o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím,

1. Žalobou podanou dne [datum] žalobce navrhl, aby soud vydal směnečný platební rozkaz s tím, že žalovaný je povinen do 15 dnů od jeho doručení zaplatit žalobci směnečnou sumu ve výši [částka] s 6% úrokem z uvedené směnečné sumy od [datum] do zaplacení a směnečnou odměnu ve výši [částka] a náhradu nákladů řízení.

2. Směnečným platebním rozkazem ze dne 17. prosince 2020, č. j. [číslo jednací] soud uložil žalovanému povinnost zaplatit směnečný peníz ve výši [částka] s 6 % úrokem z uvedené směnečné sumy ode dne [datum] do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši

[částka] a náhradu nákladů řízení.

3. Dne [datum] podal žalovaný proti tomuto směnečnému platebnímu rozkazu včasné námitky, ve kterých uvedl, že neuznává nárok žalobce a namítl nedostatek aktivní legitimace žalobce, zároveň namítl, že směnka není pravá pro nepodepsání směnky a namítl předčasnost uplatnění zajišťovací směnky. Žalovaný uvedl, že držení předmětné směnky žalobcem je sporné, neboť postoupení pohledávky nebylo žalovanému jakkoliv oznámeno či prokázáno. Uvedl, že v minulosti se na manželku žalovaného (a sice na podzim [rok]) obrátila [anonymizováno] [příjmení] patrně v postavení vymahače dluhu, nicméně argumentovala údajně udělenou plnou mocí k vymáhání pohledávky panem [jméno] [příjmení]. [příjmení] [příjmení] opakovaně obtěžovala rodinu žalovaného velmi nevybíravým způsobem, až se žalovaný s rodinou začal obávat o svoji bezpečnost. Podle žalovaného [anonymizováno] [příjmení] se nikdy neprokázala žádnou plnou mocí, o které hovořila, a ani nesdělila, že by byla zástupkyní žalobce – vystupovala jako zástupce pana [jméno] [příjmení]. Nesdělila ani to, jaký dluh žalovaného ve prospěch pana [jméno] [příjmení] vymáhá. Dále žalovaný uvedl, že žádná směnka, jejíhož zaplacení se žalobce domáhá, nikdy nevznikla. Vzhledem k tomu, že paní [příjmení] měla jednat na základě plné moci k vymožení blíže nespecifikované pohledávky, žalovanému nebylo proto prokázáno údajné postoupení pohledávky ve prospěch žalobce. Pan [příjmení] [příjmení] o postoupení žalovaného nikdy nevyrozuměl a žalobce žalovanému postoupení pohledávky nikdy neprokázal.

K námitce podpisu na předmětné směnce, že tento není pravý, žalovaný uvedl, že má jít o směnku zajišťovací. Jejím předložením k podpisu žalobce usiloval o zajištění částky [částka], kterou investoval jako společník do zakládané [právnická osoba] [anonymizováno] [země] – [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. S ohledem na časový odstup si žalovaný není jist, zda k podpisu směnečné listiny vskutku přistoupil. [jméno] [příjmení] do [právnická osoba] de [země] – [právnická osoba] při jejím zakládání investoval částku [částka]. Tedy částku, která odpovídá té, kterou má nyní žalovaný na základě směnečného platebního rozkazu zaplatit. Společnost [anonymizováno] de [země] – [právnická osoba] vznikla na konci srpna roku [rok] Částku, kterou [jméno] [příjmení] do společnosti investoval, si chtěl zajistit vystavením směnky, jejíž předvyplněný formulář zaslal Žalovanému přílohou uvedeného e-mailu. Na základě shora uvedeného se žalovaný obává, že podpis na směnce není jeho.

K námitce předčasného uplatnění zajišťovací směnky žalovaný uvedl, že pan [jméno] [příjmení], který měl na žalobce směnečnou pohledávku údajně postoupit, je dosud menšinovým společníkem ve [právnická osoba] [anonymizováno] [země] – [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Dalším společníkem je pan [jméno] [příjmení]. Jednatelem je žalovaný. Žalovaný je zároveň jednatelem a jediným společníkem [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [jméno], [anonymizováno] s [anonymizováno], která je většinovým společníkem [právnická osoba] de [země] – [právnická osoba] Svého času byl pan [příjmení] dokonce jedním ze dvou jednatelů společnosti. Pan [anonymizováno] funkci nevykonával s péčí řádného hospodáře, když společně s druhým společníkem [jméno] [příjmení] bez vědomí žalovaného vyjednávali s klienty společnosti a snažili se rozjet vlastní obchod s kávou. [jméno] [příjmení] dokonce bezdůvodně vypověděl úvěr, který společnost získala od [anonymizována dvě slova]. [jméno] [příjmení] byl z funkce jednatele odvolán a spolu s [jméno] [příjmení] se rozhodli ze společnosti vystoupit.

