o 212 688 Kč s příslušenstvím

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu o zaplacení 212 688 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 17. 10. 2020 do zaplacení (výrok I.), uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení 4 500 Kč (výrok II.).

2. Vyšel ze zjištění, že žalobce s právním předchůdcem žalované ([právnická osoba] prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele sepsali dne 31. 7. 2017 návrh k pojistné smlouvě č. [číslo] s počátkem pojištění 28. 7. 2017 na dobu neurčitou. Rozsah pojištění dle pojistné smlouvy byl sjednán takto: a) Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve variantě exklusive, b) Havarijní pojištění vozidla ve variantě [nazev] - výluky z tohoto pojištění jsou uvedeny v čl. [číslo]; c) Pojištění [nazev] - výluky z tohoto pojištění jsou uvedeny v čl.[Anonymizováno][číslo] d) Úrazové pojištění řidiče - výluky z tohoto pojištění jsou uvedeny v čl. [číslo]; e) Úrazové pojištění omezený rozsah - výluky z tohoto pojištění jsou uvedeny v čl. [číslo]. Celková výše ročního pojistného byla sjednána v částce 17 996 Kč. Součástí pojistné smlouvy jsou Všeobecné pojistné podmínky (dále též „VPP“) pro pojištění vozidel [číslo]. Žalobce byl v rozhodném období vlastníkem obytného automobilu [nazev], registrační značky [SPZ]. Dne 16. 7. 2020 bylo vozidlo vykradeno neznámým pachatelem vylomením zámků a dveří, [stát] [orgán] vyhotovila seznam ukradených věcí. Žalovaná pojistnou událost vede pod č. [číslo], protokol byl sepsán 7. 5. 2021. Při uzavření pojistné smlouvy z fotografií je patrné neumístění ovládání zadní parkovací kamery a monitoru zadní parkovací kamery na čelním skle. Žalovaná v rámci likvidace pojistné události poskytla žalobci celkem částku ve výši 77 932,52 Kč, od které byla odečtena spoluúčast ve výši 5 000 Kč a uhrazená záloha ve výši 70 275 Kč. Společnost [právnická osoba] vystavila dne 10. 12. 2021 žalobci nabídku na opravu dveří ve výši 43 503,74 Kč. Znaleckým posudkem č. [číslo] znalec [tituly před jménem] [jméno FO] určil obvyklou cenu jednotlivých věcí.

3. Po právní stránce posoudil věc dle § 2758 a násl. o. z., uzavřel, že strany dne 28. 7. 2017 sjednaly pojistnou smlouvu, kterou bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, havarijní pojištění vozidla, pojištění asistence a úrazové pojištění řidiče. Podstatou sporu je rozdílný názor žalobce a žalované na rozsah pojistného krytí, a to zejména ve vztahu k volně umístěným movitým věcem a nadstandardní výbavě. Dále žalobce požaduje doplacení škody na výměně dveří. Uzavřel, že na přepravované věci se v posuzovaném případě pojištění nevztahuje (č.l. 36 VPP) a žalované nevznikla povinnost poskytnout pojistné plnění za škodu spojenou s odcizením těchto věcí označených pod položkami:

1. Kožená dámská taška 1 300 Kč

2. Kožená pánská taška 1 400 Kč

3. Dámské sluneční brýle [jméno FO], [rok] 9 708 Kč

4. Pánské sluneční brýle [nazev], [rok] 9 539 Kč

5. Dámské dioptrické brýle, [rok] 5 098 Kč

6. Pánské dioptrické brýle, [rok] 2 152 Kč

7. Pánské hodinky [nazev], [rok] 9 000 Kč

8. Dámské hodinky [nazev], stáří 3 roky 7 800 Kč

9. Dámský parfém [nazev] 50 ml 1 325 Kč

10. Pánský parfém [jméno FO] 75 ml 210 Kč

11. Dámská kožená bunda vínová, stáří 1 rok 3 500 Kč

12. Pánská kožená bunda černá, stáří 1,5 roku 4 590 Kč

19. Holící strojek [nazev] [částka]

20. Autolux [nazev], stáří 1 rok 1 680 Kč

K položkám:

13. Navigace [nazev] 1 700 Kč

14. Zadní kamera u auta - monitor [nazev] 11 760 Kč

uzavřel, že nebyly obvyklou a povinnou výbavou vozidla, když při sjednání pojistné smlouvy toto vybavení vozidla nebylo v předmětném vozidle umístěno a je zřejmé (viz fotografie č. 3), že se nejedná o vybavení pevně spojené s předmětný vozidlem, a proto žalované nevznikla povinnost poskytnout pojistné plnění za škodu spojenou s odcizením těchto věcí.

