o zaplacení částky 2 000 000 Kč s příslušenstvím

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce jako majitel směnky vlastní, kterou vystavil žalovaný dne [datum] v [obec] znějící na směnečný peníz [částka] na řad žalobce, domáhal vrácení poskytnutých finančních prostředků, když tyto měly být vráceny do [datum]. Plněno však nebylo i přes výzvu žalovanému, jež žalobce učinil dne [datum].

2. Soud návrhu vyhověl a postupoval podle ustanovení § 175 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) tak, že ve věci byl vydán směnečný platební rozkaz č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], soud jím uložil žalovanému zaplatit žalobci směnečný peníz ve výši [částka], 6% úrok z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení a směnečnou odměnu ve výši [částka] a náhradu nákladů řízení

ve výši [částka].

3. Žalovaný podal proti směnečnému platebnímu rozkazu včasné námitky. Uvedl, že s nárokem na zaplacení ze strany žalobce nesouhlasí, má za to, že se předně jednalo o zajišťovací směnku, která měla zajistit smlouvu o zápůjčce, smlouva o zápůjčce měla být podepsána rovněž dne [datum]. Podle smlouvy o zápůjčce měl žalobce peněžní částku [částka] poukázat na číslo účtu [bankovní účet], a to do [datum]. Tato smlouva podle žalovaného byla podepsána ve dvou stejnopisech, žalobce i žalovaný obdrželi po jednom stejnopise. Žalobce však v rozporu s podepsanou smlouvou o [anonymizováno] žádnou peněžní částku nezapůjčil a stejnopis, který měl žalovaný na pracovním stole, žalobce dne [datum] kolem [anonymizována dvě slova] zcizil. V námitkách žalovaný tedy uvedl, že žádné peněžní prostředky žalobce žalovanému neposkytl, rovněž vznesl námitku nepoctivého nabytí směnky ze strany žalobce, námitku omylu v kauze ze strany [role v řízení] a námitku neplatnosti předmětné směnky pro uvedení žalovaného v omyl. Žalovaný v námitkách ze dne [datum] dále uvedl, že v původním písemném návrhu výše uvedené smlouvy byl [anonymizováno], že žalobce zapůjčí peněžní prostředky žalovanému v hotovosti, s čímž žalovaný nesouhlasil a trval na změně tohoto původního návrhu tak, aby byla celá finanční částka poukázána žalobcem žalovanému [anonymizováno] na účet klienta, vedený u [právnická osoba], č. [anonymizováno]: [bankovní účet], když tuto peněžní částku měl žalobce zaslat žalovanému do [datum]. Žalovaný k prokázání tvrzení, že mu finananční prostředky nebyly připsány na účet, navrhl důkazy výpisy z účtů a k prokázání existence [anonymizováno] o [anonymizováno] výslechy účastníků. K prokázání totožnosti osoby [anonymizována dvě slova] o [anonymizováno] v námitkách ze dne [datum] navrhl mimo jiné záznamy bezpečnostních kamer a výslech svědků, kteří měli žalobce při zcizení smlouvy z kanceláře žalovaného poznat. Následně v duplice ze dne [datum] uvedl, že při podpisu smlouvy byl přítomen zaměstnanec pan [příjmení] [příjmení]. Žalovaný dále odmítl tvrzení žalobce, že dne [datum] měl žalobce předat žalovanému v [anonymizována dvě slova], v [anonymizováno], v [anonymizováno] částku [částka] proti předání předmětné vlastní směnky.

4. Žalobce nároky uplatněné žalovaným v námitkách shora uvedených zcela odmítl a uvedl, že veškeré skutečnosti uvedené v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu jsou lživé, účelově zkreslené a v žádném případě nereflektují skutečnou genezi okolností vystavení nárokované směnky, tedy kauzy vzniku žalobcova nároku. Dále uvedl, že žádná písemná smlouva o zápůjčce mezi ním a žalovaným nikdy uzavřena nebyla a tvrzení žalovaného o odcizení uvedené smlouvy považuje za absurdní, neboť žádná smlouva nikdy nevznikla. Žalobce uvedl, že se dne [datum] nezdržoval, ani neprocházel v prostorách garáží, neboť tento je od [datum] v trvající pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu – vážného úrazu hlavy, krční páteře a zad, což mu výrazně znemožňuje jeho mobilitu a svévolný pohyb. Žalobce dále zdůraznil, že v žádném případě nelze z nějakého [anonymizováno] z [anonymizováno] dovozovat, že se pohyboval v prostorách garáže za účelem a s úmyslem odcizit smlouvu o zápůjčce. Zároveň žalobce poukázal na skutečnost, že jediná cesta z garáží do prostor kanceláří společnosti vede přes výtahy. Před těmito výtahy se však nachází rovněž kamery s videozáznamem, a tedy pokud by se žalobce následně z garáží chtěl přesunout do prostor kanceláře, pak by jednoznačně musel využít výtah a byl by tak bezesporu zachycen i na záznamech z těchto kamer, když ovšem takový záznam žalovaným předložen nebyl. Žalobce dále ve svém vyjádření poukázal na skutečnost, že je zcela nepochopitelné, z jakého důvodu se žalovaný po celou dobu od okamžiku podpisu směnky a tedy podpisu údajné smlouvy o zápůjčce o nepředané finanční prostředky ve výši [částka] nezajímal po dobu několika měsíců, jakožto je zarážející, že dle tvrzení žalovaného měly být finanční prostředky poukázány na finanční účet žalovaného nejpozději do [datum], když tento den je ovšem rovněž uveden jako datum splatnosti vystavené směnky vlastní. Závěrem žalobce uvedl, že dne [datum] ve svém osobním autě [značka automobilu] v ulici [ulice] před [anonymizováno] [právnická osoba] předal žalovanému (v tašce) v hotovosti částku [částka], kdy naproti předání požadoval podepsat předmětnou směnku vlastní a žalovaný peníze převzal a jejich převzetí stvrdil podepsáním vystavené směnky. Žalobce k doložení uvedeného navrhl případný výslech svědka pana [jméno] [příjmení], který byl u dané transakce přítomen.

5. Z prvopisu směnky soud zjistil, že žalovaný vystavil v [obec] dne [datum] směnku vlastní, kterou se zavázal zaplatit žalobci dne [datum] částku [částka]. Směnka je splatná v [obec], ulice [ulice a číslo], u [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum] a je opatřena doložkou„ [anonymizována dvě slova]“.

6. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl o zaplacení upomenut prostřednictvím právního zástupce žalobce.

7. Ze [anonymizováno] záznamů z bezpečnostních kamer ze dne [datum] a z fotografií, z těchto záznamů pořízených, soud zjistil:

-) z prvního záznamu ze dne [datum] v [údaj o čase] [anonymizováno], kamera [číslo] soud zjistil, že se jedná o pohled na vstupující osobu muže v tmavém oděvu (čepici, bundě) stojící zády ke kameře,

-) z druhého záznamu ze dne [datum] v [údaj o čase] hod., kamera [číslo] soud zjistil, že se jedná o pohled v garáži na běžící totožnou osobu zády ke kameře,

-) z třetího záznamu ze dne [datum] v [údaj o čase] hod., kamera [číslo] soud zjistil, že se jedná o čelní pohled na běžící totožnou osobu s červenou taškou,

-) ze čtvrtého záznamu ze dne [datum] v [údaj o čase] hod., kamera [číslo] soud zjistil, že se jedná o pohled na vycházející osobu, muže v tmavém oděvu s červenou taškou,

když na žádném ze záznamů zřetelně do obličeje osoby vidět není.

8. Za situace, kdy byla předložením prvopisu platné směnky nastolena existence právního vztahu, stejně tak, jako povinnost žalovaného jako přímého dlužníka z ní za tuto směnku žalobci zaplatit, bylo na žalovaném, aby tuto skutečnost vyvrátil. Soud jej proto na jednání před soudem dne [datum] poučil dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že je povinen označit důkazy k prokázání tvrzení, že směnka zajišťovala závazek ze smlouvy o zápůjčce, neboť v řízení existence mimosměnečné dohody prozatím nebyla prokázána, v opačném případě byl poučen o následcích neunesení důkazního břemene.

