o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím,

1. Žalobce se svým návrhem domáhal na žalovaném zaplacení částky s tím, že žalovaný vystavil dne [datum] v [obec] na řad žalobce směnku vlastní opatřenou doložkou„ bez protestu“, v níž se zavázal bezpodmínečně zaplatit směnečný peníz ve výši [částka] ve lhůtě do [datum]. Doposud nebylo zaplaceno ničeho.

2. Soud postupoval podle § 175 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a vydal dne [datum] směnečný platební rozkaz, č. j. [číslo jednací], jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalovanou částku s 6 % úrokem z prodlení a směnečnou odměnu. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl směnečný platební rozkaz zrušen z důvodu jeho nedoručení žalovanému do vlastních rukou.

3. V souladu s § 115a o. s. ř. vyzval soud žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Součástí výzvy bylo poučení o tom, že pokud se nevyjádří, soud bude považovat jeho nečinnost za souhlas. Účastník se nevyjádřil, soud proto vynesl rozsudek veřejně bez proběhlého jednání.

4. Z předložené směnky soud zjistil, že byla dne [datum] v [obec] vystavena žalovaným na řad žalobce, jedná se o směnku vlastní opatřenou doložkou bez protestu, splatnou dne

[datum].

5. Podle čl. I § 75 zákona č. 191/1950 Sb. zákon směnečný a šekový (dále jen„ ZSŠ“), vlastní směnka obsahuje: označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána; bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu; údaj splatnosti; údaj místa, kde má být placeno; jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno; datum a místo vystavení směnky; podpis výstavce. Podle čl. I § 76 odst. 3 není-li zvláštního údaje, platí, že místo vystavení směnky je místem platebním a zároveň místem výstavcova bydliště. Podle čl. I § 28 odst. 1, 2 ZSŠ se přijetím směnečník zavazuje zaplatit směnku při splatnosti. Podle čl. I. § 78 ZSŠ je výstavce vlastní směnky zavázán stejně jako příjemce cizí směnky. Není-li směnka zaplacena, má majitel, i když je výstavcem, proti příjemci přímý nárok na vše, co lze žádat podle § 48 a 49. Dle čl. I § 48 odst. 1 ZSŠ může majitel postihem žádat směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, s úroky, byly-li ujednány, dále šestiprocentní úroky ode dne splatnosti směnky, útraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty a odměnu ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši.

6. V projednávané věci uplatnil žalobce nárok na zaplacení vlastní směnky proti žalovanému jako jejímu výstavci. Předložená směnka obsahuje veškeré náležitosti vyžadované čl. I § 75 ZSŠ pro platnou vlastní směnku a ztělesňuje přímý, nesporný a abstraktní závazek žalovaného k zaplacení směnečné sumy, která je na ní uvedena. Protože směnka nebyla při splatnosti uhrazena, vznikl žalobci proti žalovanému dle shora citovaných ustanovení nárok na zaplacení směnečného peníze ve výši [částka] s 6% úrokem ode dne splatnosti směnky tj. ode dne [datum] do jeho zaplacení a směnečnou odměnu ve výši [částka].

7. Žalobce předložením směnky prokázal jednoznačně svůj nárok, soud proto žalobě s odkazem na § 75 ZSŠ, jakož i § 120 o. s. ř. v plném rozsahu vyhověl.

8. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci,

který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], jež představuje zaplacený soudní poplatek.