o nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu

1. Žalobce se návrhem doručeným soudu dne 17. 9. 2024 domáhá nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrálního pracoviště [adresa] (dále jen „správní orgán“), ze dne 2. 8. 2024, č. j. [Anonymizováno], jímž bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu na vklad změny zástavního práva k nemovitostem P: [Anonymizováno] k.ú. [adresa], P: St. [Anonymizováno] k.ú. [adresa] v katastrálním území [adresa] na základě návrhu na vklad ze dne 3. 4. 2024, potvrzení o zaplacení nejvyššího podání vydražitelem ze dne 27. 12. 2022, usnesení soudu o prohlášení konkursu Okresný súd Banská Bystrica [právnická osoba] Identifikačné číslo: [hodnota] ([Anonymizováno]) ze dne 26. 4. 2019, procesní plné moci ze dne 16. 5. 2023, žádosti, ohlášení (průvodní dopis) ze dne 31. 5. 2024, sdělení účastníka [Anonymizováno] ze dne 10. 11. 2023, notářského zápisu o nabytí ve veřejné dražbě N [Anonymizováno], Nz-[č. účtu].

2. Žalobu odůvodnil tím, že se jakožto účastník ve vkladovém řízení vedeném správním orgánem domáhal změny zápisu zástavního věřitele ve vztahu k zástavnímu právu k nemovitostem ve svůj prospěch. Vklad zástavního práva k nemovitostem do katastru nemovitostí byl povolen rozhodnutím správního orgánu pod sp. zn. [Anonymizováno] (dále jen „zástavní právo“). Zástavní právo slouží k zajištění peněžité pohledávky (dále jen „pohledávka“), která byla sepsána do konkursní podstaty úpadce [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen „úpadce“). Vlastníkem pohledávky byl úpadce včetně jejího zajištění. Pohledávka je zajištěná zástavním právem k nemovitostem. Usnesením Okresného súdu Banská Bystrica č. k. [Anonymizováno], ze dne 7. 5. 2019, které nabylo právní moci dne 15. 5. 2019, byl prohlášen konkurz na majetek úpadce. Konkursní (insolvenční) řízení bylo vůči úpadci zahájeno a vedeno v souladu s jeho sídlem na území Slovenské republiky a řídí se tak právním řádem Slovenské republiky. Správce v souladu s právním řádem Slovenské republiky zpeněžil výše uvedenou pohledávku včetně jejího zajištění v podobě zástavního práva k nemovitostem formou dražby konané dne 19. 12. 2022. Žalobce se v rámci výše uvedené dražby stal vydražitelem pohledávky včetně jejího zajištění v podobě zástavního práva k nemovitostem, a to ke dni udělení příklepu, tj. ke dni 19. 12. 2022. S ohledem na uplynutí zákonem stanovených lhůt v současné době není možné vlastnické právo žalobce jakožto vydražitele k pohledávce nabyté v dražbě zpochybnit.

3. Žalobce doložil správnímu orgánu deklarovanou změnu zástavního práva k nemovitostem, jež nastala na základě právní skutečnosti – udělení příklepu v dobrovolné dražbě provedené k rámci konkursního řízení nezávisle na zápisu do katastru nemovitostí, a to výše uvedenými listinami jakožto listinami, které potvrzují proběhnuvší změnu v osobě zástavního věřitele a na jejichž základě lze do katastru nemovitostí tuto změnu zapsat.

4. Žalobce poukázal na to, že v případě dražby se jedná o tzv. originární způsob nabytí vlastnického práva, kdy na rozdíl od smluvního převodu nabyvatel (vydražitel) neodvozuje své vlastnické právo od vztahu k předchozímu vlastníkovi (zástavnímu věřiteli). Výše uvedené potvrzuje mj. i ustanovení § 27 odst. 1 zákona č. 527/2002 Z.z., zákon o dobrovoľných dražbách a o doplnení zákona Slovenskej národnej rady č. 323/1992 Zb. o notároch a notárskej činnosti (Notársky poriadok) v znení neskorších predpisov (dále jen „ZDD“), které upravuje nabytí vlastnického nebo jiného práva v dražbě takto: „Ak uhradil vydražiteľ cenu dosiahnutú vydražením v ustanovenej lehote, prechádza na neho vlastnícke právo alebo iné právo k predmetu dražby udelením príklepu;…“. Přestože je z hlediska účinků zpeněžení majetku v dražbě relevantní právní řád Slovenské republiky, česká právní úprava a příslušná judikatura vychází z obdobných závěrů jako slovenská právní úprava. Co do originárního nabytí vlastnického práva žalobce odkázal na rozhodnut Nejvyšší soud České republiky sp. zn. 22 Cdo 3775/2014, ze dne 20. 9. 2016 a rozsudek ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 21 Cdo 1770/2011. Žalobce jakožto vydražitel tudíž neodvozuje své vlastnické právo k pohledávce včetně jejího zajištění v podobě zástavního práva k nemovitostem od předchozího vlastníka pohledávky (původního zástavního věřitele) ani od osoby aktuálně zapsané v katastru nemovitostí jako zástavní věřitel zástavního práva k nemovitostem (účastníka 1)). S přechodem pohledávky přešlo na žalobce, jakožto vydražitele, také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně zástavního práva k nemovitostem. V rozporu se skutečným stavem je nicméně dosud ve vztahu k nemovitostem v katastru nemovitostí zapsán jakožto zástavní věřitel nadále účastník 1) (původní vlastník pohledávky), ačkoliv skutečným vlastníkem pohledávky a zástavním věřitelem oprávněným z titulu zástavního práva k nemovitostem je již žalobce.

