o zaplacení částky 196 000 Kč s příslušenstvím

1. Žalobce se domáhal vůči žalovanému zaplacení směnečné sumy v celkové výši 196 000 Kč, spolu se směnečným úrokem z uvedené směnky ode dne splatnosti směnky do zaplacení a nákladů řízení. Žalobce uvedený nárok uplatnil návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu, a to na základě předložené směnky vlastní, vystavené žalovaným v [obec] dne 2. 3. 2020, splatné dne 5. 6. 2020, znějící na částku 196 000 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaný dosud na směnku ničeho nezaplatil.

2. Soud ve zkráceném řízení vydal směnečný platební rozkaz (dále jen SPR), ve kterém uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci směnečnou sumu s postižními právy ve smyslu žaloby, včetně nákladů řízení.

3. Podle ustanovení § 175 odst. 1 věta druhá o.s.ř., směnečný platební rozkaz musí být doručen do vlastních rukou žalované, náhradní doručení je vyloučeno.

4. Jelikož se nepodařilo doručit uvedené rozhodnutí žalovanému podle citovaného ustanovení zákona, soud vydaný SPR vůči žalovanému zrušil.

5. Soud vyzval účastníky v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě nevyjádřil, a protože byl soudem řádně poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud považovat jeho nečinnost za vyslovený souhlas s tím, aby soud vyhlásil rozsudek veřejně bez uskutečnění jednání.

6. Soud zjistil z prvopisu směnky vlastní, že žalovaný vystavil v [obec] dne 2. 3. 2020 jako výstavce směnku, v níž se zavázal zaplatit žalobci v místě placení [obec] dne 5. 6. 2020 směnečnou sumu 196 000 Kč.

7. Směnka má náležitosti stanovené pro směnku vlastní v čl. I § 75 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen ZSŠ), když obsahuje označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu a vyjádřené v jazyce, v němž je tato listina sepsána, bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu, údaj splatnosti, údaj místa, kde má být placeno, jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno, datum a místo vystavení směnky a podpis výstavce. Směnka je tudíž platná.

8. Podle čl. I § 78 odst. 1 ZSŠ je výstavce směnky vlastní zavázán stejně jako příjemce cizí směnky.

9. Podle čl. I § 48 ZSŠ může majitel (směnky) postihem žádat směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, s úroky, byly-li ujednány, šestiprocentní úroky ode dne splatnosti směnky, útraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty a odměnu ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši.

10. V projednávané věci uplatnil žalobce nárok na zaplacení vlastní směnky proti žalovanému jako jejímu výstavci. Protože směnka nebyla při splatnosti zaplacena, vznikl žalobci vůči žalovanému podle ustanovení čl. I § 28 odst. 2, § 48 a § 78 ZSŠ, přímý nárok na zaplacení směnečného peníze v celkové výši 196 000 Kč s 6 % úrokem ode dne splatnosti směnky do jejího zaplacení a současně i nárok na směnečnou odměnu.

11. Žalovaný pak v řízení nesdělil žádné skutečnosti či nenabídl důkazy ke zpochybnění směnečného nároku ani po zrušení SPR. Soud proto ve věci rozhodl na základě těch důkazů, které byly provedeny (§ 120 odst. 2 o.s.ř.).

12. O náhradě nákladů řízení vůči žalované v rozsahu přiznaných 3 úkonů právní služby po 8 980 Kč, tří režijních paušálů po 300 Kč, vše podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif a soudního poplatku ve výši 9 833 Kč ve prospěch žalobce, pak bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., tj. s přihlédnutím k výsledku tohoto řízení. Placení účastníkovi přisouzených nákladů řízení bude realizováno podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.