Dále uvedl, že žalovaná poskytla plnění za věci, které jsou příslušenstvím tvořícím obvyklou výbavu - televizor ve výši 2 934,4 Kč, satelit receiver ve výši 5 529,6 Kč, měnič proudu 12V ve výši 15 814,4 Kč, měnič proudu 230 V ve výši 1 113,6 Kč, elektroblok ve výši 10 726,4 Kč, připojovací kabel ve výši 2 661,12 Kč.

Ve vztahu ke zbývajícím položkám dospěl k závěru, že žalobce neunesl důkazní břemeno po poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., když nesložil zálohu na provedení důkazu, a nelze mít za to, že na níže uvedené položky se vztahuje pojistné krytí:

16. Přijímač televizního signálu [nazev] 4 400 Kč

18. Trafo [nazev] 38 000 Kč

22. Elektrocentrála [nazev] 23 000 Kč

23. Startovací kabely 24 V, 1600A 5 500 Kč

25. Skříňové zásuvky na prádlo 2 ks 800 Kč

26. Stolní světlo (lampička) 12 V 500 Kč

Ve vztahu k poškození zadních dveří dovodil, že žalovaná poskytla pojistné plnění odpovídající předložené faktuře za opravu ve výši 13 153 Kč, přičemž další oprava a její nutnost nebyla v řízení prokázána a žalobce, který navrhl vypracování znaleckého posudku, přes poučení dle § 141 o. s. ř. nesložil zálohu na náklady spojené s jeho vypracováním, a proto neunesl důkazní břemeno a nárok na pojistné plnění za poškození zadních dveří a výměnu ve výši 43 503 Kč a lakování nových zadních dveří ve výši 5 166 Kč. O nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

4. Proti rozsudku podal odvolání žalobce. Vytýká soudu prvního stupně, že nesprávně dovodil neunesení břemene důkazního stran dveří. Likvidátor dne 7. 5. 2021 uvedl, že poškozený díl je třeba vyměnit, nejde nijak vyklepat svařovat, což soud zapomněl zhodnotit; je nucen předkládat fakturu za výměnu, ačkoli judikatura hovoří, že pojistné plnění není možné podmiňovat dokladem o provedené opravě či výměně. Žalobce díl vyhledal v Nizozemí, cena dveří dle nabídky činí 43 503 Kč, žalobce si sám provedl základní provizorní opravu, aby šly dveře zavírat, za což mu žalovaná poskytla 13 153 Kč. Monitor od couvací kamery není pevně spojen s vozidlem, je odnímatelný a bezdrátový, nicméně se jedná o standardní výbavu a nemusí se zvlášť hlásit. Police a šuplíky (ložný prostor na menší věci) jsou součástí skříně, pevně zabudované ve vozidle a vyrábí se v základní výbavě. Satelitní karta se každý rok obnovuje, bez ní nelze provozovat televizi, při uzavírání smlouvy byla ve vozidle zabudována (původní karta byla odcizena, ale byla nahrazena). Světlo nad jídelním stolem je standardní výbava. V průběhu řízení žalobce rozšířil žalobu a nechal hodnotu věcí poškozených či odcizených ocenit znaleckým posudkem. Pojištění uzavíral jako maximální pojištění všech věcí (komponentů i dílů vozidla) i zavazadel a vnesených předmětů, které si s sebou vzal a jedná se o věci obvyklé pro daný účel cesty. Vytýká soudu prvního stupně, že se měl detailněji zabývat skutečným stavem vozidla, mohl provést místní šetření. Namítá, že neprovedl výslech [jméno FO] a znalecký posudek, záloha 50 000 Kč je pro něj jako starobního důchodce nad současné možnosti, dle judikatury nesložení zálohy není důvodem pro nevyhotovení znaleckého posudku. Byl zkrácen na svých právech. V podání ze dne 14. 2. 2025 žalobce sám zopakoval a rozvedl shora uvedenou argumentaci, zejména, že v roce 2001 šlo o nejlepší vozidlo na trhu, žádná nadstandardní výbava neexistuje, při pojištění dbal na to, aby bylo vše nafoceno, nemusely být uváděny věci, které nejsou v mimořádné výbavě vozidla. Monitor k couvací kameře byl zachycen fotodokumentací, kterou žalovaná zatajuje a byl připevněn s navigací k čelnímu sklu. V bodu 29. se soud prvního stupně mýlí, konstatuje-li, že oprava dveří stála 13 153 Kč,[Anonymizováno]když si fakturu řádně nepřečetl, provizorní oprava stála 6 900 Kč, zjistil cenu dílu, bez dopravy, bez dřevěné bedny pro dopravu, lakování a polepů, což navyšuje cenu o cca 25 000 Kč.

5. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla rozsudek potvrdit, žalobce zaměňuje dva odlišné právní instituty - náhradu škody a nárok z titulu sjednaného smluvního havarijního pojištění. S ohledem na obsah sjednané pojistné smlouvy položky 1 - 12 a 19, 20 a 26 (např. osobní doklady, hotovost, brýle, atd.) nejsou předmětem pojištění a nelze je uhradit. Ohledně dalších položek některé již hradila, akcentuje odečtenou spoluúčast, žalobce uplatňuje duplicitně plnění za položky TV, přijímač pro televizní signál a měnič proudu). S odkazem na č.l 36 odst. 1 VPP uvedla, že na další příslušenství (mimořádná výbava) se havarijní pojištění vztahuje jen tehdy, bylo-li v době vzniku pojistné události pevně spojeno s vozidlem, na přepravované věci se havarijní pojištění vztahuje jen tehdy, bylo-li tak ujednáno. Připojovací kabel, karta satelitu, 2x košík, vysavač, elektrocentrála, couvací kamera s monitorem a přenosné světlo nejsou prvky pevně spojené s vozidlem, ani jedna položka není uvedena ve smlouvě a není patrna na fotodokumentaci. Ohledně polic žalobce neprokázal, že se jedná o obvyklou výbavu vozidla. Potřebu úhrady zvýšeného nákladu na opravu dílu žalobce dosud neprokázal. Připomněla, že nárok žalobce se odvíjí od pojistné smlouvy o smluvním havarijním pojištění, nikoli náhrady škody. U zadních je jejich oprava akceptovatelná, ale pouze za předpokladu doložení faktury za provedenou opravu, zatímco žalobce zaslal toliko cenovou nabídku nikoli fakturu za realizaci opravy.

6. Odvolací soud zopakoval částečně dokazování. Pojistnou smlouvou s počátkem pojištění dne 28. 7. 2017 je prokázáno, že jejím předmětem je pod bodem A. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, B. Havarijní pojištění (s údajem o spoluúčasti 5 %, min. 5 000 Kč ve variantě [nazev], C. Pojištění asistence, D. Úrazové pojištění řidiče, E. Úrazové pojištění omezený rozsah, F. Úpravy pojistného. V části Závěrečná prohlášení pojistníka je uvedeno, že pojistník potvrzuje, že před uzavřením smlouvy se seznámil s dokumenty dostupnými na www žalované; je mj. konkrétně uvedeno Předsmluvní informace ve verzi [číslo], Pojistné podmínky ve verzi [číslo] a [číslo]. Ze Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel [číslo] vyplývá z části A. Obecná ustanovení čl. 2 výkladová ustanovení co se rozumí krádeží, vozidlem (silniční motorové a přípojné vozidlo, jeho části a příslušenství tvořící jeho obvyklou a povinnou výbavu); je definován pojem mimořádná výbava vozidla a obvyklá výbava, jíž se rozumí základní prvky výbavy, které jsou ve vozidle zabudovány nebo jsou s vozidlem pevně spojeny a odpovídají příslušnému výrobcem stanovenému stupni výbavy pro daný model vozidla uvedeného v pojistné smlouvě (s výjimkou mimořádné výbavy). Obvyklou výbavou se dále rozumí povinná výbava vozidla definovaná příslušnými právními předpisy v aktuálním znění. Z čl. B zvláštní část vyplývá, že se dělí na jednotlivé oddíly a ty na jednotlivé pododdíly, přičemž v oddílu II Pojištění vozidel a dopravovaných věcí je definováno v čl. 30 odst. 1. co se rozumí pojistným plněním - nastane-li pojistná událost vzniká oprávněné osobě nárok na pojistné plnění, v odst. 2 je uvedeno, že oprávněná osoba oznámí pojišťovně požadavek na pojistné plnění bez zbytečného odkladu, podá pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků události a současně předloží pojišťovně potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě. V čl. 33 odst. 3 písm. d) je stanovena povinnost pojistníka bez zbytečného odkladu poskytnout pravdivá vysvětlení o příčinách a rozsahu události, vyčíslit nároky na výši pojistného plnění, předložit doklady, které jsou potřebné ke zjištění okolností rozhodných pro posouzení nároku na pojistné plnění a jeho výši, předložit seznam všech poškozených, zničených nebo odcizených věcí s uvedeným rokem pořízení a cenou, za kterou byla věc pořízena, a umožnit pojišťovně pořídit si kopie a umožnit šetření. V pododdílu 2 Havarijní pojištění v čl. 36 odst. 1 je uvedeno, že se havarijní pojištění vztahuje na vozidlo uvedené ve smlouvě, není-li v pojistné smlouvě stanoveno jinak, jeho části a příslušenství tvořící jeho obvyklou a povinnou výbavu. Na další příslušenství (dále jen mimořádná výbava) se havarijní pojištění vztahuje jen tehdy, bylo-li uvedeno v pojistné smlouvě a bylo-li v době vzniku pojistné události pevně spojeno s vozidlem. Na přepravované věci se havarijní pojištění vztahuje jen tehdy, bylo-li tak ujednáno v pojistné smlouvě. Pododdíl 4 je věnován pojištění zavazadla a zavazadla při dopravní nehodě s tím, že pojištění lze na pojistné smlouvě sjednat jako doplňkové škodové pojištění. Z nedatovaného potvrzení dealera automobilů [nazev] pro ČR společnosti [právnická osoba] (dále jen „dealer“) vyplývá, že předmětné vozidlo bylo prodáno v základní výbavě s připojovacím kabelem, couvací kamerou, osvětlením jídelního stolu. Z výpočtu plnění při parciální škodě ze dne 8. 9. 2021 a 6. 1. 2022 je zřejmé, že žalovaná akceptovala doloženou fakturu za opravu dveří, elektroinstalace a výměnu zámků, za což uhradila 13 153 Kč; akceptovala poškození elektrobloku, který uhradila ve výši 10 726 Kč, dále uhradila měnič proudu ve výši 1 113,60 Kč, měnič proudu ve výši 35 814,40 Kč, připojovací kabel 2 661,12 Kč, dále uhradila televizi ve výši 8 934,40 Kč a satelit receiver ve výši 5 529,60 Kč; celkem žalovaná vyčíslila 77 932,52 Kč (70 271,40 + 2 661,12), po odečtení spoluúčasti 5 000 Kč uhradila žalobci částku 72 932,52 Kč. Před ustanovením znalce soud prvního stupně vyzval znalce [jméno FO], aby sdělil, zda a za jakých předpokladů lze vypracovat znalecký posudek a jaká bude jeho cena; znalec uvedl, že firma vyrábí podvozek, následně se provádí nástavba, která se v jednotlivých případech liší dle požadavků, a bez faktury nelze zjistit, co tvoří obvyklé vybavení obytného automobilu; dále sdělil předpokládanou cenu mezi 30 - 50 000 Kč.

