o zaplacení částky 1 000 000 Kč s příslušenstvím

1. Žalobou, podanou k soudu dne [datum] se žalobce jako majitel směnky vlastní, kterou vystavil žalovaný dne [datum] znějící na směnečný peníz 1 000 000 Kč na řad žalobce, domáhal vrácení poskytnutých finančních prostředků, když tyto měly být vráceny do [datum]. Žalobce dne [datum] vyzval žalovaného k plnění předžalobní upomínkou, avšak ten doposud z této směnky ničeho nezaplatil.

2. Soud návrhu vyhověl a postupoval podle ustanovení § 175 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) tak, že ve věci byl vydán směnečný platební rozkaz ze dne 29. května 2019, č. j. 76 Cm 70/2019-24, soud jím uložil žalovanému zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši 1 000 000 Kč, 6% úrok z částky 1 000 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení a směnečnou odměnu ve výši 3 333 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 50 167 Kč.

3. Žalovaný podal proti směnečnému platebnímu rozkazu včasné námitky. Uvedl, že s nárokem na zaplacení ze strany žalobce nesouhlasí, nesouhlasí ani s vydaným směnečným platebním rozkazem. Uvedl, že si není vědom, že by předmětnou směnku podepsal, zpochybňuje tedy podpis na směnce. Dále uvedl, že na směnce chybí bližší a nezaměnitelná identifikace výstavce např. datum narození jakož chybí identifikace toho, komu má být placeno. Namítl, že u data vystavení a splatnosti směnky abstenuje údaj měsíce slovy a na směnce není uveden údaj místa, kde má být placeno. V neposlední řadě žalovaný namítal, že částka na směnce uvedená slovně je mimo linku kolonky„ částka slovně“ (cca 1 cm nad linkou) jakož namítal skutečnost, že mu směnka nebyla předložena včas a v dohodnutém místě, neboť místo není na směnce uvedeno.

4. Nato žalobce reagoval ve své replice ze dne [datum] tak, že nároky uplatněné žalovaným v námitkách shora uvedených zcela odmítl a uvedl, že žalovaný vyplňoval směnku vlastnoručně, jakož ji vlastnoručně podepsal a v této souvislosti navrhl vyhotovení znaleckého posudku z oboru písmoznalectví. K ostatním námitkám se vyjádřil tak, že žalovaný jako výstavce směnky směnku vyplnil tak, aby později mohl zpochybnit její platnost. Dále uvedl, že žalovaný směnku podepsal s doložkou bez protestu.

5. K jednání před soudem konaného dne [datum] se řádně předvolaný žalovaný nedostavil, soud proto jednal ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného a vycházel z obsahu spisu.

6. Z předložené směnky soud zjistil, že se jedná o směnku vlastní, která byla vystavena žalovaným na řad žalobce, v kolonce„ místo a datum vystavení směnky“ je uvedeno [obec], [datum], v kolonce„ za tuto směnku zaplatím bez protestu“ je uvedeno 1 000 000 Kč, jeden milion korun, v kolonce„ částka slovně“ je uvedeno jeden milion korun, v kolonce„ datum splatnosti“ [datum], v kolonce„ na řád (komu)“ je uvedeno [jméno] [příjmení], č. ú. [bankovní účet], v kolonce„ splatno v “ je uvedeno bankovní převod, v kolonce„ jméno a příjmení, adresa a podpis vystavitele směnky“ je uvedeno [jméno] [příjmení], [obec a číslo].

7. Podle znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo ze dne [datum] zpracovaným soudním znalcem z oboru písmoznalectví JUDr. [jméno] [příjmení] sporný podpis na směnce vystavené v [obec] dne [datum] znějící na směnečnou sumu [částka] splatné dne [datum], který znalec označil [číslo] je kategoricky pravým podpisem výstavce [jméno] [příjmení], bytem [adresa], jehož shora uvedené srovnávací materiály jsem měl k dispozici.

8. Při právním hodnocení vyšel soud z příslušných ustanovení zákona č. 191/1950 Sb. zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSŠ“).

9. Podle čl. I § 6 odst. 1 ZSŠ je-li směnečná suma udána jak slovy, tak čísly a neshodují-li se tyto údaje, platí suma vyjádřená slovy.

10. Podle čl. I § 75 ZSŠ, vlastní směnka obsahuje: označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána; bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu; údaj splatnosti; údaj místa, kde má být placeno; jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno; datum a místo vystavení směnky; podpis výstavce. Podle čl. I § 28 odst. 1, 2 ZSŠ se přijetím směnečník zavazuje zaplatit směnku při splatnosti. Podle čl. I. § 78 ZSŠ je výstavce vlastní směnky zavázán stejně jako příjemce cizí směnky. Není-li směnka zaplacena, má majitel, i když je výstavcem, proti příjemci přímý nárok na vše, co lze žádat podle § 48 a 49. Dle čl. I § 48 odst. 1 ZSŠ může majitel postihem žádat směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, s úroky, byly-li ujednány, dále šestiprocentní úroky ode dne splatnosti směnky, útraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty a odměnu ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši.

11. Podle čl. § 76 odst. 3 ZSŠ není-li zvláštního údaje, platí, že místo vystavení směnky je místem platebním a zároveň místem výstavcova bydliště.

