o zaplacení částky 9 292 Kč s příslušenstvím

1. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném ke dni podání žaloby, (dále jen„ OSŘ“).

2. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 10 500 Kč, resp. 9 292 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že je společně se svými 3 sourozenci dědicem autorských práv po otci [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] byl společně se [jméno] [příjmení] spoluautor dramatického textu tzv. her [příjmení] [příjmení], a výhradním autorem divadelních insenací, které jako režisér vytvořil se souborem tzv. [příjmení] [příjmení] [příjmení]. Podíl na právech náležející žalobci je 1. Žalovaná, aniž by pro to měla svolení žalobce, provozovala toto dílo, a to 2x dne 30. 6. 2019 představení divadelní inscenace [název] [anonymizována tři slova]. Z tohoto důvodu žalobce požaduje vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 40 odst. 4 autorského zákona ve výši dvojnásobku obvyklé odměny autora dramatického textu, když v žalobě uváděl obvyklou výši 14 % z hrubých tržeb. Žalobce v žalobě vyšel z odhadu hrubé tržby těchto představení ve výši 300 000 Kč, za použití sazby 14 % činí bezdůvodného obohacení 10 500 Kč (2x 5 250 Kč).

3. Žalovaná uvedla, že jejím cílem nebylo se bezdůvodně obohatit, když veškeré závazky ze smlouvy byly řádně a včas uhrazeny. Netušila však, že požadované nároky žalobce nejsou uhrazeny. Je proto ochotna uhradit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 2 415 Kč představující jeho podíl 1, 75 % z hrubých tržeb ve výši 69 000 Kč.

4. Mezi účastníky nebylo sporným, že žalobce je dědicem autorských práv po otci [jméno] [příjmení] jako spoluautorovi dramatického textu tzv. her [příjmení] [příjmení], když dědický podíl žalobce činí 1/4, a dále že žalovaná dne dne 30. 6. 2019 uvedla představení divadelní inscenace [název] [anonymizována tři slova].

5. Sporným mezi stranami tak zůstala výše hrubých tržeb, z níž se stanoví výše odměny.

6. Ze smlouvy o zprostředkování [číslo] [rok] uzavřené mezi [právnická osoba], a [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] ze dne 16. 1. 2019 bylo zjištěno, že se týká představení [název] [anonymizována tři slova] a že autorská práva zastupuje [název] [anonymizováno] [příjmení] a autorské honoráře hradí pořadatel ve výši 10,125 % + 21 DPH na základě faktur a 1,375 % [jméno] [příjmení] z hrubé tržby za představení. Na zadní straně smlouvy jsou uvedeny další smluvní podmínky, m.j. že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] zajistí svolení k užití hudebně dramatických děl a pořadatel zaplatí autorské odměny.

7. Z předžalobní výzvy včetně doručenky bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě předmětné částky. Ze shodných tvrzení účastníků pak bylo zjištěno, že tato výzva se vrátila žalobci jako nedoručená.

8. Z faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne 11. 9. 2019 bylo zjištěno, že [právnická osoba] – [právnická osoba] vyúčtovala odměnu [právnická osoba] [anonymizováno], za odehrané představení ve výši 8 386,71 Kč. Za základ výpočtu odměny byla určena částka 69 000 Kč.

9. Z faktury [číslo] vystavené [právnická osoba] [anonymizováno] dne 8. 7. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná má uhradit [právnická osoba] [anonymizováno] za služby spojené s konáním divadelního představení [název] v době 29. 6. – 30. 3. 2019 částku 158 541 Kč. Tato částka se sestávala za 2 divadelní představení a pronájem haly [obec].

10. Z emailové korespondence ze dne 29. 8. 2019 mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] nahlásila za představení hrubou tržbu 69 000 Kč.

11. Z faktury [číslo] vystavené [právnická osoba] [anonymizováno] dne 25. 9. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná má uhradit [právnická osoba] [anonymizováno] autorskou odměnu za divadelní představení [název] částku 8 386,71 Kč. Tato částka se sestávala za 2 divadelní představení.

12. Z potvrzení o provedení platby [banka] ze dne 23. 3. 2021 bylo zjištěno, že byla zaslána částka 2 208 Kč jako narovnání smlouvy – [jméno] [příjmení] na účet uvedený v žalobě.

13. Z dopisu žalované ze dne 25. 3. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná zaslala žalobci informaci o uhrazení platby ve výši 2 208 Kč.

14. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je majitelem [právnická osoba] [anonymizováno] a že zprostředkoval žalované uskuteční divadelního představení [název]. Toto divadelní představení se nekonalo v daných prostorech poprvé. Měl tedy s organizováním zkušenosti. Tím, že je současně i členem [název], tak byl i fyzicky přítom na představení a měl informace o hrubé tržbě, když tato byla 69 000 Kč. Lístky se prodávaly za cenu 300 Kč. Kapacita za oba dva dny činila 230 lidí. Prostor byl sice koncipován větší, ale tím, že se jednalo o letní měsíc, účast nebyla tak vysoká.

15. Ze složenky ze dne 8. 2. 2022 znějící na částku 300 Kč bylo zjištěno, že žalovaná uhradila žalobci zbývající platbu ve výši 207 Kč spolu s požadovaným úrokem z částky 2 415 Kč.

16. Po zhodnocení provedených důkazů před soudem prvního stupně, a to každého jednotlivě a všechny ve vzájemné souvislosti; přitom přihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, zjistil soud následující skutkový stav věci: Žalobce je spolu se [jméno] [příjmení] a svými 3 sourozenci držitelem autorských práv k dramatického textu tzv. her [příjmení] [příjmení], a to konkrétně k divadelní inscenace [název] [anonymizována tři slova], kterou žalovaná uvedla dne 30. 6. 2019. Výše hrubé tržby z představení činila 69 000 Kč. Žalovaná neměla svolení žalobce k užití těchto děl, když smlouva o zprostředkování takový souhlas žalobce neobsahuje. Žalovaná uhradila žalobci částku 2 415 Kč spolu se zákonným úrokem z dané částky.

17. Podle § 12 autorského zákona se pak jednalo o užití díla, ke kterému je třeba souhlas držitele či držitelů autorských práva. Jestliže je takových osob více, v daném případě 1 spoluautor a 4 dědicové druhého spoluautora, je třeba ve smyslu § 8 odst. 4 autorského zákona, aby takové svolení užití díla daly všechny osoby jednomyslně.

18. Soud proto poučil žalobce ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., že svá tvrzení ohledně hrubých tržeb ve výši 300 000 Kč musí doplnit a prokázat, jinak se vystavuje neúspěchu ve věci ohledně tvrzené výše hrubých tržeb.

19. Žalobce doplnil svou žalobu o tvrzení, že pokud by žalovaná řádně vybírala a evidovala tržby, musela by je zaúčtovat ve svém účetnictví. Toto však není ze sbírky listin zjistitelné, když žalovaná takové účetnictví nevede, nezveřejňuje účetní závěrky atd. Žalobce je proto toho názoru, že představení bylo pořádáno bez vstupného, popřípadě s neevidovaným vstupným vybíraným jaksi„ do klobouku“, kdy se hrubé tržby odvíjejí od hodnoty představení pro konkrétní divadelní soubor a konkrétní repertoár v daném čase obvyklé. V [obec] v prostoru tzv. stodoly se v minulosti konalo nejméně jedno divadelní představení [příjmení] [příjmení] [příjmení], a to v roce 2016, kterého se zúčastnilo zhruba 350 návštěvníků s cenou vstupenky 300 Kč. Je však nutno poznamenat, že vstupné ve výši 300 Kč na osobu je v případě [příjmení] [příjmení] [příjmení] značně podhodnocená. Tehdy byla obvyklá cena vstupného u zájezdových představení zpravidla kolem 400 Kč O tři roky později bývaly ceny vstupenek 450 Kč a více. Tržby za obě představení jsou tak v rozsahu 280 000 Kč (350x400x2) až 305 000 Kč (350x450x2).

20. Soud doplnil dokazování navrženými důkazy s ohledem na doplněná tvrzení žalobce.

21. Z webových stránek [jméno] [příjmení], profesionálního fotografa, bylo zjištěno, že dne 11. 7. 2016 zveřejnil článek ohledně vystoupení [příjmení] [příjmení] [příjmení] v [obec]. Dle jeho představ se divadelního představení v roce 2016 mohlo zúčastnit 350 návštěvníků. Cena vstupenky činila částku 300 Kč. K danému článku je přiložena i fotografie.

22. Z tabulky podepsané společností [právnická osoba] ze dne 22. 3. 2018 bylo zjištěno, že cena vstupenek na divadelní představení [obec] nebe činila částku 350 Kč, 400 Kč a 450 Kč.

