o zaplacení 8 030,42 Kč s příslušenstvím

1. Žalobce se domáhal vůči žalované zaplacení směnečné sumy v celkové výši 8 030,42 Kč, spolu se směnečným úrokem z uvedené směnky ode dne splatnosti směnky do zaplacení a nákladů řízení. Žalobce uvedený nárok uplatnil návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu, a to na základě předložené směnky vlastní, vystavené žalovanou v [obec] dne 13. 10. 2011, splatné dne 1. 3. 2018, znějící na částku 8 030,42 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaná dosud na směnku ničeho nezaplatila.

2. Soud ve zkráceném řízení vydal směnečný platební rozkaz (dále jen SPR), ve kterém uložil žalované povinnost zaplatit žalobci směnečnou sumu s postižními právy ve smyslu žaloby, včetně nákladů řízení.

3. Podle ustanovení § 175 odst. 1 věta druhá o.s.ř., směnečný platební rozkaz musí být doručen do vlastních rukou žalované, náhradní doručení je vyloučeno.

4. Jelikož se nepodařilo doručit uvedené rozhodnutí žalované podle citovaného ustanovení zákona, soud vydaný SPR vůči žalované zrušil.

5. Soud vyzval účastníky v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř., zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, a protože byla soudem řádně poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud považovat její nečinnost za vyslovený souhlas s tím, aby soud vyhlásil rozsudek veřejně bez uskutečnění jednání.

6. Soud zjistil z prvopisu směnky vlastní, že žalovaná vystavila v [obec] dne 13. 10. 2011 jako výstavce směnku, v níž se zavázala zaplatit žalobci v místě placení [obec] dne 1. 3. 2018 směnečnou sumu 8 030,42 Kč.

7. Směnka má náležitosti stanovené pro směnku vlastní v čl. I § 75 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen ZSŠ), když obsahuje označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu a vyjádřené v jazyce, v němž je tato listina sepsána, bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu, údaj splatnosti, údaj místa, kde má být placeno, jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno, datum a místo vystavení směnky a podpis výstavce. Směnka je tudíž platná.

8. Podle čl. I § 78 odst. 1 ZSŠ je výstavce směnky vlastní zavázán stejně jako příjemce cizí směnky.

9. Podle čl. I § 48 ZSŠ může majitel (směnky) postihem žádat směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, s úroky, byly-li ujednány, šestiprocentní úroky ode dne splatnosti směnky, útraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty a odměnu ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši.

10. V projednávané věci uplatnil žalobce nárok na zaplacení vlastní směnky proti žalované jako jejímu výstavci. Protože směnka nebyla při splatnosti zaplacena v plné výši, vznikl žalobci vůči žalované podle ustanovení čl. I § 28 odst. 2, § 48 a § 78 ZSŠ, přímý nárok na zaplacení směnečného peníze v celkové výši 8 030,42 Kč s 6 % úrokem ode dne splatnosti směnky do jejího zaplacení a směnečné odměny ve výši 26,77 Kč.

11. Žalovaná pak v řízení nesdělila žádné skutečnosti či nenabídla důkazy ke zpochybnění směnečného nároku ani po zrušení SPR. Soud proto ve věci rozhodl na základě těch důkazů, které byly provedeny (§ 120 odst. 2 o.s.ř.).

12. O náhradě nákladů řízení vůči žalované v rozsahu přiznaných 3 úkonů právní služby po 1 500 Kč, tří režijních paušálů po 300 Kč, vše podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, s 21% DPH, a soudního poplatku ve výši 1 000 Kč ve prospěch žalobce, pak bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., tj. s přihlédnutím k výsledku tohoto řízení. Placení účastníkovi přisouzených nákladů řízení bude realizováno podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.