7. K výzvě odvolacího soudu při jednání dne 21. 5. 2025 žalobce prostřednictvím svého zástupce sdělil, že Trafo [nazev] zajišťuje v případě vypnutí motoru, že elektrozařízení fungují na elektřinu, neboť umožňuje spojení elektřinou mezi zdrojem např. v kempu a vozidlem; žalovaná uvedla, že jde o měnič proudu, za který uhradila částku 35 814 Kč. Elektrocentrála vytváří dle žalobce elektrický proud v případě, že není možné spojení s elektřinou v kempu, není pevně spojena s vozidlem, jde o generátor. K vysvětlení rozdílu mezi elektrocentrálou a elektroblokem právní zástupce žalobce uvedl, že rozdíl nedokáže vysvětlit; žalovaná uvedla, že se nedokáže vyjádřit k technickému rozdílu, zdůraznila, že elektrocentrála je přenosná.

8. Odvolací soud poté přezkoumal z podnětu odvolání žalobce napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a shledal odvolání částečně opodstatněným.

9. Soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu, zjistil všechny rozhodné skutečnosti, z nichž vyvodil správné skutkové závěry vyjma bodu 27. odůvodnění, v němž namísto částky 8 934,40 Kč uvedl, že žalovaná vyplatila za televizor toliko 2 934,40 Kč, a namísto částky 35 814,40 Kč uvedl, že žalovaná vyplatila za měnič proudu 12 V toliko částku 15 814,40 Kč; ve zbytku odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně ve spojení s částečně zopakovaným dokazováním (viz výše).

