o zaplacení částky 250 000 Kč s příslušenstvím

1. Ve výroku citovaným směnečným platebním rozkazem byla žalovaným 1) a 2) uložena povinnost zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši 250 000 Kč se 6 % úrokem z částky 250 000 Kč ode dne 21. 2. 2018 do zaplacení, a směnečnou odměnu ze směnky, vystavené žalovaným 1) a 2) dne 21. 9. 2017 v [obec] ve prospěch žalobce. Směnka zněla na částku 250 000 Kč, její splatnost byla dne 20. 2. 2018.

2. Žalovaní 1) a 2) podali proti směnečnému platebnímu rozkazu včasné námitky, v nichž uvedli, že směnka je neplatná. Namítli, že obsahuje neurčitost v nesouběhu textu, když částka 250 000 Kč je zcela nesrozumitelná, neboť na směnce je uvedeno 50 000 Kč, před kterou je klik hák ve tvaru písmena Z a nejedná se tak o číslo 250 000 Kč. Dále namítli nesouběžný text ve slovním uvedení samotné částky, kdy na jedné straně směnky je uvedeno dvěstě padesát tisíc a dále nic a až na druhé straně směnky je uvedeno korun českých, kdy nad slovy korun českých je dále zkratka KČ, které je ovšem mimo uvedený rámeček a není zcela zřejmé, k čemu tato zkratka patří. Dále namítli samotný rok, kdy číslice 201 je tištěna pak následuje mezera a až poté číslovka 7. Není proto zcela zřejmé, o jaký rok vystavení směnky se jedná. Nad výše uvedené uvedli, že celá směnečná suma byla uhrazena v hotovosti do rukou žalobce v přítomnosti žalovaných.

3. Žalobce s tvrzeními žalovaných nesouhlasí. Ze směnky je bez dalšího zcela evidentní, že byla vystavena žalovaným dne 21. 9. 2017 a že se tito zavázali společně a nerozdílně bez protestu zaplatit částku ve výši 250 000 Kč se splatností 20. 2. 2018 v místě bydliště žalobce. Pro směnku byl právě za účelem její přehlednosti a srozumitelnosti použit předtištěný formulář, ze kterého jsou veškeré podstatné náležitosti směnky čitelné a mají zcela jednoznačný význam. K tvrzení, že směnka již byla uhrazena, žalobce dodal, že nerozumí tomu, z jakého důvodu by žalovaní byli ochotni uhradit směnečnou směnu, když je dle jejich názoru směnka neplatná.

4. Z důkazů provedených v průběhu řízení soud zjistil, že žalovaný 1) a 2) dne 21. 9. 2017 vystavili v [obec] směnku, kterou se zavázali zaplatit dne 20. 2. 2018 ve prospěch žalobce částku 250 000 Kč.

5. Směnka má náležitosti stanovené pro směnku vlastní v čl. I § 75 ZSŠ, když obsahuje označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu a vyjádřené v jazyce, v němž je tato listina sepsána, bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu, údaj splatnosti, údaj místa, kde má být placeno, jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno, datum a místo vystavení směnky a podpis výstavce. Směnka je tudíž platná.

6. Podle čl. I § 78 odst. 1 ZSŠ je výstavce směnky vlastní zavázán stejně jako příjemce cizí směnky.

7. Podle § 30 ZSŠ zaplacení směnky může být pro celý směnečný peníz nebo pro jeho část zaručeno směnečným rukojemstvím. Tuto záruku může dát třetí osoba nebo i ten, kdo se už na směnku podepsal.

8. Podle § 47 ZSŠ všichni, kdož směnku vystavili, přijali, indosovali nebo se na ní zaručili, jsou zavázáni majiteli rukou společnou a nerozdílnou (1). Majitel může žádat plnění na každém z nich nebo na několika z nich anebo na všech dohromady a není vázán pořadím, v kterém se zavázali (2). Stejné právo má každá osoba, která se podepsala na směnku a ji vyplatila (3). Uplatnění nároku proti některé osobě směnečně zavázané nebrání majiteli, aby se domáhal svých nároků na ostatních, třebas následují za tím, proti komu byl nárok uplatněn nejprve (4).

9. Podle čl. I § 48 ZSŠ může majitel (směnky) postihem žádat směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, s úroky, byly-li ujednány, šestiprocentní úroky ode dne splatnosti směnky, útraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty a odměnu ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši.

10. Podle ust. § 175 odst. 4 o. s. ř., podá – li žalovaný včas námitky, nařídí soud k jejich projednání jednání; k námitkám později vzneseným však již nelze přihlížet. V rozsudku soud vysloví, zda směnečný platební rozkaz ponechává v platnosti nebo zda jej zrušuje a v jakém rozsahu.

11. V projednávané věci uplatnil žalobce nárok na zaplacení vlastní směnky proti žalovaným jako výstavci. Podpisem na směnce se žalovaní, kteří se zavazují v prvé řadě směnku zaplatit, stali přímými dlužníky. Protože směnka nebyla při splatnosti zaplacena, vznikl žalobci proti žalovaným 1) a 2) podle shora citovaných ustanovení přímý nárok na zaplacení směnečného peníze v celkové výši 250 000 Kč se 6 % úrokem ode dne splatnosti směnky, tj. ode dne 21. 2. 2018 do zaplacení a nárok na směnečnou odměnu.

12. Směnka je sice závazkem nesporným, avšak tato nespornost není absolutní a je možno se bránit proti majiteli směnky námitkami. Námitky lze pak rozdělit na námitky absolutní (směnečné) a relativní (kauzální – týkající se mimosměnečných vztahu směnku provázející). Námitky absolutní jsou přípustné vůči všem majitelům směnky a týkají se samotné směnky (tj. platnost, pravost, zaplacení směnky atd.), oproti tomu relativní námitky jsou možné jen mezi určitými účastníky směnky (tj. nedostatek kauzy, zánik kauzy, omyl v kauze, nepřípustná kauza atd.).