5. Žalobce s ohledem na výše uvedené skutečnosti navrhl, aby správní orgán vyhověl podanému návrhu na vklad změny zástavního práva k nemovitostem do katastru nemovitostí a uvedl tak stav zápisu v katastru nemovitostí do souladu se skutečným stavem vyplývajícím z výše uvedených skutečností, což katastrální úřad napadeným rozhodnutím zamítl. V důsledku toho byl žalobce dotčen na svých právech zástavního věřitele a účastníka vkladového řízení.

6. Žalobce rozhodnutí správního orgánu vytýká, že pokud správní orgán v odůvodnění napadeného rozhodnutí s odkazem na § 13 katastrálního zákona namítá, že v návrhu na vklad „není jako účastník uvedena společnost, u které dochází ke změně v osobě zástavního věřitele“, považuje žalobce tuto námitku za nedůvodnou, když účastníkem vkladového řízení byl právě žalobce – navrhovatel, jakožto originární nabyvatel zástavního práva a žalovaný jakožto původní zástavní věřitel, který sice zástavní právo k nemovitostem pozbyl, nicméně doposud mu svědčí stav zápisu zástavního práva k nemovitostem v katastru nemovitostí. Žalobce rovněž nesouhlasí s tím, že by notářský zápis dokládající nabytí předmětné pohledávky zajištěné zástavním právem k dotčeným nemovitostem žalobcem nesplňoval náležitosti vkladové listiny s odkazem na § 8 katastrálního zákona ve spojení s čl. 11 odst. 1 nařízení EU o insolvenčních řízeních. Odkaz katastrálního úřadu na citovaný článek 11 nařízení EU o insolvenčních řízeních, není přiléhavý, neboť v projednávané věci nejde o nabytí vlastnického či užívacího práva k nemovitostem (předmětem řízení je změna v osobě zástavního věřitele, kdy žalobce nabyl pohledávku zajištěnou zástavním právem k nemovitosti a nikoliv samotnou nemovitost) a navíc z důvodů uvedených výše se nejednalo o smluvní (derivativní) nabytí práva, nýbrž originární přechod práva formou dražby provedené v rámci insolvenčního řízení. Předložený notářský zápis představuje kvalifikovanou formu listiny, je dostatečně určitý, splňuje všechny náležitosti veřejné listiny a je řádně podepsán a opatřen razítkem příslušného notářského úřadu. Bez ohledu na obsah vkladové listiny je z výše uvedených skutečností zřejmé, že zástavní právo k dotčeným nemovitostem svědčí v současné době žalobci, když uvedené zajištění přechází na nabyvatele společně s pohledávkou bez ohledu na to, zda je toto zajištění výslovně specifikováno ve smlouvě či veřejné listině dokládající převod či přechod vlastnického práva k zajištěné pohledávce.

7. Účastník 1) se k žalobě vyjádřil tak, že předně namítal, že usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. KSBR 45 INS 4030/2024-A-35 byl zjištěn úpadek účastníka 1) a z toho důvodu by řízení mělo být přerušeno, když pohledávky, které byly doplněny do soupisu všeobecné podstaty společnosti [právnická osoba]. „v konkurze“, resp. pohledávky, které byly předmětem dražby, jsou účastníkem 1) vidovány jako součást jeho majetku.

8. Účastník 1) dále uvedl, že v současnosti je žalobcem tvrzený přechod vlastnického práva k pohledávkám předmětem trestního řízení, trestní oznámení podal účastník 1), který je přesvědčen, že pohledávky byly do soupisu všeobecné podstaty úpadce [Anonymizováno] doplněny protiprávně, když [Anonymizováno] nebyla jejich vlastníkem. Dne 30. 12. 2021 došlo k doplnění soupisu všeobecné podstaty úpadce [Anonymizováno], kdy byl správcem doplněn soubor 210 pohledávek za různými právnickými nebo fyzickými osobami. Dne 7. 11. 2022 byl založen žalobce a dne 19. 12. 2022 došlo k uskutečnění dražby, které se účastnil jediný účastník dražby, a to žalobce, který pohledávky vydražil za zlomek jejich hodnoty. Tedy úpadce [Anonymizováno] v součinnosti se správcem do soupisu všeobecné podstaty zapsali soubor pohledávek, který náležel a náleží do majetku účastníka 1) a tento následně za nápadně vymykajících se podmínek prodali žalobci, coby jedinému účastníku dražby. Žalobce následně takto nabyté pohledávky začal se značným časovým odstupem vymáhat po dlužnících, přičemž o žádném ze souboru uvedených úkonů, jimiž mělo dojít k faktickému vyvedení souboru pohledávek z majetku účastníka 1), účastníka 1) nikdo neinformoval. Nemohlo tak dojít k přechodu vlastnického práva k pohledávkám ze společnosti [Anonymizováno] na žalobce ve veřejné dražbě, když společnost [Anonymizováno] nikdy nebyla vlastníkem těchto pohledávek. Výklad práva a zákona, který by směřoval k tomu, že by vlastnické právo k pohledávkám platně nabyl žalobce by byl v rozporu se základními zásadami, na nichž stojí české i slovenské soukromé právo. Proto je nutné takový výklad razantně odmítnout. Vlastnické právo požívá právní ochranu poskytnutou základními ustanoveními a normami nejvyšší právní síly slovenského i českého právního řádu. Jakožto jeden ze základních pilířů soukromého práva požívá výsostného postavení, které nemůže být zásadně ohroženo aplikací nebo výkladem méně významných právních norem a pravidel.

9. Účastník 1) připustil, že sice zákon o konkurze a reštrukturalizácii umožňuje v rámci konkurzního řízení nabytí vlastnictví od nevlastníka, avšak v případě, že nabyvatel věděl nebo musel vědět, že subjekt, v jehož podstatě je konkrétní věc zapsaná, nebyl jeho vlastníkem, není ustanovením uvedené zákona chráněn a vlastnické právo k takové věci nenabude. Dle účastníka 1) byl žalobce pravděpodobně účelově založen necelé dva měsíce před konáním dražby, byl právně zastoupen advokátní kanceláří [právnická osoba], resp. advokátem [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] Žalobce si musel být plně vědom, že soubor pohledávek pochází z obchodní činnosti účastníka 1), jelikož tato informace přímo plyne z obsahu notářského zápisu. Současně musel být žalobce upozorněn svým právním zástupcem na skutečnost, že žalobce z povahy své právní formy není způsobilý k převádění, postupování nebo jinému zcizování celých částí úvěrového portfolia, resp. k postupování úvěrových smluv. To plyne z ustanovení § 1 odst. 5 písm. a) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících, dle kterého je družstevní záložna oprávněna vykonávat pouze činnosti stanovené tímto zákonem, a to v rozsahu uděleného povolení.

10. Za daných okolností, spočívajících ve velmi neobvyklé nominální výši předmětných pohledávek lze po každém účastníku dražby spravedlivě požadovat, aby si důsledně ověřil vlastnické právo společnosti [Anonymizováno] k takovým pohledávkám. Tím spíše to lze požadovat od právně zastoupené zahraniční společnosti, která zřejmě jedná jako profesionál. Kdyby si přitom žalobce náležitě ověřil nabývací tituly, nemohl by dospět k jinému závěru, než že vlastnické právo společnosti [Anonymizováno] je přinejmenším velmi nejasné a rizikové. V takovém případě by nutně musel přistoupit k oslovení účastníka 1), aby si ověřil platnost převodu pohledávek. Tímto postupem by zjistil, že účastníka 1) žádné postoupení ani jiné zcizení dražených pohledávek neeviduje. Účastník 1) má za to, že jsou tyto pohledávky v jeho výlučném vlastnictví, a tedy že společnost [Anonymizováno] jejich vlastníkem není. Jestliže žalobce nenabyl vlastnické právo k draženým pohledávkám, nemohlo na něj v žádném případě přejít ani zástavní právo, které je předmětem tohoto řízení.

11. Účastník 1) ke vkladovým listinám uvedl, že vkladová listina (notářský zápis), která je veřejnou listinou, nesplňuje v daném případě náležitosti listiny pro zápis do katastru nemovitostí, a to podle § 8 katastrálního zákona, který uvádí, jakým způsobem musí být nemovitosti v listinách, které jsou podkladem pro zápis práv do katastru nemovitostí, označeny, a to ve spojení s ustanovením § 24 odst. 2 písm. b) zákona o dobrovoľných dražbách, který stanoví, co by měl notářský zápis obsahovat. Notářský zápis by měl, kromě jiného, obsahovat, cit.: „V zápisnici o vykonaní dražby dražobník uvedie označenie predmetu dražby a jeho príslušenstva, práv a záväzkov na predmete dražby viaznucich a s ním spojených, stavu, v akom sa predmet dražby nachádza, a odhad jeho ceny.“ Je zcela zásadní zdůraznit skutečnost, že obsahem notářského zápisu není žádné, natož přesné a náležité označení práv, která jsou spojena s pohledávkami, ani nemovité věci, které jsou objektem zajištění příslušnými zástavními právy k pohledávkám. Takové vymezení přitom neplyne ani z dokumentu nazvaného jako prohlášení o změně osoby zástavního věřitele vydražením pohledávky ze dne 31. 5. 2024. Kromě toho je nutné zdůraznit, že ani kdyby z tohoto dokumentu náležité označení plynulo, neměla by tato skutečnost vliv na nemožnost provést vklad. Tento dokument totiž v žádném případě nepředstavuje právní podklad pro jakoukoliv změnu práv nebo povinností. Daný dokument nezakládá, nemění ani neruší jakákoliv práva nebo povinnosti a jako takový nemůže představovat listinu, na jejímž základě má být zapsáno právo do katastru nemovitostí ve smyslu ustanovení § 15 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona. Uvedené bylo potvrzeno celou řadou rozhodnutí ze strany katastrálních úřadů, když žalobce v rámci celé České republiky zahájil devatenáct řízení o vkladu změny v osobě zástavního věřitele z účastníka 1) na žalobce s tím, že ve dvanácti řízeních byl ze shora uvedeného důvodu návrh žalobce bez dalšího zamítnut, v šesti řízeních došlo k přerušení řízení do doby ukončení všech předcházejících řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí a v jednom případě byl žalobce vyzván k zaplacení správního poplatku.

12. Účastník 2) byl usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2024, č. j. 76 C 26/2024-64 informován o možnosti vyjádřit se ve věci samé, účastník 2) si však zásilky nepřebírá, tyto se soudu vrací, účastníku 2) tak je doručováno vyvěšením na úřední desce soudu.

13. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. 76 C 23/2024-23 byl správní orgán v souladu s § 250c odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vyzván, zda bude v řízení uplatňovat procesní práva, tento se v dané lhůtě vyjádřil podáním ze dne 31. 10. 2024 tak, že procesní práva uplatňovat bude, k žalobě se nevyjádřil.

14. Z listin, jež jsou součástí soudního a správního spisu a byly provedeny k důkazu, soud zjistil (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.) že:

- notářský zápis NZ [č. účtu], N [Anonymizováno] byl sepsán dne 19. 12. 2022 notářkou [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], předmětem notářského zápisu je osvědčení o vykonání dobrovolné dražby. Předmětem dražby jsou finanční pohledávky zapsané do všeobecné podstaty úpadce [Anonymizováno]. Na straně 19 notářského zápisu je výslovně uvedeno, že licitátor uvedl, že na předmětu dražby nejsou evidována žádná zástavní práva, notářský zápis neobsahuje žádné údaje o tom, že by pohledávky byly jakkoli zajištěny. Vydražitelem těchto pohledávek je žalobce;

- oznámení o dražbě zn. [Anonymizováno] ze dne 14. 11. 2022 obsahuje informace o konání dražby dne 19. 12. 2022, obsahuje označení předmětu dražby, kdy předmětem dražby jsou finanční pohledávky pohledávky zapsané do všeobecné podstaty úpadce [Anonymizováno]. Za označením předmětu dražby je kolonka: označení a popis práv a závazků váznoucích na předmětu dražby, kde je uvedeno, že na předmětu dražby nejsou evidována žádná zástavní práva, oznámení neobsahuje žádné údaje o tom, že by pohledávky byly jakkoli zajištěny;

- návrh na vklad práva do katastru nemovitostí došel správnímu orgánu dne 5. 6. 2024, předmětem je návrh na zápis změny zástavního věřitele ve prospěch žalobce k: zástavní právo smluvení, zajištění pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru č. [hodnota], ve výši 40 000 000 Kč a zajištění veškerých budoucích pohledávek, které vzniknou ode dne uzavření smlouvy o úvěru do 31. 5. 2036 a další pohledávky dle článku II. odst. B) a C), číslo řízení na základě kterého právo vzniklo je [Anonymizováno].Změna zástavního věřitele se týká pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. [hodnota], oba pozemky v katastrálním území [adresa]. K návrhu na vklad byly přiloženy listiny, a to korporátní set žalobce, průvodní vysvětlení, plná moc, notářský zápis ze dne 19. 12. 2022 a potvrzení o doplacení ze dne 27. 12. 2022;

- rozhodnutím katastrálního úřadu ze dne 2. 8. 2024 byl zamítnut návrh na vklad změny zástavního práva k nemovitostem, a to z důvodu, že předložená vkladová listina nesplňuje požadavky kladené katastrálním zákonem, když nemovitosti, kterých se návrh na vklad týká, v ní uvedeny nejsou. Předložená vkladová listina dále nesplňuje požadavek týkající se osvědčení existence nebo neexistence práva, jež má být vkladem zapsáno;

- vyrozumění o změně v osobě zástavního věřitele adresované správnímu orgánu žalobcem obsahuje informace, že žalobce v rámci konkurzního řízení úpadce [Anonymizováno] nabyl peněžitou pohledávku, která byla sepsána do konkurzní podstaty úpadce [Anonymizováno], kdy tuto vydražil, a to včetně jejího zajištění v podobě zástavního práva k nemovitostem, a to ke dni udělení příklepu, tj. ke dni 19. 12. 2022, což vyplývá mimo jiné z notářského zápisu a potvrzení o zaplacení ceny dosažené vydražením. Žalobce rovněž poukázal na to, že zástavní právo k nemovitostem zapsané v katastru nemovitostí přešlo na žalobce nezávisle na stavu aktuálního zápisu takového zajištění v katastru nemovitostí. V rozporu se skutečným stavem je nicméně dosud ve vztahu k nemovitostem v katastru nemovitostí zapsán jakožto zástavní věřitel nadále účastník 1) (původní vlastník pohledávky), ačkoliv skutečným vlastníkem pohledávky a zástavním věřitelem oprávněným z titulu zástavního práva k nemovitostem je již žalobce, proto požádal, aby Katastrální úřad vyhověl podanému návrhu na vklad změny zástavního práva k nemovitostem do katastru nemovitostí a uvedl tak stav zápisu v katastru nemovitostí do souladu se skutečným stavem vyplývajícím z žalobcem uvedených skutečností.

15. Soud zamítl návrhy žalobce na provedení dokazování výpisem z rejstříku žalobce (rovněž navrhl i účastník 1)), neboť tento neobsahuje žádné pro toto řízení relevantní údaje, nadto jej účastníci předložili soudu v anglickém jazyce bez předkladu do českého jazyka. Dále soud zamítl návrhy žalobce na provedení dokazování usnesením Okresného súdu Banská Bystrica č. k. [právnická osoba], usnesením Okresného súdu Banská Bystrica č. k. [právnická osoba], soupis konkursní podstaty úpadce, neboť okolnosti konkursního řízení úpadce [Anonymizováno] nejsou pro posouzení otázky splnění podmínek pro zápis změny zástavního práva do katastru nemovitostí relevantní. Totéž platí pro potvrzení o zaplacení ceny dosáhnuté vydražením ze dne 27. 12. 2022. Dále soud zamítl návrh účastníka 1) na provedení dokazování úředním záznamem o podání vysvětlení ze dne 13. 3. 2024, neboť okolnosti nabytí pohledávky vydražené žalobcem nejsou předmětem tohoto řízení.

16. Na základě shora provedených důkazů soud zjistil následující skutkový a právní stav:

17. Podle § 244 odst. 1 o. s. ř. rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen "správní orgán") podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení.

18. Podle § 245 o. s. ř. není-li v této části uvedeno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části první až čtvrté tohoto zákona.

19. Podle § 246 odst. 1 o. s. ř. k návrhu je oprávněn ten, kdo tvrdí, že byl dotčen na svých právech rozhodnutím správního orgánu, kterým byla jeho práva nebo povinnosti založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta. Tento návrh se nazývá žalobou.

20. Podle § 247 odst. 1 o. s. ř. žaloba musí být podána ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí správního orgánu. Zmeškání této lhůty nelze prominout.

21. Podle § 250a odst. 1 o. s. ř. účastníky řízení jsou žalobce a ti, kdo byli účastníky v řízení před správním orgánem.

22. Podle § 250e odst. 2 věta první o. s. ř. soud může vzít za svá též skutková zjištění správního orgánu.

23. Podle § 18 odst. 5 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“), není proti rozhodnutí o zamítnutí vkladu přípustný žádný opravný prostředek, přezkumné řízení ani obnova řízení; přípustná je žaloba podle ustanovení občanského soudního řádu o řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, která musí být podána ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

24. Soud předně dospěl k závěru, že žaloba je podána osobou oprávněnou, včas a je přípustná, takže nejsou splněny podmínky pro její odmítnutí. S ohledem na uvedené soud přistoupil k meritu žaloby, přitom vyšel z dále uvedených východisek.

25. Dále soud k námitce účastníka 1) ohledně přerušení řízení ze zákona z důvodu prohlášeného konkursu na majetek účastníka 1) uvádí, že sice podle § 263 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen „IZ“), není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, přerušují se soudní a rozhodčí řízení, která se týkají majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, jejichž účastníkem je dlužník, prohlášením konkursu. Avšak podle § 266 odst. 1 písm. f) IZ se prohlášením konkursu ze soudních a rozhodčích řízení nepřerušují řízení ve věcech veřejných rejstříků podle zvláštního právního předpisu. Podle odst. 4 tohoto ustanovení úpravou podle odstavců 1 až 3 nejsou dotčena ustanovení § 140a až § 140e a podle § 140d odst. 2 písm. b) IZ se rozhodnutím o úpadku z jiných řízení podle odstavce 1 nepřerušují zejména řízení ve věcech vkladu práva k nemovitostem. Tedy řízení týkající se vkladu práva do katastru nemovitostí podle části páté o. s. ř. není zákonným přerušením z důvodu prohlášení konkursu dotčeno a takové řízení se nepřerušuje. Totéž platí i ve vztahu k účastníku 2), na jehož majetek je dle insolvenčního rejstříku rovněž prohlášen konkurs.

26. Podle § 15 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona je přílohou návrhu na zahájení vkladového řízení listina, na jejímž základě má být zapsáno právo do katastru (dále jen „vkladová listina“).

27. Povinnou přílohou návrhu na povolení vkladu je především vkladová listina. Ta musí být k návrhu na vklad předložena ve všech případech. Obsah této listiny musí odůvodňovat navrhovaný vklad. To znamená, že na základě takové listiny se zakládá, mění nebo ruší právo zapisované do katastru nebo že tato listina vznik, změnu, zánik nebo promlčení takového práva potvrzuje nebo osvědčuje. Tyto skutečnosti musí vyplývat přímo z obsahu vkladové listiny. Ke vkladu tedy nepostačí předkládat katastrálnímu úřadu důkazy, z nichž lze vznik, změnu, zánik nebo promlčení práva při splnění dalších podmínek nepřímo dovodit. Vkladové řízení v tomto směru nelze zaměňovat s nalézacím řízením, tak jak je vedeno soudy podle občanského soudního řádu, kde soudu jsou předkládány pouze důkazy o skutečnostech, s nimiž zákon vznik, změnu, zánik nebo promlčení práva spojuje. Vkladové řízení je řízení, v němž je posuzována listina, která zapisované právo přímo zakládá, mění nebo ruší nebo dokládá, že zapisované právo již bylo zjištěno nebo učiněno nesporným. (viz BAUDYŠ, Petr. § 15 [Přílohy návrhu na vklad]. In: BAUDYŠ, Petr. Katastrální zákon. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 61.)

28. Podle § 8 písm. a) katastrálního zákona v listinách pro zápis práv do katastru musí být nemovitosti označeny údaji katastru, a to pozemek parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, a v případě, že jsou v katastrálním území pozemky vedeny ve dvou číselných řadách a jde o stavební parcelu, též údajem o této skutečnosti, jinak se má za to, že jde o pozemkovou parcelu.

29. Podle § 17 odst. 2 katastrálního zákona platí, že pokud je vkladová listina veřejnou listinou, katastrální úřad zkoumá, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; odstavec 1 písm. g) se použije obdobně.

30. Podle § 17 odst. 5 katastrálního zákona skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 přezkoumává katastrální úřad na základě listin předložených účastníky, popřípadě soudem nebo soudním exekutorem ke vkladovému řízení, dosavadních zápisů v katastru a na základě údajů ze základních registrů, z agendového informačního systému evidence obyvatel a z agendového informačního systému cizinců a dále na základě dalších informací poskytnutých vlastníkem nemovitosti a dalšími účastníky vkladového řízení poté, co obdrží od katastrálního úřadu informaci podle § 16 odst. 1. Tyto skutečnosti katastrální úřad zkoumá podle stavu, jaký tu byl v okamžiku podání návrhu na vklad.

31. V řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, podle části páté občanského soudního řádu nejde o přezkum správnosti rozhodnutí a jeho procesního postupu, ale o nové projednání a meritorní rozhodnutí věci, o níž podle zákona dříve rozhodl tento správní orgán. Projednání téhož sporu nebo jiné právní věci, o níž bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem, soudem v občanském soudním řízení nepředstavuje způsob přezkoumání správnosti (zákonnosti) rozhodnutí správního orgánu obdobný správnímu soudnictví nebo rozhodování vycházející z bezvýslednosti řízení před správním orgánem. Podstata projednání a rozhodnutí stejné věci v občanském soudním řízení spočívá v tom, že se účastníku řízení před správním orgánem, který vyčerpal v řízení před správním orgánem řádné opravné prostředky a který není spokojen s konečným rozhodnutím správního orgánu, umožňuje, aby - bez ohledu na překážku věci pravomocně rozsouzené vytvořenou rozhodnutím správního orgánu - požadoval nové projednání sporu nebo jiné právní věci u soudu a také nové rozhodnutí ve věci, dospěje-li soud k jiným závěrům, než správní orgán. Nové projednání věci soudem tak navazuje na řízení před správním orgánem, aniž by bylo jeho výsledky vázáno, a zaručuje, že spor nebo jiná právní věc budou - v takovém rozsahu, v jakém o nich bylo před správním orgánem skončeno řízení - soudem definitivně uzavřeny a že nemohou být vráceny správnímu orgánu k dalšímu projednání a rozhodnutí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1607/2013, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2015, sp. zn. 21 Cdo 3207/2014, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2016, sp. zn. 21 Cdo 5046/2014).

32. Je-li činností soudu v řízení podle části páté občanského soudního řádu nové projednání téže věci soukromoprávní povahy, která (již) byla předmětem řízení před správním orgánem, vyplývá z toho mimo jiné, že soud se v tomto řízení věcí (z pohledu hmotného práva) zabývá v takovém rozsahu, v němž k tomu byl oprávněn (a povinen) správní orgán; bere proto v úvahu právě a jen ta hmotněprávní kritéria, která měl a mohl vzít v úvahu také správní orgán. Soud zde totiž "na místě správního orgánu" rozhoduje, znovu, ve vymezeném rozsahu (srov. § 250f o. s. ř.), o téže věci. Také proto se v ustanovení § 250b odst. 3 o. s. ř. předepisuje, že předmětem rozhodování soudu musí být (příp. ve vymezeném rozsahu) to, co (již) bylo předmětem rozhodování správního orgánu.

33. Uvedené mimo jiné znamená, že soud, který na základě podané žaloby v řízení podle části páté občanského soudního řádu projednává a rozhoduje věc vkladu práva do katastru nemovitostí, v níž byl rozhodnutím katastrálního úřadu návrh na vklad zamítnut, se může (protože projednává a rozhoduje znovu právě takový návrh) věcí zabývat jen v rámci těch zákonných hmotněprávních limitů, jež jsou stanoveny pro rozhodnutí o takové věci samotnému katastrálnímu úřadu. V opačném případě by totiž takové řízení nebylo novým projednáním téže věci soukromoprávní povahy soudem, ale - při možnosti "vnesení" do soudního řízení "poprvé" nových hmotněprávních kritérií - stalo by se řízením nalézacím sporným ve smyslu části třetí občanského soudního řádu. Soudní řízení podle části třetí a podle části páté občanského soudního řádu je třeba důsledně odlišovat; každé má jiný charakter a řízení podle části páté občanského soudního řádu také předpokládá, že je tu primárně založena ve věci soukromoprávní povahy pravomoc jiného orgánu, nežli civilního soudu (§ 7 odst. 1, 2 o. s. ř.) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2011 sp. zn. 21 Cdo 3546/2010).

34. Soud je tak i v této věci vázán zákonnými hmotněprávními limity přezkumu návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí k nemovitostem - pozemku parc. č. St. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [hodnota], oba pozemky v katastrálním území [adresa]. Úkolem zdejšího soudu v nynějším řízení (stejně jako úkolem Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] v řízení vedeném pod sp. zn. [Anonymizováno]) je pouze posouzení toho, zda žalobcem předložené listiny jsou dostatečným podkladem ve smyslu katastrálního zákona pro zápis změny oprávněného ze zástavního práva ve prospěch žalobce k uvedeným pozemkům.

35. Správní řízení o povolení vkladu věcného práva do katastru nemovitostí je charakteristické tím, že návrh na vklad je posuzován pouze na základě přezkoumávání přiložených listin, a to co do skutečností a důvodů v katastrálním zákoně výslovně uvedených, tedy v případě žalobcem předložených listin (notářského zápisu) v rozsahu podle § 17 odst. 2 katastrálního zákona.

36. Katastrální zákon jasně stanovuje minimální požadavky na formu a především na obsah vkladových listin, v daném případě vkladové listiny musí osvědčovat, že na žalobce spolu s vydraženou pohledávkou přešlo rovněž zástavní právo k nemovitostem, jež by vydraženou pohledávku měly zajišťovat. Žalobcem předložený notářský zápis coby vkladová listina a ani jiné žalobcem předložené listiny neobsahují jedinou zmínku o tom, že by pohledávka vydražená žalobcem měla být jakkoli zajištěná, neobsahují jakoukoli zmínku o nemovitostech, k nimž se žalobce domáhá změny co do osoby zástavního věřitele. Katastrální úřad coby evidenční orgán není v rámci vkladového řízení oprávněn zkoumat, zda se zakládají na pravdě tvrzení žalobce, že pohledávka, kterou v rámci konkursního řízení vydražil, je jakkoli zajištěna, když takové tvrzení žalobce z jím předložených listin nevyplývá, natož aby toto tvrzení žalobce předložené listiny osvědčovaly, přičemž nelze vklad do katastru nemovitostí povolit jen na základě tvrzení žalobce.

37. Totéž platí pro řízení podle části páté o. s. ř., tj. pro toto řízení, kdy soudu nepřísluší zabývat se hmotněprávními otázkami namítanými jak žalobcem, tak účastníkem 1) co do oprávněnosti zápisu vydražených pohledávek do všeobecné podstaty úpadce [Anonymizováno], resp. zda žalobce pohledávky řádně vydražil nebo ne (zda vlastnické právo k pohledávkám nabyl či nikoli), stejně tak soudu v rámci tohoto řízení nepřísluší zkoumat, zda vydražené pohledávky jsou nebo nejsou zajištěny, když jejich zajištění z vkladové listiny (ani dalších listin) nevyplývá, a zda oprávnění ze zajištění žalobce nabyl spolu s vydraženou pohledávkou, resp. zda se zástavní právo v katastru nemovitostí zapsané opravdu vztahuje k vydraženým pohledávkám nebo zda se vztahuje k jiným. Soud se tak tvrzeními účastníků řízení ohledně nabytí vlastnického práva k pohledávce ani existence zástavního práva (zda je pohledávka zajištěna nebo není) nezabýval, když v rámci tohoto řízení k tomu není oprávněn.

38. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto v souladu s ustanovením § 250i o. s. ř. svým rozsudkem návrh v celém rozsahu zamítl.

39. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal účastníku 1), který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 14 362,70 Kč. Vyčíslení náhrady nákladů řízení žalobce vzal soud v potaz. Tyto náklady se sestávají z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená § 7 odst. 5 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“), z tarifní hodnoty 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. d) AT za úkony učiněné do 31. 12. 2024, tj. za 2 úkony právní služby po 3 100 Kč, tj. 6 200 Kč – 1 úkon převzetí a příprava zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) AT a 1 úkon za podání ve věci samé ze dne 27. 12. 2024 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT, dále z tarifní hodnoty 88 000 Kč dle § 9 odst. 5 AT za úkony učiněné od 1. 1. 2025, tj. za 1 úkon právní služby po 4 620 Kč, tj. 4 620 Kč – za účast na jednání dne 21. 5. 2025 nepřesahující dvě hodiny dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT, dále 2x režijní paušál po 300 Kč, tj. 600 Kč podle § 13 odst. 4 AT ve znění účinném do 31. 12. 2024, 1x režijní paušál po 450 Kč, tj. 450 Kč podle § 13 odst. 4 AT ve znění účinném od 1. 1. 2025 a DPH ve výši 21 %, tj. 2 492,70 Kč.