o nahrazení projevu vůle, rozsudkem pro zmeškání,

1. Žalobce se svou žalobou domáhal u soudu nahrazení projevu vůle žalovaného ve znění uvedeném ve výroku I. Žalobce uvedl, že žalovaný je [anonymizována dvě slova] a výlučným vlastníkem pozemku [anonymizována dvě slova], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [výměra], jehož součástí je stavba, budova [adresa], rodinný dům, a pozemku [anonymizováno] [číslo] orná půda, o výměře [výměra], a pozemku [anonymizováno] [číslo] orná půda o výměře [výměra], vše v [katastrální uzemí], [územní celek] (dále jako„ nemovitost 1“) a spoluvlastnického podílu o velikosti 2/3 na pozemku [anonymizováno] [číslo] orná půda, o výměře 54 m2, v [katastrální uzemí], [územní celek] (spoluvlastnický podíl žalovaného na tomto pozemku dále jen jako„ nemovitost 2“). Žalobce uvedl, že je oprávněným nájemcem nemovitosti 1 a nemovitosti 2 na základě smlouvy o nájmu bytu uzavřené mezi žalobcem a žalovaným ze dne [datum] a dodatku [číslo] ke smlouvě o nájmu bytu ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem, žalovaným a manžely [příjmení]. Dne [datum] žalobce požádal o převod nemovitostí do jeho osobního vlastnictví, dne [datum] členská schůze žalovaného rozhodla 100 % hlasy všech členů o převodu vlastnického práva žalovaného k nemovitostem do osobního vlastnictví žalobce, dne [datum] předložil žalobce představenstvu žalovaného dohodu o zániku členství v bytovém družstvu a o převodu nemovitosti (dále jen„ dohoda“). Žalobce dále uvedl, že cena nemovitostí byla žalovaným stanovena na částku [částka] (dále jen„ cena“). Část ceny ve výši [částka] žalobce uhradil žalovanému formou nájemného, část ceny tvořila pohledávka žalobce vůči žalovanému v celkové výši [částka] představující základní členský vklad, další členský vklad a zápisné žalobce. Část ceny ve výši [částka] byla žalobcem uhrazena žalovanému bezhotovostním převodem dne [datum], tudíž žalobce uhradil cenu v plné výši dne [datum]. Výše částek byla do dohody uvedena ze strany žalovaného. Dne [datum] předložil žalobce žalovanému dohodu. Žalovaným bylo na dohodu reagováno tak, že žádá zakotvení úpravy týkající se průchodu na nemovitosti [anonymizováno] [číslo]. Žalovaný byl žalobcem dopisem ze dne [datum] upozorněn, že neexistuje právní důvod, proto, aby podmiňoval převod nemovitostí do vlastnictví žalobce uvolněním průchodu na nemovitosti. Usnesení členské schůze ze dne [datum] o převodu nemovitostí do vlastnictví žalobce bylo jednomyslné, svobodné a ničím nepodmíněné. Nikým nebyla v zákonných lhůtách namítána neplatnost usnesení a není tedy pochyb o jeho platnosti. Přesto žalobce ze své dobré vůle a ze snahy o realizaci svého práva na převod nemovitostí umožnění průchodu na nemovitostí do smlouvy zanesl. E-mailovou zprávou ze dne [datum] žalovaný opět odmítl dohodu podepsat, tentokrát s odůvodněním, že žádá, aby došlo k upřesnění šíře požadovaného průchodu v dohodě. Žalobce požadovanou změnu do dohody opět zakotvil, a to tak, že šíře bude činit cca 90 cm. Přesto k podpisu dohody ze strany žalovaného opět nedošlo, tentokrát s odůvodněním, že žádá průchod v šíří stávajícího chodníku. Nepřiměřené požadavky ze strany žalovaného, kterými neoprávněně a opakovaně podmiňuje zákonný nárok žalobce na převod nemovitostí do jeho osobního vlastnictví, považuje žalobce za obstrukční. V důsledku neposkytnutí součinnosti žalovaného k podpisu dohody je navíc žalobce povinen každý měsíc hradit žalovanému nájemné vyplývající ze smlouvy o nájmu bytu, ačkoliv by za standardních okolností mohl být již od [anonymizována dvě slova] [rok] vlastníkem nemovitostí. Dne [datum] zaslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu. Přílohou předžalobní výzvy zaslal žalovanému připravenou dohodu a návrh na vklad vlastnického práva. Žalobce odmítl úpravu čl. 7 dohody 2 a navrátil úpravu šíře chodníku cca 90 cm. V ostatním zůstalo znění dohody 2 tak, jak ji žalovaný e-mailovou zprávou ze dne [datum] výslovně odsouhlasil k podpisu. Žalobce uvedl, že má tedy za to, že znění dohody 2 kromě otázky týkající se žalovaným požadované úpravy průchodu je nesporným. Přesto však žalobce do dnešního neobdržel žádnou reakci žalovaného a k podpisu dohody opět nedošlo. Dne [datum] zaslal žalobce žalovanému další předžalobní výzvu k plnění povinností představenstva. Přílohou předžalobní výzvy učinil dohodu obsahující ustanovení vztahující se toliko k povinnosti převodu vlastnického práva k nemovitostem do osobního vlastnictví žalobce a související návrh na vklad vlastnického práva. Do dnešního dne žalobce opět neobdržel žádnou reakci a jeho právo na převod nemovitostí do jeho vlastnictví tak zůstává nadále neuspokojeno. Závěrem žalobce uvedl, že by to měl být žalovaný, kdo má dle svých stanov zajistit bezodkladný převod nemovitostí do osobního vlastnictví příslušného člena družstva a s tím spojenou administrativu, avšak v tomto případě však žalovaný nevyvinul absolutně žádnou aktivitu za účelem realizace převodu, naopak převod opakovaně obstruoval neoprávněnými stupňujícími se požadavky. Až po téměř půl roce v březnu 2020 sám vyvinul aktivitu a dohodu upravil, avšak natolik nepřiměřeným způsobem, který opět nelze vykládat jinak než jako obstrukční.

2. Usnesením Krajského soudu v Praze, č. j. 76 Cm 86/2020-69 ze dne 10. září 2020 a následně usnesením Krajského soudu v Praze, č. j. 76 Cm 86/2020-71 ze dne 30. listopadu soud vyzval žalovaného, aby se ve věci vyjádřil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou cestou datové schránky dne [datum]. Žalovaný byl v předvolání k jednání poučen, že nedostaví-li se k jednání bez důvodné a včasné omluvy a navrhne-li to žalobce, který bude u jednání přítomen, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě může rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. K jednání se dostavil zástupce žalobce, který navrhl vydání rozsudku pro zmeškání.

4. Podle ustanovení § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.

5. Podle ustanovení § 153b odst. 3 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.

6. Podle ustanovení § 157 odst. 3 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání, uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání.

7. Soud uzavřel, že tvrzení žalobce o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, odůvodňují uplatňovaný nárok, jedná se o věc, ve které lze uzavřít a schválit soudní smírem dále byla splněna i podmínka, že žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno cestou datové schránky do vlastních rukou a to při zachování lhůty 10 dnů přede dnem konání jednání, současně byl žalovaný v předvolání k jednání poučen o možnosti a podmínkách vydání rozsudku pro zmeškání. Pokud se za takové situace zástupce žalobce k jednání dostavil a vydání rozsudku pro zmeškání navrhnul, byly veškeré zákonné podmínky naplněny. Soud proto v předmětné věci rozhodl rozsudkem pro zmeškání tak, že zcela vyhověl žalobě, když byly splněny všechny zákonné podmínky vydání rozsudku pro zmeškání.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení, když ten byl ve věci zcela úspěšný. Náhrada nákladů řízení činí celkem [částka] a je představována zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč, odměnou za zastupování advokátem ve výši celkem 57 680 Kč za čtyři úkony právní služby po 14 420 Kč (příprava převzetí zastoupení, předžalobní výzva ze dne [datum] a [datum], žaloba ze dne [datum] a účast na jednání soudu dne [datum])., které jsou vypočítány v souladu s ustanovením § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“). Dále k nákladům patří náhrada hotových výdajů ve smyslu § 13 AT ve výši 1 200 Kč za uvedené čtyři úkony právní služby po 300 Kč úkon. Jelikož je zástupkyně žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, naleží k nákladům řízení i náhrada za DPH v sazbě 21% z odměny a náhrad zástupkyně žalobce, jež po zaokrouhlení činí 15 365 Kč.