o zaplacení 170 200 Kč s příslušenstvím,

1. Žalobci se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 15. 4. 2024 domáhali uhrazení celkové částky ve výši 170 200 Kč s příslušenstvím, a to na základě bezdůvodného obohacení žalovaného.

2. Konkrétně žalobci tvrdili, že žalovaný v době od 20. 1. 2015 do 14. 5. 2022 bez souhlasu nositelů autorských práv nabízel prostřednictvím internetu (svého účtu „[Anonymizováno]“ na stránce fastshare.cz) ke stažení autorská (audiovizuální) díla. Celkem se jednalo o 3 974 souborů, z nichž se jednalo o minimálně 1 919 různých audiovizuálních děl. Za tento skutek byl odsouzen v trestním řízení vedeným před Obvodním soudem pro Prahu 1 rozsudkem 8 T 57/2023 ze dne 25. 10. 2023, který nabyl právní moci dne 25. 10. 2023. Rozsudek konstatoval, že žalovaný neoprávněně zasáhl ve velkém rozsahu do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, zvukovému a zvukově obrazovému záznamu, čímž spáchal zločin dle § 270 odst. 1, odst. 3 písm. b) TZ. Poškození byli v části svých nároků odkázáni na civilní řízení.

3. Žalobce a) se nyní domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši 86 400 Kč, a to za:

 dílo [Anonymizováno], rok výroby 1992, které žalovaný neoprávněně zpřístupňoval od 12. 5. 2018, zaplacení částky ve výši 21 600 Kč,

 dílo [Anonymizováno], rok výroby 2002, které žalovaný neoprávněně zpřístupňoval od 28. 10. 2019, zaplacení částky ve výši 21 600 Kč,

 dílo [Anonymizováno], rok výroby 2007, které žalovaný neoprávněně zpřístupňoval od 15. 10. 2016, zaplacení částky ve výši 21 600 Kč a

 dílo [Anonymizováno], rok výroby 2007, které žalovaný neoprávněně zpřístupňoval od 3. 4. 2011, zaplacení částky ve výši 21 600 Kč.

4. Žalobce b) se domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši 73 800 Kč, a to za:

 dílo [jméno FO], rok výroby 2011, které žalovaný neoprávněně zpřístupňoval od 28. 4. 2017, zaplacení částky ve výši 21 600 Kč,

 dílo [Anonymizováno], rok výroby 2013, které žalovaný neoprávněně zpřístupňoval od 7. 3. 2021, zaplacení částky ve výši 21 600 Kč a

 dílo [Anonymizováno] [Anonymizováno], rok výroby 2014, které žalovaný neoprávněně zpřístupňoval od 25. 10. 2019, zaplacení částky ve výši 30 600 Kč.

5. Žalobce c) se domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši 10 000 Kč, a to za:

 dílo [Anonymizováno], rok výroby 2011, které žalovaný neoprávněně zpřístupňoval od 15. 10. 2016, zaplacení částky ve výši 10 000 Kč.

6. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.

7. Soud ve věci rozhodoval postupem dle § 115a o. s. ř., neboť jak žalobci, tak žalovaný s tímto postupem vyjádřili souhlas (na základě doložky proti nečinnosti usnesení č. j. 10 C 11/2024-22 ze dne 1. 7. 2024 a 10 C 11/2024-36 ze dne 29. 10. 2024.

8. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 8 T 57/2023 ze dne 25. 10. 2023 soud zjistil, trestní soud schválil dohodu o vině a trestu ze dne 25. 10. 2023, kterou byl žalovaný uznán vinným spácháním trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, neboť v době od 20. 1. 2015 do nejméně 14. 5. 2022 z území České republiky a Spolkové republiky Německo nahrál prostřednictvím sítě internet na filehostingový server fastshare.cz ze svého uživatelského účtu „[Anonymizováno]“ celkem 3 974 souborů, mezi nimiž bylo jednoznačně detekováno minimálně 1 919 různých audiovizuálních autorských děl, čímž porušil autorský zákon a zasáhl do práv žalobců.

9. Z rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 67 To 371/2023-574 ze dne 15. 2. 2024 soud zjistil, že žalobci byli odkázáni se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávní.

10. Z licenční smlouvy ze dne 5. 3. 2014 soud zjistil, že žalobce a) získal na období od 1. 8. 2014 do 31. 7. 2024 od společnosti [právnická osoba]., licenční smlouvu k zpřístupňování díla „[Anonymizováno]“ veřejnosti.

11. Z licenční smlouvy ze dne 10. 3. 2017 soud zjistil, že žalobce a) získal na období od 1. 4. 2017 do 31. 3. 2025 od společnosti [Anonymizováno], licenční smlouvu k zpřístupňování díla „[Anonymizováno]“ veřejnosti.

12. Z licenční smlouvy ze dne 23. 1. 2008 soud zjistil, že žalobce a) získal na období od 20. 12. 2007 do 19. 12. 2017 od společnosti [Anonymizováno], licenční smlouvu k zpřístupňování díla „[Anonymizováno]“ veřejnosti.

