o žalobě proti zahájení řízení o vkladu

1. Žalobou, doručenou Okresnímu soudu v Kladně dne 9. 7. 2024, postoupenou soudu zdejšímu, žalobce s odkazem na své přesvědčení o porušení zákona při procesu vyvlastnění, kdy proces byl nekompletní, uplatnil ve vztahu k účastníků tento nárok „Z důvodu právního pochybení a použití nelegitimního, insuficientního dokladu k návrhu na změnu vlastníka pozemku [Anonymizováno] LV [Anonymizováno][Anonymizováno]v katastru [adresa], žalobce navrhuje, aby nadepsaný soud vydal rozhodnutí, kterým bude zrušen vklad pozemku [Anonymizováno] v katastru na jinou osobu, sp. zn. [Anonymizováno].“ K výzvě soudu žalobce upřesnil svou žalobu podáním, došlým soudu dne 2. 9. 2024 tak, že nebrojí proti rozhodnutí katastrálního úřadu, ale proti samotnému zahájení řízení vkladu pro nelegitimitu a nedostatečnost předložených oprávnění.

2. Účastník se k žalobě vyjádřil tak, že vkladové řízení a vklad byl povolen na základě pravomocného mezitímního rozhodnutí o odnětí vlastnického práva k pozemku č. j. [č. účtu] ze dne 29. 5. 2023. Katastrální úřad zkoumá listinu z pohledu, zda nejde o správní pakt. Nezkoumá podmínky a průběh vyvlastňovacího řízení. Žalobce mohl uplatňovat svá práva v průběhu vyvlastňovacího řízení s využitím případné soudní ochrany proti rozhodnutí správního orgánu. Po propadu lhůt, tak v podstatě obchází zákon a snaží se domoci nápravy prostřednictvím této žaloby. Z uvedených důvodů proto navrhl žalobu zamítnout.

3. Soud po provedeném dokazování listinnými důkazy, o jejichž pravosti neměl důvod pochybovat, dospěl k těmto skutkovým zjištěním (§ 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“):

4. Z oznámení o zahájení vyvlastňovacího řízení a nařízení ústního jednání ze dne 29. 3. 2023, č. j. [č. účtu] bylo zjištěno, že dne 14. 3. 2023 bylo zahájeno vyvlastňovací řízení podáním žádosti účastníka. Ve vyvlastňovacím řízení se vyvlastnitel domáhal odnětí vlastnického práva k pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] o výměře [Anonymizováno] m2. Vlastníkem předmětného vlastnického podílu pozemku určeného k vyvlastnění byl žalobce. Vyvlastňovací úřad nařídil k projednání žádosti ústní jednání na den 2. 5. 2023.

5. Z mezitímního rozhodnutí o odnětí vlastnického práva k pozemku ze dne 29. 5. 2023, č. j. [č. účtu] bylo zjištěno, že bylo odňato vlastnické právo žalobce k pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] o výměře [Anonymizováno] m2 a přešlo na Českou republiku s příslušností hospodařit s majetkem státu pro účastníka.

6. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. [Anonymizováno] ze dne 7. 9. 2023 bylo zjištěno, že účastník byl na základě rozhodnutí o vyvlastnění č. [č. účtu] – mezitímní ze dne 29. 5. 2023, zapsán v katastru nemovitostí jako nový vlastník pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] na LV [Anonymizováno].

7. Z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí ze dne 20. 7. 2023, sp. zn. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že účastníky byli žalobce a účastník, předmětem byl pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], a byl navrhován vklad vlastnického práva na základě mezitímního rozhodnutí o odnětí vlastnického práva k pozemku ze dne 29. 5. 2023, č. j. [č. účtu].

8. Z listin z katastrálního spisu [Anonymizováno], které bylo zahájeno dne 20. 7. 2023, konkrétně sdělení ohledně nabytí právní moci a korespondence mezi katastrálním úřadem a žalobcem za období od 08/2023 až 09/2023 bylo zjištěno, že Krajský úřad Středočeského kraje, odbor územního plánování a stavební řádu, sdělil, že rozhodnutí č. j. [č. účtu] nabylo právní moci dne 20. 6. 2023 a je vykonatelné. Z předmětné korespondence pak vyplývá, že žalobce nesouhlasil se zcizením, vyvlastněním, převodem vlastnického práva na jinou osobu. Katastrální úřad reagoval tak, že na základě rozhodnutí o vyvlastnění je zahájeno vkladové řízení o veřejné listině, kterou dle § 17 odst. 2 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona, přezkoumal. Uvedl rovněž, že z jiných než z uvedených hledisek katastrální úřad, v takovém případě, podaný návrh neposuzuje. Vzhledem k tomu, že navrhovaný vklad splňoval podmínky dané § 17 odst. 2 katastrálního zákona, dospěl k závěru, že vklad lze povolit a povolen bude.

