o 157 380 Kč s příslušenstvím

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně konstatoval, že nepřiměřenou délkou řízení vedeného u [název] pod sp. zn. [číslo] došlo k porušení práva žalobce na projednání věci bez zbytečných průtahů zaručeného v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (výrok I.), zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok II.) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci náklady řízení ve výši [částka] (výrok III.).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u žalované pod sp. zn. MPSV-2021/51132 (dále též „původní řízení“).

3. Vyšel ze zjištění, která jsou podrobně rozvedena v bodu 5 odůvodnění napadeného rozsudku, na která odvolací soud pro stručnost odkazuje. Zejména zjistil, že dne [datum] byla žalované doručena žádost o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb., v níž žalobce žádal a) o poskytnutí rozhodnutí žalované a b) rozhodnutí Úřadu práce – krajské pobočky v [město], která jsou blíže specifikována v odůvodnění, a dále c) požádal o poskytnutí vyjádření se k žalobě a kasační stížnosti podané žalovanou proti rozhodnutí Krajského soudu v [město] č. j. [spisová značka]. Rozhodnutí ad a) žalovaná poskytla sdělením ze dne [datum]; téhož dne byla žádost ad b) odložena, neboť žalovaná není povinným subjektem, tím je úřad práce; žádost ad c) částečně odmítla rozhodnutím ze dne [datum] v části, kde žalobce žádal vyjádření k žalobě a kasační stížnost, neboť žalovaná není oprávněna takové informace ve smyslu § 11 odst. 4 písm. b) zákona o informacích poskytnout, a poskytla rozhodnutí Krajského soudu v [město]. Žalobce rozhodnutí žalované napadl rozkladem, přičemž o tomto nadřízený orgán (ministr práce a sociálních věcí) rozhodl dne [datum], rozklad byl zamítnut. Rozhodnutím [právnická osoba] ze dne [datum], v právní moci [datum], č. j. [číslo], ve věci přezkumného řízení zahájeného dne [datum] (k podání žalobce ze dne [datum]) bylo rozhodnutí žalované a nadřízeného orgánu zrušeno, neboť se nedostatečně vypořádala s námitkami žalobce a v odůvodnění dostatečně nereflektovala skutkový a právní stav panující v okamžiku vydání rozhodnutí. Dne [datum] žalovaná zaslala vyjádření k žalobě a kasační stížnosti. Žalobce podal dne [datum] u žalované žádost, žalovaná dne [datum] přiznala žalobci za nepřiměřenou délku řízení odškodnění [částka], žaloba byla podána [datum][Anonymizováno]

4. Po právní stránce posoudil věc dle § 13 a § 31a odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. Dovodil, že délka posuzovaného řízení činí 2 roky a 7 měsíců; řízení nebylo skutkově ani procesně složité; odehrávalo se u třech různých orgánů; bylo právně složité, neboť bylo třeba posoudit, zda se požadované informace týkají rozhodovací činností soudů požívajících ochrany, bylo proto třeba provést test proporcionality a zhodnotit, zda informace nesouvisí s jiným dosud probíhajícím soudním řízením. Žalobce délku řízení nikterak nezavinil. Postup orgánů veřejné moci byl průtažný. Dospěl k závěru, že žalobce zjevně požadovanou informaci k realizaci svého konkrétního práva nepotřeboval, informace se týkala třetí osoby a žalobce netvrdil postavení novináře, „hlídacího psa“, a proto s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] konstatoval snížený význam. Nepřisvědčil žalobci v tvrzení o obstrukčním jednání žalované, která svůj závěr podrobně odůvodnila s poukazy na judikaturu s tím, že chránila zájmy dotčené třetí osoby. Újma vzniklá žalobci byla zanedbatelná a odškodnění v penězích nepřichází v úvahu (srov. rovněž závěry Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či z recentní judikatury ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], případně též Městského soudu v Praze v rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka]), a proto dle § 31a odst. 2 OdpŠk poskytl žalobci satisfakci ve formě konstatování porušení práva ve výroku I. Ve zbytku požadavek na zaplacení částky [částka] s požadovaným příslušenstvím zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