13. Z licenční smlouvy ze dne 28. 5. 2007 soud zjistil, že žalobce a) získal na období od 31. 10. 2007 do 7. 1. 2060 od společnosti [Anonymizováno]., licenční smlouvu k zpřístupňování díla „[Anonymizováno]“ veřejnosti.

14. Z licenční smlouvy ze dne 17. 5. 2010 a oznámení o postoupení licenční smlouvy ze dne 7. 1. 2021 soud zjistil, že žalobce b) získal na období od 7. 12. 2011 do 15. 2. 2018 od společnosti [jméno FO], licenční smlouvu k zpřístupňování díla „[Anonymizováno]“ veřejnosti.

15. Z licenční smlouvy ze dne 20. 1. 2016 soud zjistil, že žalobce b) získal na období od 9. 2. 2016 do 20. 1. 2021 od společnosti [Anonymizováno]., licenční smlouvu k zpřístupňování díla „[Anonymizováno]“ veřejnosti.

16. Z licenční smlouvy ze dne 19. 5. 2010 soud zjistil, že žalobce c) získal na období od 25. 3. 2011 do 24. 3. 2019 od společnosti [jméno FO], licenční smlouvu k zpřístupňování díla „[Anonymizováno]“ veřejnosti.

17. Z podlicenční smlouvy uzavřené mezi žalobcem b) a společností [Anonymizováno]. a přiložené tabulky soud zjistil minimální obvyklou cenu za poskytnutí nevýhradní licence.

18. Dle § 12 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, Autor má právo své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.

19. Dle § 12 odst. 4 písm. a) a f) autorského zákona Právem dílo užít je zejména právo na rozmnožování díla a právo na sdělování díla veřejnosti.

20. Dle § 40 odst. 4 autorského zákona Právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštních právních předpisů zůstává nedotčeno; místo skutečně ušlého zisku se autor může domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s dílem. Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.

21. Dle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Soud, vázán trestním rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 1 (§ 135 odst. 1 o. s. ř.), shrnuje, že žalovaný spáchal zločin porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, neboť v době od 20. 1. 2015 do nejméně 14. 5. 2022 nahrál prostřednictvím sítě internet na filehostingový server fastshare.cz ze svého uživatelského účtu „[Anonymizováno]“ celkem 3 974 souborů, mezi nimiž bylo jednoznačně detekováno minimálně 1 919 různých audiovizuálních autorských děl, čímž porušil autorský zákon a zasáhl do práv žalobců.

23. Žalobci dále prokázali, že jsou držiteli autorských práv k vybraným audiovizuálním dílům na základě (výlučné) licence.

24. K výši škody soud uvádí, že žalobci požadují vydání bezdůvodné obohacení, které vychází z obvyklé ceny nevýhradní licence k užití díla. Obvyklá cena se skládá z minimální garance a odvodové části stanovou podílem z tržeb. Žalobci požadují pouze složku „minimální garance“.

25. U díla [Anonymizováno] je stanovena minimální garance ve výši 5 000 Kč. Výše bezdůvodného obohacení tak činí částku 10 000 Kč.

26. U díla [Anonymizováno] [Anonymizováno] je stanovena minimální garance ve výši 15 300 Kč. Výše bezdůvodného obohacení tak činí částku 30 600 Kč.

27. U všech ostatních děl je stanovena minimální garance ve výši 10 800 Kč. Výše bezdůvodného obohacení tak činí částku 21 600 Kč.

28. Žalobci požadují minimální garanci pouze za jedno licenční období.

29. Soud tak uzavírá, že žalobci a) náleží nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 86 400 Kč (4 x 21 600 Kč).

30. Žalobci b) náleží nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 73 800 Kč (2 x 21 600 Kč + 1 x 30 600 Kč).

31. Žalobci c) náleží nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 10 000 Kč (1 x 10 000 Kč).

32. Kromě jistiny soud žalobcům přiznal i zákonný úrok z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne uplynutí lhůty ve výzvě k plnění.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, náhradu nákladů v plném rozsahu, a to vždy za 3 úkony (převzetí zastoupení, předžalobní výzva a žaloba), kdy však odměnu snížil o 20 % za společně činěné úkony (§ 12 odst. 4 AT).

34. Žalobci a) náleží při tarifní hodnotě 86 400 Kč náhrada nákladů ve výši 14 389,32 Kč (3 x 4 580 Kč x 0,8) + (3 x 300) x 1,21 (DPH).

35. Žalobci b) náleží při tarifní hodnotě 73 800 Kč náhrada nákladů ve výši 12 879,24 Kč (3 x 4 060 Kč x 0,8) + (3 x 300) x 1,21 (DPH).

36. Žalobci c) náleží při tarifní hodnotě 10 000 Kč náhrada nákladů ve výši 5 445 Kč (3 x 1 500 Kč x 0,8) + (3 x 300) x 1,21 (DPH).

37. O povinnosti žalovaného uhradit České republice – Městskému soudu v Praze soudní poplatek ve výši 8 510 Kč soud rozhodl dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků.