Přeskočit na obsah
Krajský soud v Praze 73 CM 38/2021-87 ECLI:CZ:KSPH:2021:73.Cm.38.2021.1 Rozsudek

o zaplacení částky 10 520 000 Kč s příslušenstvím,

Mgr. Vladimír Sommer · Rozhodnutí ze dne 21. 10. 2021

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Sommerem ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně]

sídlem [adresa]

zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

proti

žalovanému: [osobní údaje žalovaného]

bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec]

zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

o zaplacení částky 10 520 000 Kč s příslušenstvím,


I. Zamítá se žaloba, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni 10 520 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 520 000 Kč od 10. 4. 2019 do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení ve výši 177 289,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 10 520 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 520 000 Kč od 10. 4. 2019 do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný se měl bezdůvodně obohatit tím, že neoprávněně čerpal plnění z dokumentárního akreditivu, a to tzv. zádržné ve výši žalované částky podle rámcové smlouvy. Rámcová smlouva byla uzavřena na koupi 50% podílu v [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], a s tím souvisejících transakcí ze dne 14. 12. 2015 ve znění dodatku č. 1 ze dne 21. 3. 2016 a dodatku č. 2 ze dne 5. 4. 2016. Žalobkyně byla kupujícím, žalovaný prodávající a celková kupní cena za podíl činila částku 98 500 000 Kč, přičemž se členila na 2 části. Druhá část kupní ceny ve výši 10 670 000 Kč pojmenovaná jako„ garance“ měla být pro zaplacení zajištěna dokumentárním akreditivem a představovala zádržné. Žalobkyně vytkla vady převáděného podílu spočívající v tom, že prohlášení žalovaného dle čl. 16 odst. 16.1 rámcové smlouvy se ukázala jako nesprávná a neúplná. Následně uplatnila práva z vad v podobě slevy z kupní ceny ve výši 10 520 000 Kč, přičemž tuto svou pohledávku započetla vůči pohledávce žalovaného na zaplacení zbývající druhé části kupní ceny 10 520 000 Kč. Dne 16. 5. 2017 žalobkyně zaplatila žalovanému z druhé části kupní ceny částku 150 000 Kč, čímž pohledávka žalovaného na zaplacení kupní ceny zcela zanikla. Přesto dne 16. 4. 2018 žalovaný čerpal zbývající druhou část kupní ceny – zbývající zádržné ve výši 10 520 000 Kč z dokumentárního akreditivu, čímž se obohatil bez právního důvodu na úkor žalobkyně.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Žalovaný tvrdil, že se nedopustil žádného porušení rámcové smlouvy. Neuznává žalobkyní vytknuté vady převáděného podílu, resp. namítá, že žalobkyně řádně žádné vady ani nevytkla. Stejně tak rozporuje žalobkyní namítanou slevu z kupní ceny v částce 10 520 000 Kč i její tvrzené započtení proti pohledávce na zaplacení rámcovou smlouvou sjednaného zádržného. Poté, co žalobkyně dobrovolně nesplnila svou povinnost vyplatit žalovanému zádržné, žalovaný uplatnil své právo na plnění ze sjednaného zajištění ve formě dokumentárního akreditivu u [právnická osoba] Žalovaný také sporoval, že by obdržel výzvu k zaplacení bezdůvodného obohacení ze dne 11. 2. 2019 ze strany žalobkyně.

3. Soud na základě shodných tvrzení účastníků a provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění.

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že došlo k uzavření rámcové smlouvy ze dne 14. 12. 2015.

5. Z rámcové smlouvy uzavřené dne 14. 12. 2015 soud zjistil, že se v ní žalovaný coby prodávající zavázal převést 50% podíl v [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na žalobkyni a žalobkyně coby kupující se zavázala zaplatit kupní cenu ve výši 98 500 000 Kč s tím, že první část kupní ceny ve výši 80 000 000 Kč bude zaplacena na tzv. vázaný účet dle čl. 4 a druhá část ve výši 10 670 000 Kč pojmenovaná jako„ garance“ bude pro zaplacení zajištěna dle volby kupujícího bankovní zárukou nebo dokumentárním akreditivem (dále jen„ Rámcová smlouva“). Dle čl. 16 odst. 16.1 Rámcové smlouvy pokud se prohlášení žalovaného ukáží jako nesprávná nebo neúplná, jedná se o vadu podílu; prohlášení žalovaného jsou uvedena v příloze č. 16 Rámcové smlouvy dle čl. 15 Rámcové smlouvy (dále jen„ Prohlášení“).

6. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že notářský zápis NZ [číslo], [spisová značka] ze dne 2. 5. 2017 byl žalovanému doručen zástupcem žalobkyně dne 9. 5. 2017.

7. Z notářského zápisu č. NZ [číslo], [spisová značka], ze dne 2. 5. 2017 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému vady spočívající v tom, že Prohlášení žalovaného jsou nesprávná a neúplná, dále, že uplatňuje práva z vad ve formě slevy z kupní ceny ve výši 10 520 000 Kč a konečně uvedla, že tuto svou pohledávku započítává vůči pohledávce žalovaného na část zádržného ve výši 10 520 000 Kč.

8. Z pokladního dokladu ze dne 16. 5. 2017 soud zjistil, že tohoto dne [jméno] [příjmení] jménem žalobkyně vložil hotovost ve výši 150 000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet] se zprávou pro příjemce: Dopl. za podíl na [číslo]. Číslo uvedené ve zprávě pro příjemce je IČO společnosti – [právnická osoba], jejíž 50% podíl byl předmětem koupě dle Rámcové smlouvy.

9. Ze sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že dne 9. 4. 2018 [právnická osoba] oznamuje žalobkyni řádné uplatnění práva žalovaným na zaplacení částky 10 520 000 Kč a nejpozději dne 16. 4. 2018 musí být tato částka žalovanému vyplacena.

10. Výzvou k vrácení bezdůvodného obohacení ze dne 11. 2. 2019 měla žalobkyně žalovaného vyzvat k vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 10 520 000 Kč. Ovšem s ohledem na skutečnost, že k výzvě nebylo doloženo potvrzení o odeslání, a navíc kdy žalovaný sporuje, že by výzvu obdržel, soud nemá za prokázané, že by výzva byla žalovanému odeslána.

11. Na jednání se žalobkyně bez omluvy nedostavila, proto platí, jako by byla poučena ve smyslu § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), aby doplnila tvrzení tak, že uvede, jaké konkrétní vady měl předmětný podíl a jakým způsobem byla vyčíslena žádaná sleva z kupní ceny. K doplněným tvrzením byla žalobkyně povinna označit důkazy. Zároveň platí, jako by soud žalobkyni poučil, že nedoplní-li tvrzení či neoznačí důkazy, neunese břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Žalobkyně nedoplnila žádná tvrzení, ani žádné další důkazy neoznačila.

12. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti.

13. Soud učinil závěr o skutkovém stavu takový, že rámcovou smlouvou ze dne 14. 12. 2015 se žalovaný coby prodávající zavázal převést 50% podíl v [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na žalobkyni a žalobkyně coby kupující se zavázala zaplatit kupní cenu ve výši 98 500 000 Kč s tím, že první část kupní ceny ve výši 80 000 000 Kč bude zaplacena na tzv. vázaný účet dle čl. 4 a druhá část kupní ceny ve výši 10 670 000 Kč pojmenovaná jako„ garance“ bude pro zaplacení zajištěna dle volby kupujícího bankovní zárukou nebo dokumentárním akreditivem. Dle čl. 15, 16 odst. 16.1 Rámcové smlouvy ukáže-li se prohlášení žalovaného uvedená v příloze č. 16 Rámcové smlouvy jako nesprávná nebo neúplná, jedná se o vadu podílu. Dne 9. 5. 2017 žalobkyně oznámila žalovanému vady podílu spočívající v tom, že Prohlášení žalovaného jsou nesprávná a neúplná, dále uplatnila práva z vad ve formě slevy z kupní ceny ve výši 10 520 000 Kč a uvedla, že tuto svou pohledávku započítává vůči pohledávce žalovaného na část zádržného ve výši 10 520 000 Kč. Dne 16. 5. 2017 žalobkyně vložila hotovost ve výši 150 000 Kč na bankovní účet žalovaného. Nejpozději dne 16. 4. 2018 žalovaný čerpal částku 10 520 000 Kč z dokumentárního akreditivu.

14. Žalobce naproti tomu ani netvrdil a tím spíše neprokázal, jaké konkrétní vady měl předmětný podíl a jakým způsobem byla vyčíslena žádaná sleva z kupní ceny.

15. Dle § 2099 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.

16. Dle § 2095 o. z. prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

17. Dle § 2106 odst. o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo

a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,

b) na odstranění vady opravou věci,

c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo

d) odstoupit od smlouvy.

18. Dle § 2106 o. z. kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit (odstavec 2). Nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § [číslo] (odstavec 3).

19. Dle § 2107 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.

20. Dle § 1982 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh (odstavec 1). Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení (odstavec 2).

21. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Soud právně posoudil skutkový stav a dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná.

23. Mezi účastníky byla v prvé řadě sporná otázka existence vad předmětu koupě – podílu a dále to, zda takové vady byly žalovanému řádně vytknuty a zda žalobkyni vzniklo právo na slevu z kupní ceny v žalované výši. Žalobkyně oznámila žalovanému vady podílu spočívající v tom, že Prohlášení žalovaného jsou nesprávná a neúplná ve smyslu §§ 2099 odst. 1, 2095 o. z., nicméně již neuvedla, konkrétně jakého Prohlášení žalovaného se vady týkají a v čem přesně tyto vady měly spočívat. Je nezbytné dostatečně určitě specifikovat vady věci, neboť řádné oznámení vad je podmínkou pro samotné uplatnění práv z vad a následně pro výběr určitého práva z vad v závislosti na tom, zda vada představuje podstatné či nepodstatné porušení smlouvy dle §§ 2106, 2107 o. z. Nelze totiž po oznámení vady uplatnit jakákoliv práva z vad, nýbrž pouze ta, která odpovídají závažnosti vady. Z oznámení žalobkyně však nelze dovodit o jako konkrétní vadu a tedy o jak závažnou vadu se jedná a jaká práva z vad je tedy možné uplatnit. K tomu je totiž třeba vědět, jaké konkrétní Prohlášení žalovaného by mělo být neúplné a nesprávné, v jakém rozsahu mělo být neúplné a nesprávné a z jakých konkrétních skutečností toto žalobce vyvozuje. Povšechné tvrzení, že Prohlášení žalovaného jsou neúplná a nesprávná nemůže dostát požadavku na jednoznačnou specifikaci oznamované vady, jak si to smysl a účel zákonné úpravy žádá. Ze strany žalobkyně tedy nedošlo k řádnému oznámení vad, které by vyvolávalo kýžené právní účinky. V návaznosti na uvedené ani nemohlo dojít k řádnému uplatnění práv z vad, poněvadž nutným předpokladem pro uplatnění práv z vad je řádné oznámení vady.

24. Vzhledem k tomu, že žalobkyně řádně neoznámila vady podílu, nevzniklo jí (nemohlo jí vzniknout) právo na slevu z kupní ceny. Pokud tedy žalobkyně učinila jednostranným právním jednáním započtení své domnělé pohledávky spočívající ve slevě z kupní ceny vůči pohledávce žalovaného na zbývající druhou část kupní ceny ve stejné výši, nemohlo tímto dojít k zániku pohledávky žalovaného na zbývající druhou část kupní ceny. Poněvadž pohledávka žalovaného trvala, nemohl se jejím uspokojením z dokumentárního akreditivu nikterak obohatit bez právního důvodu na úkor žalobkyně.

25. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že žalobkyně existenci žádné konkrétní vady podílu netvrdila a tedy neprokázala a netvrdila a neprokázal též okolnosti odůvodňující nárokovanou výši slevy z kupní ceny. To představuje další důvody, pro které žalobkyni nemohlo vzniknout právo na slevu z kupní ceny podílu, kterou by byla oprávněna započíst proti právu žalovaného na zaplacení kupní ceny podílu.

26. Vzhledem k uvedenému soud uzavírá, že žaloba není důvodná pro nikoliv řádné uplatnění vad, v důsledku čehož žalobkyni nevznikla pohledávka z titulu slevy z kupní ceny, kterou by mohla vůči pohledávce žalovaného započíst. Jelikož pohledávka žalovaného nezanikla započtením a nadále trvala, čerpáním plnění na tuto pohledávku nemohlo dojít na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení. Soud tudíž žalobu zamítl v celém rozsahu (bod I výroku).

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 177 289,20 Kč, neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch, a to ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalovaného jsou tvořeny odměnou zástupce ve výši 145 620 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 48 540 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání – odpor a vyjádření, účast na jednání před soudem) dle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 9 odst. 3 písm. a), § 7 bod 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996, o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“), paušální náhradou hotových výdajů ve výši 900 Kč, tj. za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 AT a náhradou za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a paušální náhrady ve výši 30 769,20 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Soud uložil žalovanému, aby náhradu nákladů řízení žalobkyni zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce – advokáta žalovaného dle § 149 odst. 1 o. s. ř. (bod II. výroku).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze, a to do 15 dní od doručení jeho písemného vyhotovení.

Nesplní-li povinná soudem uloženou povinnost, oprávněný se může splnění povinnosti po povinné domáhat výkonem rozhodnutí či exekucí.