ke schválení oddlužení splátkovým kalendářem. Dne [datum] bylo vydáno usnesení o vzetí na vědomí splnění oddlužení žalobce, kdy byla rovněž určena odměna [anonymizováno] správce ve výši [částka] včetně hotových výdajů a [anonymizováno] správce byl zproštěn funkce. Dne [datum] bylo vydáno odvolacím soudem usnesení, kterým bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Brně ohledně výše odměny [anonymizováno] správce, když žalobce se ve svém odvolání domáhal snížení odměny [anonymizováno] správce. Dne [datum] si žalobce proti výroku o přiznání odměny [anonymizováno] správce podal dovolání, jež bylo rozhodnutím Nejvyššího soudu z [datum] odmítnuto. Konečně mezi účastníky nebylo ani sporu, že žalobce vede u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] proti [anonymizováno] správci řízení o náhradu škody, jež mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem správce v namítaném řízení. Dále pak nalézací soud z usnesení Krajského soudu v Brně č. j. [insolvenční spisová značka] [anonymizována dvě slova], z [datum], ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci č. j. [insolvenční spisová značka], z [datum], jež ve výroku II., jímž bylo rozhodnuto o odměně [anonymizováno] správce v [anonymizováno] řízení žalobce, nabylo právní moci dne [datum], zjistil, že [anonymizováno] správci byla přiznána odměna ve výši [částka] + DPH [částka] a hotové výdaje [částka] + DPH [částka] s odůvodněním, že odvolací soud i přes četné námitky žalobce pochybení [anonymizováno] správce odůvodňující snížení jeho odměny neshledal. Takto zjištěný skutkový stav nalézací soud posoudil podle zákona č. 82/1998 Sb. (dále též OdpŠk), jehož konkrétní ustanovení citoval. Ohledně náhrady škody [částka] – součet pohledávek označených v [anonymizováno] řízení pod [číslo] ([částka]), [číslo] ([částka]), [číslo] ([částka]) a [číslo] ([částka]) soud konstatoval, že této částky se žalobce domáhal s odůvodněním, že se jedná o součet pohledávek, jež neměly být v [anonymizováno] řízení uznány [anonymizováno] správcem jako důvodné. Uvedená škoda mu měla vzniknout tím, že přiznané pohledávky v rámci [anonymizováno] řízení splatil k [datum], avšak jedná se o pohledávky, jež mají lichevní charakter, a z toho důvodu měly být [anonymizováno] správcem popřeny. Nalézací soud se ztotožnil s argumentací žalované o tom, že jde-li o přezkum pohledávek na přezkumném jednání, je přezkum pohledávek zcela na odpovědnosti [anonymizováno] správce, který je povinen postupovat s odbornou péčí, a žalovaná není za činnost [anonymizováno] správce odpovědná (s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). [anonymizováno] správce je soukromou osobou, která činí úkony v [anonymizováno] řízení vlastním jménem a na svou odpovědnost (§ 9 písm. d) ins. zákona). Soud konstatoval, že o uvedeném byl žalobce i ze strany [anonymizováno] soudu poučen v rámci vyřizování jeho jednotlivých stížností proti činnosti [anonymizováno] správce a žalobce vůči [anonymizováno] správci svůj samostatný nárok na náhradu škody uplatňuje v řízení u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka]. Nalézací soud v této části nároku na náhrady škody žalobu jako nedůvodnou zamítl. Pro úplnost uvedl, že žalobce měl možnost, bez ohledu na jednání [anonymizováno] správce, popírat jednotlivé pohledávky i sám, tedy i při vědomí tvrzené zahraniční cesty a rozhodnutí o nevyhovění žádosti o odročení mohl přistoupit k popření pohledávek osobně. Ostatně ze spisu z namítaného řízení se podává, že žalobce do spisu nahlížel a byl ve věci procesně velmi aktivní a se všemi zde tvrzenými nesprávnými úředními postupy, jak [anonymizováno] správce, tak [anonymizováno] soudu, bylo v posuzovaném řízení vypořádáno. Ohledně nároku na náhradu škody [částka] - odměna a hotové výdaje [anonymizováno] správce pak nalézací soud odkázal na tvrzení žalobce, že škoda mu vznikla tím, že [anonymizováno] správci byla v namítaném řízení přiznána odměna v plné výši (č.l. 71 spisu), ačkoliv měla být snížena z důvodu neplnění povinností [anonymizováno] správce. Nalézací soud vyložil, že odškodňovací zákon rozlišuje dvě základní formy objektivní odpovědnosti státu za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem státní moci, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup. Při rozlišení mezi těmito dvěma odpovědnostními tituly je třeba vycházet z toho, že nesprávný úřední postup představuje porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti; zpravidla jde o postup, který s rozhodovací činností nesouvisí. Pro tuto formu odpovědnosti je určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud tedy žalobce zpochybňuje rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. j. [insolvenční spisová značka] [anonymizována dvě slova], z [datum], jímž bylo mj. rozhodnuto o odměně [anonymizováno] správce, odpovědnostní titul představuje nezákonné rozhodnutí a nikoli nesprávný úřední postup. V napadeném řízení nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu OdpŠk. Usnesení Krajského soudu v Brně, jímž bylo rozhodnuto o odměně [anonymizováno] správce, nebylo jako pravomocné pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk, proto z něj nelze nárokovat odpovědnost státu za škodu. Nad rámec výše uvedeného, soudy se již při rozhodování o odměně [anonymizováno] správce zabývaly četnými námitkami žalobce stran nesprávného tvrzeného úředního postupu [anonymizováno] správce, přesto ke snížení odměny [anonymizováno] správce nepřistoupily. Konstantní judikatura Nejvyššího soudu zásadně vychází z principu presumpce správnosti rozhodnutí, podle něhož soud v řízení o odpovědnosti státu za škodu není oprávněn sám posuzovat zákonnost rozhodnutí vydaného v jiném řízení (s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Žalobce fakticky žádá právě to, aby soud přezkoumal dané rozhodnutí s ohledem na namítaný nesprávný úřední postup [anonymizováno] správce. Toto rozhodnutí je však pravomocné, soud je nemůže přezkoumávat a je jím vázán. Z těchto důvodů soud pro nesplnění již první podmínky - existence nezákonného rozhodnutí žalobu v této části zamítl. Ohledně náhrady škody [částka] představující dosavadní náhradu nákladů za právní zastupování advokátem v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] nalézací soud konstatoval, že v nadepsaném řízení je projednáván nárok žalobce na náhradu škody vůči [anonymizováno] správci z namítaného řízení. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. V dané věci je naprosto zřejmé, že požadovaná škoda neodpovídá ust. § 31OdpŠk, neboť v dané věci žalobcem požadované náklady nejsou a nikdy nebyly náklady na zrušení nezákonného rozhodnutí. O nákladech řízení bude rozhodováno v konečném rozhodnutí v citovaném řízení, proto není možné, aby o této otázce nyní rozhodoval soud v tomto řízení, a proto soud žalobu i v části nároku na náhradu škody s odkazem na ust. § 31 OdpŠk zamítl.

2. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání. Nalézacímu soudu vytkl nesprávné právní posouzení věci, když nepřihlédl k tomu, že od prvopočátku je na vině soud, kdy byla [anonymizováno] špatně vedena, když soud nedodržel zákony a z toho se nakupily další problémy. Brojil proti závěru nalézacího soudu, že žalobci nevznikla porušením [anonymizováno] soudu ustanovení § 189 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona škoda, když nedodržel lhůtu pro zveřejnění přihlášených pohledávek před přezkumným jednáním, kterou mu stanovuje zákon. [anonymizováno] soud rovněž nevyhověl žádosti žalobce o odročení tohoto jednání týkajícího se přezkoumání soupisu přihlášených pohledávek dle § 189 insolvenčního zákona, na kterém by se žalobce mohl bránit a nepřipustit, aby byly pohledávky uznány pro [anonymizováno] řízení, aniž by bylo přihlédnuto k jejich vzniku a zejména k lichevního úroku jenž se příčí zásadě dobrých mravů. Bez povšimnutí soudu zůstala i skutečnost, že [anonymizováno] správce zabavil žalobci nezabavitelnou částku. Odkázal na rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. zn [spisová značka], kde bylo konstatováno, že [anonymizováno] správci měla být [anonymizováno] soudem snížena odměna z důvodu neplnění povinnosti [anonymizováno] správce. Dovozoval, že pokud je rozhodnutím soudu konstatován závadový stav, tj. porušení postupu soudu při vydání rozhodnutí, a tím porušena práva žalobce na vydání objektivního rozhodnutí - zákonný soudní proces a spravedlivé rozhodnutí, žádá o napravení nesprávného postupu soudu. Na základě prvotního pochybení [anonymizováno] soudu následně došlo v časové posloupnosti ke vzniku škod. Odvolacímu soudu navrhl, aby napadený rozsudek zrušil a vrátil věc nalézacímu soudu k dalšímu řízení.

3. Žalovaná se k podanému odvolání vyjádřila pouze krátce, když se ztotožnila se všemi závěry nalézacího soudu a odkázala na své podání datované [datum]. Navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Zároveň omluvila svoji neúčast u jednání odvolacího soudu, odročení nežádala.