12. V projednávané věci dospěl soud k závěru o skutkovém stavu tak, že žalobce uplatnil nárok na zaplacení vlastní směnky co do částky 1 000 000 Kč proti žalovanému, který je na směnce uveden jako výstavce. Předložená směnka obsahuje veškeré náležitosti vyžadované čl. I § 75 zákona č. 191/1950 Sb., pro platnou vlastní směnku a ztělesňuje přímý, nesporný a abstraktní závazek žalovaného k zaplacení směnečné sumy, která je na ní uvedena. Protože směnka nebyla při splatnosti uhrazena, vznikl žalobci proti žalovanému dle shora citovaných ustanovení nárok na zaplacení části směnečného peníze ve výši [částka] spolu se 6% úrokem ode dne následujícího po splatnosti směnky, tj. ode dne [datum] do jeho zaplacení a směnečné odměny

ve výši [částka].

13. Po provedeném dokazování soud učinil následující právní závěr. Soud hodnotil v řízení shora uvedené důkazy v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Na základě shora provedeného dokazování bylo prokázáno, že žalovaný vystavil v [obec] dne [datum] směnku vlastní, o jejíž platnosti a závaznosti není pochyb, a tuto se zavázal zaplatit žalobci dne [datum] a to v částce [částka], splatnou bankovním převodem žalobci na účet č. [bankovní účet], když na tuto směnku nebylo před zahájením řízení nic uhrazeno.

-) K námitce, že žalovaný danou směnku nepodepsal, soud uvádí, že znaleckým posudkem

JUDr. [jméno] [příjmení] je prokázán opak, když ze závěru znalce vyplývá, že podpis žalovaného na směnce je jeho podpisem.

-) K námitce, že na směnce chybí bližší identifikace výstavce, soud uvádí, že s ohledem na závěr znaleckého posudku zpracovaným JUDr. [jméno] [příjmení], soudním znalcem z oboru písmoznalectví, má soud jednoznačně za prokázané, že osoba výstavce je žalovaný a zároveň ve smyslu ustanovení čl. I § 75 ZSŠ bližší identifikace výstavce není obligatorní náležitostí směnky vlastní.

-) K námitce nedostatečné identifikace remitenta, soud uvádí, že v případě fyzické osoby bude jménem typicky křestní jméno a příjmení. Výstavce nemusí dbát o co nejbližší identifikaci remitenta, stačí, aby bylo zřejmé, komu má být placeno. Další údaje blíže specifikující remitenta, nejsou nutné (rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 17. září 1996, sp. zn. 5 Cmo 631/95).

-) K námitce absence údaje měsíce slovy u data vystavení a data splatnosti soud uvádí, že ve smyslu ustanovení čl. I § 75 ZSŠ datum vystavení jakož datum splatnosti směnky (tj. údaj dne, měsíce a roku, kdy byla směnka vystavena a kdy je směnka splatná) lze na směnce vyznačit libovolným způsobem tj. slovy, arabskými či římskými číslicemi, popř. i zažitými zkratkami, vždy se však musí jednat o údaj určitý a pojmově možný.

-) K námitce, že na sporné směnce není uveden údaj místa, kde má být placeno, soud uvádí, že v poměrech projednávané věci sporná směnka výslovný údaj platebního místa neobsahuje, soud proto za tohoto stavu dovodil, že platebním místem směnky je ve smyslu ustanovení čl. I. § 76 odst. 3 směnečného zákona místo jejího vystavení ([obec]) a směnka proto není z důvodu namítané neurčitosti údaje o platebním místu neplatná.

-) K námitce, že částka na směnce uvedená slovně je mimo linku kolonky„ částka slovně“ (cca 1 cm nad linkou), soud uvádí, že ve smyslu ustanovení čl. I. § 6 ZSŠ a ustanovení čl. I. § 75 ZSŠ se směnečná suma na směnce zpravidla číselně i písemně slovy, avšak není nutné, aby směnečná suma byla vyjádřena obojím způsobem, když to nemá vliv na její platnost, pokud by byla vyjádřena jen číselně, nebo jen slovy a zároveň v intencích projednávané věci směnečná suma uvedená na směnce jak číselně tak slovně, nikterak nevzbuzuje pochyb o výši, neboť se částky shodují.

-) K námitce, že žalobce neprokázal, že směnku předložil žalovanému včas a v dohodnutém místě, neboť místo není na směnce uvedeno, soud uvádí, vycházejíc přitom z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, že postačí, bude-li směnka směnečnému rukojmímu předložena až po uplynutí lhůty určené čl. I § 38 ZSŠ, popř. až v samotném průběhu sporu o zaplacení směnky. Žalovaný 1) byl s předmětnou směnkou a požadovanými nároky žalobce seznámen po doručení směnečného platebního rozkazu, i přesto z jeho strany nedošlo k úhradě, přičemž všechny žalobcem uplatněné nároky ze směnky vznikly nejpozději až po doručení uvedeného směnečného platebního rozkazu.

14. Žalobce předložením směnky prokázal svůj nárok na zaplacení směnečného peníze ve výši 1 000 000 Kč spolu se 6% úrokem ode dne následujícího po splatnosti směnky, tj. ode dne [datum] do jeho zaplacení, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

15. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, přiznal nárok na náhradu nákladů námitkového řízení v celkové výši 25 280 Kč Náklady řízení sestávají z odměny za dva úkony právní služby po 12 340 Kč tj. 24 680 Kč podle

§ 7 odst. 6 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (replika k námitkám žalovaného ze dne

[datum] a účast na jednání před soudem dne [datum]), a dvou režijních paušálů po 300 Kč tj. 600 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996, Sb. O ostatních nákladech již bylo rozhodnuto ve směnečném platebním rozkaze, který byl tímto rozsudkem ponechán v platnosti.