4. Žalobce se vyjádřil k námitkám žalovaného tak, že je neuznal.

K námitce nedostatku aktivní legitimace žalobce uvedl, že dne [datum rozhodnutí] směnka ke sp. zn. [spisová značka], vedená pod evidenčním [číslo] [název soudu], byla [jméno] [příjmení] [anonymizováno], tedy na rubu směnky vlastnoručně vyznačil indosační doložku:„ Za mě [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa] O provedené [anonymizováno] směnky byl pořízen úřední záznam.

K námitce, že směnka není pravá pro nepodepsání směnky, žalobce uvedl, že navrhuje důkaz výslechem pana [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa]. Dle vyjádření pana [jméno] [příjmení]„ byla předmětná směnka vystavena a řádně podepsána p. [jméno] [příjmení]. U podpisu předmětné směnky byli přítomní oba. Směnka byla vystavená na základě mé [anonymizováno] ve výši [částka]. [příjmení] [příjmení] jako [anonymizována dvě slova], nešlo o žádnou investici do [právnická osoba] [anonymizováno] [země] [právnická osoba]“

K námitce předčasného uplatnění zajišťovací směnky, že žádná směnečná smlouva mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným sepsána nebyla, tedy předmětná směnka není směnkou zajišťovací a žalovaný má závazek žalobci zaplatit částku směnkou určenou.

5. Z předložené směnky soud zjistil, že se jedná o směnku vlastní, vystavenou ve [obec],

dne [datum] s tím, že na směnce je uvedeno, že dne [datum] bude zaplaceno na řád [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa]. [příjmení] [příjmení] [příjmení] 467, [PSČ], částka [částka] ve [obec] s tím, že nad jménem a příjmením výstavce je uvedeno [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], bytem [adresa], [PSČ] s nečitelným podpisem, na rubované straně směnky je vyznačeno„ za mě [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa].

6. Podle ustanovení čl. I § 7 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen„ ZSŠ“), jsou-li na směnce podpisy osob, které se nemohou směnečně zavazovat, podpisy nepravé, podpisy vymyšlených osob nebo podpisy, jež z nějakého jiného důvodu nezavazují osoby, které se na směnku podepsaly nebo jejichž jménem byla směnka podepsána, nemá to vliv na platnost závazků ostatních osob na ní podepsaných.

7. Podle ustanovení čl. I. § 11 odst. 1 ZSŠ každou směnku, i když nebyla vystavena na řad, lze převést indosamentem (rubopisem).

8. Podle ustanovení čl. I. 13 odst. 1 ZSŠ indosament nutno napsat na směnku nebo na list s ní spojený (přívěsek). Musí jej podepsat indosant (kdo směnku rubopisem převádí).

9. Podle ustanovení čl. I. 13 odst. 2 ZSŠ v indosamentu nemusí být udán indosatář (na koho se směnka rubopisem převádí); indosament může záležet i v pouhém podpisu indosantově (nevyplněný indosament, blankoindosament). V posledním případě musí být indosament, aby byl platný, napsán na rub směnky nebo na přívěsek.

10. Podle ustanovení čl. I. 14 odst. 1 ZSŠ se indosamentem převádějí všechna práva ze směnky.

11. Podle ustanovení čl. I. 14 odst. 2 ZSŠ jde-li o blankoindosament, může majitel:

a) vyplnit indosament svým jménem nebo jménem někoho jiného;

b) dále indosovat směnku blankoindosamentem nebo na určitou osobu;

c) odevzdat směnku osobě třetí, aniž blankoindosament vyplní a aniž směnku indosuje.

12. Podle ustanovení čl. I. § 16 odst. 1 ZSŠ o tom, kdo má směnku v rukou, platí, že je řádným majitelem, prokáže-li své právo nepřetržitou řadou indosamentů, a to i tehdy, je-li poslední z nich blankoindosamentem. Přeškrtnuté indosamenty platí přitom za nenapsané. Následuje-li po blankoindosamentu další indosament, platí, že podpisovatel tohoto indosamentu nabyl směnky blankoindosamentem.

13. Podle ustanovení čl. III § 3 odst. 1 ZSŠ jsou neplatné směnečné nebo šekové projevy učiněné tak, že někdo podepíše jméno osoby zastoupené. Zmocněnec musí podepsat své vlastní jméno a připojit údaj, za koho podepisuje.

14. Podle ustanovení čl. III § 3 odst. 2 ZSŠ musí být zmocnění k podpisu směnky nebo šeku písemné. V případech uvedených v § 2 je k platnosti zmocnění zapotřebí notářského nebo soudního zápisu.

15. Podle ustanovení čl. III § 3 odst. 3 ZSŠ tím nejsou dotčena zákonná ustanovení o podpisech za podnik, jakož i o formě zmocnění k těmto podpisům.

16. Dle čl. I § 48 odst. 1 ZSŠ může majitel postihem žádat směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, s úroky, byly-li ujednány, dále šestiprocentní úroky ode dne splatnosti směnky, útraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty a odměnu ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši.

17. Podle čl. I § 75 ZSŠ, vlastní směnka obsahuje: označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána; bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu; údaj splatnosti; údaj místa, kde má být placeno; jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno; datum a místo vystavení směnky; podpis výstavce. Podle čl. I § 28 odst. 1, 2 ZSŠ se přijetím směnečník zavazuje zaplatit směnku při splatnosti.

18. Podle čl. I. § 78 ZSŠ je výstavce vlastní směnky zavázán stejně jako příjemce cizí směnky. Není-li směnka zaplacena, má majitel, i když je výstavcem, proti příjemci přímý nárok na vše, co lze žádat podle § 48 a 49.

19. V projednávané věci uplatnil žalobce nárok na zaplacení vlastní směnky proti žalovanému jako jejímu výstavci. Soud se předně zabýval námitkou nedostatku aktivní legitimace žalobce. V poměrech projednávané věci je nutné posoudit, zda zápis na rubu směnky znějící:„ za mě [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], lze považovat za rubopis. Podstata rubopisu (indosamentu) spočívá v jednostranném prohlášení dosavadního majitele směnky (převodce) o tom, že práva ze směnky převádí na dalšího majitele. Přesné znění převodní doložky zákon výslovně nepředepisuje, za rubopis (indosament) proto bude možné považovat každé prohlášení podepsané dosavadním majitelem směnky, z něhož bude jeho vůle směnku převést jednoznačně vyplývat, v redukované podobě může indosament záležet i v pouhém podpisu indosantově, viz výslovně znění čl. I § 13 odst. 2 směnečného zákona (viz. rozsudek sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Soud má za to, že zápis na rubu sporné směnky nelze považovat za rubopis ve smyslu ustanovení čl. I. § 13 ZSŠ, když z uvedeného zápisu jednoznačně nevyplývá vůle směnku převést. Předmětný zápis nelze považovat ani za blankoindosament, neboť zápis není v souladu s čl. I. § 13 odst. 2 ZSŠ, když neobsahuje pouhý podpis indosanta, nýbrž i další údaje. Vzhledem k výše uvedenému, soud má za prokázané, že žalobce v projednávané věci není aktivně legitimován tj. není nositelem hmotného práva, které ze směnky vyplývá, soud se proto dalšími námitkami žalovaného nezabýval, ani v tomto smyslu neprováděl další dokazování a žalobu v plném rozsahu zamítl, když nedostatek věcné legitimace je důvodem pro zamítnutí žaloby (viz. rozhodnutí uveřejněné pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, bodu XXIII. stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 19, uveřejněného pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. února 2000, sp. zn. 26 Cdo 361/2000).

20. Výrok o náhradě nákladů je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud přitom vycházel ze skutečnosti, že žalovaný byl ve věci zcela úspěšný. Soud proto přiznal úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] Náklady řízení představují mimosmluvní odměnu dle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po [částka] tj. 3 x [částka] (převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu dle § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., účast na jednání před soudem dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby tzv. režijní paušál po [částka] tj. 3 x [částka] podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky.