o zaplacení pohledávky ve výši 354 000 Kč s příslušenstvím a odměnou 1 180 Kč,

1. Žalobce se domáhal proti žalovanému zaplacení směnečného peníze 354 000 Kč 6% ročním úrokem ze směnečného peníze od 1. 9. 2018 a odměny ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze, a to z titulu směnky, kterou měl žalovaný vystavit žalobci dne 23. 6. 2018 s doložkou bez protestu splatné 31. srpna 2018 na částku 354 000 Kč. Žalobce uvedl, že žalovaný dluh neuhradil v den splatnosti směnky a ani nikdy později přes další mimosoudní výzvy.

2. Žalovaný se vyjádřil tak, že považuje částku za zaplacenou, když částka 400 000 Kč byla uhrazena na účet žalobce ve dvou splátkách, kdy první splátka ve výši 300 000 Kč byla uhrazena 18. 12. 2020 a druhá splátka ve výši 100 000 Kč byla uhrazena 4. 3. 2021.

3. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného uvedl, že je pravdou, že žalovaný zaslal dne 18. 12. 2020 částku 300 000 Kč a dne 4. 3. 2021 částku 100 000 Kč, nad to ještě uhradil 26. 4. 2019 částku 50 000 Kč Tyto platby byly ale započteny v souladu s § 1933 občanského zákoníku na jiný závazek žalovaného vůči žalobci, než uvádí žalovaný, a to na směnku číslo jedna ze dne 23. 6. 2018 na částku 2 037 000 Kč, jež byla splatná 31. července 2018, a to s ohledem na skutečnost, že žalovaný neurčil při plnění, na který dluh plní, a proto žalobce započetl plnění na závazek nejdříve splatný.

4. K nařízenému jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán.

5. Soud učinil následující skutková zjištění. Z žalobcem předloženého prvopisu směnky vyplývá, že žalovaný vystavil ve prospěch žalobce dne 23. 6. 2018 v [obec] směnku vlastní na částku 354 000 Kč splatnou 31. srpna 2018 u žalobce v místě placení [ulice] [ulice] [číslo], [obec a číslo], a to s doložkou bez protestu. Uvedené bylo rovněž mezi účastníky nesporné.

6. Předžalobní výzvou ze dne 16. února 2021 ve spojení s poštovním podacím archem je prokázáno, že žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k úhradě pohledávky ze shora uvedené směnky.

7. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný uhradil žalobci 26. 4. 2019 částku 50 000 Kč.

8. Výpisem z účtu žalovaného je prokázáno a mezi účastníky bylo též nesporné, že žalovaný zaplatil žalobci 18. 12. 2020 částku 300 000 Kč a 4. 3. 2021 částku 100 000 Kč.

9. Z prvopisu směnky předložené soudu ve věci sp. zn. 70 Cm 71/2021 vyplývá, že žalovaný vystavil ve prospěch žalobce v [obec] 23. 6. 2018 směnku vlastní označenou [číslo] splatnou 31. července 2018 na částku 2 037 000 Kč u žalobce v místě placení [ulice] [ulice] [číslo], [obec a číslo] s doložkou bez protestu.

10. Žalovaný netvrdil a neprokázal, že při placení shora uvedených částek žalobci určil, že plnění má být započteno na v řízení uplatněný dluh ze směnky vystavené v [obec] 23. 6. 2018 na částku 354 000 Kč splatné 31. srpna 2018.

11. Jelikož se žalovaný k jednání a bez omluvy nedostavil, platí, jako by byl poučen dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby tvrdil a prokázal, že při placení určil, že má být plnění započteno na v řízení uplatněnou směnku. Současně platí, jako by byl žalovaný poučen o následku neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního.

12. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný vystavil ve prospěch žalobce v řízení uplatněnou směnku na částku 354 000 Kč splatnou 31. srpna 2018. Žalovaný též ve prospěch žalobce vystavil směnku na částku 2 037 000 Kč splatnou 31. července 2018. Žalovaný zaplatil žalobci 26. 4. 2019 částku 50 000 Kč, 18. 12. 2020 částku 300 000 Kč a 4. 3. 2021 částku 100 000 Kč. Žalovaný netvrdil a neprokázal, že při plnění určil, že plní na dluh z v řízení uplatněné směnky na částku 354 000 Kč splatné 31. srpna 2018.

13. V rámci právního hodnocení věci soud uzavřel, že žalobcem předložená směnka je platnou směnkou vlastní, když má všechny náležitosti stanovené článkem I § 75 zákona č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového (dále jen ZSŠ). Jelikož směnka nebyla při splatnosti zaplacena, je žalobce dle článku I § 43 odst. 1 ZSŠ oprávněn vykonat postih vůči žalovanému jako výstavci směnky. Žalobci tak v souladu s článkem I § 48 odst. 1 vznikla vůči žalovanému postižná práva na zaplacení směnečného peníze 354 000 Kč s 6% ročním úrokem ze směnečného peníze od splatnosti, tj. od 1. 9. 2018 do zaplacení a na zaplacení směnečné odměny ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze, tedy ve výši 1 080 Kč.

14. Pokud žalovaný namítal, že částku považuje za zaplacenou, tato námitka není důvodná. Dle ustanovení § 1933 odst. 1 OZ je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný, při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný.

15. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný má dluh vůči žalobci nejen z v řízení uplatněné směnky splatné 31. srpna 2018 ale též dluh ze směnky splatné 31. července 2018, tj. dříve. Současně z řízení nevyplynulo nic, co by nasvědčovalo tomu, že by byl žalovaný žalobcem upomenut o placení dluhu z v řízení uplatněné směnky dříve než o placení dluhu ze směnky splatné 31. 7. 2018. Dále z řízení nevyplynulo nic, co by nasvědčovalo tomu, že dluhy z uvedených dvou směnek jsou zajištěny v rozdílné míře. S ohledem na to je pro posouzení, na který ze dvou dluhů žalovaného vůči žalobci má být plnění žalovaného započteno, rozhodující, zda žalovaný při plnění určil, na který dluh plní, jinak se plnění započte na dluh nejdříve splatný. Jelikož žalovaný netvrdil a tudíž neprokázal, že by při placení určil, na jaký dluh platí, jeho plnění se započte na dluh dříve splatný, tedy na dluh ze směnky vystavené na částku 2 037 000 Kč splatné 31. července 2018 a nikoliv na dluh z v řízení uplatněné směnky splatné až později dne 31. srpna 2018.

16. Soud podotýká, že vůli žalovaného plnit na dluh z v řízení uplatněné směnky nelze dovodit ani z porovnání výše dluhu z v řízení uplatněné směnky a výše poskytnutých plateb. Nelze tak uzavřít, že by žalovaný volbu, na jaký dluh plní, učinil konkludentně. Částečné plnění žalovaného tak bylo po právu započteno na dříve splatný dluh žalovaného ze směnky vystavené na částku 2 037 000 Kč. S ohledem na uvedené soud žalobě jako dané důvodně a po právu v celém rozsahu vyhověl.

17. Jelikož byl žalobce v řízení plně úspěšný, má dle § 142 odst. 1 o.s.ř. proti žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem 17 759 Kč, odměnou zástupce žalobce za 4 úkony právní služby po 9 740 Kč (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, vyjádření na výzvu soudu, účast u jednání), odměnou za 1 úkon právní služby v poloviční sazbě 4 870 Kč (prostá předžalobní výzva) a náhradou hotových výdajů za uvedených 5 úkonů právní služby po 300 Kč úkon.