o zaplacení částky 328 180 Kč s příslušenstvím a odměnou 1 093,93 Kč,

1. Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Praze proti žalovanému domáhal zaplacení směnečného penízu ve výši 328 180 Kč s 6% úrokem p. a. z částky 328 180 Kč od 9. 4. 2021 do zaplacení a směnečné odměny ve výši 1 093,93 Kč. Žalobce tvrdil, že je majitelem směnky vlastní se směnečným penízem ve výši 328 180 Kč vystavené dne 29. 1. 2021 v [obec] žalovaným na řad žalobce se splatností dne 8. 4. 2021 v [obec a číslo], a která je opatřena fakultativní doložkou bez protestu. Uvedená směnka zajišťuje pohledávky ze smlouvy o nájmu motorového vozidla uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 29. 1. 2021. Po předložení směnky v místě placení v den splatnosti nebyla směnka žalovaným ani zčásti proplacena. Žalovaný byl k úhradě vyzván přípisem žalobce.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek stanovených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řadu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), soud o věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, a rozsudek vyhlásil veřejně.

4. Z žalobcem předloženého prvopisu směnky soud zjistil, že byla vystavena dne

29. 1. 2021 žalovaným, který se v ní zavázal zaplatit na řad žalobce částku 328 180 Kč, přičemž den splatnosti byl stanoven na 8. 4. 2021, platební místo v [obec a číslo] a je opatřena doložkou bez prostestu.

5. Z obsahu nájemní smlouvy ve spojení s předávacím protokolem soud nemá za prokázané, že by směnka plnila funkci zajišťovací vůči pohledávkám z nájemní smlouvy. Tato nájemní smlouva byla uzavřená dne 29. 1. 2021 mezi žalobcem coby pronajímatelem a žalovaným coby nájemcem o nájmu vozidla zn. Škoda Superb IV, [registrační značka], na dobu určitou od 29. 1. 2021 do 15. 2. 2021 za nájemné ve výši 3 628 Kč/den či v případě splnění podmínek ve zvýhodněné výši 1 814 Kč/den. Předávací protokol se skládal ze tří částí – (1) předání vozidla [registrační značka] žalobcem žalovanému dne 29. 1. 2021 – stvrzeno oběma účastníky (2) vrácení vozidla žalobci dne 25. 3. 2021 s uvedením poškození – stvrzeno žalobcem; (3) dodatečná prohlídka vozidla ze dne 28. 3. 2021 s výčtem 32 poškození či nedostatků – stvrzeno žalobcem. Z uvedeného plyne, že mezi účastníky byl závazkový vztah, kdy žalovaný zastával pozici dlužníka, a tedy je možné, že by směnka mohla zajišťovat pohledávky z nájemní smlouvy, a to zvlášť s přihlédnutím k okolnosti, že směnka byla vystavena téhož dne, kdy byla uzavřena nájemní smlouva. Nicméně žalobce neurčil, jaké konkrétní pohledávky vyplývající z nájemní smlouvy mají být zajištěny směnkou, tzn. zda se jedná o zajištění pohledávky z titulu neuhrazeného nájemného, v jaké výši, za jaké období a s jakou denní sazbou nájmu, či pohledávky z titulu smluvní pokuty, v jaké výši, za jaké porušení smluvní povinnosti anebo pohledávky z titulu paušální náhrady, v jaké výši, za jaké poručení smluvní povinnosti. V takovém případě, kdy žalobce nedostatečně konkretizoval předmět zajištění, což je neodmyslitelnou náležitostí každého zajišťovacího instrumentu, nelze ani učinit závěr o existenci zajištění ve vztahu k předkládané směnce.

6. Z předžalobní výzvy žalobce ze dne 9. 4. 2021 soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzývá k zaplacení blíže nekonkretizovaných nároků z titulu nájemní smlouvy ze dne 29. 1. 2021, přičemž tyto nároky byly zajištěny směnkou ze dne 29. 1. 2021. Potvrzení o odeslání předžalobní výzvy nebylo doloženo.

7. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu takový, že směnka byla vystavena dne 29. 1. 2021 žalovaným, který se v ní zavázal zaplatit na řad žalobce částku 328 180 Kč, přičemž den splatnosti byl stanoven na 8. 4. 2021, platební místo v [obec a číslo] a je opatřena doložkou bez prostestu. Nebylo prokázáno, že směnka zajišťuje pohledávky z nájemní smlouvy, kterou žalovaný uzavřel coby nájemce s žalobcem coby pronajímatelem dne 29. 1. 2021 na pronájem vozidla zn. Škoda Superb IV, [registrační značka], na dobu určitou od 29. 1. 2021 do 15. 2. 2021 za nájemné ve výši 3 628 Kč/den či ve zvýhodněné výši 1 814 Kč/den. Nebylo prokázáno, že by předžalobní výzva ze dne 9. 4. 2021 byla žalovanému odeslána.

8. Na základě skutkového stavu soud dospěl k níže uvedeným právním závěrům.

9. Podle čl. I § 75 zákona č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSŠ“),„ vlastní směnka obsahuje: 1. označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána; 2. bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu; 3. údaj splatnosti; 4. údaj místa, kde má být placeno; 5. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno; 6. datum a místo vystavení směnky; 7. podpis výstavce.“.

10. Podle čl. I § 78 ZSŠ„ je výstavce vlastní směnky zavázán stejně jako příjemce cizí směnky.“.

11. Podle čl. I § 77 odst. 1 ZSŠ„ pokud to neodporuje povaze vlastní směnky, platí pro ni daná pro cizí směnku o …, splatnosti (§§ 33 až 37), …, postihu pro neplacení (§§ 43 až 50, 52 až 54) ,…“.

12. Podle čl. I § 48 odst. 1 ZSŠ„ může majitel postihem žádat 1. směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, s úroky, byly-li ujednány; 2. dále 6% úroky ode dne splatnosti; 3. útraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty; 4. odměnu ve výši 1/ 3 % směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši.“.

13. V projednávané věci uplatnil žalobce nárok na zaplacení vlastní směnky proti žalovanému jako jejímu výstavci. Předložená směnka obsahuje veškeré náležitosti vyžadované čl. I § 75 ZSŠ pro platnou směnku vlastní a ztělesňuje tudíž přímý, nesporný a abstraktní závazek žalovaného k zaplacení směnečného penízu, který je na ní uveden. Poněvadž směnka nebyla při splatnosti uhrazena, vznikl žalobci proti žalovanému nárok na zaplacení směnečného penízu ve výši 328 180 Kč s 6% ročním úrokem z částky 328 180 Kč od 9. 4. 2021 do zaplacení a na směnečnou odměnu ve výši 1 093,93 Kč, proto soud žalobě vyhověl v celém rozsahu. Soud žalovanému uložil, aby žalobci zaplatil uplatněné nároky ve lhůtě 3 dní po nabytí právní moci rozhodnutí dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. (bod I. výroku).

14. Co se týče náhrady nákladů řízení, podle § 142 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo, aby plně úspěšnému žalobci nahradil jeho náklady řízení, třebaže nebylo prokázáno, že by žalobce odeslal předžalobní výzvu žalovanému před zahájením řízení dle § 142a odst. 1 o. s. ř. Existence předžalobní výzvy a uplynutí alespoň 7 dní od jejího odeslání na adresu žalovaného je nezbytné pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěšnému žalobci. Ve smyslu § 142a odst. 2 o. s. ř. však soud přihlédl k důvodu hodnému zvláštního zřetele spočívající v tom, že žalovanému byla kopie směnky spolu s žalobou doručena nejpozději dne 1. 7. 2021, přesto žalovaný ve lhůtě 7 dní od doručení kopie směnky ani později ničeho nezaplatil. I v případě řádně odeslané předžalobní výzvy žalovanému by tak bylo nerozumné očekávat, že by byl dluh žalovaným splněn a soudní řízení by neproběhlo, čímž by předžalobní výzva splnila svoji funkci předcházet soudnímu řízení. Náklady řízení žalobce činí celkem 40 470,40 Kč a jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 16 464 Kč, odměnou za zastupování ve výši 19 240 Kč, tj. za 2 úkony právní služby po 9 620 Kč (převzetí věci a písemný návrh ve věci samé) podle §§ 7 a 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradou hotových výdajů ve výši 600 Kč, tj. za 2 úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 1, 4 citované vyhlášky a náhradou za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrady hotových výdajů zástupce žalobce ve výši 4 166,40 Kč. Soud žalovanému uložil, aby žalobci nahradil náklady řízení ve lhůtě 3 dní po nabytí právní moci rozhodnutí dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. (bod II. výroku).