o zaplacení 15 000 000 Kč,

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 12. 12. 2019 domáhal proti žalované zaplacení 15 000 000 Kč jakožto části doplatku kupní ceny za EBITDA dle smlouvy o koupi akcií z 1. 7. 2015 (dále také jen„ Smlouva“), jejímž předmětem byl převod 100 % akcií [právnická osoba] [právnická osoba] – [právnická osoba] (dále také jen„ Společnost“). Žalobce tvrdil, že s ohledem na výši EBITDA 2016 stanovenou dle čl. 4 Smlouvy mu vznikl nárok na doplatek kupní ceny za EBITDA ve výši 70 000 000 Kč dle čl. 3 (b) odst. (vi) Smlouvy a nikoliv ve výši pouze 55 000 000 Kč dle čl. 3 (b) odst. (iii) Smlouvy. Žalovaná dle něho výši EBITDA 2016 stanovila nesprávně na částku 46 012 000 Kč, když ve výpočtu za sjednané období od 1. 7. 2015 do 30. 6. 2016 nezohlednila nárok Společnosti na vykázaný nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty za dlužníkem [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) ve výši 4 442 902 Kč a dále také splacení půjčky [právnická osoba] s.r.o. ve výši 13 070 630 Kč, v důsledku čehož měla být dle žalobce EBITDA 2016 vyšší o 17 513 532 Kč, neboť z pravidel pro stanovení EBITDA 2016 v čl. 4 Smlouvy„ nevyplývá, že by jako součást EBITDA byly vyloučeny položky tvorby a rozpouštění rezerv a tvorba a čerpání opravných položek“. Dle žalobce tak měla EBITDA 2016 činit 63 525 532 Kč. Žalobce dále uvedl, že 30. 12. 2016 byl uzavřen Dodatek č. 2 ke Smlouvě (dále také jen„ Dodatek č. 2“), dle něhož částka odpovídající doplatku kupní ceny za EBITDA měla být vyplacena nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne podpisu tohoto dodatku.

2. V průběhu řízení žalobce dále žalobce uvedl, že za mimořádné náklady v položce B definice EBITDA 2016 je třeba považovat mimořádné náklady, tak jak byly definovány v § 36 vyhlášky č. 500/2002 Sb. účinné do 31. 12. 2015 provádějící zákon účetnictví. Dle něho se mělo jednat pouze o náklady z mimořádných příčin, jako např. náklady vyplývající ze změn ve způsobu oceňování nebo způsobené živelní pohromou. O takový náklad z mimořádných příčin nejde při tvorbě a zúčtování opravných položek k pohledávce z titulu půjčky z roku 2011, která byla vytvořena k 31. 12. 2014 na příkaz žalované a která byla zúčtována v roce 2016. Společnost totiž měla běžně pohledávky po splatnosti a to i z titulu půjček, které poskytla zákazníkům k profinancování zboží, které u ní skladovali. V kontextu fungování Společnosti se jednalo o operace běžné, nikterak mimořádné a zúčtování opravných položek k pohledávce (navíc vytvořené na příkaz žalované) tak ničím mimořádným nebylo. Dále žalobce uvedl, že je třeba přihlédnout k tomu, že příkaz k vytvoření opravných položek dala žalovaná z toho důvodu, že nevěřila, že dojde k inkasu těchto částek a když je inkasovala, odmítla je ve výpočtu EBITDA 2016 zohlednit.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, kdy předně namítla promlčení žalobou uplatněného práva s odůvodněním, že právo nebylo uplatněno v tříleté promlčecí lhůtě, která začala běžet dne 1. 11. 2016, tedy v den následující po dni, kdy žalobci byl uhrazen doplatek kupní ceny za EBITDA a kdy se tudíž žalobce dověděl, či se dovědět měl a mohl, že mu nebyla uhrazena (dle jeho názoru) správná výše tohoto doplatku. K vlastnímu nároku pak uvedla, že oba účastníci byli seznámeni s významem a obsahem pojmu EBITDA 2016, když Smlouva byla mezi žalobcem zastoupeným [titul] [jméno] [příjmení] mladším (dále také jen„ [titul] [příjmení – zástupce žalobce při sjednávání smlouvy]“) a žalovanou detailně vyjednávána téměř po dobu jednoho roku. Kupní cena byla sjednána tak, že byla tvořena (i) základní kupní cenou (tj. pevně stanovenou kupní cenou sníženou o částku zádržných uvedených ve Smlouvě) a (ii) doplatkem kupní ceny (který zahrnuje doplatek kupní ceny za EBITDA a doplatek kupní ceny za prodej nevyužitého pozemku. Smlouva dále podrobně upravila slevy z kupní ceny a dle zvláštní zádržná. Veškeré záležitosti, které by mohly mít nějaký vliv na kupní cenu tak byly zástupci stran důkladně projednány a ve Smlouvě detailně upraveny. Ve Společnosti byl též žalovanou proveden v rámci vyjednávání o Smlouvě finanční a právní audit, v jehož rámci byla identifikována řada účetních, právních a obchodních nesrovnalostí, které vedly žalovanou k pochybnostem o schopnosti Společnosti generovat stabilní zisky v příštích letech. Žalovaná proto nabídla nižší kupní cenu za 100 % akcií Společnosti, než jaká byla nabízena původně, a současně nabídla žalobci k této základní kupní ceně navíc možnost získání doplatku kupní ceny, který byl vázán na udržení schopnosti Společnosti generovat i v budoucích letech dobré výsledky hospodaření, které se budou promítat do ekonomického ukazatele EBITDA. Dle žalované EBITDA 2016 definovaná ve Smlouvě představuje EBITDA s normalizací, jež má za cíl (i) vyloučit z ukazatele ty položky nákladů a výnosů, které obvykle normalizovaná EBITDA neobsahuje, ale jsou zahrnuty v provozním výsledku hospodaření, (ii) zahrnout do ukazatele ty položky nákladů a výnosů, které obvykle normalizovaná EBITDA obsahuje, ale nejsou zahrnuty v provozním výsledku hospodaření a (iii) upravit ukazatel o vliv mimořádných nákladů neprovozního charakteru vzniklých po změně vlastnictví akcií Společnosti. Sporná vratka DPH pak na takto definovaný ukazatel neměla vliv, když nárok na ni byl zaúčtován tak, že způsobil vznik výnosu, který zvýšil výsledek hospodaření Společnosti a tím i EBIT Společnosti, jež je první položkou vzorce pro výpočet ukazatele EBITDA 2016. Nicméně vzhledem k tomu, že Společnost měla pochybnosti, zda jí bude vratka DPH správcem daně vrácena, vytvořila k uvedené účetní položce v souladu s principem opatrnosti rezervu na vratku DPH, která výsledek hospodaření Společnosti snížila a tím i hodnotu EBIT dle Smlouvy. Tento postup se ukázal jako správný, když teprve v roce 2019 byla část vratky DPH společnosti vyplacena. Konečně na ukazatel EBITDA 2016 nemělo vliv ani splacení půjčky [právnická osoba] [dodatek právní formy] a odpovídající rozpuštění opravné položky, když půjčka byla finančním nástrojem.

4. Soud učinil na podkladě provedených důkazů a shodných tvrzení účastníků tato skutková zjištění.

5. Ze Smlouvy a z Dodatku č. 2 vyplývá a mezi účastníky též bylo nesporné, že mezi nimi byla uzavřena Smlouva spolu s Dodatkem č. 2, kterou žalobce jako Prodávající převedl žalované jako Kupující 100 % akcií Společnosti za Kupní cenu sjednanou ve Smlouvě. Při vedení Společnosti a při sjednávání Smlouvy se aktivně angažoval syn žalobce [titul] [jméno] [příjmení – zástupce žalobce při sjednávání smlouvy] mladší a z transakce mu v rámci jeho rodiny mohou plynout určité výhody (viz čl. C Smlouvy). Kupní cena byla definována jako Základní kupní cena a případný Doplatek Kupní ceny (viz čl. 1 Smlouvy). Základní kupní cena činila 213 309 279 Kč a mohla být zvýšena o Doplatky Kupní ceny za podmínek stanovených Smlouvou (viz čl. 3 a 3.2 Smlouvy). Dále mohla být Kupní cena snížena o Slevy z kupní ceny (viz čl. 3 Smlouvy). Základní kupní cena snížená o Základní zádržné a Zvláštní zádržná, tedy 193 688 279 Kč měla být uhrazena v termínech a postupem dle čl. 5 Smlouvy (viz čl. 3 (a) Smlouvy). Nárok na Doplatek Kupní ceny za EBITDA měl vzniknout Prodávajícímu ve výši a za podmínek stanovených v č.l. 3 (b) Smlouvy, kdy rozhodující byla výše EBIDA 2016 určená dle č.l. 4 Smlouvy (viz čl. 3 (b), čl. 4 a čl. 1 Smlouvy). Hodnota EBITDA 2016 měla být určena za účetní období roku od 1. 7. 2015 do 30. 6. 2016 na základě Účetní závěrky 2016 (definované v odstavci 1.1. Smlouvy jako auditovaná účetní závěrka Společnosti za hospodářský rok od 1. července 2015 do 30. června 2016) dle vzorce EBITDA 2016 = (EBIT + M) + O + A + B – C – D, kde EBIT je provozní výsledek hospodaření, O jsou odpisy, A jsou jakékoliv výnosy, které obvykle normalizovaná EBITDA zahrnuje a nejsou zahrnuty v provozním výsledku hospodaření (např. kurzové zisky z provozní činnosti), B jsou jakékoliv mimořádné náklady, které jsou obvykle z normalizované EBITDY vylučovány a jsou zahrnuty v provozním výsledku hospodaření (např. mimořádné odměny jednatele společnosti), C jsou jakékoliv náklady, které obvykle normalizovaná EBITDA zahrnuje a nejsou zahrnuty v provozním výsledku hospodaření (např. kurzové ztráty z provozní činnosti nebo zpětné bonusy zákazníkům), D jsou jakékoliv mimořádné výnosy, které jsou obvykle z normalizované EBITDY vylučovány a jsou zahrnuty v provozním výsledku hospodaření (např. výnosy z prodeje majetku) a M jsou mimořádné výdaje zahrnuté do provozního výsledku hospodaření ve smyslu čl. 4 Smlouvy. Zvláštní zádržné ve výši 4 000 000 Kč bylo sjednáno ke krytí pokut a nákladů řízení hrozících z řízení vedeného před ÚOHS pod sp. zn. ÚOHS- S90/2015/KD a ze souvisejících soudních řízení (viz čl. 1 a 3.4. (f) Smlouvy). Pro případ, že Společnost bude uznána povinnou hradit pokutu a náklady řízení v uvedeném řízení a navazujících soudních řízeních byla sjednána Sleva z Kupní ceny (viz čl. 3 písm. (b) Smlouvy). Sleva z Kupní ceny byla sjednána i pro případ, že pohledávky za společností [právnická osoba] existující ke dni podpisu Smlouvy nebudou uhrazeny do 30. 6. 2016, a to ve výši těchto nezaplacených pohledávek (viz čl. 3 (d) Smlouvy). Smlouva komplexně upravila práva a povinnosti Smluvních stran v souvislosti s Transakcí jako celkem, přičemž současně může být měněna či doplňována pouze písemnou dohodou Smluvních stran s vlastnoručními podpisy Smluvních stran (viz čl. 14 Smlouvy). Žalobce a [titul] [jméno] [příjmení] mladší prohlásili, že se necítí být ve vztahu k žalované slabší stranou ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (viz čl. 14 Smlouvy). Základní podmínky Smlouvy jsou výsledkem jednání Smluvních stran, kdy každá z nich měla příležitost ovlivnit obsah základních podmínek Smlouvy a všechny Smluvní strany byly právně kvalifikovaně zastoupeny (viz čl. 14 Smlouvy).

6. Z výpovědi svědkyně [titul] [jméno] [příjmení] (dále také jen„ [titul] [příjmení]“), ze Smlouvy a z výslechu svědka [titul] [příjmení – zástupce žalobce při sjednávání smlouvy] vyplývá, že jmenovaní jsou sourozenci, žalobce je jejich otcem a v současné době spolupracují v jiné společnosti, kde jsou oba členy představenstva. [titul] [příjmení – zástupce žalobce při sjednávání smlouvy] byl do 30. 6. 2016 předsedou představenstva Společnosti, [titul] [příjmení] byla členkou představenstva Společnosti a od roku 2014 do srpna 2018 byla ke Společnosti v pracovním poměru jako finanční ředitelka.

7. Z výpovědi svědka [titul] [příjmení – zástupce žalobce při sjednávání smlouvy] ve spojení s mailovou komunikací s [titul] [jméno] [příjmení] (zprávy z 8.1.2015, 15.1.2015, 6.2. 2015, 19.2.2015, 17.3.2015) a ve spojení s indikativní nabídkou na odkup Společnosti vyplynulo, že jednání o Smlouvě za otce (žalobce) vedl on, za žalovanou je vedl [titul] [jméno] [příjmení] (dále také jen„ [titul] [příjmení – zástupce žalované při sjednávání smlouvy]“). Jednání probíhala od konce léta 2014. Kupní cena měla rámcově vycházet z rozdílu násobku EBITDY a čistého dluhu Společnosti.

8. Z mailové komunikace [titul] [příjmení – zástupce žalobce při sjednávání smlouvy] a [titul] [příjmení – zástupce žalované při sjednávání smlouvy] (zprávy z 6.2.2015 a 17.3.2015) vyplývá, že v průběhu jednání vznikly pochybnosti o skutečné hodnotě Společnosti a proto došlo k rozdělení nabízené ceny na nižší pevnou část a motivační složku vázanou na výsledek EBITDA v rámci účetního roku žalované.

9. Z výpovědi svědka [titul] [příjmení – zástupce žalobce při sjednávání smlouvy] vyplynulo, že žádné ujednání ve Smlouvě nepovažoval za neurčité; se žalovanou projednával, co znamená ukazatel EBITDA 2016 definovaný ve Smlouvě, přitom s ním nebylo jednáno v tom smyslu, že by se při určení mimořádných nákladů ve smyslu definice EBITDA 2016 mělo postupovat dle vyhlášky č. 500/2002 Sb.

10. Soud neuvěřil výpovědi [titul] [příjmení – zástupce žalobce při sjednávání smlouvy], pokud uváděl, že mu bylo ze strany žalované sdělováno, že tvorba a rozpouštění opravných položek k pohledávkám z půjček a vznik pohledávky z titulu opravy DPH stran pohledávek za společností [právnická osoba] bude mít vliv na EBITDA 2016. Svědek totiž nejprve uváděl, že si nepamatuje, že by před uzavřením Smlouvy s kupujícím probírali, jaký je význam ukazatele EBITDA 2016 a jak bude určen doplatek za EBITDU (což je samo o sobě hrubě nevěrohodné s ohledem na význam takového cenového ujednání pro strany jakékoliv podobné transakce), následně uvedl, že si vzpomněl, že probírali, co spadá pod mimořádné náklady v rámci definice EBITDA 2016, nicméně si nepamatuje jak konkrétně (což je opět hrubě nevěrohodné s ohledem na význam tohoto ujednání). Přesto však následně kategoricky uvedl, že jednali o tom, zda na EBITDU 2016 bude mít vliv vznik pohledávky z titulu opravy DPH u pohledávek za společností [právnická osoba] a tvorba a rozpouštění opravných položek k pohledávkám z půjček, a to s tím, že uvedené„ bude součástí EBITDY“, že„ se jim to započítá“, a že„ se to do toho započítá“. Nehledě na to je zde zřejmá majetková motivace svědka k nepravdivé výpovědi o této otázce, když na ní (zdánlivě) může záviset výsledek tohoto sporu, jehož předmětem je plnění ze Smlouvy, přičemž jak svědek ve Smlouvě prohlásil, z této transakce mu v rámci rodiny mohou plynout určité výhody (srov. čl. C Smlouvy). Nato se takové tvrzení svědka příčí významu rozhodných smluvních ujednání a i účelu Smlouvy, jak budou vysvětleny dále v odstavcích 56 a 57.

11. Z výpovědí svědků [titul] [příjmení – zástupce žalobce při sjednávání smlouvy] a [titul] [příjmení – svědkyně] a z mailové komunikace [titul] [příjmení – zástupce žalobce při sjednávání smlouvy] a [titul] [příjmení – zástupce žalované při sjednávání smlouvy] z 15. 1. 2015 z plyne, že Společnost v minulosti poskytovala půjčky svým zákazníkům. [titul] [příjmení – zástupce žalobce při sjednávání smlouvy] takto vzniklé pohledávky označoval jako„ staré věci“ s tím, že některé jsou„ mrtvé“. Výše poskytnutých nesplacených půjček činila k 15. 1. 2015 cca 45,4 mil. Kč.

12. Z výpovědi svědka [titul] [příjmení – zástupce žalobce při sjednávání smlouvy] soud zjistil, že Společnost neměla živnostenské oprávnění k poskytování půjček, když tato část jeho odpovědi na položenou otázku byla okamžitá a spontánní; následná sdělení svědka o tom, že„ si nepamatuje“ vyznívala účelově a nevěrohodně, a to i s ohledem na fakt, že byl předsedou představenstva Společnosti a tudíž musel mít o její činnosti detailní přehled.

13. Z mailové komunikace [titul] [příjmení – zástupce žalobce při sjednávání smlouvy] a [titul] [příjmení – zástupce žalované při sjednávání smlouvy] (zprávy z 8.1.2015, 15.1.2015, 6.2.2015 a 19.2.2015) ve spojení s výpovědí svědkyně [titul] [jméno] [příjmení] a svědka [titul] [příjmení – zástupce žalobce při sjednávání smlouvy] plyne, že součástí podmínek postupu a dokončení transakce vedoucí k uzavření Smlouvy bylo vytvoření opravných položek k pohledávkám Společnosti, včetně pohledávky z půjčky společnosti [právnická osoba], dle metodiky žalované, kdy opravné položky byly v souladu s touto metodikou vytvořeny. Z toho, že opravné položky byly vytvořeny a transakce byla završena uzavřením Smlouvy současně plyne, že Společnost i žalobce zastoupený [titul] [příjmení – zástupce žalobce při sjednávání smlouvy] vytvoření opravných položek akceptovali.

14. Z výpovědi [titul] [příjmení – svědkyně] ve spojení se znaleckým posudkem znalce [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] [číslo] ze dne 21. 5. 2020 (dále také jen„ Znalec“ a„ Znalecký posudek“) a s výslechem Znalce plyne, že opravná položka k pohledávce za společností [právnická osoba] z titulu půjčky byla vytvořena k 31. 12. 2014 ve výši 100 %.

15. Ze zprávy o daňové kontrole Finančního úřadu pro Plzeňský kraj z 12. 4. 2019 plyne, že od 10. 6. 2016 u žalované probíhala daňová kontrola stran DPH za zdaňovací období listopad 2015, kdy předcházel postup k odstranění pochybností (zahájen 25. 1. 2016) v daňovém přiznání k DPH za uvedené zdaňovací období z důvodu vzniku pochybností o správnosti, průkaznosti a úplnosti údajů v něm uvedených. Daňová kontrola trvala nejméně do data uvedené zprávy a v jejím průběhu bylo provedeno rozsáhlé dokazování ohledně faktického uskutečnění zdanitelných plnění deklarovaných na žalovanou předložených opravných daňových dokladech při provedení opravy výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení vystavených pro [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), včetně původních daňových dokladů. Správce daně provedl mimo jiné mezinárodní dožádání, výslechy svědků, místní šetření a množství listinných důkazů. Po takto povedeném šetření správce daně uzavřel, že jsou stále dány pochybnosti o původních zdanitelných plněních spočívajících v dodání masných výrobků od [právnická osoba] Grossfurtner GmbH, neboť nebylo prokázáno, kam bylo předmětné zboží fakticky dodáno a kdo měl tedy právo s ním disponovat. Správce daně proto neuznal opravu výše DPH u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení uplatněnou na základě daňových dokladů vystavených pro společnost [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) s tím, že výše nadměrného odpočtu za zdaňovací období listopad 2015 se změní z původně nárokovaného odpočtu daně ve výši 2 821 322 Kč na odpočet daně ve výši 1 020 872 Kč.

16. Z výpovědi [titul] [příjmení – svědkyně] vyplynulo, že vratka DPH nebyla Společnosti vyplacena ještě ani v březnu 2019.

17. Je notorietou, že v období nejméně od roku 2015 finanční úřady důrazně a aktivně vedly o vratky DPH spory a v řadě případu vratky nebyly daňovým subjektům přiznány.

18. Z Dodatku č. 2 z 30. 12. 2016 ke Smlouvě vyplývá, že s výhradami popsanými v čl. 2 až 2. se Strany dohodly v souladu s čl. 3. písm. b) bod (iii) Smlouvy na vyplacení Doplatku kupní ceny za EBITDA v celkové výši 55 000 000 Kč. Ten měl být dále označován jen jako„ Doplatek Kupní ceny za EBITDA“ (viz čl. 2. Dodatku č. 2). Strany vzaly na vědomí, že pokud by se Výhrady k výpočtu EBITDA prokázaly být oprávněné, mohlo by dojít k odlišnému výpočtu Doplatku kupní ceny za EBITDA (dále jen„ Sporná část doplatku kupní ceny za EBITDA“). Výhrady k výpočtu EBITDA vznesené Prodávajícím byly uvedeny v čl. 2. Dodatku č. 2. Kupující prohlásil, že zásadně nesouhlasí s těmito Výhradami (viz čl. 2. Dodatku č. 2). Vzhledem k tomu, že strany nejsou ve shodě o tom, zda Prodávající má nebo nemá nárok na Spornou část doplatku kupní ceny za EBITDA, se Smluvní strany domluvily na tom, že k této Sporné části doplatku kupní ceny za EBITDA nebude přirůstat zákonný úrok z prodlení (viz čl. 2. Dodatku č. 2). Strany se dohodly na splatnosti Doplatku kupní ceny za EBITDA a Výplaty části Zvláštního zádržného odchylně od Smlouvy ve výši celkem 56 112 036 Kč tak, že částka bude Prodávajícímu vyplacena nejpozději do 10 dnů po podpisu Dodatku č. 2 (viz čl. 6 Dodatku č. 2). Celá uvedená částka ve výši 56 112 036 Kč byla žalobci vyplacena již dne 31. 10. 2016 (viz čl. 6 Dodatku č. 2).

19. Ze Znaleckého posudku a výpovědi Znalce dále vyplynulo, že Společnost k 27. 11. 2015 zaúčtovala vznik pohledávky z titulu opravy DPH u pohledávky za dlužníkem [právnická osoba] v insolvenčním řízení ve výši 4 442 901,25 Kč tak, že na straně Má dáti byly účty pohledávek vůči finančnímu úřadu z DPH na syntetickém účtu 343. Na straně Dal vznikl výnos, který zvýšil výsledek hospodaření a vzhledem k tomu, že výnosový účet 648 002 spadá do provozní části výkazu zisku a ztráty, ovlivnila (zvýšila) tato transakce provozní výsledek hospodaření a tím i výpočet EBIT dle Smlouvy. Dne 30. 11. 2015 pak byla účtována tvorba rezervy na vrácení DPH v částce 4 442 901,25 Kč, a to nejdříve na výnosový účet, což bylo následně opraveno dne 30. 6. 2016, takže rezerva byla zaúčtována předpisem Má dáti 554 10, Dal 459 100, kdy nákladový účet 554 10 spadá rovněž do provozní části výkazu zisku a ztráty a ovlivňuje (snižuje) provozní výsledek hospodaření i výpočet EBIT dle Smlouvy. Dle Znalec neměla být správně účtována rezerva, nýbrž opravná položka, avšak tato okolnost nemá vliv na závěry o působení uvedených operací na provozní výsledek hospodaření. Rezerva, resp. opravná položka byla účtována oprávněně v souladu s principem opatrnosti, když 25. 1. 2016 byl správcem daně zahájen postup k odstranění pochybností, který byl transformován do daňové kontroly zaměřené mimo jiné na provedení opravy výše DPH u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení, která probíhala až do roku 2019. Znalec dále uzavřel, že výnos na účtu 648 002 i náklad na účtu 554 10 spadají do stejné kategorie, buď provozní, nebo finanční, a to s ohledem na jejich těsnou provázanost, kdy tyto položky od sebe nelze oddělit. Položky se proto v každém případě vzájemně vyrovnají a nemají dopad na ukazatel EBITDA 2016.

20. Ze Znaleckého posudku a výpovědi Znalce bylo zjištěno, že Společnost poskytla v roce 2011 půjčku společnosti [právnická osoba] ve výši celkem 14 000 000 Kč, část půjčky ve výši 4 000 000 Kč byla v témže roce splacena. V letech 2011 až 2014 Společnost k půjčce zaúčtovala úroky celkem ve výši 2 211 999,99 Kč. K 31. 12. 2014 zaúčtovala Společnost opravnou položku k pohledávce ve výši 12 228 000 Kč, k čemuž došlo zápisem Má dáti 559 xxx, Dal 391 xxx. V účetním období od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2016 zaúčtovala Společnost úroky k půjčce ve výši 860 712 Kč. V témže účetním období pak Společnost zaúčtovala opravné položky k pohledávce z titulu úroku k půjčce ve výši 798 724 Kč, kdy částka 297 534 Kč byla zaúčtována v období 1-6/ 2015 a částka 501 190 Kč byla zaúčtována v období 7/ 2015 až 4/ 2016. Zaúčtování bylo provedeno zápisem Má dáti 559 xxx, Dal 391 xxx. V květnu a červnu 2016 byla půjčka vč. úroků v celkové výši 13 070 630 splacena v několika splátkách. K 31. 5. 2016 Společnost zúčtovala opravnou položku ve výši 3 956 274 Kč, kdy toto bylo provedeno se záporným znaménkem na účty Má dáti 559 xxx, Dal 391 xxx. K 30. 6. 2016 pak Společnost zúčtovala opravnou položku ve výši 9 070 629,66 Kč, a to shodným způsobem. Provozní výsledek hospodaření a tedy i EBIT dle Smlouvy mohly ovlivnit jen transakce proběhlé v období od 1. 7. 2015 do 30. 6. 2016 a to na nákladových a výnosových účtech zahrnutých do provozní části výkazu zisku a ztráty. Transakce spočívající v poskytnutí půjčky a zaúčtování úroků v období do 30. 6. 2015 nespadají do sledovaného období. Zaúčtování úroku v účetním období od 1 1. 2015 do 30. 6. 2016 ve výši 860 712 Kč náleží do finanční části výkazu zisku a ztráty, a tedy neovlivňuje provozní výsledek hospodaření. Splacení půjčky rovněž neovlivňuje provozní výsledek hospodaření, neboť jde čistě o rozvahovou operaci Provozní výsledek hospodaření a tím EBIT dle Smlouvy ovlivňují transakce na účtu 559 xxx v sledovaném období, když jde o nákladový účet spadající do provozní části výkazu zisku a ztráty. Operace spočívající v zaúčtování opravné položky v období 7/ 2015 až 4/ 2016 ve výši 501 190 Kč představuje náklad, který snížil provozní výsledek hospodaření i EBIT dle Smlouvy. Zúčtování opravných položek k 31. 5. 2016 a 30. 6. 2016 pak představuje záporný náklad, který zvýšil provozní výsledek hospodaření i EBIT dle Smlouvy. Tyto operace jsou neprovozními položkami, jelikož opravná položka se vztahuje k poskytnuté půjčce, tj. finančnímu instrumentu neprovozního charakteru. Pohledávka z titulu půjčky za společností [právnická osoba] měla neprovozní povahu, neboť šlo o úročenou pohledávku ze smlouvy o půjčce, proto spadá do kategorie finanční a nikoliv provozní, kam spadají pohledávky z obchodního styku.

21. Z výpovědi Znalce dále vyplynulo, že rozpuštění opravné položky k pohledávce z půjčky za společností [právnická osoba] představovalo mimořádný výnos, který je z pohledu Společnosti neopakovatelný, nelze čekat v dalších letech shodný výnos. Rozpuštění opravné položky je třeba považovat za mimořádné, když šlo o jednorázovou částku a odpovídající zvýšení hospodářského výsledku nelze v dalších letech očekávat. Pokud by ve Společnosti existovalo více takových pohledávek, i u nich by se muselo postupovat stejně.

22. Ze Znaleckého posudku a výpovědi znalce vyplývá, že obvyklá hospodářská praxe je taková, že ukazatel EBITDA je založen na provozním zisku očištěném o odpisy, úroky a daň, kdy nezobrazuje finanční vlivy. Dále může být požadována jeho normalizace spočívající v očištění o nepeněžní náklady a výnosy (opravné položky, rezervy) resp. o mimořádné události mající vliv na provozní výsledek hospodaření, kdy smyslem je dosažení ukazatele vypovídajícího o pravidelně opakovatelném (odnímatelném) zisku; pak se jedná o EBITDA s normalizací.

23. Výše uvedený závěr stran obsahu ukazatele EBITDA bez normalizace pak potvrzuje i Posouzení nezávislým auditorem vydané k vykazování opravných položek a rezerv ve výkazu zisku a ztrát ve vztahu k ukazateli EBITDA z 29. 7. 2016 vypracované auditorem [titul] [jméno] [jméno] a dále i Posouzení opravných položek a rezerv ve vztahu k ukazateli EBITDA z 19. 9. 2016 vypracované společností [právnická osoba] Otázka normalizace EBITDA není v těchto vyjádřeních nijak řešena.

24. Ze Znaleckého posudku ve spojení s výpovědí Znalce vyplynulo, že znalec určit hodnotu ukazatele EBITDA 2016 ve výši 49 588 174,48 Kč. Vyšel přitom z hodnoty položky EBIT ve výši 53 607 356,14 Kč, O ve výši 8 506 632 Kč a B ve výši – 12 525 713,66 Kč. Při určení hodnoty položky B vyšel ze závěru, že zaúčtování opravné položky 501 190 Kč k pohledávce z půjčky za společností [právnická osoba] představuje mimořádný náklad ve výši 501 190 Kč ve smyslu položky B vzorce pro výpočet EBITDA 2016 sjednaného ve Smlouvě a rozpuštění opravných položek k téže půjčce představuje mimořádný záporný náklad ve výši – 13 026 903,66 Kč ve smyslu položky B vzorce pro výpočet EBITDA 2016 sjednaného ve Smlouvě; platí tedy B = 501 190 Kč – 13 026 903,66 Kč = - 12 525 713,66 Kč.

25. Z výpovědi Znalce bylo dále zjištěno, že normalizace (EBITDY) není účetním pojmem a dále, že položka účtové osnovy mimořádné náklady definovaná prováděcí vyhláškou k zákonu o účetnictví byla zrušena z důvodu, že nebyla v praxi užívána.

26. Z faktury [číslo] z 9. 6. 2020 ve spojení s přehledem práce [rok] [číslo] z 9. 6. 2020 a ve spojení s mailovou komunikací se Znalcem a s auditory žalované vyplývá, že žalovaná za vypracování Znaleckého posudku zaplatila 198 350 Kč. Důkazy je dále prokázáno i uskutečnění videohovoru s auditory a schůzky se Znalcem zástupkyní žalované.

27. Pokud jede o hodnocení důkazu Znaleckým posudkem a navazujícím výslechem Znalce, soud nemá pochybnosti o odborných závěrech znalce, když znalec tyto podrobně vysvětlit a přesvědčivě odůvodnil a též plně zodpověděl doplňující dotazy soudu i účastníků. Pokud žalobce namítal, že Znalec se dopouští právního hodnocení, soud nemůže této námitce přisvědčit, když Znalec toliko porovnal definici EBITDA 2016 ve Smlouvě s obvyklou hospodářskou praxí při normalizaci EBITDA., kdy tento postup byl z definice ukazatele EBITDA 2016 nutný pro jeho výpočet. Stejným způsobem se„ právního hodnocení“ dopustili žalobce i žalovaná, když dle svých představ vypočetli hodnotu ukazatele EBITDA 2016. Nedůvodná je i námitka žalobce, že Znalecký posudek vyjadřuje„ ryze subjektivní názor Znalce“. Není zřejmé, jakého konkrétního závěru Znalce se tato výtka žalobce týká, nicméně soud konstatuje, že z obsahu Znaleckého posudku je zřejmé, že Znalec provedl při vymezení ukazatele EBITDA a jeho normalizace rozsáhlou rešerši tuzemské i zahraniční odborné literatury, jakož i judikatury Tribunálu Soudního dvora EU a dále i empirické šetření dotazem na všechny tuzemské banky. Závěry Znalce jsou tak objektivně podložené a pokud je zde hodnotící prvek, ten vychází z odborných znalostí a odborné praxe Znalce, kdy Znalec důvody svého hodnocení přesvědčivě vysvětlil.

28. S ohledem na uvedené soud též neprovedl žalobcem navržený důkaz vypracováním„ revizního, nejlépe ústavního znaleckého posudku“. Soud připomíná, že dle ustanovení § 127 odst. 2 o.s.ř. vypracování revizního posudku jiným znalcem připadá v úvahu jen tehdy, když jsou zde (důvodné) pochybnosti o správnosti posudku nebo je posudek nejasný nebo neúplný a ani výslech znalce nevedl k odstranění těchto pochybností, resp. nejasnosti nebo neúplnosti. Důvodem není pouhý nesouhlas účastníka řízení s pro něj nepříznivými závěry znalce. Dle ustanovení § 127 odst. 3 o.s.ř. pak lze vypracování posudku zadat státnímu orgánu, vědeckému ústavu, vysoké škole nebo instituci specializované na znaleckou činnost jen ve výjimečných, zvlášť obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení. Takovým tento případ rozhodně není, když jde v podstatě toliko o posouzení obvyklé hospodářské praxe při normalizaci ukazatele EBITDA a zodpovězení souvisejících praktických otázek z oblasti účetní evidence.

29. Soud neprovedl ani žalobcem navržený důkaz, kterým mělo být„ znalecky určeno“, jaký vliv by mělo na EBITDA 2016„ započítání opravných položek k pohledávce“ za společností [právnická osoba], neboť soud má za to, že tvorba a rozpouštění opravných položek k této pohledávce byly při výpočtu EBITDA 2016 Znalcem zohledněny správným způsobem. K tomu viz dále odstavec 69 až 74.

30. Soud konečně též neuložil žalované, aby sdělila, v jaké výši jí nakonec byla vratka DPH správcem daně vyplacena, neboť se nejedná o rozhodnou skutečnost v tomto řízení, naopak jde o skutečnost zcela bezvýznamnou, a to již s ohledem na fakt, že k tomuto došlo mimo období od 1. 7. 2015 do 30. 6. 2016 rozhodné pro určení ukazatele EBITDA 2016 a tudíž bez vlivu na tento ukazatel. Nadto zaplacení pohledávky z titulu vratky DPH představuje čistě rozvahovou operaci, která nemůže ovlivnit provozní výsledek hospodaření.

31. Na podkladě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu věci takový, že žalobce převedl Smlouvou 100 % akcií Společnosti žalované. Jednání o smlouvě probíhala od konce léta 2014 a za žalobce je vedl jeho syn [titul] [příjmení – zástupce žalobce při sjednávání smlouvy], který byl současně předsedou představenstva Společnosti, za žalovanou je vedl [příjmení – zástupce žalované při sjednávání smlouvy] Smluvní strany byly kvalifikovaně právně zastoupeny a měly možnost ovlivnit obsah základních podmínek Smlouvy. Kupní cena měla rámcově vycházet z rozdílu násobku EBITDY a čistého dluhu Společnosti. V průběhu jednání vznikly pochybnosti o skutečné hodnotě Společnosti a proto došlo k rozdělení nabízené ceny na nižší pevnou část a motivační složku vázanou na výsledek EBITDA v rámci účetního roku žalované. [titul] [příjmení – zástupce žalobce při sjednávání smlouvy] nepovažoval žádné ujednání Smlouvy za neurčité a s žalovanou projednával, co znamená ukazatel EBITDA 2016 definovaný ve Smlouvě, přitom s ním nebylo jednáno v tom smyslu, že by se při určení mimořádných nákladů ve smyslu definice EBITDA 2016 mělo postupovat dle vyhlášky č. 500/2002 Sb. Společnost v minulosti poskytovala půjčky svým zákazníkům. [titul] [příjmení – zástupce žalobce při sjednávání smlouvy] takto vzniklé pohledávky označoval jako„ staré věci“ s tím, že některé jsou„ mrtvé“. Výše poskytnutých nesplacených půjček činila k 15. 1. 2015 cca 45,4 mil. Kč. Společnost neměla živnostenské oprávnění k poskytování půjček. Součástí podmínek postupu a dokončení transakce vedoucí k uzavření Smlouvy bylo vytvoření opravných položek k pohledávkám Společnosti, včetně pohledávky z půjčky společnosti [právnická osoba], dle metodiky žalované, kdy opravné položky byly v souladu s touto metodikou vytvořeny. Společnost a žalobce zastoupený [titul] [příjmení – zástupce žalobce při sjednávání smlouvy] vytvoření opravných položek akceptovali. Opravná položka k pohledávce za společností [právnická osoba] z titulu půjčky byla vytvořena k 31. 12. 2014 ve výši 100 %. Společnost k 27. 11. 2015 zaúčtovala vznik pohledávky z titulu opravy DPH u pohledávky za dlužníkem [právnická osoba] v insolvenčním řízení ve výši 4 442 901,25 Kč tak, že na straně Má dáti byly účty pohledávek vůči finančnímu úřadu z DPH na syntetickém účtu 343. Na straně Dal vznikl výnos, který zvýšil výsledek hospodaření a vzhledem k tomu, že výnosový účet 648 002 spadá do provozní části výkazu zisku a ztráty, ovlivnila (zvýšila) tato transakce provozní výsledek hospodaření a tím i výpočet EBIT dle Smlouvy. Dne 30. 11. 2015 pak byla účtována tvorba rezervy na vrácení DPH v částce 4 442 901,25 Kč, a to nejdříve na výnosový účet, což bylo následně opraveno dne 30. 6. 2016, takže rezerva byla zaúčtována předpisem Má dáti 554 10, Dal 459 100, kdy nákladový účet 554 10 spadá rovněž do provozní části výkazu zisku a ztráty a ovlivňuje (snižuje) provozní výsledek hospodaření i výpočet EBIT Smlouvy. Správně neměla být účtována rezerva, nýbrž opravná položka, avšak tato okolnost nemá vliv na závěry o působení uvedených operací na provozní výsledek hospodaření. Rezerva, resp. opravná položka byla účtována oprávněně v souladu s principem opatrnosti, když 25. 1. 2016 byl správcem daně zahájen postup k odstranění pochybností, který byl transformován do daňové kontroly zaměřené mimo jiné na provedení opravy výše DPH u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení, která probíhala až do roku 2019. V období nejméně od roku 2015 finanční úřady důrazně a aktivně vedly o vratky DPH spory a v řadě případu vratky nebyly daňovým subjektům přiznány. Vratka DPH nebyla Společnosti vyplacena ještě ani v březnu 2019. Výnos na účtu 648 002 i náklad na účtu 554 10 spadají do stejné kategorie, buď provozní, nebo finanční, a to s ohledem na jejich těsnou provázanost, kdy tyto položky od sebe nelze oddělit. Položky se proto v každém případě vzájemně vyrovnají a nemají dopad na ukazatel EBITDA 2016. Společnost poskytla v roce 2011 půjčku společnosti [právnická osoba] ve výši celkem 14 000 000 Kč, část půjčky ve výši 4 000 000 Kč byla v témže roce splacena. V letech 2011 až 2014 Společnost k půjčce zaúčtovala úroky celkem ve výši 2 211 999,99 Kč. K 31. 12. 2014 zaúčtovala Společnost opravnou položku k pohledávce ve výši 12 228 000 Kč, k čemuž došlo zápisem Má dáti 559 xxx, Dal 391 xxx. V účetním období od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2016 zaúčtovala Společnost úroky k půjčce ve výši 860 712 Kč. V témže účetním období pak Společnost zaúčtovala opravné položky k pohledávce z titulu úroku k půjčce ve výši 798 724 Kč, kdy částka 297 534 Kč byla zaúčtována v období 1-6/ 2015 a částka 501 190 Kč byla zaúčtována v období 7/ 2015 až 4/ 2016. Zaúčtování bylo provedeno zápisem Má dáti 559 xxx, Dal 391 xxx. V květnu a červnu 2016 byla půjčka vč. úroků v celkové výši 13 070 630 splacena v několika splátkách. K 31. 5. 2016 Společnost zúčtovala opravnou položku ve výši 3 956 274 Kč, kdy toto bylo provedeno se záporným znaménkem na účty Má dáti 559 xxx, Dal 391 xxx. K 30. 6. 2016 pak Společnost zúčtovala opravnou položku ve výši 9 070 629,66 Kč, a to shodným způsobem. Provozní výsledek hospodaření a tedy i EBIT dle Smlouvy mohly ovlivnit jen transakce proběhlé v období od 1. 7. 2015 do 30. 6. 2016 a to na nákladových a výnosových účtech zahrnutých do provozní části výkazu zisku a ztráty. Transakce spočívající v poskytnutí půjčky a zaúčtování úroků v období do 30. 6. 2015 nespadají do sledovaného období. Zaúčtování úroku v účetním období od 1 1. 2015 do 30. 6. 2016 ve výši 860 712 Kč náleží do finanční části výkazu zisku a ztráty, a tedy neovlivňuje provozní výsledek hospodaření. Splacení půjčky rovněž neovlivňuje provozní výsledek hospodaření, neboť jde čistě o rozvahovou operaci Provozní výsledek hospodaření a tím EBIT dle Smlouvy ovlivňují transakce na účtu 559 xxx v sledovaném období, když jde o nákladový účet spadající do provozní části výkazu zisku a ztráty. Operace spočívající v zaúčtování opravné položky v období 7/ 2015 až 4/ 2016 ve výši 501 190 Kč představuje náklad, který snížil provozní výsledek hospodaření i EBIT dle Smlouvy. Zúčtování opravných položek k 31.5. 2016 a 30. 6. 2016 pak představuje záporný náklad, který zvýšil provozní výsledek hospodaření i EBIT dle Smlouvy. Tyto operace jsou neprovozními položkami, jelikož opravná položka se vztahuje k poskytnuté půjčce, tj. finančnímu instrumentu neprovozního charakteru. Pohledávka z titulu půjčky za společností [právnická osoba] měla neprovozní povahu, neboť šlo o úročenou pohledávku ze smlouvy o půjčce, proto spadá do kategorie finanční a nikoliv provozní, kam spadají pohledávky z obchodního styku. rozpuštění opravné položky k pohledávce z půjčky za společností [právnická osoba] představovalo mimořádný výnos, který je z pohledu Společnosti neopakovatelný, nelze čekat v dalších letech shodný výnos. Rozpuštění opravné položky je třeba považovat za mimořádné, když šlo o jednorázovou částku a odpovídající zvýšení hospodářského výsledku nelze v dalších letech očekávat. Pokud by ve Společnosti existovalo více takových pohledávek, i u nich by se muselo postupovat stejně. Obvyklá hospodářská praxe je taková, že ukazatel EBITDA je založen na provozním zisku očištěném o odpisy, úroky a daň, kdy nezobrazuje finanční vlivy. Dále může být požadována jeho normalizace spočívající v očištění o nepeněžní náklady a výnosy (opravné položky, rezervy) resp. o mimořádné události mající vliv na provozní výsledek hospodaření, kdy smyslem je dosažení ukazatele vypovídajícího o pravidelně opakovatelném (odnímatelném) zisku; pak se jedná o EBITDA s normalizací. Hodnota ukazatele EBITDA 2016 činí 49 588 174,48 Kč při hodnotě položky EBIT ve výši 53 607 356,14 Kč, O ve výši 8 506 632 Kč a B ve výši – 12 525 713,66 Kč. Zaúčtování opravné položky 501 190 Kč k pohledávce z půjčky za společností [právnická osoba] představuje mimořádný náklad ve výši 501 190 Kč ve smyslu položky B vzorce pro výpočet EBITDA 2016 sjednaného ve Smlouvě a rozpuštění opravných položek k téže půjčce představuje mimořádný záporný náklad ve výši – 13 026 903,66 Kč ve smyslu položky B vzorce pro výpočet EBITDA 2016 sjednaného ve Smlouvě; platí tedy B = 501 190 Kč – 13 026 903,66 Kč = - 12 525 713,66 Kč. Ke Smlouvě byl uzavřen Dodatek č. 2.

32. Při právním posouzení věci se soud zabýval nejprve námitkou promlčení žalobou uplatněného práva.

33. Dle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

34. Dle § 619 odst. 2 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

35. Dle § 605 odst. 2 o. z. konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce.

36. Dle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

37. Soud uzavřel, že promlčecí lhůta ohledně žalobou uplatněného práva na zaplacení části Doplatku kupní ceny za EBITDA začala v souladu s ustanovením § 619 odst. 2 o. z. běžet dne 1. listopadu 2016, když jde o den následující po dni, kdy žalobci byl vyplacen Doplatek kupní ceny za EBITDA a v tento den se tak žalobce minimálně měl a mohl dovědět, že mu tento Doplatek nebyl vyplacen v dle jeho názoru správné výši. Tříletá promlčecí lhůta (§ 629 odst. 1 o. z.) pak v souladu s ustanovením § 605 odst. 2 o. z. skončila dnem 1. listopadu 2019. Jelikož žaloba byla podána až dne 12. prosince 2019, stalo se tak po uplynutí promlčecí lhůty, pročež žalobou uplatněné právo není vybaveno nárokem a s ohledem na vznesenou námitku promlčení jej žalobci nelze přiznat (§ 609 a § 610 odst. 1 o. z.), a to bez ohledu na jeho případnou existenci.

38. Soud nepřisvědčil argumentaci žalobce, že Dodatkem č. 2 došlo k posunutí splatnosti žalobou uplatněné pohledávky, neboť z čl. 6 Dodatku č. 2 sice vyplývá, že Strany se dohodly na jiné splatnosti Doplatku kupní ceny za EBITDA odchylně od Smlouvy, avšak termín„ Doplatek Kupní ceny za EBITDA“ má význam definovaný v čl. 2 Dodatku č. 2, kdy jde o částku 55 000 000 Kč, která mezi účastníky nebyla sporná. Ohledně části Doplatku kupní ceny za EBITDA, která byla mezi účastníky sporná, zavedli účastníci v čl. 2 Dodatku č. 2 definici„ Sporná část doplatku kupní ceny za EBITDA“, jejíž splatnost nijak neupravovali. Toto je seznatelné již prostým gramatickým výkladem výše uvedených ustanovení Dodatku č. 2 bez možnosti různého výkladu. Nadto nedává logický smysl, aby účastníci upravovali splatnost nároku, který mezi nimi byl sporný a dle jednoho z nich tak vůbec neexistoval. Je tak vyloučen společný úmysl Smluvních stran upravit splatnost i Sporné části doplatku kupní ceny za EBITDA.

39. I přesto, že žalobou uplatněné právo je promlčeno, soud se v zájmu vyšší právní jistoty účastníků zabýval i otázkou, zda toto právo žalobci vzniklo, když tento postup s ohledem na poměry této věci neznamenal zásadnější prodloužení řízení.

40. Soud přitom dospěl k závěru, že žalobou uplatněné právo nevzniklo, když hodnota ukazatele EBITDA 2016 dosáhla 49 588 174,48 Kč, což založilo nárok žalobce na Doplatek Kupní ceny za EBITDA dle čl. 3 odst. (b) (iii) Smlouvy ve výši 55 000 000 Kč, který byl žalobci zaplacen a nikoliv dle čl. 3 odst. (b) (vi) ve výši 70 000 000 Kč.

41. Soud za tím účelem provedl výklad ujednání v čl. 4 Smlouvy o pravidlech pro stanovení hodnoty EBITDA 2016, včetně mezi účastníky sporné položky B vzorce pro určení uvedeného ukazatele.

42. Dle § 545 o. z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.

43. Dle § 555 odst. 1 o. z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

44. Dle § 556 odst. 1 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

45. Dle § 556 odst. 2 o. z. při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

46. Dle § 557 o. z. připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.

47. Ze shora citovaných ustanovení vyplývá, že obsah právního jednání, jež představuje určení právních následků, které jednání vyvolává, tj. určení, na která subjektivní práva či povinnosti se právní jednání vztahuje a jakým způsobem na ně působí, se určí cestou výkladu právního jednání, jehož cílem je zjištění vůle stran právního jednání.

48. Ustanovení § 555 odst. 1 o. z. hovoří o tom, že se právní jednání posuzuje podle svého obsahu, který je třeba v případě pochybností o významu projevené vůle zjistit pomocí interpretace.

49. Z ustanovení § 556 odst. 1 věta první o. z. vyplývá, že základním hlediskem pro výklad právního jednání je úmysl jednajícího, v případě smluv pak jde o společný úmysl smluvních stran.

50. Při výkladu se zjišťuje takový úmysl jednajícího (v případě smluv společného úmyslu stran), který zde byl v době vzniku právního jednání. Při zjišťování tohoto úmyslu je třeba vycházet z hledisek uvedených v § 556 odst. 2, vedle vlastního projevu vůle je třeba zohlednit zejména zavedenou praxi účastníků, to, co právnímu jednání předcházelo, i to, co vyplývá z následného chování účastníků.

51. Interpretce směřuje k odstranění nedostatků týkajících se srozumitelnosti a určitosti projevu vůle, resp. jakýchkoli pochybností o tom, jakou vůli chtěl jednající projevit a jaké následky chtěl svým jednáním vyvolat. Z toho také vyplývá, že pokud je význam právního jednání projevem vůle jasně a srozumitelně vymezen, aniž by vznikaly pochybnosti o jeho obsahu, je třeba význam právního jednání respektovat a nelze jej pod záminkou interpretace měnit.

52. Zjišťování úmyslu jednajícího má své objektivní meze dané použitím výkladových pravidel. Pokud se za jejich použití nepodaří úmysl jednajícího zjistit, uplatní se objektivní metoda interpretace. Podle této metody se projevu vůle přisuzuje takový význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (§ 556 odst. 1 věta druhá o. z.).

53. Soud aplikovat tato obecná východiska do poměrů předmětné věci a dospěl k následujícím závěrům. V čl. 4 Smlouvy si Smluvní strany ujednaly, že hodnota ukazatele EBITDA 2016 dosažená Společností za účetní období roku od 1. července 2015 do 30. 6. 2016 bude vypočtena na základě Účetní závěrky 2016, jež je definována jako auditovaná účetní závěrka Společnosti za hospodářský rok od 1. července 2015 do 30. června 2016. Již z písemně projevené vůle v textu Smlouvy je tak zřejmý úmysl Smluvních stran prostý důvodných pochybností učinit výši ukazatele výhradě na základě skutečností nastalých v uvedeném rozhodném období a na podkladě auditované účetní závěrky za toto období. Je přitom nabíledni, že taková účetní závěrka vychází z aktuální objektivního stavu účetní evidence Společnosti k rozhodnému datu.

54. Dále si Smluvní strany bez důvodných pochybností o jejich vůli sjednaly, že základem ukazatele je provozní výsledek hospodaření (EBIT), který má být

-očištěn (zvýšen) o odpisy, očištěn (zvýšen) o mimořádné výdaje zahrnuté do provozního výsledku hospodaření definované čl. 4 Smlouvy,

-očištěn (zvýšen) o jakékoliv výnosy, které obvykle normalizovaná EBITDA zahrnuje a nejsou zahrnuty v provozním výsledku hospodaření (příkladmo jsou uvedeny kurzové zisky z provozní činnosti),

-očištěn (zvýšen) o jakékoliv mimořádné náklady, které jsou obvykle z normalizované EBITDY vylučovány a jsou zahrnuty v provozním výsledku hospodaření (příkladmo jsou uvedeny mimořádné odměny jednatele společnosti),

-očištěn (snížen) o jakékoliv náklady, které obvykle normalizovaná EBITDA zahrnuje a nejsou zahrnuty v provozním výsledku hospodaření (příkladmo jsou uvedeny kurzové ztráty z provozní činnosti nebo zpětné bonusy zákazníkům) a

-očištěn (snížen) o jakékoliv mimořádné výnosy, které jsou obvykle z normalizované EBITDY vylučovány a jsou zahrnuty v provozním výsledku hospodaření (např. výnosy z prodeje majetku).

55. Z uvedeného je zřejmý úmysl Smluvních stran, že sjednat ukazatel EBITDA 2016 jako EBITDU s normalizací, kdy toto plyne z jazykového vyjádření (arg.„ normalizovaná EBITDA zahrnuje“ /„ jsou … z normalizované EBITDY vylučovány“).

56. Smyslem normalizace EBITDA přitom je určit pravidelně opakovatelný (odnímatelný) zisk, který je prost finančních vlivů, nepeněžních nákladů a výnosů (tvorba a zúčtování rezerv a opravných položek) a jednorázových vlivů, působících na provozní výsledek hospodaření. Taková povaha ukazatele EBITDA 2016 je pak i v souladu s účelem předmětné smluvní transakce – s hospodářským účelem Smlouvy, který spočíval v akvizici Společnosti žalovanou, kdy pro určení ceny při takových transakcích je rozhodující právě trvale odnímatelný zisk, jež představuje očekávaný výnos kupujícího z jeho investice.

57. Normalizace EBITDA sjednaná ve Smlouvě pak má konkrétně za cíl vyloučit ty položky nákladů a výnosů, které obvykle normalizovaná EBITDA neobsahuje, ale jsou zahrnuty v provozním výsledku hospodaření a naopak zahrnout ty položky nákladů a výnosů, které obvykle normalizovaná EBITDA obsahuje, ale nejsou zahrnuty v provozním výsledku hospodaření a konečně upravit ukazatel o vliv mimořádných nákladů neprovozního charakteru vzniklých po změně vlastnictví Společnosti. Kritériem vyloučení či naopak zahrnutí položek nákladů a výnosů je obvyklost takového postupu při normalizaci EBITDY, tj. obvyklá hospodářská praxe při normalizaci EBITDY, která je dána smyslem normalizace EBITDA, jež spočívá, jak už bylo uvedeno, v dosažení ukazatele vypovídajícího o pravidelně opakovatelném (odnímatelném) zisku.

58. Nesprávná je interpretace žalobce, že uvedená obvyklost by se měla posuzovat s ohledem na poměry Společnosti, když toto je v rozporu s jazykovým vyjádřením v definici, neboť není pojmově možné hovořit o obvyklosti ve vztahu pouze k jednomu subjektu či jedné transakci, závěr o obvyklosti nutně vyžaduje srovnání množství typově shodných případů a směřuje tak bez pochybností k obvyklé praxi na trhu či chceme-li v hospodářském styku. Jde přitom o odborný závěr, na který dává odpověď Znalecký posudek, tak jak bylo výše uvedeno.

59. Vztah k nákladům pak mají položky B a C vzorce pro určení EBITDA 2016. Položka C představuje jakékoliv náklady, které obvykle, tj. v běžném hospodářském styku v souladu s účelem normalizace, normalizovaná EBITDA zahrnuje a nejsou zahrnuty v provozním výsledku hospodaření, kdy tato položka se odečítá od provozního výsledku hospodaření (EBIT). Smyslem položky C tak je promítnout náklady, které nejsou zahrnuty v provozním výsledku hospodaření a přitom se týkají běžné činnosti podnikatele, tak aby bylo dosaženo cíle normalizace, tj. určení trvale odnímatelného zisku. Hodnota ukazatele EBITDA 2016 je o takové náklady snižována, když je třeba s nimi počítat i při další činnosti podnikatele, byť nejsou zahrnuty v provozním výsledku hospodaření. Tomu ostatně napovídá i příkladmý výčet položek (kurzové ztráty z provozní činnosti, zpětné bonusy zákazníkům). Položka B pak zachycuje mimořádné náklady, které jsou obvykle, tj. v běžném hospodářském styku v souladu s účelem normalizace, z normalizované EBITDY vylučovány a jsou zahrnuty v provozním výsledku hospodaření, kdy tato položka se přičítá k provoznímu výsledku hospodaření (EBIT). Smyslem položky B tak je, aby EBITDA 2016 nebyla ovlivněna nálady, které jsou sice zahrnuty v provozním výsledku hospodaření, avšak nejsou opakovatelné. Výraz mimořádné je třeba vykládat v návaznosti na to, jaké náklady jsou při normalizaci obvykle vylučovány, ač jsou zahrnuty v provozním výsledku hospodaření, a tudíž s přihlédnutím k cíli normalizace, kterým je určit trvale odnímatelný zisk prostý neopakovatelných vlivů. Pro takový výklad výrazu mimořádné hovoří i srovnání s položkou D vzorce týkající se mimořádných výnosů, kde je jako příklad uveden výnos z prodeje majetku zahrnutý v provozním výsledku hospodaření. Jde z povahy věci o neopakovatelný (jednorázový) vliv, který však zvyšuje provozní výsledek hospodaření, nicméně takové zvýšení nelze v dalších účetních obdobích očekávat.

60. Lze tak shrnout, že mimořádnými náklady ve smyslu položky B definice EBITDA 2016 jsou takové náklady, které jsou v obvyklé hospodářské praxi vylučovány z normalizované EBITDY, tedy takové, které pro svou neopakovatelnost či neprovozní či nepeněžní povahu ovlivňují provozní hospodářský výsledek takovým způsobem, že ten nevypovídá o trvale opakovatelném zisku Společnosti z provozní (jádrové) činnosti.

61. Je třeba také připomenout, že základní podmínky Smlouvy, kam nepochybně patří ujednání o ceně, tedy i ujednání o určení ukazatele EBITDA 2016, jsou výsledkem jednání Smluvních stran, kdy každá z nich měla příležitost ovlivnit obsah takových základních podmínek Smlouvy a všechny Smluvní strany byly současně právně kvalifikovaně zastoupeny (viz čl. 14 Smlouvy). Vyjednávání o Smlouvě současně trvala po dobu mnoha měsíců. Za takové situace jde o ujednání sjednané individuálně a nelze důvodně předpokládat, že by se úmysl Smluvních stran lišil od slovního vyjádření ve Smlouvě. Takový závěr podporuje i ujednání v čl. 14 Smlouvy, jež stanovuje, že Smlouva komplexně upravuje práva a povinnosti Smluvních stran v souvislosti s Transakcí jako celkem.

62. Není případný argument žalobce, že při výkladu pojmu mimořádné náklady v položce B vzorce by se mělo vyjít z ustanovení § 36 vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Takový výklad neodpovídá jazykovému vyjádření odkazujícímu na obvyklou praxi při normalizaci ukazatele EBITDA (normalizace EBITDY přitom není účetním pojmem) a nikoliv k obsahu účetního předpisu. Z dokazování též vyplynulo, že ani úmysl Smluvních stran při uzavírání Smlouvy nesměřoval k tomu, že by pojem měl být vykládán dle uvedené vyhlášky. Konečně z dokazování dále vyplynulo, že položka účtové osnovy mimořádné náklady definovaná uvedenou vyhláškou byla zrušena z důvodu, že nebyla v praxi užívána. To vylučuje, že by se mohlo jednat o položku, která je obvyklé z normalizované EBITDY vylučována.

63. S ohledem na uvedené není důvodný ani argument žalobce, že výklad definice položky B vzorce pro výpočet EBITDA 2016 je nejednoznačný, když existuje právě jediný výklad uvedený v odstavci 56, který odpovídá jazykovému vyjádření ve smlouvě, úmyslu Smluvních stran a hospodářskému účelu transakce. Není proto ani právně významné, kdo z účastníků navrhl znění Smlouvy, když postup dle ustanovení § 557 o. z. nepřipadá v úvahu právě s ohledem na to, že ujednání není objektivně neurčité.

64. Dále není ani právně významné, zda žalobce byl ve vztahu k žalované slabší stranou, když postavení jedné strany smlouvy jako slabší má význam pouze v případě, že jde o adhezní smlouvu ve smyslu § 1789 o.z., možné důsledky jsou navíc jiné, než jaké žalobce dovozuje. Podstatné však je, že Smlouva nebyla uzavřena adhezním způsobem, nýbrž její základní podmínky byly individuálně sjednány (viz odstavec 61).

65. Přesto je však ještě třeba doplnit, že žalobce ve vztahu k žalované slabší stranou ve smyslu § 433 o. z. nebyl, jelikož byl při jednání o Smlouvě stejně jako žalovaná právně kvalifikovaně zastoupen a podmínky transakce byly mezi stranami Smlouvy individuálně sjednány.

66. S ohledem na význam ujednání o ukazateli EBITDA 2016 Znalec postupoval správně, když při určení hodnoty ukazatele dospěl ve vztahu k zaúčtování výnosů z titulu opravy DPH a zaúčtování rezervy, resp. opravné položky k opravě DPH k závěru, že obě položky, z nichž jedna provozní výsledek hospodaření zvyšuje a druhá snižuje, vzájemně vyrovnají, takže zde nebude žádný dopad na ukazatel EBITDA 2016. Soud nemá žádné pochybnosti o odborném závěru znalce, že obě položky musejí být vykázány shodně buď v provozní, nebo finanční části hospodaření Společnosti pro jejich těsnou provázanost, kdy tento závěr je smysluplný i z hlediska základní logiky. Soud dále nemá pochybnost o odborném závěru Znalce, že rezerva, resp. opravná položka byla zaúčtována oprávněně v souladu s principem opatrnosti ovládajícím vedení účetnictví. Důvodnost takového postupu byla dána s ohledem na praxi finančních úřadů, které v rozhodném vratky DPH často sporovaly a existovala důvodná obava, že vratka DPH Společnosti nebude v dohledné době vyplacena. Taková obava se vrchovatou měrou naplnila, když finanční úřad vzápětí zavedl se Společností postup k odstranění pochybností v daňovém přiznání k DPH za předmětné zdaňovací období z důvodu vzniku pochybností o správnosti, průkaznosti a úplnosti údajů v něm uvedených a následně rozsáhlou mnohaletou daňovou kontrolu, kdy výsledek byl takový, že ze zaúčtované vratky DPH byla Společností vyplacena jen část, a to až po více než 3 letech.

67. Právně bezcenná byla tvrzení žalobce o tom, že rezerva, resp. opravná položka byla zaúčtována„ na příkaz žalované“. Předně, jak již bylo uvedeno, tato operace byla provedena plně důvodně, nadto však tato otázka není rozhodná pro určení EBITDA 2016, když při tom se má dle Smlouvy vycházet z účetní závěrky Společnosti za rozhodné období, tedy z objektivního stavu účetní evidence Společnosti za takové období. Konečně pak z dokazování vyplynulo, že Společnost a též žalobce zastoupený [titul] [příjmení – zástupce žalobce při sjednávání smlouvy] požadavky žalované na tvorbu opravných položek v průběhu přípravy transakce akceptovali.

68. Oproti mínění žalobce dále není právně významné, v jaké výši byla vratka DPH Společnosti nakonec vyplacena, když se tak zjevně stalo mimo rozhodné období pro určení EBITDA 2016 a navíc taková operace nezvyšuje provozní výsledek hospodaření (jde o čistě rozvahovou operaci), takže by se v ukazateli neprojevila, i kdyby k ní hypoteticky došlo v rozhodném období.

69. S ohledem na význam ujednání o ukazateli EBITDA 2016 a specificky o jeho položce B Znalec postupoval správně, když při určení hodnoty ukazatele dospěl ve vztahu k tvorbě a zúčtování opravných položek k pohledávce z titulu půjčky za společností [právnická osoba] a ve vztahu ke splacení této pohledávky k závěrům, že

a) splacení půjčky neovlivnilo EBITDA 2016, když jde o čistě rozvahovou operaci bez vlivu na provozní výsledek hospodaření;

b) z vytvořených opravných položek jsou pro další úvahy relevantní, jen ty zaúčtované v rozhodném období od 1. 7. 2015 do 30. 6. 2016, jež dělají 501 190 Kč, a snižují jako náklad provozní výsledek hospodaření v rozhodném období;

c) zúčtování opravných položek ve výši celkem 13 026 903,66 Kč ovlivnilo (zvýšilo) v rozhodném období provozní výsledek hospodaření;

d) tvorba a zúčtování opravných položek jsou svým charakterem neprovozními položkami, neboť se týkaly poskytnuté úročené půjčky ze smlouvy o půjčce, tj. finančního instrumentu neprovozního charakteru, když nešlo o pohledávku z obchodního styku, rozpuštění opravných položek pak představovalo též mimořádný neopakovatelný výnos, kdy obdobné navýšení provozního výsledku hospodaření nelze v dalších obdobích očekávat; operace proto podléhají normalizaci dle položky B;

e) položka B pak představuje záporný náklad, který snižuje EBITDA 2016 o částku 12 525 713,66 Kč (501 190 Kč - 13 026 903,66 Kč).

70. Soud nemá důvod pochybovat o tomto odborném závěru Znalce shora pod bodem a), který konečně patří i k všeobecnému ekonomickému rozhledu.

71. Závěr Znalec pod bodem b) o rozhodném časovém období je v souladu s definicí EBITDA 2016 ve Smlouvě, rovněž není pochyb o odborném závěru, že tvorba opravné položky snižuje provozní výsledek hospodaření a o odborném závěru pod bodem c), že zúčtování opravných položek provozní výsledek hospodaření zvyšuje.

72. Soud dále nepochybuje o závěru Znalce pod bodem d), že pohledávka z úročené smlouvy o půjče představuje finanční instrument, jež nemá mít vliv na provozní výsledek hospodaření, když v předmětné věci poskytování půjček nepatřilo k jádrové činnosti Společnosti, byť takové případy se u ní historicky fakticky vyskytly. Společnost pro takovou činnost však neměla podnikatelské oprávnění a předseda představenstva Společnosti [titul] [příjmení – zástupce žalobce při sjednávání smlouvy] takto vzniklé pohledávky v rámci jednání o uzavření Smlouvy označoval jako„ staré věci“ s tím, že některé jsou„ mrtvé“. To zjevně není vyjádření o jádrové činnosti podnikatele, která má přinášet opakovatelný zisk. Odlišné tvrzení žalobce v tomto sporu podpořené výpověďmi jeho rodinných příslušníků zainteresovaných na výsledku sporu pak vyznívá účelově a hrubě nevěrohodně.

73. Dále platí i argument o jednorázovosti a tudíž neopakovatelnosti navýšení provozního výsledku hospodaření cestou zúčtování (rozpuštění) opravných položek, kdy obdobné navýšení nelze v dalších obdobích očekávat jednoduše proto, že již není co rozpouštět. Jde o situaci obdobnou prodeji majetku, kdy takto získaný výnos je též v dalších obdobích neopakovatelný. Konečně pak jde též o operace nepeněžní povahy, které v rámci obvyklé hospodářské praxe podléhají normalizaci ukazatele EBITDA.

74. Lze tak shrnout, že tvorbu a zúčtování opravných položek k předmětné pohledávce z půjčky je třeba považovat za mimořádné náklady, které jsou z normalizované EBITDY obvykle vylučovány a jsou zahrnuty v provozním výsledku hospodaření. Jejich zahrnutí do normalizace přispívá k tomu, že ukazatel EBITDA 2016 lépe vypovídá o trvale odnímatelném zisku Společnosti, jelikož ovlivňovaly provozní výsledek hospodaření, ač nesouvisely s jádrovou činností Společnosti, nebyly opakovatelné a současně představovaly položky nepeněžní povahy nevypovídající o tvorbě disponibilních peněz, kdy šlo jen o účetní operace ovlivňující provozní výsledek hospodaření.

75. Správný je pak i závěr Znalce o výši položky B pod bodem e), který bez dalšího vyplývá z výše uvedeného.

76. Závěr, že splacení předmětné pohledávky z půjčky za společností [právnická osoba] a ani související účetní operace neměly mít vliv na hodnotu ukazatele EBIDA 2016 a tím na Doplatek kupní ceny za EBIDA jako část Kupní ceny nadto podporuje i systematický výklad Smlouvy, kdy z čl. 3 (d) Smlouvy plyne, že nesplacení půjčky do 30. června 2016 mělo mít za následek vznik práva žalované na slevu z Kupní ceny. Z toho a contrario vyplývá, že splacení půjčky do uvedeného data se nemělo na Kupní ceně nijak projevit.

77. Bez právního významu bylo tvrzení žalobce, že opravné položky byly vytvořeny„ na příkaz žalované“. Předně, tato otázka není rozhodná pro určení EBITDA 2016, když při tom se má dle Smlouvy vycházet z účetní závěrky Společnosti za rozhodné období, tedy z objektivního stavu účetní evidence Společnosti za takové období. Nadto z dokazování vyplynulo, že Společnost a též žalobce zastoupený [titul] [příjmení – zástupce žalobce při sjednávání smlouvy] požadavky žalované na tvorbu opravných položek v souladu s její metodikou v průběhu přípravy transakce akceptovali.

78. S ohledem na to, že Znalec správně vyhodnotil účinek mezi účastníky sporných transakcí na výši ukazatele EBITDA 2016, je jím určená hodnota ukazatele 49 588 174,48 Kč správná. Skutečnost, že Znalec dospěl k poněkud jiné výši ukazatele než žalovaná, která je daná odlišnou účetní metodikou žalované, je nepodstatná.

79. Uvedená výše EBITDA 2016 zakládá v souladu se Smlouvou právo žalobce na Doplatek kupní ceny za EBITDA ve výši 55 000 000 Kč, který mu byl vyplacen, právo na zaplacení dalších 15 000 000 Kč z titulu tohoto doplatku tak žalobci nevzniklo.

80. Soud proto žalobu zamítnul jako podanou nikoliv po právu ze dvou důvodů, kdy každý z nich obstojí i samostatně a jež spočívají v promlčení žalobou uplatněného práva a současně v jeho neexistenci.

81. Jelikož byla žalovaná v řízení zcela úspěšná má dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši celkem 902 631 Kč, které jsou představovány náklady na Znalecký posudek ve výši 198 350 Kč, odměnou za 11 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, odpověď na předžalobní výzvu, vyjádření Okresnímu soud v Mělníku, konferenční hovor s auditory, jednání se znalcem, vyjádření k žalobě, vyjádření k námitce podjatosti znalce, jednání dne 10.3.2021 v trvání přes 2 hodiny, jednání dne 14.4.2021 v trvání přes 2 hodiny) po 50 300 Kč úkon, odměnou za 1 úkon právní služby (účast u jednání dne 21.4.2021, kdy bylo pouze vyhlášeno rozhodnutí) po 25 150 Kč úkon, náhradou hotových výdajů za uvedených celkem 12 úkonů právní služby po 300 Kč úkon a náhradou za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů zástupkyně žalované ve výši po zaokrouhlení 121 475 Kč.