9. Po zhodnocení všech v řízení provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a s přihlédnutím ke všemu, co v řízení vyšlo najevo a co uvedli účastníci řízení, soud dospěl k následujícímu skutkovém stavu: Dne 14. 3. 2023 bylo zahájeno vyvlastňovací řízení na základě žádosti účastníka. Předmětem vyvlastňovacího řízení byl pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] o výměře [Anonymizováno] m2 ve vlastnictví žalobce. Mezitímním rozhodnutím o odnětí vlastnického práva k pozemku ze dne 29. 5. 2023, č. j. [č. účtu] bylo odňato vlastnické právo žalobce k předmětnému pozemku a přešlo na Českou republiku, resp. na účastníka. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne 20. 6. 2023. Účastník podal dne 20. 7. 2023 návrh na vklad vlastnického práva k předmětnému pozemku, a to na základě uvedeného mezitímního rozhodnutí o odnětí vlastnického práva k pozemku. Žalobce následně u katastrálního úřadu projednávajícího návrh vyslovil s návrhem nesouhlas. Dne 7. 9. 2023 byl proveden vklad vlastnického práva účastníka k předmětnému pozemku s právními účinky ke dni 20. 7. 2023.

10. Předně soud konstatuje, že z obsahu žaloby i z následného procesního vyjádření žalobce bylo zřejmé, že žaloba směřuje proti samotnému zahájení řízení o povolení vkladu. Žalobce výslovně brojil proti tomu, že katastrální úřad řízení o povolení vkladu na základě mezitímního rozhodnutí o odnětí vlastnického práva vůbec zahájil, přičemž tuto skutečnost považoval za protiprávní z důvodu nekompletnosti procesu a domáhal se proto, aby v důsledku toho byl vklad zrušen.

11. Soud se proto zabýval, zda právní řád připouští obranu proti zahájení řízení o vkladu.

12. Soud k tomu uvádí, že podle platné právní úpravy, konkrétně dle katastrálního zákona, řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí je zahájeno podáním návrhu na vklad, přičemž katastrální úřad je povinen o takovém návrhu rozhodnout. Samotné zahájení řízení má povahu procesního úkonu, který je obligatorním předpokladem rozhodnutí o povolení či zamítnutí vkladu.

13. Proti samotnému zahájení řízení o povolení vkladu však právní řád žádný opravný prostředek či jinou formu obrany nepřipouští. V této fázi řízení nelze podat žalobu ani jiný návrh směřující k soudnímu přezkumu tohoto procesního úkonu katastrálního úřadu.

14. Ochrana práv osob, které se domnívají, že vklad práva byl proveden neoprávněně či v rozporu se zákonem, je zajištěna jinými právními instituty, a to především prostřednictvím žaloby na určení vlastnického práva podle § 986 zákona č. 9/2012 Sb., občanského zákoníku, která však směřuje proti samotnému rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu.

15. Soud konstatuje, že domáhat se soudní ochrany v podobě zrušení vkladu výlučně s odkazem na skutečnost, že podle názoru žalobce řízení o vkladu nemělo být vůbec zahájeno, je zjevně v rozporu se systematikou právní úpravy a představuje nepřípustné obcházení zákona. Takový postup by fakticky znamenal rozšíření soudní kontroly i na procesní fázi, který zákonem nepodléhá soudnímu přezkumu, čímž by došlo k narušení právní jistoty.

16. Nadto soud poukazuje na skutečnost, že vklad práva do katastru nemovitostí je právně účinný okamžikem rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu. Pokud žalobce nesouhlasí s tímto rozhodnutím, je jeho právem využít zákonné prostředky k ochraně svých práv, avšak žaloba, která svým obsahem směřuje proti samotnému zahájení řízení o vkladu, těmto zákonným podmínkám neodpovídá.

17. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je právně nepřípustná a jako taková nemůže být úspěšná. Soud proto žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl.

18. Účastník byl ve věci úspěšný, práva na náhradu nákladů řízení se však vzdal, neboť jejich náhradu výslovně nežádal. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. proto soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.