o žalobě na ochranu práv autora,

1. Žalobce se žalobou podanou ke Krajskému soudu v Praze dne 22. 1. 2024 domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zdržet se (i) realizace stavby dle projektové dokumentace zhotovitele [právnická osoba]., IČO [IČO] (dále jen „[Anonymizováno]“), pro stavbu „[adresa]“ ve stupni DUR+DSP ve verzi s datací 10/2022, (ii) realizace stavby dle projektové dokumentace zhotovitele [Anonymizováno], pro stavbu „[adresa]“ ve stupni DUR+DSP ve verzi s datací 02/2023 a (iii) realizace stavby dle projektové dokumentace zhotovitele [Anonymizováno], „[adresa]“ ve stupni DPS ve verzi s datací 8/2023, dále povinnost umožnit žalobci výkon práva na autorský dohled ve smyslu § 11 odst. 3 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon, dále jen „AZ“), při veškerých projekčních a realizačních pracích směřujících k realizaci stavby dle studie žalobce „[adresa]“ z ledna 2020 s tím, že žalobce je autorizovaným architektem a členem České komory architektů a žalovaný je územně samosprávným celkem. Žalovaný je zřizovatelem a provozovatelem [adresa], která je jeho příspěvkovou organizací. Z tohoto titulu je žalovaný rovněž zadavatelem podlimitní veřejné zakázky na provedení stavebních prací v rámci projektu „[adresa]“.

2. Žalobce tvrdil, že je autorem původního architektonického návrhu (studie, jež je jeho autorským dílem) k zadání žalovaného za účelem rekonstrukce a přístavby [adresa], která vznikala postupně v letech 2016-2020 a existuje několik verzí, jejichž autorem je žalobce. Uvedl, že první žalobcův návrh hmotového řešení rozšíření [adresa] navrhl v březnu 2016, a to v architektonické studii, která se původně zabývala hlavně řešením parku před školou (název „[adresa] – park před školou“). Totéž zadání žalovaného zpracovávali i jiní architekti (včetně [tituly před jménem] [jméno FO]), avšak s jinými tvůrčími výstupy.

3. Žalobce doplnil, že poslední verze studie je z ledna 2020 („[Anonymizováno]“ – doplnění studie na základě projednání zastupitelstvem žalovaného z ledna 2020), tato byla dodaná žalovanému k objednávkám č. 40/2049 a 443/2019. Dílo představuje výsledný architektonický návrh ve stupni studie; jde o hotové dílo žalobce (tato verze dále jako „studie“). Jako autor studie je žalobce uveden na tzv. rozpisce studie. Studie představuje architektonicko-urbanistické řešení dostavby a přestavby [adresa] a jejího okolí. Studie tvůrčím způsobem reaguje na potřebu rozšířit školu o nové provozní, výukové i sportovní prostory a zároveň zachovat původní budovu. Jedinečné tvůrčí prvky díla jsou přinejmenším a) zasazení hmoty v bezprostřední blízkosti mezi rizality původního objektu; b) dodržení původní stavební čáry rizalitů a osy původního objektu; c) dostatečná pauza (mezera) mezi novým a původním objektem; d) jednoduché dispoziční uspořádávání; e) půdní vestavba ve formě ustupujícího podlaží se vstupem na terasy; f) nová osově symetrická hlavní fasáda přístavby a nástavby.

4. Žalobce dále uvedl, že žalovaný nechal v návaznosti na studii vypracovat projektovou dokumentaci „[adresa]“, resp. „[adresa]“, ve spojeném stupni DUR (dokumentace pro územní rozhodnutí) a DSP (dokumentace pro stavební povolení) a následně i pro vlastní realizaci (DPS – dokumentace k provedení stavby) „[adresa]. Dokumentace je zpracována ve dvou etapách: etapa I původně z října 2022 a etapa II původně z února 2023, realizační (DPS) pak samostatně v srpnu 2023 (vše dále jen „Projektová dokumentace“). K zadání žalovaného ji ve všech stupních a etapách provedla společnost [Anonymizováno]. Projektová dokumentace je dílem, které vzniklo zpracováním studie, coby autorského díla žalobce. Projektová dokumentace obsahově vychází z prvků studie, jejichž řešení je pro studii jedinečné, a to a) urbanistické řešení návrhu dle studie; b) hmotové řešení návrhu dle studie; c) dispoziční řešení návrh dle studie. Projektová dokumentace sama uvádí studii jako podklad pro vypracování vždy v příslušné průvodní zprávě projektu.

5. Dle žalobce však projektová dokumentace studii zpracovává způsobem, který ji v nosných prvcích komolí a užívá ji způsobem snižujícím její hodnotu, a to následovně:

a) Komolení hmotového řešení: Oproti jasnému osovému řešení, které je zarovnané s hranami rizalitů původního objektu, projektová dokumentace tuto hranici nedodržuje. Nedodržení vnější hrany nově přistavovaného objemu s líci okolních křídel (rizalitů) má za důsledek zmenšení (zrušení) prosvětlovacího prostoru dle studie, ze kterého se tak důsledkem komolícího zásahu stane jen uzavřená instalační šachta. Toto dále celkově negativně ovlivní řešení obslužné komunikace a vstupu na úrovní 1. NP.

