o zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím

1. Ve výroku citovaným směnečným platebním rozkazem byla žalovanému uložena povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobců a) a b) [titul] [jméno] [příjmení], narozeném [datum], posledně bytem [adresa], směnečný peníz ve výši 100 000 Kč se 6 % úrokem z částky 100 000 Kč ode dne 15. 11. 2016 do zaplacení, a směnečnou odměnu ve výši 333 Kč ze směnky vlastní vystavené [jméno] [příjmení] dne 14. 11. 2006. Směnka zněla na částku 100 000 Kč, její splatnost byla 14. 11. 2016. Směnku předložil v daném řízení právní předchůdce žalobců a) a b) [titul] [jméno] [příjmení].

2. Žalovaný podal proti směnečnému platebnímu rozkazu včasné námitky, v nichž uvedl, že je pravdou, že si v roce 2006 půjčil od Ing. [jméno] [příjmení] částku 100 000 Kč, avšak tuto částku již uhradil, aniž by obdržel zpět předmětnou směnku. Dodal, že směnku podepisoval prázdnou, neboť byl ve finanční tísni. Je proto přesvědčený, že směnka byla vypsána a uplatněna až později a v případě potřeby bude požadovat znalecký posudek z oboru buničiny a papíru.

3. Právní předchůdce žalobců ve svém vyjádření k námitkám uvedl, že je považuje za nedůvodné.

4. V průběhu řízení bylo zjištěno, že [titul] [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřel, a proto do jeho práv a povinností na základě pravomocného usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 30. 11. 2020, č.j. 31 D 665/2020-339 vstoupili [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení], když nabyli předmětnou pohledávku každý jednou polovinou.

5. Z předložené směnky soud zjistil, že [jméno] [příjmení] dne 14. 11. 2006 v [obec] vystavil vlastní směnku na řad [titul] [jméno] [příjmení] na částku 100 000 Kč. Směnka byla splatná dne 14. 11. 2016.

6. Podle čl. I § 75 ZSŠ vlastní směnka obsahuje: označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána; bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu; údaj splatnosti; údaj místa, kde má být placeno; jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno; datum a místo vystavení směnky; podpis výstavce.

7. Podle čl. I § 28 odst. 1, 2 ZSŠ se přijetím směnečník zavazuje zaplatit směnku při splatnosti. Podle čl. 1 § 78 ZSŠ je výstavce vlastní směnky zavázán stejně jako příjemce cizí směnky.

8. Není-li směnka zaplacena, má majitel, i když je výstavcem, proti příjemci přímý nárok na vše, co lze žádat podle § 48 a 49. Podle čl. I § 48 odst. 1 ZSŠ může majitel postihem žádat směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, s úroky, byly-li ujednány, dále šestiprocentní úroky ode dne splatnosti směnky, útraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty a odměnu ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši.

9. Podle § 76 ZSŠ listina, v které chybí některá náležitost uvedená v předchozím paragrafu, není platná jako vlastní směnka, s výhradou případů uvedených v následujících odstavcích.

10. Podle § 46 ZSŠ platí, že výstavce, indosant nebo směnečný rukojmí může doložkou„ bez útrat“,„ bez protestu“ nebo jinou doložkou stejného významu na směnku napsanou a podepsanou zprostit majitele povinnosti, aby k zachování postihových práv dal učinit protest pro nepřijetí nebo pro neplacení. Doložka nezprošťuje majitele povinnosti směnku včas předložit a dát potřebné zprávy. Prokázat, že lhůty nebyly dodrženy, náleží tomu, kdo se toho proti majiteli dovolává.

11. Podle ust. § 175 odst. 4 o. s. ř., podá – li žalovaný včas námitky, nařídí soud k jejich projednání jednání; k námitkám později vzneseným však již nelze přihlížet. V rozsudku soud vysloví, zda směnečný platební rozkaz ponechává v platnosti nebo zda jej zrušuje a v jakém rozsahu.

