o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím

1. Žalobce se svým návrhem domáhal na žalovaném zaplacení částky s tím, že žalovaný vystavil dne [datum] v [obec] na řad žalobce směnku vlastní opatřenou doložkou„ bez protestu“, v níž se zavázal bezpodmínečně zaplatit směnečný peníz ve výši [částka] ve lhůtě do [datum] ve [anonymizováno] na adrese [ulice a číslo] [obec a číslo] 01. Doposud nebylo zaplaceno ničeho.

2. V souladu s § 115a o. s. ř. vyzval soud žalobce a žalovaného, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Součástí výzvy bylo poučení o tom, že pokud se nevyjádří, soud bude považovat jejich nečinnost za souhlas. Žádný z účastníků se k výzvě soudu nevyjádřil, soud proto vynesl rozsudek veřejně bez proběhlého jednání.

3. Z předložené směnky soud zjistil, že byla dne [datum] v [obec] vystavena žalovaným na řad žalobce, jedná se o směnku vlastní opatřenou doložkou bez protestu, splatnou dne

[datum] ve [anonymizováno] v [obec] na adrese [ulice a číslo] [obec a číslo] 01.

4. Podle čl. I § 33 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb. zákon směnečný a šekový (dále jen„ ZSŠ“) směnka může být vystavena: na viděnou, na určitý čas po viděné, na určitý čas po datu vystavení, na určitý den.

5. Podle čl. I § 33 odst. 2 ZSŠ jsou směnky s jinou dobou splatnosti nebo se splatností postupnou neplatné.

6. Podle čl. I § 75 ZSŠ, vlastní směnka obsahuje: označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána; bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu; údaj splatnosti; údaj místa, kde má být placeno; jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno; datum a místo vystavení směnky; podpis výstavce. Podle čl. I § 76 odst. 3 není-li zvláštního údaje, platí, že místo vyystavení směnky je místem platebním a zároveň místem vástavcova bydliště. Podle čl. I § 28 odst. 1, 2 ZSŠ se přijetím směnečník zavazuje zaplatit směnku při splatnosti. Podle čl. I. § 78 ZSŠ je výstavce vlastní směnky zavázán stejně jako příjemce cizí směnky. Není-li směnka zaplacena, má majitel, i když je výstavcem, proti příjemci přímý nárok na vše, co lze žádat podle § 48 a 49. Dle čl. I § 48 odst. 1 ZSŠ může majitel postihem žádat směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, s úroky, byly-li ujednány, dále šestiprocentní úroky ode dne splatnosti směnky, útraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty a odměnu ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši.

7. V projednávané věci dospěl soud k závěru o skutkovém stavu tak, že žalobce uplatnila nárok na zaplacení směnečného peníze ve výši [částka] proti žalovanému, který mu vznikl na základě směnky, kterou žalovaný vystavil dne [datum] v [obec] na řad žalobce, opatřenou doložkou bez protestu, splatnou dne [datum] ve 12:00 v [obec] na adrese [ulice a číslo] [obec a číslo] 01.

8. Podle jednotné judikatury Nejvyššího soudu směnka se splatností stanovenou s přesností vyšší než na dny (tj. směnka splatná v určitou hodinu, popř. v jinak vymezené části konkrétního dne), je bez dalšího směnkou neplatnou podle ustanovení čl. I. § 33 odst. 2 směnečného zákona, neboť takto určený údaj splatnosti směnky požadavkům ustanovení čl. I. § 33 odst. 1 směnečného zákona neodpovídá, tj. nejde o žádný z taxativně vymezených způsobů stanovení splatnosti směnky (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2011, sp. zn. 29 Cdo 2162/2010).

1. Po provedeném dokazování soud učinil následující právní závěr.

Na základě shora provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že předložená směnka žalobce není platná. Uplatněná směnka obsahuje údaj o datu splatnosti„ [datum] v 12:00“ vyznačený způsobem, který požadavkům ustanovení čl. I. § 33 odst. 1 směnečného zákona neodpovídá, a tudíž existence takového údaje na směnce je důvodem její neplatnosti, když směnka se splatností stanovenou s přesností vyšší než na dny (tj. směnka splatná v určitou hodinu, popř. v jinak vymezené části konkrétního dne), je bez dalšího směnkou neplatnou podle ustanovení čl. I. § 33 odst. 2 ZSŠ (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2011, sp. zn. 29 Cdo 2162/2010). Vzhledem k výše uvedenému soud má za prokázané, že žalobce předložením směnky neprokázal svůj nárok, neboť předložená směnka je směnkou neplatnou, soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

2. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému,

který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení, neboť z obsahu spisu soud zjistil, že žalovanému žádné náklady nevznikly, rozhodl o nákladech řízení tak, jak je ve výroku II. uvedeno.