5. Proti rozsudku podal odvolání žalobce. Namítá, že žalovaná neprokázala snížený nebo dokonce nepatrný význam, za nepřiléhavý považuje odkaz na rozhodnutí [spisová značka], [spisová značka]. Při absenci skutečností zakládajících zvýšený či snížený zájem je zájem standardní. Vyřízení žádosti nemůže trvat déle než 15 dnů, pro celkovou dobu platí zásada speciality a nikoli obecná úvaha o přiměřenosti celkové doby řízení. Dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 570/20 jde o jediné řízení a za průtahy je třeba považovat celé řízení. Namítá, že soud nevzal v úvahu nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3339/20. Konstatování je neupřímné, neodčiňující vynaložený čas a úsilí, je znevažující a neuctivé. Žalovaná jednala obstrukčně. Navrhl rozsudek zrušit. V doplnění odvolání ze dne [datum] žalobce zopakoval dosavadní argumentaci a zdůraznil, že je věcí žalované, aby vyvrátila domněnku o újmě s odkazem na nálezy Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2699/23 a I. ÚS 1536/11, soud pominul, že žalovaná neunesla důkazní břemeno ([spisová značka]); dále vytýká soudu prvního stupně, že nezvážil a komplexně neposoudil relevantní faktory a jejich vzájemný poměr, nezvážil formu zadostiučinění na základě posouzení proporcionality; v rozsudku absentuje posouzení celkového kontextu chování žalované a podceněn byl vliv činnosti postupu orgánů veřejné moci; nezohlednil, že obstrukční jednání žalované spočívalo v sofistikovaném odůvodnění, jež nevedlo k řádnému poskytnutí žádaných informací, čemuž nasvědčuje, že po rozhodnutí ÚOOÚ byly informace bez dalšího poskytnuty. Soud pominul, že k veřejné debatě v době sociálních sítí není třeba být novinář a nezveřejněním žalovaná brání široké veřejné diskusi. Konstatováním porušení práva nebyla dostatečně oceněna námaha, která musela být vynaložena právním laikem. Na důležitost informace lze usoudit např. ze zvýšeného úsilí, v jehož důsledku byla poskytnuta. Nutností podávání opravných prostředků byl žalobce zbytečně zatěžován. Finanční vyrovnání mimo soudní řízení je samostatnou dohodou. S odkazem na rozsudek sp. zn. [spisová značka] má být konstatování porušení práva poskytnuto pouze ve výjimečných případech. Žalovaná nepředložila žádné důkazy k tomu, že žalobce zjevně požadovanou informaci k realizaci svého práva nepotřeboval.

6. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla napadený rozsudek jako věcně správný potvrdit. Spor byl pouze o formu zadostiučinění a soud rozhodoval již s vědomím, že žalovaná poskytla relutární zadostiučinění. Je seznatelné, jak soud prvního stupně postupoval a s odkazem na přiléhavou judikaturu usoudil na nepatrný význam řízení, žalovaná byla vedena snahou ochránit informace o sociálních poměrech třetí osoby.

7. Odvolací soud přezkoumal z podnětu odvolání napadený rozsudek i řízení předcházející jeho vyhlášení podle § 212 a § 212a o. s. ř. a neshledal odvolání opodstatněným.

8. Soud prvního stupně správně zjistil rozhodné skutečnosti v dostatečném rozsahu, dospěl ke správným skutkovým zjištěním a nepochybil ani v právním posouzení věci podle § 13 odst. 1 a § 31a zák. č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“). Správně soud prvního stupně uzavřel, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, který spočívá v nepřiměřené délce celého správního řízení, odvolací soud se ztotožnil i s hodnocením veškerých kritérií včetně nepatrného významu řízení pro žalobce. S ohledem na závislost výroků I. a II. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]) odvolací soud přezkoumal správnost závěru o formě poskytnutého zadostiučinění a neztotožnil se s úvahou o formě zadostiučinění v podobě konstatování porušení práva, jak bude rozvedeno níže.

9. Soud prvního stupně správně vymezil otázku počátku i konce řízení, které trvalo od podání žádosti dne [datum] do poskytnutí veškerých požadovaných informací dne [datum] [§ 31a odst. 3 písm. a) OdpŠk]. Odvolací soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, který správně vyhodnotil kritérium dle § 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk, a přisvědčil jeho závěru, že řízení nebylo skutkově ani procesně složité, avšak je nutno přihlédnout k instanční složitosti věci, když řízení bylo vedeno před 3 orgány a po právní stránce bylo složitější; žalobce využil opravné prostředky, což objektivně prodloužilo celkovou dobu řízení o dobu potřebnou pro přezkum; žalobce se na délce řízení nepodílel [§ 31a odst. 3 písm. c) OdpŠk] a v řízení se postupem orgánů veřejné moci vyskytly průtahy [§ 31a odst. 3 písm. d) OdpŠk].

10. Za nedůvodnou považuje odvolací soud argumentaci žalobce stran významu řízení [§ 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk]. Obecně platí východisko, že zvýšený či snížený význam (subjektivní hledisko) tvrdí ta ze stran, jíž je toto kritérium ku prospěchu. Dále podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva je dán zvýšený význam řízení typu - opatrovnických sporů, pracovně právních sporů, věci osobního stavu, věci sociálního zabezpečení, [podezřelý výraz] a věci týkající se zdraví nebo života (objektivní hledisko). Pro posouzení významu předmětu řízení o poskytnutí informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím se judikatura Nejvyššího soudu ustálila v závěru, že je rozhodné, jak významná je pro žadatele požadovaná informace v době podání žádosti o její poskytnutí, popř. v průběhu řízení o její poskytnutí s tím, že o standardním či dokonce zvýšeném významu předmětu takového řízení, a tím i případném poskytnutí zadostiučinění v penězích, lze uvažovat pouze v případě, že žadatel potřebuje naléhavě a nutně informace získat pro následnou (nikoli časově vzdálenou) realizaci svých konkrétních práv s tím, že není vyloučeno, že se význam předmětu posuzovaného řízení může v čase měnit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] – bod 9).

