o zaplacení částky 120 000 Kč s příslušenstvím,

1. Žalobce se svým návrhem domáhal na žalované zaplacení částky s tím, že žalovaná vystavila dne [datum] v [obec] na řad žalobce směnku vlastní, v níž se zavázala bezpodmínečně zaplatit směnečný peníz ve výši [částka] na [anonymizováno] na adrese [adresa]. Doposud nebylo zaplaceno ničeho, i přes výzvu žalované ze dne [datum].

2. Soud postupoval podle § 175 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a vydal dne [datum] směnečný platební rozkaz, č. j. [číslo jednací], jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalovanou částku s 6 % úrokem z prodlení, směnečnou odměnu a náhradu nákladů řízení. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl směnečný platební rozkaz zrušen, z důvodu jeho nedoručení žalované do vlastních rukou.

3. Žalovaná na jednání před soudem dne [datum] žalovaná uvedla, že s žalobou nesouhlasí, podpis na směnce nerozporuje. Vzhledem k tomu, že u žalobce byla zaměstnaná a v zaměstnání se jí nelíbilo, ze dne na den podala výpověď, v práci se již neukázala, ale vzhledem k tomu, že od žalobce potřebovala doklady pro nového zaměstnavatele, žalobce kontaktovala a při schůzce podepsala různé papíry, které si však nepřečetla, nikoliv proto, že by na ní žalobce tlačil nebo pospíchal, ale proto, že je nechtěla podepsat. Nejprve uvedla, že jí nebylo příjemné být s žalobcem o samotě v kanceláři. [příjmení] se být v jedné místnosti s žalobcem sama, K dotazu soudu pak uvedla, že v místnosti byl přítomen ještě jeden kolega.

4. Z výzvy k zaplacení směnky ze dne [datum] právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení předmětné směnky.

5. Z předložené směnky soud zjistil, že se jedná o směnku vlastní, vystavenou v [obec]

dne [datum], na směnce je uvedeno, že za tuto směnku žalovaná zaplatí bez protestu žalobci na adrese [anonymizována tři slova], [PSČ] [obec] – [část obce] na [anonymizováno] částku [částka] s tím, že nad kolonkou„ výstavce“ je uvedeno jméno a příjmení [jméno] [příjmení], bytem [adresa].

6. Podle čl. I § 75 zákona č. 191/1950 Sb. zákon směnečný a šekový (dále jen„ ZSŠ“), vlastní směnka obsahuje: označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána; bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu; údaj splatnosti; údaj místa, kde má být placeno; jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno; datum a místo vystavení směnky; podpis výstavce. Podle čl. I § 28 odst. 1, 2 ZSŠ se přijetím směnečník zavazuje zaplatit směnku při splatnosti. Podle čl. I. § 78 ZSŠ je výstavce vlastní směnky zavázán stejně jako příjemce cizí směnky. Není-li směnka zaplacena, má majitel, i když je výstavcem, proti příjemci přímý nárok na vše, co lze žádat podle § 48 a 49. Dle čl. I § 48 odst. 1 ZSŠ může majitel postihem žádat směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, s úroky, byly-li ujednány, dále šestiprocentní úroky ode dne splatnosti směnky, útraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty a odměnu ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši.

7. V projednávané věci uplatnil žalobce nárok na zaplacení směnky vlastní proti žalovanému jako jejímu výstavci. Předložená směnka obsahuje veškeré náležitosti vyžadované čl. I § 75 ZSŠ pro platnou vlastní směnku a ztělesňují přímý, nesporný a abstraktní závazek žalované k zaplacení směnečné sumy, která je na ní uvedena. Protože směnka nebyla při splatnosti uhrazena, vznikl žalobci proti žalované dle shora citovaných ustanovení nárok na zaplacení směnečného peníze v celkové výši [částka] s 6% úrokem ode dne splatnosti směnky, tj. ode dne [datum] do jejího zaplacení a směnečné odměny v celkové výši [částka]. Žalovaná na jednání před soudem dne [datum] neuvedla žádné skutečnosti způsobilé založit neplatnost směnky. Žalobce předložením směnky prokázal jednoznačně svůj nárok, soud proto žalobě s odkazem na § 75 ZSŠ, jakož i § 120 o. s. ř. v plném rozsahu vyhověl.

8. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], přičemž se jedná odměnu advokáta za [anonymizováno] úkony (převzetí a příprava zastoupení, podání ve věci samé, účast na jednání soudu dne [datum]) po [částka] tj. [částka] podle § 7 odst. 6 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 1 úkon po [částka] tj. [částka] podle § 7 odst. 6 a § 11 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (výzva k plnění ze dne [datum]), [anonymizováno] režijní paušál po [částka] tj. [částka] podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996, Sb. a soudní poplatek ve výši [částka].