o 120 000 Kč s příslušenstvím

1. Žalobce se žalobou s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu, doručenou soudu dne 21. 4. 2021, domáhal na žalované zaplacení částky 120 000 Kč s 6% úrokem z této částky od 2. 11. 2018 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 400 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 23 106 Kč. V žalobě uvedl, že žalovaná dne 1. 11. 2017 vystavila na řad žalobce směnku vlastní, kterou se zavázala zaplatit 120 000 Kč dne 1. 11. 2018. Žalobce žalovanou k zaplacení opakovaně vyzval, naposledy dne 16. 2. 2021, výzva se však žalobci vrátila jako nedoručená a žalovaná ničeho nezaplatila.

2. Soud postupoval podle ust. § 175 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) a vydal dne 14. 5. 2021 směnečný platební rozkaz č. j. 79 Cm 22/2021 - 12, jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalovanou částku s 6% úrokem z této od 2. 11. 2018 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 400 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 23 106 Kč.

3. Usnesením Krajského soudu v Praze č. j. 79 Cm 22/2021 - 16 ze dne 8. 6. 2021 byl směnečný platební rozkaz zrušen, neboť nebyl doručen žalované do vlastních rukou (ust. § 175 odst. 1 o. s. ř.). V tomtéž usnesení vyzval soud žalobce i žalovanou, v souladu s ust. § 115a o. s. ř., aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Součástí výzvy bylo poučení o tom, že pokud se nevyjádří v soudem stanovené lhůtě, bude soud považovat jejich nečinnost za souhlas (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobci byla výzva doručena dne 8. 6. 2021 do datové schránky a žalované dne 21. 6. 2021 podle ust. § 49 odts. 4 o. s. ř. Žalobce se dne 9. 6. 2021 vyjádřil souhlasně, žalovaná se nevyjádřila, soud proto rozhodl na základě předložených listinných důkazů a vynesl rozsudek veřejně bez jednání.

4. Soud provedl dokazování listinami, které navrhl a předložil žalobce (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.). Žalovaná v řízení nesdělil žádné skutečnosti, také nenabídla důkazy ke zpochybnění směnečného nároku žalobce, a to ani po zrušení směnečného platebního rozkazu.

5. Z prvopisu směnky soud zjistil, že se jedná se o směnku vlastní vystavenou žalovanou na řad žalobce dne 1. 11. 2017 v Plzni na směnečnou sumu 120 000 Kč. Směnka byla splatná dne 1. 11. 2018 v Plzni. Směnka je opatřena doložkou„ bez protestu“ a je na ni ověřovací doložka pro legalizaci podpisu žalované ze dne 1. 11. 2017.

6. Z dopisu právního zástupce žalobce adresovaného žalobkyni, ze dne 16. 2. 2021, označeného jako předžalobní upomínka, soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky 120 000 Kč s 6% úrokem z této částky ke dni 16. 2. 2021, k rukám žalobce nejpozději do 7 dnů ode dne doručení této výzvy. Svou povahou se jedná o povinnou předžalobní upomínku podle ust. § 142a o. s. ř. Z podací stvrzenky č. RR701464389CZ soud zjistil, že právní zástupce žalobce zaslal žalované zásilku a z obálky k této zásilce vyplývá, že nebyla vyzvednuta a byla vrácena zpět odesílateli.

7. Směnka má náležitosti stanovené pro směnku vlastní v čl. I § 75 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen ZSŠ), když obsahuje označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu a vyjádřené v jazyce, v němž je tato listina sepsána, bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu, údaj splatnosti, údaj místa, kde má být placeno, jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno, datum a místo vystavení směnky a podpis výstavce. Směnka je tudíž platná.

8. Podle čl. I § 48 ZSŠ může majitel (směnky) postihem žádat směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, s úroky, byly-li ujednány, šestiprocentní úroky ode dne splatnosti směnky, útraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty a odměnu ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši.

9. Podle čl. I § 78 odst. 1 ZSŠ je výstavce směnky vlastní zavázán stejně jako příjemce cizí směnky.

10. V projednávané věci uplatnil žalobce nárok na zaplacení vlastní směnky proti žalované jako jejímu výstavci. Podpisem na směnce se žalovaná stala přímým dlužníkem. Protože žalovaná nezaplatila směnku při splatnosti, vznikl žalobci vůči žalované, podle ust. § 48 a § 78 ZSŠ, přímý nárok na zaplacení směnečného peníze ve výši 120 000 Kč s 6% úrokem z částky 120 000 Kč od 2. 11. 2018 do zaplacení a směnečné odměny ve výši 400 Kč. Protestace směnky pak není nutná s odkazem na čl. I § 53 a §78 ZSŠ.

11. Z výše uvedeného vyplývá, žalobce prokázal jednoznačně svůj nárok, soud proto rozhodl tak, že žalobě vyhověl.

12. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 23 106 Kč. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 6 020 Kč a náhradu nákladů právního zastoupení advokátem podle vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen AT), které jsou tvořeny dvěma hlavními úkony po 5 900 Kč (ust. § 11 odst. 1, a to 1x podle AT písm. a) převzetí a příprava zastoupení (plná moc ze dne 18. 4. 2021); 1x podle AT písm. d) návrh ve věci samé (žaloba ze dne 19. 4. 2021), jedním půlúkonem podle § 11 odst. 2 písm. h) jednoduchá výzva k plnění ze dne 16. 2. 2021; 3x náhrada hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 3 AT). Dále pak byla přiznána 21% daň z přidané hodnoty (ust. § 47 odst. 1, písm. a) zák. č. 235/2004 v platném znění) z výše uvedených položek, vyjma soudního poplatku, ve výši 3 286,50 Kč (ust. § 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem náklady žalobce činí 24 956,50 Kč, soud však žalobci přiznal pouze jím požadovanou část náhrady nákladů ve výši 23 106 Kč. Náhrada těchto nákladů byla žalobci přisouzena na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.) Lhůta k plnění byla ponechána obecná (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), neboť pro lhůtu jinou neshledal soud žádné důvody.