10. Soud prvního stupně nepochybil, neprovedl-li místní šetření, které s ohledem na téměř 5 let od pojistné události nemá význam pro posouzení věci. Ani výslech svědkyně [jméno FO] by nepřispěl k jinému skutkovému i právnímu posouzení věci, neboť žalovaná nesporovala výčet odcizených věcí, ale namítala, že tyto nepodléhaly pojištění vůbec, nebo se na ně pojistná smlouva nevztahovala, neboť nebyly v pojistné smlouvě uvedeny. Nedůvodně vytýká žalobce soudu prvního stupně, že neprovedl důkaz znaleckým posudkem, v důsledku čehož neunesl břemeno důkazní ohledně položek uvedených v bodu 26. a 28. - 29. odůvodnění napadeného rozsudku. Odvolací soud neshledal porušení procesních práv žalobce, když oproti právní úpravě platné do 30. 6. 2009 soud vydá usnesení o povinnosti složit zálohu na důkaz podle předpokládané výše nákladů, jsou-li naplněny předpoklady dle § 141 odst. 1 o. s. ř., nejde tak již jen o úvahu soudu. V souzené věci soud prvního stupně zjistil, že náklady na znalecký posudek se pohybují v rozmezí 30 - 50 000 Kč (e-mail znalce na č.l. 120), proto nepochybil, pokud uložil žalobci usnesením č. j. [spisová značka] ve spojení s potvrzujícím usnesením na č.l. 119 povinnost složit zálohu na provedení důkazu ve výši 50 000 Kč. Z právní úpravy dále vyplývá, že má-li uvedenou zálohu složit ten, kdo za účelem splnění své důkazní povinnosti tento důkaz navrhl, neprovede soud navržený důkaz, není-li záloha složena, jako tomu bylo v souzené věci. V takovém případě soud rozhodne na základě skutkového stavu, jak vyplyne z důkazů, které byly provedeny, a účastník se vystavuje nepříznivému rozhodnutí z důvodu neunesení důkazního břemene. K odvolací argumentaci žalobce lze dodat, že skutečnost, že soud neprovede navržený důkaz, jestliže nesloží předepsanou zálohu, nesmí vést k tomu, že by byl účastník omezen ve svém právu navrhovat důkazy. Žalobci však ničeho nebránilo, aby navrhl jiné důkazy, jimiž by prokázal, co tvořilo základní výbavu včetně položek citovaných dealerem předmětného automobilu, např. fakturu, za niž byl předmětný automobil prodán. Žalobce na svých právech zkrácen nebyl, byl poučen nejen o koncentraci řízení, nýbrž i dle § 119a o. s. ř., přesto žádné další důkazy ve věci nenavrhoval, jak vyplývá z protokolu o jednání ze dne 17. 12. 2024. Navrhl-li teprve v odvolání výslech nejmenovaného svědka ze společnosti dealera, brání jeho výslechu jednak neurčitost důkazního návrhu, jednak koncentrace řízení a ustanovení § 205a o. s. ř.

11. Žalobce žalobou nejprve požadoval monitor od couvací kamery, police (košíky), satelitní kartu a opravu zadních dveří výměnou a světlo nad jídelním stolem ve výši 72 207 Kč. Následně žalobu rozšířil na částku 212 688 Kč o položky uvedené v podání ze dne 29. 12. 2023 (č.l. 61) ve výši 207 522 Kč a usnesením č. j. [spisová značka] byla změna žaloby připuštěna, při jednání dne 26. 7. 2024 (č.l. 97) žalobce opravil žalobu tak, že se již nedomáhá hotovosti ani částky vynaložené za doklady a rozdíl ve výši 5 166 Kč (212 688 – 207 522) redukoval na požadavek lakování zadních dveří. Žalobce tak předmět řízení vymezil položkami, které soud prvního stupně uvedl v bodu 24. odůvodnění.

12. Soud prvního stupně věc správně posoudil po právní stránce jako pojistnou smlouvu dle § 2758 a násl. o. z., kterou bylo sjednáno několik druhů pojištění, které podrobně popsal v bodu 23. odůvodnění rozsudku, a odvolací soud pro stručnost na odůvodnění odkazuje.

13. Ačkoli žalobce poukazuje na pojistné podmínky HAV 2010/03, soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru, že nedílnou součástí pojistné smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky [číslo] (dále jen „VPP“), předsmluvní informace ([číslo]) a VPP-DN sdružené pojištění vozidla ve verzích, které předložila žalovaná. Žalobce výslovně svým podpisem stvrdil, že se před uzavřením pojistné smlouvy seznámil se shora uvedenými dokumenty, které jsou výslovně vyjmenovány v závěrečném prohlášení pojistníka.

14. Odvolací soud provedl výklad VPP prostřednictvím výkladových pravidel dle § 555 a násl. o. z. Nejprve je třeba vyložit ujednání o tom, co se rozumí obvyklou výbavou podle jeho jazykového vyjádření. V souvislostech veškeré shora citované smluvní dokumentace, jejíž podstatný obsah odvolací soud zopakoval k důkazu, je zřejmé, že musí jít o základní prvky výbavy (nikoli nadstandardní, resp. mimořádné, ani jejich větší počet pro lepší komfort), tyto musí být ve vozidle zabudovány, alternativně pevně spojeny a odpovídají výrobcem stanovenému stupni výbavy pro daný model (v souzené věci dealer potvrdil, že vozidlo bylo prodáno v základní výbavě, spolu s couvací kamerou a připojovacím kabelem 220 V); k obvyklé výbavě náleží též ze zákona povinná výbava, tj. např. výstražný trojúhelník, lékárnička, apod. Havarijní pojištění je jedno z dílčích pojištění sdruženého pojištění vozidla, které žalobce sjednal (to vyplývá i ze systematiky pojistných podmínek, jak bude rozvedeno níže). Jazykové vyjádření právního jednání zachycené ve smlouvě a veškeré smluvní dokumentaci odvolací soud vyložil nejprve prostředky gramatickými, logickými a systematickými. Vzájemný vztah jednotlivých obchodních podmínek je ve vztahu speciality, tzn. generální pro všechny typy pojištění je předsmluvní informace, která vymezuje jednotlivé druhy pojištění (povinné ručení, pojištění vozidel a dopravovaných věcí, pojištění asistence, úrazové pojištění). Na tuto předsmluvní informaci navazují VPP pro pojištění vozidel, která krom úvodních ustanovení obsahujících zejména výkladová ustanovení v čl. 2, vymezení pojistného plnění v čl. 5, obsahují též zvláštní část B, která je členěna na několik oddílů, přičemž oddíl II. upravuje pojištění vozidel a dopravovaných věcí. Obecné výluky z pojištění vozidel a dopravovaných věcí jsou stanoveny v čl. 29 VPP. Systematickým výkladem lze dovodit, že tento oddíl se dále dělí na několik pododdílů, např. 2. havarijní pojištění, 3. pojištění čelního skla, 4. zavazadla, přičemž zavazadla lze pojistit samostatně jako doplňkové pojištění. V souzené věci z provedeného dokazování vyplynulo, že doplňkové pojištění tohoto typu sjednáno nebylo. V případě havarijního pojištění se na přepravované věci vztahuje pojištění jen tehdy, bylo-li tak ujednáno v pojistné smlouvě (čl. 36 odst. 1 věta poslední VPP). Protože z provedeného dokazování vyplývá, že přepravované věci samostatně pojištěny nebyly, resp. v pojistné smlouvě uvedeny nejsou, soud prvního stupně nikterak nepochybil, pokud uzavřel, že nárok žalobce na pojistné plnění za položky 1, 2 (tašky), 5 - 12 (brýle, hodinky, parfémy, bundy), 19 - 20 (holící strojek a autolux) není dán. Nedůvodně odvolatel argumentuje tím, že soud prvního stupně posoudil stran těchto položek dle nesprávných ustanovení VPP a pojistné smlouvy.

15. K položce 13 navigace odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že se jedná o přenosnou variantu, která nebyla nikterak zabudována ani nebyla pevně spojena s vozidlem. Samostatně pojištěna v pojistné smlouvě není, nejedná se o obvyklé vybavení, a proto nárok na pojistné plnění žalobci nevznikl. Pokud jde o položku 14 zadní kamera - resp. monitor [nazev], odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně dovodil, že žalobci nárok na pojistné plnění ve výši 11 760 Kč vznikl, když z potvrzení dealera vyplynulo, že automobil byl prodán v základní výbavě mj. i s couvací kamerou. Odvolací soud se ztotožnil s odvolací argumentací žalobce, že pro to, aby mohla být vůbec kamera využita, je nezbytný přenos prostřednictvím monitoru, a byť je tento přenosný, tvoří součást systému zadní kamery, bez něhož by nebyl tento systém prakticky využitelný.