9. Žalovaný k poučení soudu reagoval navržením důkazů, a to provedením kopií výpisu z účtu [anonymizováno] č. [bankovní účet] za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok], kopií výpisu z účtu [anonymizována dvě slova] [číslo] za měsíce [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok], kopií výpisu z účtu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [bankovní účet] za měsíce [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok], které měly dle žalovaného prokázat, že nedošlo k poukázání předmětných peněžních prostředků ani bezhotovostně ani hotovostně, tudíž nedošlo ke vzniku smlouvy o zápůjčce, přehledem bezpečnostních karet, přehledem ztracených bezpečnostních karet, přehledem vstupu dne [datum] v [anonymizováno] na ztracenou kartu [číslo] pana [příjmení] a vstupem žalovaného dne [datum], výslechem [role v řízení] – pana [jméno] [příjmení] a pana [jméno] [příjmení] a [anonymizována dvě slova].

10. Dalšími důkazy řízení doplněno nebylo, návrh na jejich provedení soud zamítl, rovněž jako návrh žalobce na provedení důkazu další [anonymizováno], neboť se netýkaly žádných relevantních skutkových zjištění k prokázání tvrzení, že směnka zajišťovala závazek ze smlouvy o zápůjčce. Pokud v řízení existence smlouvy o [anonymizováno] prozatím nebyla prokázána, nebylo na místě provádět důkazy, které mohly být relevantní v případě, že by existence smlouvy byla prokázána.

11. Žalovaným navržený důkaz výslechem svědků pana [jméno] [příjmení] a pana [jméno] [příjmení] soud rovněž neprovedl, soud neuvěřil tvrzení žalovaného, o jím popsané situaci při jím tvrzeném údajném podpisu smlouvy o [anonymizováno]. Soud návrh na doplnění dokazování výslechem svědků - pana [jméno] [příjmení] a pana [jméno] [příjmení] považuje za účelové, neboť žalovaný své tvrzení týkající se podpisu smlouvy v průběhu řízení několikrát měnil. V námítkách ze dne [datum] se k existenci smlouvy o [anonymizováno] obsáhle prostřednictvím právního zástupce vyjádřil, podrobě popsal veškěré okolnosti a o přítomnosti pana [jméno] [příjmení] a pana [jméno] [příjmení] u podpisu smlouvy o zápůjčce se nezmínil, k důkazu navrhl pouze výslechy účastníků. Později (v duplice ze dne [datum]) žalovaný navrhl provedení výslechu pana [jméno] [příjmení], když nově tvrdil, že pan [příjmení] [příjmení] byl při podpisu uvedené smlouvy přítomen. O přítomnosti pana [jméno] [příjmení] se však zmínil až u jednání před soudem dne [datum], když jeho výslech navrhl s výslechem pana [jméno] [příjmení]. Vzhledem k uvedenému soud uzavřel, že tvrzení žalovaného o přítomnosti pana [jméno] [příjmení] a pana [jméno] [příjmení] u podpisu smlouvy o zápůjčce je účelové a provedení důkazu výslechem těchto svědků je proto nadbytečné. Soud vyloučil možnost prokázání existence smlouvy o zápůjčce ze svědeckých výpovědí pro jejich nezpůsobilost s ohledem na opakovaně měněné tvrzení ze strany žalovaného (nejdříve se o svědcích nezmiňoval vůbec, následně o jednom a až u jednání dokonce o dvou přítomných svědcích) a s odkazem na skutečnost, že oba jsou dlouholetými zaměstnanci žalovanému, jejich výpověď by mohla být pracovním poměrem ovlivněna.

12. Při právním hodnocení vyšel soud z příslušných ustanovení zákona č. 191/1950 Sb. zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSŠ“).

13. Podle čl. I § 75 ZSŠ, vlastní směnka obsahuje: označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána; bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu; údaj splatnosti; údaj místa, kde má být placeno; jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno; datum a místo vystavení směnky; podpis výstavce. Podle čl. I § 28 odst. 1, 2 ZSŠ se přijetím směnečník zavazuje zaplatit směnku při splatnosti. Podle čl. I. § 78 ZSŠ je výstavce vlastní směnky zavázán stejně jako příjemce cizí směnky. Není-li směnka zaplacena, má majitel, i když je výstavcem, proti příjemci přímý nárok na vše, co lze žádat podle § 48 a 49. Dle čl. I § 48 odst. 1 ZSŠ může majitel postihem žádat směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, s úroky, byly-li ujednány, dále šestiprocentní úroky ode dne splatnosti směnky, útraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty a odměnu ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši.