11. V souzené věci žalobce v době podání žádosti, v průběhu řízení o její poskytnutí, dokonce ani v žalobě netvrdil, k čemu požadované informace potřebuje. Tvrzení uplatnil až v odvolání, resp. doplnění odvolání, k nim však odvolací soud nemůže přihlížet s ohledem na zásadu zákazu novot z pohledu ustanovení § 205a o. s. ř. I kdyby k nim snad přihlížel, přesto by nedospěl k jinému závěru než soud prvního stupně. Žalobce v doplnění odvolání vytýká soudu prvního stupně, že pominul, že k veřejné debatě v době sociálních sítí není třeba být novinář, že nezveřejněním informací žalovaná brání široké veřejné diskusi. Požadované informace se v souzené věci nikterak netýkaly žalobce, a proto význam požadované informace byl pro žalobce toliko zprostředkovaný, na získání požadovaných informací neměl žalobce žádný osobní zájem ve smyslu skutečného dopadu do jeho osobní sféry, toliko zájem z důvodu své angažovanosti na sociálních sítích. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že význam řízení pro žalobce byl nízký, zanedbatelný. Nadto nelze přehlédnout, že mu rozhodnutí žalované bylo poskytnuto dne [datum].

12. Namítá-li žalobce, že nebylo přihlédnuto k jeho časovému vytížení spojenému s podáváním opravných prostředků (a z toho dovozuje zvýšený význam), mohl být sice žalobce určitým způsobem frustrován, avšak tato frustrace neměla bezprostřední dopad do zvýšeně chráněných osobnostních sfér žalobce. Z hlediska významu pro žalobce nelze ani odhlédnout od toho, že žalobce žádal o poskytnutí informace spočívající v zaslání jiných rozhodnutí či podání (toliko) žalovanou ve 25 případech (jak vyplývá ze stanoviska žalované ze dne [datum] na č.l. 16) a odvolacímu soudu je z úřední činnosti známo, že vede poměrně velké množství sporů nejen se žalovanou (celkem [hodnota], např. ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], atd.), ve vztahu k prožívání újmy je v jiné pozici, než osoba, která se účastnila jednoho či několika málo řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

13. Odkazuje-li žalobce na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] týkající se žádosti o poskytnutí sociální dávky, byť samo není pro věc relevantní pro skutkovou odlišnost případu, je na něj odkazováno v rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], jež je zcela přiléhavé. Rozhodnutí Ústavního soudu přijatá ve věci sp. zn. III. ÚS 3339/20 přiléhavé není, týká se úhrady za mimořádné rozsáhlé vyhledávání informací, přičemž žalobci žádná výzva k úhradě předepsána ani nebyla; rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 570/20 bylo přijato v poměrech skutkově zcela odlišné věci a řeší zejména vymezení délky řízení – od těchto závěrů se soud prvního stupně nikterak neodchýlil. Rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. IV. ÚS 2699/23 bylo přijato v poměrech přestupkového řízení, sp. zn. I. ÚS 1536/11 ve věci podání odpůrčí žaloby, tedy obě rozhodnutí nelze pro skutkovou odlišnost na souzenou věc aplikovat, stejně jako rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] týkající se problematiky kompenzačního řízení, tedy skutkově zcela odlišné věci.

14. K formě zadostiučinění. S ohledem na kusá žalobní tvrzení soud prvního stupně správně uzavřel, že pro posouzení kritéria významu dle § 31 odst. 3 písm. e) OdpŠk měly požadované informace význam zanedbatelný, žalobce ani netvrdil pro jaké řízení zahájené v reálném čase požadované informace použil. Lze uzavřít, že intenzita zásahu do osobní, rodinné, pracovní či jiné sféry žalobce byla nepatrná, a přestože došlo k nesprávnému úřednímu postupu žalované, nenáleží žalobci odškodnění ve formě peněžité satisfakce. Soud prvního stupně nikterak nepochybil, když žalobu ve výroku II. zamítl. S ohledem na závislost výroků I. a II., resp. otázce vzájemného vztahu jednotlivých forem zadostiučinění, je možno konstatování porušení práva poškozeného považovat za základní formu satisfakce, neboť závěr, že došlo k porušení konkrétního práva žalobce, je výsledkem prvotního posouzení věci a nutným východiskem pro veškeré další úvahy o naplnění předpokladů odpovědnosti státu za nemajetkovou újmu, tedy i pro závěr, že poškozenému vznikla v důsledku porušení jeho práva nemajetková újma a že je tuto namístě nahradit poskytnutím konkrétního zadostiučinění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]). Za situace, kdy žalovaná před podáním žaloby žalobci poskytla finanční částku [částka], již nelze konstatovat porušení práva (neboť je tato forma satisfakce konzumována), a proto odvolací soud výrok I. změnil dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že se porušení práva nekonstatuje; žaloba měla být jen zamítnuta, a proto výrok II. napadeného rozsudku jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

15. O nákladech řízení před soudy obou stupňů odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. a contrario, když zcela úspěšná žalovaná se jejich náhrady při jednání odvolacího soudu výslovně vzdala.