16. Stran položky televizor a přijímač televizního signálu odvolací soud uzavřel, že tyto již byly žalobci uhrazeny. Žalobce požadoval celkem 7 900 Kč (3 500 + 4 400) a žalovaná vyplatila za televizor částku 8 934,40 a za satelit receiver částku 5 529,60 Kč, tudíž poskytla pojistné plnění dokonce ve vyšší výši než žalobce žalobou uplatnil, a proto nemá nárok na tyto položky. Odvolací argumentace týkající se satelitní karty není na místě, neboť žalobce se sice původně domáhal jejího přiznání, avšak následně žalobu změnil a tato položka tak po změně žaloby nebyla předmětem řízení. Ve vztahu k položce 24 připojovací elektrický kabel žalovaná uhradila částku dokonce o 261,12 Kč vyšší (2 661,12 – 2 400) než žalobní žádání (§ 153 odst. 2 o. s. ř.) a nárok žalobce na pojistné plnění již byl plně kompenzován. Položku 25 startovací kabely odvolací soud neshledal důvodnou, nejde o obvyklé vybavení ve smyslu VPP, tyto kabely jsou přenosné, a contrario tedy nejsou pevně spojeny s automobilem a samostatně jejich pojištění žalobce v pojistné smlouvě nesjednal. Žalobou, resp. jejím doplněním, se žalobce dále domáhal položek 17 měnič proudu 1 000 Kč, 18 trafo [nazev] 38 000 Kč, 21 elektroblok ve výši 8 000 Kč a 22 elektrocentrála 23 000 Kč. S ohledem na vysvětlení stran při jednání odvolacího soudu tak lze uzavřít, že žalovaná již hradila 2 měniče proudu za částku 1 113,60 Kč (namísto 1 000 Kč) a 35 814,40 Kč (namísto 38 000 Kč), měnič proudu svojí povahou odpovídá trafu a i s ohledem na výplatu pojistného plnění odvolací soud dovodil, že se jedná o obvyklou výbavu, tudíž finanční rozdíl mezi měniči proudu žalobou uplatněnými a cenou, kterou určil znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] č. [číslo] předložený žalobcem a obsahující doložku dle § 127a o. s. ř., činí 2 072 Kč (38 000 + 1 000 = 39 000) - (1 113,60 + + 35 814,40 = 36 928). Pokud jde o položku 21 elektroblok, který sama žalovaná považuje za obvyklou výbavu, uhradila-li žalovaná 10 726,40 Kč a žalobce požadoval zaplatit 8 000 Kč, byl nárok žalobce na pojistné plnění stran této položky zcela uspokojen. Pokud jde o položku 22 elektrocentrála, žalobce prostřednictvím svého zástupce vysvětlil, jakým způsobem elektrocentrála funguje, jeho technický popis vyplývá z předloženého znaleckého posudku, přičemž se jedná o benzínový generátor, který slouží jako náhradní zdroj v karavanu v případě, kdy pro automobil nelze zajistit přívod elektřiny z jiného zdroje; elektrocentrála je přenosná, není zabudovaná ve vozidle ani s ním není pevně spojená. Nejedná se o obvyklé vybavení dle čl. 2 a 36 odst. 1 VPP, žalobce ji samostatně v pojistné smlouvě nepřipojistil, a proto na pojistné plnění nemá nárok. Ve vztahu k položce 25 zásuvky na prádlo (2 košíky) v hodnotě 800 Kč odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně uzavřel, že byť se jedná o košíky, které se dají ze skříně vyndat, i přesto jsou pevně spojeny se skříní, v níž je zabudována pojízdná drážka, a jsou tak součástí pevně zabudované skříně, z těchto důvodů odvolací soud nárok žalobce na pojistné plnění přiznal. K položce 26 stolní světlo (lampička), kterou žalobce požadoval v hodnotě 500 Kč, dle potvrzení původní prodávající bylo světlo umístěno v karavanu, avšak bylo odnímatelné, a proto nebylo pevně spojeno s autem ani do něj zabudováno, samostatně připojištěno nebylo, podmínky pro přiznání pojistného plnění tak splněny nejsou, a soud prvního stupně nepochybil, pokud žalobci tuto položku nepřiznal, byť z jiných důvodů (pro neunesení břemene důkazního). Odvolací argumentace týkající se osvětlení jídelního stolu je bezpředmětná, protože žalobce se sice původně domáhal jejího přiznání, avšak následně žalobu změnil a tato položka poté nebyla předmětem řízení.

17. K položce 27 poškození zadních dveří a výměna, kterou žalobce požadoval ve výši 43 503 Kč podle jím předloženého znaleckého posudku, odvolací soud uzavřel, že žalovaná uhradila před podáním žaloby částku 13 153 Kč. Odvolatel zdůrazňuje, že soud prvního stupně nesprávně uvádí částku za opravu, a vytýká mu, že si nepřečetl důkladně fakturu. Žádná taková faktura však není obsahem spisu, soud prvního stupně proto správně vyšel z výpočtu plnění, jenž obsahuje údaj, že faktura za opravu dveří v nesmluvní opravně byla žalovanou akceptována a žalobci bylo poskytnuto pojistné plnění 13 153 Kč. Žalovaná vyjádřila ochotu plnění po odečtení již vyplacené částky přiznat po předložení faktury. Odvolací soud dospěl k závěru, že v žádném ustanovení pojistných podmínek není uveden výslovný požadavek na doložení nároku fakturou, čl. 30 odst. 2 či čl. 33 odst. 3 písm. d) VPP požaduje předložit doklady, které jsou potřebné ke zjištění okolností rozhodných pro posouzení nároku na pojistné plnění. Čl. 11 odst. 2 VPP žádá k likvidaci předložit všechny relevantní doklady, které si pojišťovna vyžádá. Předložil-li žalobce znalecký posudek k určení výše ceny a cenovou nabídku, nemá žalovaná žádný důvod, proč plnění žalobci po odečtení již uhrazené částky v této výši nepřiznat. Žalobce pak přesvědčivě vysvětlil, že náhradní díl není k sehnání v ČR, ale jen v Nizozemí, za této situace pak nelze trvat na tom, aby žalobce předložil fakturu. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že tento díl je nutný zcela vyměnit, ke stejnému závěru dospěl i technik žalované. Z těchto důvodů odvolací soud, na rozdíl od soudu prvního stupně, přiznal žalobci rozdíl na pojistném plnění ve výši 30 350 Kč (43 503 – 13 153). Pokud jde o položku lakování, zde odvolací soud neshledal nárok důvodným, neboť jeho výše nebyla přesvědčivě ani tvrzena, natož prokázána.

