o zaplacení částky 20 101 Kč s příslušenstvím

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení směnečné sumy v celkové výši 20 101 Kč, spolu se směnečným úrokem z uvedené směnky ode dne splatnosti směnky do zaplacení a nákladů řízení. Žalobkyně uvedený nárok uplatnila návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu, a to na základě předložené směnky vlastní, vystavené žalovanou v [obec] dne 30. 4. 2020, splatné dne 30. 6. 2020, znějící na částku 20 101 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná dosud na směnku ničeho nezaplatila.

2. Soud ve zkráceném řízení vydal směnečný platební rozkaz (dále jen SPR), ve kterém uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni směnečnou sumu s postižními právy ve smyslu žaloby, včetně nákladů řízení.

3. Podle ustanovení § 175 odst. 1 věta druhá o.s.ř., směnečný platební rozkaz musí být doručen do vlastních rukou žalované, náhradní doručení je vyloučeno.

4. Jelikož se nepodařilo doručit uvedené rozhodnutí žalované podle citovaného ustanovení zákona, soud vydaný SPR vůči žalované zrušil.

5. Soud vyzval účastníky v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, a protože byla soudem řádně poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud považovat její nečinnost za vyslovený souhlas s tím, aby soud vyhlásil rozsudek veřejně bez uskutečnění jednání.

6. Soud zjistil z prvopisu směnky vlastní, že žalovaná vystavila v [obec] jako výstavce směnku, v níž se zavázala zaplatit žalobkyni v místě placení [část obce] dne 30. 6. 2020 směnečnou sumu 20 101 Kč.

7. Směnka má náležitosti stanovené pro směnku vlastní v čl. I § 75 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen ZSŠ), když obsahuje označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu a vyjádřené v jazyce, v němž je tato listina sepsána, bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu, údaj splatnosti, údaj místa, kde má být placeno, jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno, datum a místo vystavení směnky a podpis výstavce. Směnka je tudíž platná.

8. Podle čl. I § 78 odst. 1 ZSŠ je výstavce směnky vlastní zavázán stejně jako příjemce cizí směnky.

9. Podle čl. I § 48 ZSŠ může majitel (směnky) postihem žádat směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, s úroky, byly-li ujednány, šestiprocentní úroky ode dne splatnosti směnky, útraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty a odměnu ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši.

10. V projednávané věci uplatnila žalobkyně nárok na zaplacení vlastní směnky proti žalované jako jejímu výstavci. Protože směnka nebyla při splatnosti zaplacena v plné výši, vznikl žalobkyni vůči žalované podle ustanovení čl. I § 28 odst. 2, § 48 a § 78 ZSŠ, přímý nárok na zaplacení směnečného peníze v celkové výši 20 101 Kč s 6 % úrokem ode dne splatnosti směnky do jejího zaplacení a směnečné odměny ve výši 67 Kč.

11. Žalovaná pak v řízení nesdělila žádné skutečnosti či nenabídla důkazy ke zpochybnění směnečného nároku ani po zrušení SPR. Soud proto ve věci rozhodl na základě těch důkazů, které byly provedeny (§ 120 odst. 2 o.s.ř.).

12. O náhradě nákladů řízení vůči žalované v rozsahu přiznaných 3 úkonů právní služby po 1 940 Kč, tří režijních paušálů po 300 Kč, vše podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a soudního poplatku ve výši 1 009 Kč ve prospěch žalobkyně, pak bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., tj. s přihlédnutím k výsledku tohoto řízení. Placení účastníkovi přisouzených nákladů řízení bude realizováno podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.