b) Komolení dispozičního řešení, projektová dokumentace v dispozičním řešení upravuje návrh počtu nových i stávajících učeben tak, že jich oproti studii je méně. Projektová dokumentace mění umístění výtahu, umístění vstupu do výtahu, a to tak, že svým objemem zásadně ovlivňuje celkové architektonické vyznění a významně ovlivňuje i dispoziční řešení na jednotlivých podlažích. Vstup pro osoby do výtahu (hlavně hendikepovaní) je umístěn oproti studii nedůstojně tam, kde „to vyšlo“. Svým umístěním v rohu původního objektu oproti studii nevhodně ovlivňuje i vnitřní dispozice jednotlivých podlaží – např. přímým vstupem do prostoru šaten bez čistící zóny, nebo vstupem do výtahu na úrovni 2.NP přes prostory učebny apod. V dalších podlažích pak toto nevhodné řešení vyvolává potřebu vybudování dalších chodeb, které znemožňuje i navrhované dispoziční řešení dle studie na jednotlivých podlažích. Díky tomu je znemožněno zachování stávající kmenové učebny nebo není možnost vytvoření učebny v nové přístavbě. Projektová dokumentace komolícím způsobem mění vertikální komunikační uzly oproti studii – změna pozice výtahu, změna řešení schodiště jako venkovního, odlišné řešení vstupu do zázemí školy. Dále součástí studie byla například i úprava kapacity šaten. Zkapacitněním šaten se však projektová dokumentace vůbec nezabývá – tedy tuto část opomíjí.

c) Ostatní projevy komolení, obdobně součástí studie byla i potřeba upravit jídelnu a gastroprovoz školní jídelny. Vzhledem k rozsahu přístavby byla navržena i úprava celkového zásobovaní tohoto gastroprovozu a doplnění cvičné kuchyně a prostor dílny. I tato část byla významně zkomolena a upravena tak, že ve výsledku neumožnuje kvalitní provozní a architektonické řešení. Výsledkem tedy bude nefunkční provoz. Projektová dokumentace komolí rovněž výsledný charakter fasád stavby dle studie. Zcela chybí navržená zelená střecha na nástavbě, výtah byl přesunut do kouta mezi východní a jižní fasády, změnilo se členění oken, celkový výraz fasád, materiálové řešení nástavby i přístavby je negativně změněno. Střešní nástavba oproti původní koncepci zasahuje do bočních křídel, nástavby a přístavby jsou rozkouskované do rozličných tvarů a materiálových řešení atp. Z realizace se tak vytrácí řád, důstojnost, harmonie, ale i racionálnost, úspornost a praktičnost celkového řešení. Projektová dokumentace komolí i řešení okolí předmětné školy, navržené dle studie a dále dle návrhu žalobce „[adresa]“, který byl za tímto účelem dodán v roce 2016. Bohužel dalšímu komolení napomáhá naprosto nedostačující detail a podoba realizační části projektové dokumentace. Dle žalobce to i v budoucnu povede jen k dalším nežádoucím úpravám finální podoby návrhu dodavatelem stavby, bude-li dle této vadné dokumentace projekt realizován.

6. Dle žalobce způsob tohoto užití však snižuje hodnotu studie, a to v jejích podstatných prvcích (v hmotovém řešení, v dispozičním řešení). Výsledkem je tak zkomolený projekt přestavby školy (projektová dokumentace). Ten sice má zřetelné nosné znaky studie žalobce, tyto však křiví do té míry, že bude-li dle něj realizována stavba, půjde o stavbu ošklivou, nekvalitní a nepraktickou. Pro žalobce i žalovaného tedy ostudnou. I přímo projektová dokumentace společnosti [Anonymizováno] uvádí dílo žalobce (studii) jako svůj zdrojový dokument. [Anonymizováno] nevytvářela „novou“ studii, pro jí vypracovanou projektovou dokumentaci nevycházela z jaksi nezávislé, paralelní architektonické studie ale z díla žalobce. Ostatně to ani prakticky nedává smysl (nic takového se běžně nedělá, znamenalo by to zbytečně zdvojení projekčních prací). Zadání prací společnosti [Anonymizováno] předcházelo schválení žalovaným (usnesení jeho zastupitelstva z 30. 6. 2021) vybrání návrhu žalobce. Následně usnesením zastupitelstva žalovaného z 27. 6. 2022 bylo rozhodnuto, že se studie žalobce ve své poslední doplněné verzi z ledna 2020 stane podkladem pro veřejnou zakázku na dokumentaci pro územní rozhodnutí a stavební povolení (tedy DUR/DSP) a k provedení stavby. Na to navazovalo vypsání zakázky na vypracování dokumentace dne 29. 6. 2022. V něm uspěla [Anonymizováno]. Se zadáním dle usnesení z 27. 6. 2022 tato společnost vytvořila projektovou dokumentaci pro stupeň DUR/DSP. Tedy na základě studie žalobce z ledna 2020. Tato dokumentace však dílo žalobce užila komolícím způsobem, což stálo u zrodu tohoto sporu.

7. Dle žalobce je zjevné, že [Anonymizováno] k zadání žalovaného vzala studii žalobce, tu upravila a zpracovala do dalších fází projekční činnosti. Žalovaný však z tohoto procesu cíleně žalobce vyloučil a neumožnil mu se na dalších stupních podílet v pozici architekta. Tím žalovaný zasáhl právo žalobce na autorský dohled dle AZ. Dále žalovaný provedl projekční změny (dílo zpracoval), které snižují hodnotu díla žalobce.

8. Žalobce v průběhu řízení po seznámení se s novou studií trval na tom, že nová studie není odlišná, obsahově jsou studie stejné s drobnými rozdíly, jedná se o plagiát, obsahuje stejné architektonické řešení, akorát zapracovává nové prvky, právě ty, které poškozují studii žalobce a současně jsou předmětem tohoto sporu.

9. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nároky žalobce neuznává, a to ani z části, a zcela odmítá tvrzené porušení autorských práv žalobce ke studii. Dle žalovaného studie není dílem ve smyslu AZ, žalovaný při projekčních a realizačních pracích na záměru přístavby a dostavby [adresa] studii nevyužívá, i kdyby studie byla dílem ve smyslu AZ, a i kdyby ji žalovaný použil tak, jak tvrdí žalobce (což obojí žalovaný popírá), jedná se o dovolené použití autorského díla vytvořeného na objednávku.

10. Žalovaný uvedl, že studie byla žalobcem vypracována na základě požadavku (objednávek č. 40/2019 a č. 443/2019) žalovaného, který potřeboval vyřešit navýšení kapacity [adresa]. Za vypracování studie žalobce obdržel sjednanou odměnu. Podle žalovaného studie měla sloužit jako podklad pro vypracování projektové dokumentace projektu přístavby [adresa]. Tento projekt žalovaný hodlal financovat jednak z vlastních zdrojů, jednak také z dotačních prostředků z fondů EU, tento dotační titul ale několikrát změnil pravidla pro poskytování dotací i rozsah poskytované dotace, což se zásadně projevilo v omezení rozsahu možných stavebních úprav ze strany žalovaného. Původně předpokládaná výše dotace cca 90 mil. Kč byla zredukována na částku 40 mil. Kč, proto žalovaný musel přistoupit k etapizaci přístavby. Společnost [Anonymizováno] jako vítěz veřejné zakázky vypsané žalovaným na vypracování projektové dokumentace proto byla nucena vypracovat studii novou tak, aby byly respektovány obecně závazné právní předpisy (požární bezpečnost, hygiena, stavební předpisy), podmínky dotačního programu, z něhož má žalovaný úmysl projekt částečně financovat, platný územní plán, umístění sítí, ochrana přírody, konkrétní požadavky na provoz budovy [Anonymizováno], a další. [Anonymizováno] po prostudování materiálů při přípravě (v mezidobí došlo ke změně dotačního titulu na nikoli rozšíření základní školy, nýbrž výstavbu odborných učeben) zjistila, že studie žalobce je pro tyto účely nepoužitelná, proto vypracovala studii novou, v návaznosti na ni další dokumentaci, tyto byly předloženy dotačnímu orgánu a schváleny. Veřejná zakázka na projektovou dokumentaci byla z léta 2022. Teprve po vypracování zcela nové studie přistoupila [Anonymizováno] k vlastnímu plnění veřejné zakázky, tj. k vypracování požadované projektové dokumentace. Studie žalobce nebyla použita jako podklad pro další stupně projektové dokumentace, tedy pro stavební povolení a následnou realizaci, byť studie žalobce byla uvedena v podkladech pro výběrové řízení. Žalobce toto řízení nevyhrál, vzhledem ke změnám dotačního titulu a dalším nedostatkům studie, byla výhercem firmou [Anonymizováno] vypracována v říjnu 2022 studie zcela nová, která se v podstatných náležitostech od studie žalobce liší. Pokud lze mezi studií žalobce a studií novou (použitou jako podklad projektové dokumentace pro stavbu [adresa]) shledat vůbec nějakou podobnost, pak se jedná pouze o podobnost spočívající v umístění hmoty přístavby ZŠ na severní straně stávající budovy školy. Toto umístění je ale jediné možné realizovatelné umístění přístavby dané objektivními okolnostmi situace. Toto samotné hmotové umístění ale nelze považovat za originální autorské dílo žalobce ve smyslu AZ a umístění stavby žalovaným tak práva žalobce nemůže porušovat. Pokud má přístavba splnit podmínky požadovaného zkapacitnění školy, pak ji není možné vyřešit (umístit) jiným způsobem s ohledem na vedení sítí, praktické a bezbariérové propojení se stávající budovou, požární bezpečnost, hygienu apod. Ostatní prvky – fasáda, členění budovy, okna, umístění učeben, napojení na existující budovy, řešení komunikačních tras, schody, výtah atd. – jsou zcela odlišné a nevykazují žádnou podobnost se studií žalobce. Ani ze strany žalovaného, ani ze strany zhotovitele projektové dokumentace společnosti [Anonymizováno] se nejedná o „parazitování“ na díle žalobce či o jeho „komolení“, jak tvrdí žalobce, hlavní společné body studie a projektové dokumentace (studie) společnosti [Anonymizováno] jsou hmotové a urbanistické řešení stavby. Oba tyto prvky ale nejsou jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti žalobce. Tři ze šesti základních prvků, které mají být „jedinečnými prvky“ studie a přispívají k charakteru studie jako architektonického díla, nejsou jedinečnými výsledkem tvůrčí činnosti žalobce. Zbylé tři prvky (dispoziční řešení, půdní vestavba a fasáda) jsou buď technicky předurčeny zadáním objednatele (žalovaného) a jeho požadavky na zkapacitnění školy (dispoziční řešení, půdní vestavba), nebo nemohou samy o sobě povznést studii jako celek na úroveň architektonického díla ve smyslu AZ (fasáda a její členění). Pokud žalovaný použil v dalších fázích projekčních prací novou studii společnosti [Anonymizováno], práva žalobce neporušil.