18. Z výše uvedeného vyplývá, že na rozdíl od soudu prvního stupně shledal odvolací soud důvodným nárok na pojistné plnění za položky oprava zadních dveří ve výši 30 350 Kč, dále monitor k couvací kameře ve výši 11 760 Kč a konečně částku 800 Kč za 2 košíky, tj. celkem 42 910 Kč, k nimž je nutno přičíst rozdíl dosud neuhrazených měničů proudu ve výši 2 072 Kč (jak vysvětleno výše). Celkem by tak žalobci náležela částka 44 982 Kč.

19. Zbývá zohlednit, že strany v pojistné smlouvě sjednaly spoluúčast k havarijnímu pojištění ve výši 5 %. Protože žalovaná plnila celkem 77 932,52 Kč a žalobci náleží dalších 44 982 Kč, činí celková výše pojistného plnění, na niž má žalobce nárok, částku 122 914,52 Kč. Spoluúčast 5 % odpovídá 6 145,73 Kč, avšak žalobci již bylo odečteno 5 000 Kč, tedy rozdíl za spoluúčast, který je nutno ve výpočtu zohlednit, činí 1 145,73 Kč. Takto stanovenou spoluúčast je nutno odečíst od nároku žalobce 44 982 Kč a po této korekci odvolací soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 43 836,27 Kč (44 982 – 1 145,73).

20. Namítá-li žalobce, že v karavanu měl všechny věci, které jsou standardní, popř. že se jedná o věci osobní potřeby, které sloužily účelu cesty, a že měl sjednáno pojištění [nazev], odvolací soud podotýká, že jeho argumentace je laicky pochopitelná, avšak nerespektuje smluvní ujednání, které strany sjednaly. Zjednodušeně řečeno, pojištění [nazev] automaticky neznamená, že bude žalobci uhrazeno vše, co v automobilu v případě pojistné události měl, ale jeho smluvní vztah se řídí pojistnou smlouvou a pojistnými podmínkami, které vymezují, co je obvyklou výbavou a že k poskytnutí pojistného plnění movité věci vyžadují zabudování do auta či pevné spojení s ním, nebo je dále vymezeno, že jiné předměty musí být uvedeny v pojistné smlouvě či na fotografiích, a to k okamžiku uzavření pojistné smlouvy. Nelze totiž připustit, aby pojišťovna měla povinnost hradit plnění na věcech, které si pojistník namontoval až po uzavření pojistné smlouvy. Taková argumentace je lichá, umístil-li by např. pojistník po sjednání pojistné smlouvy 5 televizorů nebo 20 různých elektrobloků nebo elektrocentrál a nepromítl jejich umístění do pojistné smlouvy, byť zvyšují jeho komfort a lze je použít k účelu cesty, přesto taková zařízení zcela jistě nelze považovat za obvyklé vybavení. Na přepravované osobní věci se pak sjednané pojištění nevztahovalo.

21. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I. změnil jen tak, že co do částky 43 836,27 Kč žalobě vyhověl s 8,25% úrokem z prodlení počínaje od 17. 10. 2020, jakožto 3 měsíce po pojistné události, a dle § 1970 o. z. přiznal žalobci úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pouze v tomto rozsahu shledal žalobu důvodnou a uložil žalované povinnost plnit; ve zbytku rozsudek jako věcně správný, byť z jiných důvodů, dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

22. O nákladech řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1, 2 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce byl v řízení úspěšný co do 21 % (43 836/212 688 Kč) a neúspěšný co do 79 %, a proto žalované náleží 58 % (79-21) náhrady nákladů řízení. Za řízení před soudem prvního stupně náklady řízení dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 3 písm. a), b) a c) vyhl. č. 254/2015 Sb. činí 4 500 Kč, jak určil soud prvního stupně a odvolací soud pro stručnost na odůvodnění počtu úkonů odkazuje; 58 % z částky 4 500 Kč představuje částku 2 610 Kč. V odvolacím řízení náleží procesně úspěšnější žalované náklady za vyjádření k odvolání, přípravu na jednání, účast na jednání odvolacího soudu, tj. 3 paušální náhrady po 300 Kč, celkem 900 Kč, z nichž 58 % odpovídá částce 522 Kč. Žalované tak náleží celkem náklady řízení ve výši 3 132 Kč (2 610 + 522), které odvolací soud uložil žalobci zaplatit ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.