13. Soud se tak nejprve zabýval absolutními námitkami žalovaných.

14. Námitka žalovaných ohledně neplatnosti směnky z důvodu její neurčitosti a nesrozumitelnosti je nedůvodná, když směnka má všechny podstatné náležitosti. K námitce, že směnka je pouze na částku 50 000 Kč, když klik hák před danou částkou je písmeno„ Z“ soud uvádí, že kontroverze může především nastat mezi údajem směnečné sumy v číslech a ve slovech. Tento rozpor zde může být jak v případě, kdy oba tyto údaje jsou zařazeny do kontextu směnečného prohlášení, tak i v případě, kdy jeden z nich je mimo kontext. To bývá obvyklé u údaje ciferného vzhledem k formální úpravě některých tiskopisů. Zde vždy platí za platný údaj slovní, a to i kdyby číselný údaj byl součástí kontextu a slovní údaj stál mimo kontext směnečného prohlášení, ale samozřejmě stále byl kryt podpisem výstavce. Přednost slovního údaje vyplývá z několika skutečností. Předně ciferné údaje snáze podléhají působení písařských chyb a omylů než údaje slovní, a tedy slovní údaj spíše vyjadřuje skutečnou vůli výstavce směnky než údaj ciferný. Soud proto nemá pochyby, že směnka obsahuje závazek žalovaných zaplatit směnečnou sumu ve výši 250 000 Kč, když je určitě vyjádřena slovním způsobem„ dvě stě padesát tisíc korun českých,“ když případná mezera mezi doplněným a předtištěným způsobem nezpůsobuje nelogičnost ani necelistvost daného textu. Rovněž je tak nepřilehává námitka, že text Kč je mimo rámeček určený pro uvedení částky, když v kontextu celého textu je zřejmé, že se jedná o celistvý text a nepostrádá tak vnitřní logiku. Daný rámeček tak pouze zvýrazňuje jen jednu ze zásadních doložek. Rovněž soud nemá pochyb o datu vystavení směnky 2017. Datum vystavení směnky je v každém případě údaj významný a zákon s ním spojuje běh celé řady lhůt, které právě od tohoto okamžiku startují (zejména čl. I § 5, 23, 34, 36). Údaj o datu, kdy byla směnka vystavena, nemusí být pravdivý, i zde je simulace možná. Přesto by ovšem měla být držena vnitřní logika směnky, tedy mělo by jít o údaje možné. Zejména by neměla předcházet splatnost směnky jejímu vystavení, a to ani, když se tak stane omylem při vyplňování směnky. Vzhledem k tomu, že se v praxi hojně využívají předtištěné směnky, kde se předpokládá, že podstatné náležitosti budou následně účastníky doplněny, přičemž jednou z těchto směnek je právě v tomto případě uplatňovaná směnka, nelze proto považovat doplnění těchto podstatných náležitostí za způsobující neplatnost, pokud nejsou vnitřně rozporné a představují souvislý text. Nadto soud dodává, že všechny výše uvedené položky jsou kryty směnečnými podpisy žalovaných.

15. Další námitkou žalovaných, že celá směnečná suma byla uhrazena, se soud z níže uvedených důvodů nezabýval.

16. Důkazní břemeno ohledně prokázání námitek tíží žalované s výjimkou povinnosti prokázat pravost směnečné listiny. Žalované tíží břemeno důkazní i v případě, že uplatní negativní tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 29 Cdo 1650/2007).

17. Vzhledem k tomu, že žalovaní však neoznačili žádné důkazy k prokázání svých tvrzení (vyjma svých účastnických výpovědí), resp. ho ani řádně nedoplnili, a k nařízenému jednání na den 5. února 2021 se bez omluvy nedostavili, přičemž byly splněny podmínky pro jednání v nepřítomnosti žalovaných dle § 101 odst. 3 o.s.ř., nemohl soud využít tzv. dobrodiní ve smyslu poučení dle § 118 odst. 1 a 3 o.s.ř. a poučit žalované o nutnosti doplnění tvrzení o úhradě směnečné sumy (tj. kde a kdy mělo dojít k úhradě, zda byla úhrada hotovostně či bezhotovostně atd.) a označit důkazy k prokázání těchto tvrzení.

18. Žalovaní z těchto důvodů proto neunesli břemeno tvrzení, potažmo břemeno důkazní, jenž značí jejich neúspěch ve věci.

19. Ve světle shora uvedené proto soud rozhodl o ponechání směnečného platebního rozkazu v celém rozsahu, neboť žalovaní neprokázali, že by směnečná suma byla žalobci zaplacena.

20. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. za splnění podmínky dané § 142a odst. 1 o. s. ř., podle něhož byla úspěšnému žalobci přiznána náhrada nákladů námitkového řízení ve výši 23 232 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená v § 7, § 8 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu Náklady řízení představují odměnu advokáta, přičemž celková výše nákladů vzniklých v námitkovém řízení odpovídá odměně advokáta za dva úkony po 9 300 Kč, a dvěma paušálním náhradám po 300 Kč. Tj. celkem ve výši 19 200 Kč spolu s 21 % DPH ve výši 4 032 Kč.

21. Náhrada nákladů řízení vynaložených žalobkyní do vydání směnečného platebního rozkazu ve výši 41 885 Kč byla žalobci přiznána již směnečným platebním rozkazem, který byl současně ponechán v platnosti.

22. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. pak soud stanovil lhůtu k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. jsou žalovaní povinni zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.