o odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 14 C 258/2021 - 26,

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.) a rozhodl,

že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení [částka] (výrok II.)

2. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat zemní plyn do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala nedoplatek [částka]

za dodávky zemního plynu za období od [datum] do [datum] fakturou [číslo]

ve znění dobropisu [číslo] splatnou dne [datum] a vyzvala žalovaného k úhradě dopisy ze dne [datum] a ze dne [datum]. Po právní stránce posoudil věc dle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. ve spojení s § 588 zákona č. 40/1964 Sb. a § 3028 odst. 3 o. z., ohledně úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

3. Proti rozsudku podal žalovaný odvolání a uvedl, že na adrese [adresa], neměl nikdy hlášen trvalý ani přechodný pobyt, nejspíš došlo k záměně s JUDr. [jméno] [příjmení], narozeným [datum], který zemřel [datum].

4. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla napadený rozsudek potvrdit, když vycházela

ze smlouvy o dodávce a odběru zemního plynu ze dne [datum] a dalších dokumentů (protokolů o osazení a výměně plynoměru), na nichž bylo vždy uvedeno rodné číslo žalovaného. Nadto se k žalobě nevyjádřil, jednání ve věci nepožadoval a jeho námitka je po koncentraci řízení.

5. Při jednání odvolacího soudu žalovaný namítl nedostatek věcné pasivní legitimace, žalovaný nebyl v rozhodném období odběratelem, když formulář o ukončení odběru plynu je vystaven na pana [příjmení] narozeného v roce 1954. Dále namítl, že žalobkyně nemá nárok na náhradu nákladů zastoupení, když je společností, jejímž vlastníkem je hl. m. [obec], nejde o účelně vynaložené náklady, odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 195/11.

6. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a neshledal odvolání žalovaného důvodným.

7. Soud I. stupně zjistil skutkový stav v dostatečném rozsahu a věc posoudil správně i po stránce právní dle § 72 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., s obsahem odůvodnění se odvolací soud zcela ztotožňuje a pro stručnost na ně i odkazuje.

8. Nedůvodná je obrana žalovaného, že není věcně pasivně legitimován. Odvolací soud konstatuje, že smlouva o dodávce a odběru zemního plynu ze dne [datum], jakož i její příloha, je vedena na žalovaného, tedy [jméno] [příjmení], s označením rodného čísla s datem narození v roce 1981, a nikoli v roce 1954, tudíž smluvním odběratelem plynu v rozhodném období od [datum]

do [datum] je žalovaný. Z toho, že ve formuláři označeném jako„ převod odběru zemního plynu“ ze dne [datum] je uvedeno jméno [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum], nelze dovodit, že tento byl v rozhodném období smluvním odběratelem a smluvním partnerem žalobkyně. Irelevantní pro posouzení věci je, že žalovaný neměl evidován v odběrném místě trvalý ani přechodný pobyt. Přiléhavě žalobkyně uvádí, že žalovaný se ve věci nevyjádřil, s rozhodnutím věci dle § 115a o. s. ř. vyslovil souhlas v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř.,

když z obsahu spisu vyplývá, že žalovanému byla doručována žaloba jak na adresu hlášeného trvalého pobytu [ulice a číslo], [obec a číslo], jakož i na adresu odběrného místa

[adresa], a adresu [adresa]. Soud I. stupně nepochybil

ani při rozhodnutí o nákladech řízení, když správně aplikoval § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni nejen soudní poplatek, ale též náklady právního zastoupení v adekvátní výši vycházeje z toho, že se jedná o formulářovou žalobu, a tedy aplikoval ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Náklady právního zastoupení advokátem je obecně třeba považovat za účelně vynaložené. Žalobkyně je akciovou společností, a nelze proto na ni (bez ohledu na charakter jejích akcionářů) aplikovat judikaturu Ústavního soudu ve smyslu např. nálezu Ústavního soudu ze dne

[datum], sp. zn. III. ÚS 532/17, již pak vztáhl rovněž na statutární města (viz nálezy ze dne

[datum], sp. zn. III. ÚS 2984/09, ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2396/09, a ze dne

[datum], sp. zn. II. ÚS 376/12), vyšší územní samosprávné celky (nález ze dne [datum],

sp. zn. I. ÚS 4229/12) i na Českou televizi (nález ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 3344/12),

či na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky (nález ze dne [datum],

sp. zn. IV. ÚS 474/13). Nepřiléhavě odvolatel odkazuje na nález Ústavního soudu

sp. zn. I. ÚS 195/11, v němž žalovala regulační poplatky Fakultní nemocnice [obec], neboť jde skutkově o zcela odlišnou věc a na straně žalobkyně rovněž nešlo o obchodní korporaci. Žalobkyně na přiznání náhrady nákladů řízení setrvala, odvolací soud považuje náklady vynaložené na zastoupení advokátem za účelné (viz výše) a neshledal ani důvody hodné zvláštního zřetele pro aplikaci ust. § 150 o. s. ř. Žádné relevantní důvody v tomto smyslu ostatně žalovaný ani netvrdil.

9. Odvolací soud proto napadený rozsudek jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil včetně akcesorického výroku o nákladech řízení.

10. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšné žalobkyni náleží náklady odvolacího řízení za právní zastoupení [částka] spočívající v odměně za 2 úkony právní služby po [částka] (vyjádření k odvolání, účast při jednání odvolacího soudu) podle § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhl. č. 177/1996 Sb.

a dále náhrada hotových výdajů za 2 úkony po [částka] dle § 13 odst. 4 cit. vyhl., 21% DPH

ve výši [částka], kterou odvolací soud uložil zaplatit žalovanému ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.