23. Z vyúčtování společnosti [právnická osoba] ze dne 27. 6. 2018 bylo zjištěno, že cena vstupenek činila částku 420 Kč a 440 Kč.

24. Další navržené důkazy nebyly z důvodu nadbytečnosti provedeny, když již nemohly relevatntním způsobem ovlivnit zjištění skutkového stavu.

25. Soud ani po doplnění dokazování nezjistil jiný než výše uvedený skutkový stav, když předložené důkazy se nevztahují k představení v roce 2019, nýbrž k letům 2016 až 2018 a jsou tak bez relevence pro dané řízení.

26. Vzhledem k tomu, že se žalobce bez včasné omluvy nezúčastnil nařizeného jednání dne 3. 3. 2022, vzdal se tak případného dobrodinní ve smyslu poučení ze strany soudu o neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního.

27. Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění platném od 1. 1. 2014, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Z § 40 odst. 4 autorského zákona vyplývá, že právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštních právních předpisů zůstává nedotčeno; místo skutečně ušlého zisku se autor může domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s dílem. Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.

29. Žalobce tak prokázal, že je držitelem autorských práv a a naopak žalovaná neprokázala, že by měla souhlas žalobce k užití předmětných děl.

30. Ohledně výše obvyklé odměny nebylo mezi stranami sporu. Žalobci tak proto náleží odměna ve výši 1,75 % (1/4 z 14 %) z hrubé tržby. Hrubá tržba za obě představení pak byla zjištěna ve výši 69 000 Kč. Odměna žalobce tak v tomto případě činí částku 1 207,50 Kč. Dvojnásobek částky činí 2 415 Kč.

31. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak tuto svou povinnost řádně a včas nesplnila, dostala se tak do prodlení s platbou, a proto v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku náleží žaloci nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti.

32. Žalovaná však uhradila v průběhu řízení žalobci částku 2 415 Kč i spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 415 Kč od 24. 12. 2020 do 23. 3. 2021, a z částky 207 Kč od 24. 3. 2021 do 19. 1. 2022, a proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když zčásti byl požadovaný nárok žalobce včetně úroku z prodlení zaplacen a zčásti je pak nárok žalobce s ohledem na provedené dokazování nedůvodný.

33. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. za splnění podmínky dané § 142a odst. 1 o. s. ř., podle něhož byla žalovaná úspěšná ve výši 77 % (zamítnutí co do výše 8 085 Kč) a neúspěšná ve výši 23 % (zastavení co do výše 1 208 Kč a zamítnutí co do výše 1 207 Kč, neboť byl nárok zaplacen až v průběhu řízení) a náleží jí tak odměna ve výši 54 % náhrady nákladů. Tyto náklady sestávají z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená v § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu Náklady řízení představují odměnu za 4 úkony, přičemž celková výše nákladů vzniklých v řízení odpovídá odměně advokáta za 4 úkonů po 1 540 Kč, a čtyřem paušálním náhradám po 300 Kč, tj. 7 360 Kč. Žalované dále náleží náhrada za ztrátu času stráveného na cestě k soudu a zpět ve dnech 10. 1. 2022 a 3. 3. 2022, vždy 2 hodiny (ust. § 14 odst. 1 písm. a) AT), za každou započatou půlhodinu 100 Kč, celkem 800 Kč. Další náklady tvoří cestovné (ust. § 13 odst. 4 AT ve spojení s ust. § 157 zákoníku práce), konané za cesty [obec] – [obec] a zpět (2 x 130 km) [značka automobilu] [registrační značka] při průměrné spotřebě pohonných hmot použitého vozidla zjištěné z technického průkazu 5,53 litrů [číslo] km, a to dne 10. 1. 2022 a 3. 3. 2022 Cena nafty v roce 2022 činila 36,1 Kč za litr (podle ust. § 4 písm. c) vyhl. č. 440/2016 Sb.) a základní náhrada byla 4,7Kč (podle ust. § 1 písm. b) vyhl. č. 440/2016 Sb.). Cestovné činí částku 1 742 Kč (2 x 871 Kč). Náklady tak celkem činí částku 9 902 Kč, přičemž 54 % z dané částky představuje částku 5 347,10 Kč. Advokát je plátcem DPH, a proto mu z dané částky přísluší i daň ve výši 21 %, tj. 1 122, 90 Kč.

34. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. pak soud stanovil lhůtu k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.