11. Žalovaný doplnil, že pokud se jedná o užití autorského díla, pak se jedná o užití, které nesnižuje žádným způsobem jeho hodnotu, neboť žalovaný, resp. zhotovitel projektové dokumentace, musel parametry stavby přizpůsobit jednak změněnému dotačnímu titulu a zejména je uvést do souladu s finančními možnostmi žalovaného, platnými právními předpisy řešícími požární bezpečnost, bezbariérovost (což je i podmínka získání dotace), hygienu vč. dostatečného větrání a osvětlení prostor, apod., to vše studie žalobce opomíjela, resp. vůbec neřešila.

12. Žalovaný uvedl, že studie žalobce měla vady, což se zjistilo až v rámci fáze projektové dokumentace, kdy navíc studie žalobce nesplňovala podmínky nové dotační výzvy, kdy následně již nešlo o zkapacitnění nýbrž toliko o realizaci odborných učeben. Studie společnosti [Anonymizováno] z října 2022 posloužila jako základ pro zpracování další dokumentace pro získání stavebního povolení a realizaci stavby „[adresa]“. Studie byla rovněž předložena jako součást dokumentace k žádosti o poskytnutí dotace. Jedná se o studii odlišnou od návrhu žalobce na „[adresa]“: Jedná se o originální autorské dílo [tituly před jménem] [jméno FO] vytvořené pro společnost [Anonymizováno] na základě objednávky žalovaného. Poprvé byla studie společnosti [Anonymizováno] použita 5. 10. 2022, když na jejím vyhotovení pracovala od 23. 8. 2022, kdy byla uzavřena smlouva o dílo se společností [Anonymizováno]. Dne 5. 10. 2022 [tituly před jménem] [jméno FO] zaslal žalovanému e-mailem pracovní verzi předmětné dokumentace. Je pravdou, že veřejná zakázka vypsána nebyla, důvodem bylo časové hledisko, obec by přišla o 70 000 000 Kč dotaci. Nová studie byla zastupitelům prezentována, a to v říjnu 2022, věděli o ní. Potvrdil, že v dalších fázích projektové dokumentace je studie žalobce i nadále zmiňována, neboť byla zahrnuta v původních podkladech pro veřejnou zakázku, byť použita nebyla.

13. Soud provedl dokazování následujícími listinami (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.):

- ze studie společnosti [právnická osoba]. soud zjistil, že se jedná o studii zadání stavby 10/2022, jako autor je uvedena [Anonymizováno], obsahuje nákresy a vizualizace budoucí přístavby školy, ze studie nevyplývá, že by byla vytvořena na základě studie žalobce, resp. žalobce není nikde uveden;

- z kopie e-mailu ze dne 10. 10. 2022 soud zjistil, že z e-mailové adresy [e-mail] byla na e-mailové adresy [e-mail]; [e-mail]; [e-mail] a [e-mail] zaslána příloha s názvem [adresa], podepsán je [tituly před jménem] [jméno FO];

- z printscreenu obrazovky soud zjistil, že soubor s názvem 221005_ZS [adresa] – STUDIE 2022 09 byl vytvořen 5. 10. 2022, jedná se o soubor PDF s 25 stranami, v pozadí je vidět, že se jedná o vlastnosti souboru ZŠ [adresa], VÝSTAVBA ODBORNÝCH UČEBEN studie zadání stavby 09/2022 společnosti [Anonymizováno];

- svědek [tituly před jménem] [jméno FO] ve své výpovědi uvedl, že je autorizovaný inženýr v oboru územní stavby. Je členem České komory autorizovaných inženýrů a techniků a jako takový má oprávnění autorizovat stavební dokumentace, které pak jsou relevantní pro správní řízení, jako je stavební řízení, územní řízení. Stavba je v současné době realizována na základě dokumentace pro stavební povolení. Dokumentaci zhotovila společnost [Anonymizováno], svědek v dokumentaci má funkci tzv. zodpovědného projektanta, který dokumentaci autorizuje. Když se [Anonymizováno] ucházela o zakázku, než získala smlouvu s investorem, s žalovaným, tak se seznámila v rámci zadávacího řízení s tím, že součástí zadávací dokumentace byla studie žalobce a pomocí této přílohy si dokázala představit, o jaký objem stavebních prací se jedná, a tak taky nacenila nabídku. [Anonymizováno] studii zpracovává vždy, je pravidlo ateliéru, to znamená, že v každém případě u každého projektu zpracovává vlastní studii, a to z toho důvodu, aby si s investorem, s dodavatelem vykomunikovala a opravdu najisto postavila jeho zadání stavby. Studie se dá zahrnout do procesu, který se občas i nazývá předprojektová příprava, ale není žádným orgánem vyžadována jako podklad pro rozhodnutí správního orgánu. V daném případě to nebylo tak, že by si prostě najednou vzpomněla, že použije studii vlastní. Po uzavření smlouvy se podrobně seznámila se studií žalobce a na počátku předpokládala, že z ní bude vycházet, nicméně shledala, že pro samotné zadání investora, které měla souběžně s touto studií, je nevyhovující, protože tomu zadání neodpovídá a stejně tak neodpovídá požárně bezpečnostním předpisům a neodpovídá ani obecním požadavkům na veškeré dotační tituly. Například neměla vyřešenou bezbariérovost, čili byla navržena tak, že neumožňovala bezbariérový přístup do všech prostor školy a řadu dalších věcí, ukázala se nepoužitelnou a z tohoto důvodu, protože byla tlačena i časem, jelikož žalovaný potřeboval stihnout požádat o dotaci, navrhla, že zpracuje studii vlastní, která zohlední jak zadání stavby ze strany investora, tak bude v souladu s požadavky bezbariérovosti, bude v souladu s požárně bezpečnostním řešením, bude v souladu i s prosvětlením a dalšími předpisy, což se pak prokázalo v dalších stupních, že studie ateliéru [Anonymizováno] splňovala. Autorem studie ateliéru [Anonymizováno] je přímo svědek, tedy k ní má svá vlastní autorská práva, tuto studii navrhl a tato studie byla investorem schválená jako podklad pro další stupně dokumentace. [Anonymizováno] vždy vycházela ze zadání investora, to, že studie neplnila ani zákonné požadavky na stavby, vyplynulo z rozboru, který dala investorovi k dispozici a ten nemohl nechat pokračovat ve zpracovávání dokumentace, neboť tato by pak nebyla schválena, nebylo by vydáno stavební povolení, tedy [Anonymizováno] musela pracovat tak, aby (obzvláště svědek jako autorizovaná osoba) ten výsledek vedl k za prvé vydání stavebního povolení, za druhé realizace stavby. S klienty je to někdy složité a někdy se musí do nich vpravit, a to zadání z nich „vytáhnout“, zformulovat a pak ho prokreslit do studie, aby věděla, že opravdu projektuje správné věci, jde o proces, který se absolvuje prakticky u každého projektu a je to složité, klient zpravidla neumí si sednout za stůl a přesně požadavky sepsat. [Anonymizováno] má smlouvu o dílo, a to, že si formuluje zadání stavby, je jeden ze standardních principů její práce. Byla uzavřena smlouva o dílo, dalším krokem byla analýza, pak formulace zadání stavby a pak se dělá studie. Co se týče objemu prací, věděla, o co se jedná, že se nebude jednat o rodinný dům ale o školní budovu, ten objem byl dán studií žalobce a podle toho se odhadla a nacenila zakázka. Zadáním výběrového řízení byla samotná výzva a studie žalobce. Při analýze studie žalobce bylo zjištěno, že nevyhovuje, že se musí udělat studie nová, protože by stavba nebyla v souladu s předpisy a nebyla by ani v souladu s dotačním titulem, ale ani v souladu s tím, jak město samo upravilo zadání. Uvedl, že nová studie je naprosto odlišná, není ani vysoce shodná, svědek je jejím autorem, studie žalobce použít nešla. Uvedl, že např. při vstupu do školy bylo prvním zadáním bylo centrální schodiště prodloužit, udělat ten krásný komunikační prostor až do čtvrtého nadzemí. Ve studii žalobce nic takového není. Jedná se o autorský přínos svědka, který považuje za naprosto elementární, nutný a správný. Dále vytvořil multifunkční prostor, který komunikuje s vnitroblokem, je tam krásná multifunkční hala, která se dá použít v létě, dá se v létě otevřít. Nic takového v původní studii nebylo. Úplně odlišně bylo vyřešeno i umístění výtahu z důvodu bezbariérovosti stavby, což v původní studii řešeno nebylo, tam byl výtah jenom v přístavbě a křídlo, které teď není přístupné, se vůbec neřešilo.

14. Soud další návrhy účastníků na provedení dokazování zamítl, neboť skutkový stav ohledně skutečnosti, že žalovaný není ve věci pasivně legitimován byl bezpečně zjištěn jak z nesporných tvrzení, tak z provedeného dokazování, viz odůvodnění níže. Bylo nadbytečné provádět dokazování ke zjišťování, zda byla autorská práva žalobce dotčena či nikoli (porovnávání studií, znalecký posudek) a zda měl být žalobci umožněn autorskoprávní dohled. Soud neprováděl ani důkazy k jednotlivým fázím stavebního řízení, neboť to, že žalobce byl uváděn v podkladech, nebylo sporné.

15. K námitkám žalobce obsaženým v písemném podání reagujícím na svědeckou výpověď [tituly před jménem] [jméno FO], kdy dle žalobce svědek měl záměrně vypovídat nepravdu, či některé okolnosti zatajovat, soud uvádí, že nemá důvod o pravdivosti svědecké výpovědi pochybovat, když svědek vypovídal souvisle bez vnitřních rozporů, jeho výpověď byla plynulá a odpovědi na otázky byly přímé bez váhání. Svědek byl zároveň před svým výslechem soudem poučen o trestněprávní odpovědnosti v případě podání křivé výpovědi.

16. Na základě shora provedených důkazů soud zjistil následující skutkový a právní stav:

17. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon, dále jen „AZ“), předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen „dílo“). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.

18. Podle § 11 zákona odst. 3 AZ má autor právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil.

19. Mezi osobnostní práva autora patří právo na nedotknutelnost díla. To znamená, že bez svolení autora nemůže nikdo jakkoli zasahovat do díla, změnit je nebo zpracovat, ale zřejmě také zařadit do souboru a spojit s jiným dílem. Uživatel díla pak za žádných okolností nesmí snižovat hodnotu díla, a to ani jde-li o oprávněné užívání. To znamená, že ani oprávněný uživatel nesmí dílo užívat dehonestujícím způsobem, nesmí docházet k jeho znetvoření, zkomolení a podobně. Ke kontrole slouží institut autorského dohledu, který musí strpět uživatel. Na tomto dohledu nelze trvat jen ve výjimečných případech, kdy strpění dohledu nelze po uživateli spravedlivě požadovat. Výjimečnost takové situace může spočívat v povaze díla, jeho užití nebo v osobě oprávněného uživatele. (viz CHALOUPKOVÁ, Helena, HOLÝ, Petr. § 11 [Osobnostní práva]. In: CHALOUPKOVÁ, Helena, HOLÝ, Petr. Autorský zákon. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 35, marg. č. 6–7.)