12. V projednávané věci uplatnil právní předchůdce žalobců a) a b) nárok na zaplacení jedné vlastní směnky proti žalovanému jako jejímu výstavci. Podpisem na směnce se žalovaný, který se zavazuje v prvé řadě směnku zaplatit, stal přímým dlužníkem. Protože směnka nebyla při splatnosti zaplacena, vznikl právnímu předchůdci žalobců a) a b) proti žalovanému podle shora citovaných ustanovení přímý nárok na zaplacení směnečného peníze v celkové výši 100 000 Kč se 6 % úrokem ode dne splatnosti směnky, tj. ode dne 15. 11. 2016 do zaplacení.

13. Směnka je sice závazkem nesporným, avšak tato nespornost není absolutní a je možno se bránit proti majiteli směnky námitkami. Námitky lze pak rozdělit na námitky absolutní (směnečné) a relativní (kauzální – týkající se mimosměnečných vztahu směnku provázející). Námitky absolutní jsou přípustné vůči všem majitelům směnky a týkají se samotné směnky (tj. platnost, pravost, zaplacení směnky atd.), oproti tomu relativní námitky jsou možné jen mezi určitými účastníky směnky (tj. nedostatek kauzy, zánik kauzy, omyl v kauze, nepřípustná kauza atd.).

14. Námitkami žalovaného, že celá směnečná suma byla uhrazena, popř. že není dána žádná kauza, se soud však z níže uvedených důvodů nezabýval.

15. Důkazní břemeno ohledně prokázání námitek tíží žalovaného s výjimkou povinnosti prokázat pravost směnečné listiny. Žalovaného tíží břemeno důkazní i v případě, že uplatní negativní tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 29 Cdo 1650/2007).

16. Vzhledem k tomu, že žalovaný neoznačil žádné důkazy k prokázání svých tvrzení, a k nařízenému jednání na den 18. února 2021 se bez omluvy nedostavil, přičemž byly splněny podmínky pro jednání v nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 o.s.ř., nemohl soud využít tzv. dobrodiní ve smyslu poučení dle § 118 odst. 1 a 3 o.s.ř. a poučit žalovaného o nutnosti doplnění tvrzení o úhradě směnečné sumy (tj. kde a kdy mělo dojít k úhradě, zda byla úhrada hotovostně či bezhotovostně atd.) a označit důkazy k prokázání těchto tvrzení. Popřípadě uvést další významné skutečnosti ohledně nedostatku kauzy.

17. Žalovaný z těchto důvodů proto neunesl břemeno tvrzení, potažmo břemeno důkazní, jenž značí jeho neúspěch ve věci.

18. Ve světle shora uvedené proto soud rozhodl o ponechání směnečného platebního rozkazu v celém rozsahu, neboť žalovaný neprokázal, že by směnečná suma byla žalobci zaplacena, resp. že je dán nedostatek kauzy.

19. Výrok o nákladech řízení je poté odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. za splnění podmínky dané § 142a odst. 1 o. s. ř., podle něhož byla úspěšným žalobcům přiznána náhrada nákladů námitkového řízení v celkové výši 17 260 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za žalobce 1) stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 100 000 Kč sestávající z částky 4 112 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky 5 140 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t., odměna za žalovaného 2) stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 100 000 Kč sestávající z částky 4 112 Kč za účast na soudním jednání dle § 11 odst. 1 písm. a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky 5 140 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t., a dále odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 100 000 Kč sestávající z částky 5 140 Kč za vyjádření k námitkám žalovaného dle § 11 odst. 1 a. t. včetně paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t., a dále DPH ve výši 21 %. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.

20. Náhrada nákladů řízení vynaložených právním předchůdcem žalobců do vydání směnečného platebního rozkazu ve výši 26 619 Kč byla žalobci přiznána již směnečným platebním rozkazem, který byl současně ponechán v platnosti.

21. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. pak soud stanovil lhůtu k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku.