o zaplacení částky 400 000 Kč s příslušenstvím a odměnou 1 333 Kč,

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Krajskému soudu v Praze proti žalovaným 1) a 2) domáhala zaplacení směnečného penízu ve výši 400 000 Kč s 6% úrokem p. a. z částky 400 000 Kč od 13. 10. 2019 do zaplacení a směnečné odměny ve výši 1 333 Kč. Žalobkyně tvrdila, že je majitelem směnky vlastní se směnečným penízem 400 000 Kč vystavené dne 24. 1. 2018 žalovaným 1) na řad žalobkyně se splatností dne 12. 10. 2019, přičemž žalovaná 2) stvrdila svým podpisem na směnce své postavení směnečného rukojmí (směnečného ručitele, avalistu) a společně s žalovaným 1) coby výstavcem tak jsou solidárně povinni k úhradě směnečného penízu. Navzdory písemným výzvám k plnění žalovaní 1) a 2) dlužnou částku ani zčásti neuhradili.

2. Žalovaní 1) a 2) se k žalobě nevyjádřili.

3. Za splnění podmínek stanovených v § 115a o. s. ř. soud o věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, a rozsudek vyhlásil veřejně.

4. Z žalobkyní předloženého prvopisu směnky soud zjistil, že byla vystavena jako směnka vlastní v [obec] dne 24. 1. 2018 žalovaným 1), který se v ní zavázal zaplatit na řad žalobkyně částku 400 000 Kč, přičemž den splatnosti byl stanoven na 12. 10. 2019 a platební místo na adrese: [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] a byla opatřena doložkou bez protestu. Žalovaná 2) stvrdila svým podpisem na směnce své postavení směnečného rukojmí.

5. Z písemných výzev žalobkyně na adresy žalovaných 1) a 2) uvedených ve směnce ve spojení s podacími lístky soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalované 1) a 2) k zaplacení uvedené směnky předžalobní výzvou.

6. Podle čl. I. § 75 zákona č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSŠ“) vlastní směnka obsahuje: 1. označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána; 2. bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu; 3. údaj splatnosti; 4. údaj místa, kde má být placeno; 5. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno; 6. datum a místo vystavení směnky; 7. podpis výstavce.

7. Podle čl. I § 78 odst. 1 ZSŠ je výstavce vlastní směnky zavázán stejně jako příjemce cizí směnky.

8. Podle čl. I § 77 odst. 3 věta před středníkem ZSŠ pro vlastní směnku platí rovněž o směnečném rukojemství (§§ 30 až 32).

9. Podle čl. I § 77 odst. 1 ZSŠ pokud to neodporuje povaze vlastní směnky, platí pro ni ustanovení daná pro cizí směnku o …, splatnosti (§§ 33 až 37), …, postihu pro neplacení (§§ 43 až 50, 52 až 54) ,…

10. Podle čl. I § 48 odst. 1 ZSŠ může majitel postihem žádat 1. směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, s úroky, byly-li ujednány; 2. dále 6% úroky ode dne splatnosti; 3. útraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty; 4. odměnu ve výši 1/ 3 % směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši.

11. Podle čl. I § 30 ZSŠ zaplacení směnky může být pro celý směnečný peníz nebo pro jeho část zaručeno směnečným rukojemstvím (odstavec 1). Tuto záruku může dát třetí osoba nebo i ten, kdo se už na směnku podepsal (odstavec 2).

12. Podle čl. I § 31 ZSŠ rukojemské prohlášení se píše na směnku nebo na přívěsek (odstavec 1). Rukojemství se vyjadřuje slovy "jako rukojmí" nebo jinou doložkou stejného významu; rukojmí je podepíše (odstavec 2).

13. Podle čl. I § 32 odst. 1 ZSŠ směnečný rukojmí je zavázán jako ten, za koho se zaručil.

14. Podle čl. I § 47 odst. 1 ZSŠ všichni, kdož směnku vystavili, přijali, indosovali nebo se na ní zaručili, jsou zavázáni majiteli rukou společnou a nerozdílnou.

15. Na základě citovaných ustanovení předložená směnka obsahuje veškeré náležitosti (vyžadované konkrétně čl. I § 75 ZSŠ) pro platnou směnku vlastní a dále obsahuje doložku jako rukojmí za výstavce, pod kterou označena a podepsána žalovaná 2), v důsledku čehož se stává směnečným rukojmím a tudíž je s žalovaným 1) společně a nerozdílně zavázána ze směnky. Směnka tak ztělesňuje přímý, nesporný a abstraktní závazek žalovaných 1) a 2) k zaplacení žalobkyně směnečného penízu, který je na ní uveden. Protože směnka nebyla při splatnosti uhrazena, vznikl žalobkyni nárok na zaplacení směnečného peníze ve výši 400 000 Kč s 6% ročním úrokem z částky 400 000 Kč od 13. 10. 2019 do zaplacení, v důsledku čehož soud žalobkyni vyhověl v celém rozsahu. Soud žalovaným 1) a 2) uložil, aby žalobkyni zaplatili uplatněné nároky ve lhůtě 3 dní po nabytí právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. (bod I. výroku).

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovaným 1) a 2) plnou náhradu nákladů řízení v celkové výši 51 587,50 Kč Tyto náklady jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 20 067 Kč, odměnou za zastupování ve výši 24 850 Kč, tj. za 2,5 úkonů právní služby po 9 940 Kč (převzetí věci, písemný návrh ve věci samé a jednoduchá výzva k plnění) podle §§ 7 a 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dále náhradou hotových výdajů ve výši 1 200 Kč, tj. za formálně učiněné 4 úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 1, 4 citované vyhlášky, neboť předžalobní výzva byla žalované 2) zasílána, nicméně nebyla uznána coby samostatný úkon právní služby vzhledem k takřka obdobnému obsahu zachyceném v předžalobní výzvě zasílané žalovanému 1). A konečně jsou náklady řízení žalobkyně představovány také náhradou za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrady hotových výdajů zástupce žalobce ve výši 5 470,50 Kč. Po vydání směnečného platebního rozkazu na straně žalobkyně již nevznikly žádné náklady. Soud žalovaným 1) a 2) uložil, aby žalobkyni nahradili náklady řízení ve lhůtě 3 dní po nabytí právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. (bod II. výroku).