20. Okruh pasivně legitimovaných osob spočívá v: a) rušitelích autorského práva, b) ohrozitelích autorského práva, c) jiných osobách autorským zákonem stanovených, pokud jde o domáhání se poskytnutí informace od nich, d) poskytovatelích služby, kterou využívají třetí osoby k porušování či ohrožování autorského práva (prostředníci zásahu), e) osobách povinných k zaplacení náhradní autorské odměny. Jedná se o osoby, kterým na základě jejich jednání vzniká buď zvláštní deliktní autorskoprávní závazek v důsledku ohrožení či porušení absolutního autorského práva, nebo s tím související obecný soukromoprávní deliktní (kvazideliktní) závazek, popř. též osoby, jež se v deliktním postavení sice nenacházejí, nicméně jím svědčí některá zvláštní autorskoprávní povinnost ex lege. Vzhledem k objektivní povaze autorskoprávního deliktu je v praxi nutné v konkrétním případě zkoumat zejména prvek příčinné souvislosti (kauzální nexus) mezi zákonem reprobovaným jednáním a vzniklým či hrozícím zásahem do autorského práva. Za rušitele autorského práva je nutné považovat osobu, která svým jednáním na vlastní odpovědnost naplní znaky skutkové podstaty reprobovaného jednání podle autorského zákona. Zpravidla jde o osobu neoprávněného uživatele díla, tj. osobu, která dílo sama užila anebo se tak stalo prostřednictvím někoho jiného, jehož jednání se této osobě deliktně přičítá. Rušitelem v tomto smyslu tedy není bez dalšího osoba povinná k platbě náhradní (dodatkové) autorské odměny podle § 24, 25 či 25a, a to ani tehdy, má-li na této povinnosti (splatný) dluh. Již z povahy věci se zde nejedná o osoby užívající dílo způsobem spadajícím do rozsahu výlučných majetkových autorských práv (resp. zde o to v poměrech nároku na zaplacení náhradní autorské odměny nejde) a proto vůči nim ani nelze úspěšně uplatňovat deliktní nároky dle komentovaného ustanovení (s výjimkou nároku informačního v důsledku jejich specifického obchodního postavení). V jejich případě jde pouze o splnění povinnosti zaplatit dluh (srov. též přiměřeně SDEU C-435/12). Autorskoprávní delikt může spočívat i v jednání ohrožovacím, které má stejné zákonné důsledky jako porušení práva. Tento výklad se opírá o obecný soukromoprávní princip ochrany práva, který se týká nejen ochrany práva před jeho porušením, ale i před jeho ohrožením. Ohrozitelem je pak osoba, která svým jednáním způsobuje nebezpečí porušení autorského práva. Může se jednat o osobu totožnou s rušitelem práva či nemusí. V případě autorskoprávního ohrožovacího deliktu je však vždy zásadní nalezení příčinné souvislosti (kauzálního vztahu) mezi jednáním žalovaného (popř. jinou právně kvalifikovanou skutečností) a eventuálním porušením autorského práva. Příčinná souvislost musí být bezpečně prokázána, nestačí jen pouhá pravděpodobnost. Pokud osoba postupovala vzhledem k okolnostem tak, že svým počínáním nezavdala příčinu k eventuálnímu porušení autorského práva, autorskoprávního ohrožovacího deliktu se nedopouští (byť zde případě může existovat časová, osobní či věcná souvislost). Z tohoto důvodu znaky autorskoprávního ohrožovacího deliktu zpravidla bez dalšího nenajdeme např. u pouhého objednatele ze smlouvy o dílo, jejímž předmětem je vytvoření původního autorského díla, kdy při jejímž plnění zhotovitel zasáhne do autorského práva třetí osoby. (viz TELEC, Ivo, TŮMA, Pavel. § 40 [Prostředky přímé ochrany práva autorského]. In: TELEC, Ivo, TŮMA, Pavel. Autorský zákon. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 509–510, marg. č. 14.)

21. Osobou pasivně věcně legitimovanou ve sporu o odstranění následků zásahu do autorského práva je zásadně původce takového zásahu, tj. rušitel autorského práva. Za rušitele autorského práva je nutné považovat osobu, která svým jednáním na vlastní odpovědnost naplní znaky skutkové podstaty reprobovaného jednání podle autorského zákona. Zpravidla jde o osobu neoprávněného uživatele díla, tj. osobu, která dílo sama užila, anebo se tak stalo prostřednictvím někoho jiného, jehož jednání se této osobě deliktně přičítá [srov. Telec, I., Tůma, P. § 40 (Prostředky přímé ochrany práva autorského). In Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 509 a 510]. Jde-li o ochranu osobnostních práv autorských, je rušitelem osoba, která, ač jí může svědčit právo dílo užít, poruší některé z práv uvedených v § 11 odst. 1 až 3 autorského zákona. Tak tomu bude například tehdy, užívá-li sice dílo na základě smluvní či zákonné licence, avšak konkrétním jednáním (zejména úpravou či jinou změnou díla) zasáhne do autorova práva na nedotknutelnost díla, popř. takovým jednáním sníží hodnotu díla. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2021, sp. zn. 27 Cdo 1079/2020)

22. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žalobce (autorizovaný architekt) pro žalovaného vypracoval k zadání žalovaného studii, jejímž předmětem byla přístavba [adresa]. Rovněž nebylo sporu o tom, že pro vypracování projektové dokumentace, pro kterou měla být podkladem studie žalobce, nezbytné pro získání stavebního povolení a k realizaci následné přístavby [adresa] bylo vyhlášeno výběrové řízení, které vyhrála společnost [Anonymizováno]. Rovně nebylo mezi účastníky sporu o tom, že v různých fázích projektové dokumentace bylo i nadále odkazováno na studii žalobce. Rovněž nebylo sporu o tom, že projekt je již realizován, a to na základě projektové dokumentace, která obsahuje novou studii (nové sporované prvky ve výstavbě).

23. Sporným mezi účastníky zůstalo, zdali podkladem projektové dokumentace je studie žalobce nebo studie vytvořená společností [Anonymizováno], o které žalobce tvrdil, že byla pouze vytvořena účelově pro potřeby tohoto řízení, a to nevhodnou úpravou snižující hodnotu jeho studie.

24. Na základě provedeného dokazování bylo prokázáno, že projektová dokumentace pro přístavbu [adresa] byla vytvořena společností [Anonymizováno], přičemž jejím podkladem byla studie vytvořená společností [Anonymizováno], konkrétně svědkem [tituly před jménem] [jméno FO]. Tato skutečnost vyplynula jak z listinných důkazů (e-mail ze dne 10. 10. 2022, tak zejména ze samotného tvrzení žalovaného, a především ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], který se ke studii hlásí jako její autor). Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] vypracoval novou studii, a to poté, co [Anonymizováno] vyhrála výběrové řízení a žalovanému sdělila, že původní studie žalobce neodpovídá předpisům a dotačním požadavkům. Na základě projektové dokumentace vypracované na základě nové studie [tituly před jménem] [jméno FO] dochází k realizaci projektu přístavby [adresa].

25. Obecně platí, že architektonická studie může požívat autorskoprávní ochrany, a to za předpokladu, že architektonická studie je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřena v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Není pochyb, že původní podkladovou studii z roku 2020 vytvořil žalobce a že tato je vyjádřena v objektivně vnímatelné podobě.

26. Žalobce tvrdí, že jeho studie je autorským dílem ve smyslu AZ, neboť je jedinečným výsledkem jeho tvůrčí činnosti, tedy na ni dopadá autorskoprávní ochrana, přičemž toto jeho autorské dílo je podkladem projektové dokumentace ve zkomolené podobě. V průběhu řízení bylo prokázáno, že žalobce fakticky brojí proti studii [tituly před jménem] [jméno FO], resp. postupu, který zvolila společnost [Anonymizováno] jako zhotovitel a nikoli žalovaný. Nová studie vypracovaná [tituly před jménem] [jméno FO] vznikla z iniciativy společnosti [Anonymizováno], nikoli z iniciativy žalovaného. Žalovaný coby laik v daném oboru nemohl a ani nemusel poznat či mít alespoň podezření, že studie společnosti [Anonymizováno] by potencionálně mohla zasahovat do autorských práv žalobce a ani nemohl rozpoznat, zdali skutečně studii žalobce lze použít či nikoli.

27. Žalovaný měl důvodně za to, že studie vypracovaná společností [Anonymizováno] a následně použitá jako podklad pro projektovou dokumentaci, je v pořádku nejen ve vztahu ke stavebnímu řízení, ale i po autorskoprávní stránce, pro jednotlivé fáze stavebního řízení použil služeb odborníka, tedy společnosti [Anonymizováno].

28. Jestliže projektová dokumentace měla být původně vytvořena na základě studie žalobce, o čemž není sporu a společnost [Anonymizováno] však použila jiné podklady pro projektovou dokumentaci a následnou výstavbu, je zřejmé, že žalovaný, co se týče případné autorskoprávní odpovědnosti, odpovědný není.

29. Není neobvyklé, že jednotlivé fáze projektu zpracovává více odborníků, tj. jako v tomto případě, kdy architektonickou studii vypracoval jeden odborník a vypracování projektové dokumentace bylo zadáno (na základě veřejné soutěže) jinému odborníkovi. Každý další odborník je však povinen respektovat autorská práva svého předchůdce. Jestliže odborník, který vypracovává následnou dokumentaci, zasáhne do autorských práv svého předchůdce, je za takový zásah odpovědný.

30. Soud, aniž by předjímal, zda autorská práva žalobce byla či nebyla porušena, dospěl k závěru, že pokud práva žalobce byla porušena, pak nebyla porušena žalovaným ale společností [Anonymizováno], která je původcem případného zásahu, když z vlastní iniciativy a vlastním jednáním vypracovala novou studii, na základě které byla vyhotovena projektová dokumentace a zároveň která má dle tvrzení žalobce být jeho studií ve zkomolené podobě.

31. Závěrem soud uvádí, že žalobce podáním ze dne 19. 2. 2025 navrhl změnu petitu žaloby z důvodu, že žaloba byla podána v době, kdy realizace projetu nebyla zahájena, přičemž dle informací žalobce realizace již probíhá a vše směřuje k dostavbě před rozhodnutím soudu, změněný petit žaloby by tak měl znít:

32. I. Žalovaný je povinen zdržet se (i) realizace stavby dle projektové dokumentace zhotovitele [právnická osoba]., IČO [IČO], pro stavbu „[adresa]“ ve stupni DUR+DSP ve verzi s datací 10/2022, (ii) realizace stavby dle projektové dokumentace zhotovitele [právnická osoba]., IČO [IČO], pro stavbu „[adresa]“ ve stupni DUR+DSP ve verzi s datací 02/2023 a (iii) realizace stavby dle projektové dokumentace zhotovitele [právnická osoba]., IČO [IČO], „[adresa]“ ve stupni DPS ve verzi s datací 8/2023; anebo v případě, že ke dni vydání rozhodnutí již došlo k dokončení realizace stavby dle projektové dokumentace zhotovitele [Anonymizováno] ve sporné verzi: Žalovaný je povinen do 6 měsíců od právní moci rozsudku provést stavební změny realizované stavby tak, aby byla provedena v souladu s architektonickým návrhem dle studie žalobce „[adresa]“ ve verzi z ledna 2020, a to tak, aby zejména: 1) hmotové, osové a prostorové uspořádání dostavby vložené mezi křídla hlavní části původní budovy školy bylo vůči těmto křídlům osově souměrné a zarovnané s hranou obou křídel; 2) byl dodržen původně navrhovaný odstup dostavby od hlavní části původní stavby a byl tak dodržen původní rozsah prosvětlovacího prostoru; 3) byla dodržena původně navrhovaná dispozice učeben a schodišť, stejně jako řešení kapacitního navýšení šaten a gastroprovozu škody; 4) bylo dodrženo původní řešení nového vstupu do budovy školy, včetně výtahu a bezbariérového vstupu pro handicapované; 5) bylo dodrženo původně navrhované řešení vnějších fasád, včetně řešení pláště, rastru oken, materiálového řešení přístaveb, tzv. zelené střechy a terasy na dostavbě; a 6) aby bylo dodrženo původně navrhované řešení okolí škody (tedy v souladu s návrhem žalobce z r. 2016); a je povinen umožnit žalobci výkon práva na autorský dohled při s tím spojených projekčních a stavebně-realizačních pracích.

33. II. Žalovaný je povinen umožnit žalobci výkon práva na autorský dohled ve smyslu § 11 odst. 3 AZ při veškerých projekčních a realizačních pracích směřujících k realizaci stavby dle studie žalobce „[adresa]“ z ledna 2020;

34. III. Žalovaný je povinen uveřejnit v nejbližším po právní moci rozhodnutí následujícím vydání radničního periodika žalovaného „[Anonymizováno]“ a dále do 5 dní od právní moci rozhodnutí i na webových stránkách žalovaného [Anonymizováno] v sekci „Aktuálně“ a ponechat na této adrese po následujících alespoň 60 dní uveřejněnou omluvu tohoto znění: „[adresa] při stavební realizaci přestavby a dostavby ZŠ [adresa] dle architektonického návrhu [Jméno žalobce] užilo jeho architektonické dílo způsobem, který snižuje jeho hodnotu a zároveň mu ani neumožnilo výkon jeho zákonného práva na autorský dohled při projekčních pracích a při stavební realizaci, čímž zasáhlo do jeho práv. Za způsobenou újmu se tímto omlouváme. [adresa]“

35. IV. Žalovaný je povinen do 5 dní od právní moci rozhodnutí zaplatit žalobci jako odčinění nemajetkové újmy v penězích částku ve výši 300 000 Kč.

36. Podle § 95 odst. 1 věta první o. s. ř. žalobce může za řízení se souhlasem soudu měnit návrh na zahájení řízení. Soud změnu návrhu nepřipustil, a to s ohledem na výše uvedené závěry, pro které byla žaloba jako celek zamítnuta, neboť i kdyby soud změnu návrhu připustil, i tak by žaloba byla soudem zamítnuta, proto soud rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

37. S ohledem na výše uvedené závěry co do pasivní legitimace žalovaného se soud dalšími tvrzními účastníků řízení (zejména otázkou, zda architektonická studie žalobce z roku 2020 naplňuje znaky tvůrčí činnosti žalobce a zda k zásahu do případných autorských práv žalobce došlo či nikoli) nezabýval a žalobu v celém rozsahu zamítl.

38. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 26 600 Kč. Tyto náklady se sestávají z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená § 7 odst. 5 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“), z tarifní hodnoty 35 000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. d) AT za úkony učiněné do 31. 12. 2024 a z tarifní hodnoty 65 000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. d) AT za úkony učiněné po 1. 1. 2025, a to za 2 úkony právní služby po 2 500 Kč, tj. 5 000 Kč – 1 úkon převzetí a příprava zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) AT, 1 úkon za podání ve věci samé ze dne 1. 4. 2024 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, dále za 5 úkonů právní služby po 3 700 Kč, tj. 18 500 Kč - 2 úkony za podání ve věci samé ze dne 19. 3. 2025 a 13. 5. 2025 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, 5 úkonů za účast na jednání dne 19. 2. 2025 přesahující dvě hodiny ale nepřesahující čtyři hodiny a účast na jednání dne 29. 4. 2025, 28. 5. 2025 a 25. 6. 2025 nepřesahující dvě hodiny dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT, dále 2x režijní paušál po 300 Kč, tj. 600 Kč podle § 13 odst. 4 AT ve znění účinném do 31. 12. 2024 a 5x režijní paušál po 450 Kč, tj. 2 250 Kč podle § 13 odst. 4 AT ve znění účinném od 1. 1. 2025.