14. Pro vymezení okruhu kauzálních námitek, jež může dlužník použít na svou obranu proti povinnosti takovou směnku (tj. směnku vystavenou jen jako prostředek zajištění jiné [anonymizována dvě slova] dlužníkem, popř. třetí osobou) zaplatit, je zásadně určující právě ujednání účastníků směnečného vztahu vymezující funkční vztah směnky ke kauzálnímu poměru, tj. obsah uzavřené směnečné smlouvy. To, jaké kauzální námitky bude moci dlužník proti uplatněnému směnečnému nároku v konkrétní věci použít, jé závislé na podmínkách, jež byly ve směnečné smlouvě dohodnuty pro uplatnění zajišťovací směnky vůči dlužníku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2014, sp. zn. 29 Cdo 1363/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 29 Cdo 2105/2014).

15. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu a právním stavu. Soud hodnotil v řízení shora uvedené důkazy v souladu s ustanovením § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Na základě shora provedeného dokazování bylo prokázáno, že žalovaný vystavil v [obec] dne [datum] směnku vlastní, o jejíž platnosti a závaznosti není pochyb, a tuto se zavázal zaplatit žalobci dne [datum] a to v částce [částka], splatnou v [obec], ulice [ulice a číslo]. Předložená směnka obsahuje veškeré náležitosti vyžadované čl. I § 75 zákona č. 191/1950 Sb., pro platnou vlastní směnku a ztělesňuje přímý, nesporný a abstraktní závazek žalovaného k zaplacení směnečné sumy, která je na ní uvedena. Vzhledem k existenci nesporného abstraktního práva žalobce jako majitele směnky na zaplacení, v daném případě na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a zároveň s ohledem na vznesené kauzální námitky žalovaného, bylo na žalovaném, aby prokázal své tvrzení o existenci směnečné dohody, která zakládá právo na uplatnění kauzálních námitek vůči žalobci v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, neboť předložená platná směnka je jako cenný papír samostatným platebním nástrojem, nezávislým na závazku, jenž zajišťuje. Ze směnky vznikl specifický právní vztah, jehož abstraktní charakter spočívá v tom, že právní důvod není pro jeho existenci významný. Směnečný závazek je přitom zcela samostatný a oddělený od závazku, který byl původem jeho vzniku. Vzhledem k tomu, že žalovaný soudu předložil k prokázání svého tvrzení 4 záznamy z bezpečnostních kamer ze dne [datum], které měly prokázat tvrzení, že žalobce odcizil domnělou smlouvu o [anonymizováno], kterou zajištovala sporná směnka, když z těchto záznamů není zřejmé, co konkrétně má osoba pohybující se v garáži prokázat, neboť osobu na kamerových záznamech nelze identifikovat jako žalobce, natož aby bylo možné ze záznamů prokázat, že dotyčná osoba blíže neidentifikovaná uvedenou smlouvu odcizila, je zřejmé, že sám o sobě pouze takovýto důkaz ke kvalifikovanému závěru, že směnka zajišťovala závazek ze smlouvy o zápůjčce není dostatečný. Žalovaný tedy neprokázal existenci smlouvy o zápůjčce jakožto směnečné dohody, když neunesl břemeno důkazní o okolnostech, za kterých by mu mohly svědčit kauzální námitky. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval žalovaným vznesenou námitkou nepoctivého nabytí směnky ze strany žalobce jakožto námitkou omylu v kauze ze strany žalovaného a námitkou neplatnosti předmětné směnky pro uvedení žalovaného v omyl.

16. Protože směnka nebyla při splatnosti uhrazena, vznikl žalobci proti žalovanému dle shora citovaných ustanovení nárok na zaplacení části směnečného peníze ve výši [částka] spolu se 6% úrokem ode dne následujícího po splatnosti směnky, tj. ode dne [datum] do jeho zaplacení a směnečné odměny ve výši [částka].

17. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, přiznal nárok na náhradu nákladů námitkového řízení v celkové výši [částka] Náklady řízení sestávají z odměny za jeden úkon právní služby po [částka] tj. [částka] podle § 7 odst. 6 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (účast na jednání před soudem dne [datum]), z odměny za dva úkony právní služby po [částka] tj. [částka] podle § 7 odst. 6 a § 11 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (replika žalobce ze dne [datum] a vyjádření žalobce ze dne [datum]), tří režijních paušálů po [částka] tj. [částka] podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996, Sb. a 21% DPH ve výši [částka] O ostatních nákladech již bylo rozhodnuto ve směnečném platebním rozkaze, který byl tímto rozsudkem ponechán v platnosti.