4. Odvolací soud jednal v nepřítomnosti žalované za použití ust. § 101 odst. 3 o. s. ř.

5. Z podnětu podaného odvolání a v jeho mezích přezkoumal odvolací soud rozsudek nalézacího soudu a přezkoumal zároveň i řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (ust. § 212, § 212a o. s. ř.). Poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

6. Nalézací soud provedl dokazování v potřebném rozsahu, z provedených důkazů vyvodil odpovídající skutková zjištění, která následně přiléhavě posoudil i po stránce právní. Odvolací soud tak odkazuje v této souvislosti na písemné odůvodnění rozsudku nalézacího soudu, s nímž se ztotožňuje, přičemž výtky žalobce týkající se právních závěrů nalézacího soudu neshledal opodstatněnými.

7. Co se týká náhrady škody v částce [částka] - součet pohledávek označených v [anonymizováno] řízení pod [číslo] ([částka]), [číslo] ([částka]), [číslo] ([částka]) a [číslo] ([částka]), nalézací soud zcela správně posoudil absenci odpovědnosti na straně státu, který za činnost [anonymizováno] správce spočívající v nepopření pohledávek neodpovídá. To je konečně zřejmé i žalobci, který tento svůj nárok uplatnil přímo proti [anonymizováno] správci v samostatném řízení, a není tedy jasné, z čeho usuzuje, že jeho nárok by měl být uspokojen dokonce dvakrát - tedy jak ze strany [anonymizováno] správce, tak ze strany státu v tomto řízení. Eventuální vady řízení, k nimž ze strany [anonymizováno] soudu mělo dojít a které se projevily ve výsledku řízení co do rozsahu uspokojení pohledávek, nelze v tomto odškodňovacím řízení posuzovat, jednalo by se o nepřípustnou revizi již skončeného řízení.

8. Co se týká náhrady škody v částce [částka] - odměna a hotové výdaje [anonymizováno] správce, pak odvolací soud ve shodě se soudem nalézacím musí pouze zopakovat, že v řízení o náhradu škody proti státu nelze přezkoumávat správnost postupu v řízení, pokud toto řízení vyústilo ve vydání rozhodnutí. Ačkoliv nesprávný úřední postup není v zákoně jednoznačně definován, vychází právní teorie i soudní praxe z toho, že jde o porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], Ústavním soudem byl tento závěr aprobován např. v usnesení ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 329/04). Nejvyšší soud již dříve zdůraznil, že i shromažďování podkladů pro rozhodnutí, hodnocení zjištěných skutečností a jejich právní posouzení je činností přímo směřující k vydání rozhodnutí, případné nesprávnosti v tomto směru se projeví právě v obsahu rozhodnutí a z hlediska odpovědnosti státu mohou být zvažovány jedině podle ustanovení zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikovaný v časopisu Soudní judikatura, sešit [číslo], a usnesení sp. zn. [spisová značka], z něhož je citováno). Jelikož rozhodnutí o odměně [anonymizováno] správce nikdy zrušeno ani změněno nebylo, nelze se domáhat odškodnění z titulu nesprávného úředního postupu, neboť to by de facto znamenalo přezkum pravomocného rozhodnutí, který může být proveden pouze v daném řízení, nikoli však v řízení odškodňovacím.

9. Co se týká náhrady škody v částce [částka] představující dosavadní náhradu nákladů za právní zastupování advokátem v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka], pak nutno konstatovat, že o nákladech řízení (náklady na právní zastoupení ve sporu jsou jejich součástí) může být rozhodnuto pouze ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka], v němž žalobce vůči [anonymizováno] správci svůj samostatný nárok na náhradu škody uplatňuje, nikoli v řízení tomto, a rozhodně nelze dovodit, že by stát odpovídal za náklady, které žalobce vynaložil v jiném řízení na své právní zastoupení.

10. Ze shora uvedených důvodů lze uzavřít, že žádný z nároků žalobce, které v tomto řízení (po částečném zpětvzetí žaloby) uplatnil, nebyl uplatněn po právu, a žaloba tudíž není důvodná. Nalézací soud postupoval zcela správně, pokud ji jako nedůvodnou zamítl, a odvolací soud proto rozsudek v napadeném rozsahu jako věcně správný potvrdil za použití ust. § 219 o. s. ř. včetně rovněž správného akcesoricky navazujícího výroku o nákladech řízení.

11. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn skutečností, že plně úspěšné žalované v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly, když její obecné vyjádření spojené s omluvou neúčasti u jednání odvolacího soudu nelze považovat za úkon, k němuž by náležela náhrada hotových výdajů. Bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1 v návaznosti na ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario.

Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání, pouze pokud toto rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni.