o žalobě proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha - východ č.j. V-484/2021-209-20

1. Žalobce podal ke zdejšímu soudu dne [datum] žalobu, kterou se domáhal, aby soud povolil vklad vklad vlastnického práva k k nemovitým věcem – pozemku parc. [číslo] parc. č. stavební [anonymizováno], umístěných v obci [obec] v [katastrální uzemí], zapsaných na [list vlastnictví] a tím nahradil rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací] („ dále jen napadené rozhodnutí“). Svou žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] podal návrh na vklad vlastnického práva ke shora uvedeným pozemkům, a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum], kterou uzavřel s účastníkem a jejímž předmětem byly shora uvedené pozemky (dále jen„ Smlouva“). S ohledem na skutečnost, že na příloze [číslo] ke Smlouvě nebyl podpis účastníků úředně ověřen, a účastník pravost podpisu popírá, byl návrh na vklad zamítnut. Žalobce však s daným posouzením nesouhlasí, neboť má za to, že daná příloha [číslo] ke Smlouvě není vkladovou listinou, když totou je pouze předmětná Smlouva, která obsahuje projev vůle účastníků převést vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem. Z těchto důvodů proto žalobce navrhl, aby bylo žalobě vyhověno, a aby byl povolen vklad vlastnického práva k předmětným nemovitovým věcem a tím bylo nahrazeno napadené rozhodnutí.

2. Účastník se k dané žalobě vyjádřil tak, že dne [datum] uzavřel s žalobcem kupní smlouvu na pozemek parc. č. st. [anonymizováno] a parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví], k.ú. [obec], [územní celek], okres [okres]. Splatnost kupní ceny za nemovitosti byla dle čl. II odst. 2 určena cenovým ujednáním, které mělo tvořit přílohu [číslo] ke Smlouvě. Dle čl. VI. Odst. 3 kupní smlouvy bylo ujednáno, že kupní smlouva nabývá platnosti okamžikem jejího podpisu a účinnost okamžikem uvedeným v cenovém ujednání. Ohledně uzavření přílohy [číslo] ke Smlouvě však mezi žalobcem a žalovaným panují rozpory, když existuje více vyhotovení této listiny, přičemž každé vyhotovení určuje účinnost Smlouvy jiným způsobem. Žalobce má k dispozici vyhotovení přílohy [číslo] ke Smlouvě, dle něhož má nastat účinnost Smlouvy dnem podpisu přílohy [číslo] ke Smlouvě. Účastník má k dispozici vyhotovení přílohy [číslo] ke Smlouvě, dle jehož odst. 4 nastává účinnost Smlouvy dnem uhrazení kupní ceny. Žalobce však nikdy kupní cenu neuhradil. Účastník po určitém čase považoval celou záležitost za uzavřenou, neboť neuhrazením kupní ceny dle jím podepsané přílohy nedošlo k nabytí účinnosti kupní smlouvy a žalobce nevypadal, že by kupní cenu uhradil. Žalobce podal návrh na vklad více než po 14 měsících od uzavření Smlouvy bez součinnosti účastníka. S ohledem na shora uvedené je účastník přesvědčen, že nikdy nemohlo dojít k nabytí účinnosti Smlouvy a žalobce tak není oprávněn k nabytí vlastnického práva k nemovitostem a postup katastrálního úřadu byl tedy zcela v pořádku. Navrhl proto zamítnutí žaloby.

3. Soud po provedeném dokazování listinnými důkazy, o jejichž pravosti neměl důvod pochybovat, dospěl k těmto skutkovým zjištěním (§ 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“):

-) Ze správního spisu Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], spisové značky [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že dne [datum] v [anonymizováno] podal žalobce návrh na vklad vlastnického práva k nemovitostem: pozemku parc. [číslo] parc. č. stavební [anonymizováno], umístěných v obci [obec] v [katastrální uzemí], zapsaných na [list vlastnictví]; a to na základě Smlouvy ze dne [datum]. Dne [datum] bylo řízení přerušeno, a to na dobu, než navrhovatel odstraní nedostatky návrhu na vklad. Téhož dne, tj. [datum] byl navrhovatel současně vyzván k odstranění nedostatků navrhu na vklad, zejména doložením přílohy ohledně cenového ujednání a dále doklad o účinnosti. Následně účastník sdělil katastrálnímu úřadu, že nedošlo k cenovému ujednání ani uhrazení kupní ceny. Smlouva není účinná, neboť nebyla splněna odkládací podmínka. Navrhovatel předložil katastrálnímu úřadu přílohy [číslo] ke Smlouvě. Poté však účastník zaslal katastrálnímu úřadu přílohu [číslo] ke Smlouvě, která obsahuje ujednání o účinnosti Smlouvy, a to dnem uhrazení kupní ceny. Dne [datum] seznámil katastrální úřad navrhovatele a účastníka s podklady pro rozhodnutí s tím, že vklad nelze povolit, neboť příloha [číslo] ke Smlouvě předložená navrhovatelem neobsahuje úředně ověřené podpisy účastníků a prodávající [jméno] [příjmení] pravostsvého podpisu na této příloze popírá. Katastrální úřad ještě dne [datum] vyzval navrhovatele k doložení originálu nebo ověřené kopie cenového ujednání a originálu nebo ověřené kopie dokladu o splnění podmínky. Navrhovatel ničeho požadovaného nedoplnil, a proto dne [datum] katastrální úřad rozhodl o zamítnutí návrhu na vklad vlastnického práva.

-) Z originálu Kupní smlouvy uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a [anonymizována tři slova] jako kupujícím soud zjistil, že předmětem Smlouvy byly nemovitosti: pozemek parc. č. st. [anonymizováno] a pozemek parc. [číslo]. Kupní cena byla sjednána ve výši 7 000 000 Kč. Splatnost kupní ceny byla sjednána v souladu s cenovým ujednáním uvedeným ve společné příloze [číslo] k této Smlouvě. Tato smlouva nabývá platnosti okamžikem jejího podpisu a účinnosti okamžikem uvedeným v cenovém ujednání.

-) Z přílohy [číslo] ke Smlouvě ze dne [datum] předložené žalobcem bylo zjištěno, že kupní cena je splatná nejpozději do 15 dnů ode dne povolení návrhu na vklad příslušným KÚ zástavního práva ve prospěch financující instituce v souladu s uzavřenou zástavní smlouvou. Účinnost kupní smlouvy a této přílohy [číslo] nastává dnem podpisu této přílohy [číslo] oběma smluvními stranami. Příloha neobsahuje úředně ověřené podpisy.

-) Z přílohy [číslo] ke Smlouvě ze dne [datum] předložené účastníkem bylo zjištěno, že kupní cena je splatná nejpozději do 15 dnů ode dne povolení návrhu na vklad příslušným KÚ zástavního práva ve prospěch financující instituce v souladu s uzavřenou zástavní smlouvou. Účinnost kupní smlouvy vzniká dnem uhrazení kupní ceny. Příloha neobsahuje úředně ověřené podpisy.

4. Po právní stránce proto soud věc posoudil zejména dle ust. § 18 odst. 5 katastrálního zákona, dle něhož není proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení; přípustná je žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, která musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

5. Dle ust. § 249 odst. 2 o.s.ř. krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech vkladu práva k nemovitým věcem.

6. Protože v daném případě byla žaloba podána ve lhůtě předvídané ust. § 18 odst. 5 katastrálního zákona, přistoupil soud k jejímu projednání (§ 244 odst. 1, § 250b a násl. o.s.ř.) a ve smyslu ust. § 250j odst. 1 o.s.ř dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

7. V řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, podle části páté o.s.ř. nejde o přezkum správnosti rozhodnutí a jeho procesního postupu, ale o nové projednání a meritorní rozhodnutí věci, o níž podle zákona dříve rozhodl tento správní orgán. Projednání téhož sporu nebo jiné právní věci, o níž bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem, soudem v občanském soudním řízení nepředstavuje způsob přezkoumání správnosti (zákonnosti) rozhodnutí správního orgánu obdobný správnímu soudnictví nebo rozhodování vycházející z bezvýslednosti řízení před správním orgánem. Podstata projednání a rozhodnutí stejné věci v občanském soudním řízení spočívá v tom, že se účastníku řízení před správním orgánem, který vyčerpal v řízení před správním orgánem řádné opravné prostředky a který není spokojen s konečným rozhodnutím správního orgánu, umožňuje, aby - bez ohledu na překážku věci pravomocně rozsouzené vytvořenou rozhodnutím správního orgánu - požadoval nové projednání sporu nebo jiné právní věci u soudu a také nové rozhodnutí ve věci, dospěje-li soud k jiným závěrům, než správní orgán. Nové projednání věci soudem tak navazuje na řízení před správním orgánem, aniž by bylo jeho výsledky vázáno, a zaručuje, že spor nebo jiná právní věc budou - v takovém rozsahu, v jakém o nich bylo před správním orgánem skončeno řízení - soudem definitivně uzavřeny a že nemohou být vráceny správnímu orgánu k dalšímu projednání a rozhodnutí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1607/2013, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2015, sp. zn. 21 Cdo 3207/2014, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2016, sp. zn. 21 Cdo 5046/2014).

8. Je-li činností soudu v řízení podle části páté o.s.ř. nové projednání téže věci soukromoprávní povahy, která (již) byla předmětem řízení před správním orgánem, vyplývá z toho mimo jiné, že soud se v tomto řízení věcí (z pohledu hmotného práva) zabývá v takovém rozsahu, v němž k tomu byl oprávněn (a povinen) správní orgán; bere proto v úvahu právě a jen ta hmotněprávní kritéria, která měl a mohl vzít v úvahu také správní orgán. Soud zde totiž "na místě správního orgánu" rozhoduje, znovu, ve vymezeném rozsahu (srov. § 250f o.s.ř.), o téže věci. Také proto se v ustanovení § 250b odst. 3 o.s.ř. předepisuje, že předmětem rozhodování soudu musí být (příp. ve vymezeném rozsahu) to, co (již) bylo předmětem rozhodování správního orgánu.

9. Uvedené mimo jiné znamená, že soud, který na základě podané žaloby v řízení podle části páté o.s.ř. projednává a rozhoduje věc vkladu práva do katastru nemovitostí, v níž byl rozhodnutím katastrálního úřadu návrh na vklad zamítnut, se může (protože projednává a rozhoduje znovu právě takový návrh) věcí zabývat jen v rámci těch zákonných hmotněprávních limitů, jež jsou stanoveny pro rozhodnutí o takové věci samotnému katastrálnímu úřadu; jinými slovy, omezení daná katastrálnímu úřadu pro zkoumání právního úkonu, na jehož podkladě má být právo do katastru zapsáno, jen z hledisek taxativně vypočtených v ustanovení § 17 katastrálního zákona, se uplatní také v následném (navazujícím) soudním řízení podle části páté o.s.ř. o téže věci.

10. V opačném případě by totiž takové řízení nebylo novým projednáním téže věci soukromoprávní povahy soudem, ale - při možnosti "vnesení" do soudního řízení "poprvé" nových hmotněprávních kritérií - stalo by se řízením nalézacím sporným ve smyslu části třetí o.s.ř. Soudní řízení podle části třetí a podle části páté o.s.ř. je třeba důsledně odlišovat; každé má jiný charakter a řízení podle části páté o.s.ř. také předpokládá, že je tu primárně založena ve věci soukromoprávní povahy pravomoc jiného orgánu, než-li civilního soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2011 sp. zn. 21 Cdo 3546/2010).

11. Podle § 17 odst. 1 katastrální zákona, katastrální úřad ve vkladovém řízení zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) právní jednání je učiněno v předepsané formě, d) účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí, e) k právnímu jednání účastníka vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu, f) z obsahu listiny a z jeho porovnání s dosavadními zápisy v katastru není patrný důvod, pro který by bylo právní jednání neplatné, zejména zda z dosavadních zápisů v katastru nevyplývá, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání, nejsou omezeni rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního jednání, g) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru doplní; tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin.

12. Překážkou pro povolení vkladu však není ani případná chybějící návaznost zápisů, neboť ve vkladovém řízení lze povolit nejen vklad opírající se přímo o dosud zapsaný stav, ale lze povolit i tzv. zápis skokem. Obdobně jako pro vlastnické právo lze logickou mezeru v zápisech vyplnit doložením listin i v případě týkajícím se jiného věcného práva.

13. Podle § 18 odst. 1 katastrálního zákona jestliže jsou podmínky pro povolení vkladu splněny, katastrální úřad vklad povolí, nejdříve však po uplynutí lhůty 20 dnů ode dne odeslání informace podle § 16 odst. 1. V opačném případě, nebo i tehdy, ztratil-li návrh před rozhodnutím o povolení vkladu své právní účinky, návrh zamítne.

14. Katastrální úřad odůvodnil své rozhodnutí tak, že s ohledem na předložení dvou rozdílných příloh [číslo] ke Smlouvě, které však neobsahovaly úředně ověřené podpisy účastníků, nelze jednoznačně určit pravost podpisů, zejména pak pravost podpisu [jméno] [příjmení], který svůj podpis na příloze [číslo] ke Smlouvě předložené žalobcem popírá. Předtím však vyzval katastrální úřad účastníky s ohledem na ustanovení § 7 odst. 2 katastrálního zákona k prokázání, že se jedná o pravý podpis [jméno] [příjmení].

15. Vzhledem ke shora uvedenému se soud respektujíc hlediska § 17 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona zabýval tím, zda vkladová listina obsahuje všechny podstatné náležitosti, požadované právními předpisy pro daný typ vkladové listiny.

16. Tak například u kupní smlouvy jsou těmito podstatnými náležitostmi uvedení účastníků smlouvy, označení předmětu koupě, zda z jejího obsahu lze dovodit vůli prodávajícího převést vlastnické právo k předmětu koupě na kupujícího a zda obsahuje ujednání o výši kupní ceny.

17. Vyplývá-li z obsahu smlouvy, že účinnost smlouvy byla odložena, přezkoumá se i to, zda již smlouva nabyla účinnosti. Neúčinnou smlouvou totiž vklad nelze odůvodnit.

18. Ze shora uvedeného vyplývá, že katastrální úřad tak musí zkoumat (bez ohledu na vznesení takové námitky účastníkem), zda předložené listiny jsou platné a účinné.

19. Kupní smlouva ze dne [datum] však nesplňuje podmínky vkladové listiny, když podpisy na příloze [číslo] ke Smlouvě nebyly úředně ověřeny, resp. nebyl doložen doklad ohledně splnění podmínky – tj. nabytí účinnosti Smlouvy.

20. Dané nedostatky nebyly odstraněny ani v průběhu tohoto řízení.

21. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto v souladu s ustanovením § 250i o.s.ř. svým rozsudkem návrh zamítl, neboť katastrální úřad rozhodl o věci správně.

22. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšnému účastníkovi řízení přiznal náklady ve výši 12 342 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 7 a § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. Tj. celkem ve výši 10 200 Kč spolu s 21 % DPH ve výši 2 142 Kč. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který účastníka v řízení zastupoval.