o zaplacení částky 77 000 Kč s příslušenstvím,

1. Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Praze dne 11. 3. 2021 proti žalovanému domáhal zaplacení směnečného peníze ve výši 77 000 Kč s úrokem 6 % ročně z částky 77 000 Kč od 2. 4. 2020 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že je majitelem směnky vlastní s doložkou bez protestu a se směnečnou sumou 77 000 Kč vystavené v [obec] dne 2. 2. 2020 žalovaným na řad žalobce se splatností dne 1. 4. 2020. Po předložení směnky v místě placení v den splatnosti nebyla směnka žalovaným ani zčásti proplacena.

2. Na základě podané žaloby a předloženého prvopisu směnky byl vydán směnečný platební rozkaz, který však nebyl žalovanému řádně doručen, a proto byl zrušen. Současně s usnesením o zrušení směnečného platebního rozkazu byl žalovaný vyzván, aby se k žalobě vyjádřil, což neučinil.

3. Za splnění podmínek stanovených v ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řadu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), soud o věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, přičemž rozsudek vyhlásil veřejně.

4. Z žalobcem předloženého prvopisu směnky soud zjistil, že byla vystavena v [obec] dne 2. 2. 2020 žalovaným, který se v ní zavázal zaplatit na řad žalobce částku 77 000 Kč, přičemž den splatnosti byl stanoven na 1. 4. 2020 a platebním místem byla [obec].

5. Podle čl. I. ustanovení § 75 zákona č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSŠ“), vlastní směnka obsahuje: 1. označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána; 2. bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu; 3. údaj splatnosti; 4. údaj místa, kde má být placeno; 5. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno; 6. datum a místo vystavení směnky; 7. podpis výstavce.

6. Podle čl. I ustanovení § 77 odst. 1 ZSŠ pokud to neodporuje povaze vlastní směnky, platí pro ni ustanovení daná pro cizí směnku o …, postihu pro neplacení (§§ 43 až 50, 52 až 54) ,….

7. Podle čl. I. ustanovení § 48 odst. 1 ZSŠ může majitel postihem žádat 1. směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, s úroky, byly-li ujednány; 2. dále 6% úroky ode dne splatnosti; 3. útraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty; 4. odměnu ve výši 1/ 3 % směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši.

8. V projednávané věci uplatnil žalobce nárok na zaplacení vlastní směnky proti žalovanému jako jejímu výstavci. Předložená směnka obsahuje veškeré náležitosti vyžadované čl. I ustanovení § 75 ZSŠ pro platnou vlastní směnku a ztělesňuje tedy přímý, nesporný a abstraktní závazek žalovaného k zaplacení směnečné sumy, která je na ní uvedena. Protože směnka nebyla při splatnosti uhrazena, vznikl žalobci proti žalovanému dle shora citovanému ustanovení nárok na zaplacení směnečného peníze ve výši 77 000 Kč s 6% ročním úrokem z částky 77 000 Kč od 2. 4. 2020 do zaplacení.

9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 2 o. s. ř. a s níže uvedenými závěry Nejvyššího soudu, podle nichž byla plně úspěšnému žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, tj. náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 850 Kč dle ustanovení § 137 odst. 1 o. s. ř. Ačkoliv k žalobě nebyla žalobcem předložena předžalobní výzva, což je nezbytné pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěšnému žalobci, v této věci je vhodné aplikovat ustanovení § 142a odst. 2 o. s. ř. a závěry Nejvyššího soudu prezentované v usnesení ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013, či v usnesení ze dne 2. 5. 2016, sp. zn. 32 Cdo 5256/2015, kdy i navzdory nezaslání předžalobní výzvy žalovanému lze žalobci přiznat náhradu nákladů řízení vzhledem k důvodům hodných zvláštního zřetele hodných. Nejvyšší soud konkrétně uvedl, že jestliže žalovaný nebyl ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající § 142a OSŘ zaplatit, dluh ani v průběhu řízení neuhradil a zůstal jak vůči žalobci, tak i vůči soudu zcela nečinný, nemá absence předžalobní výzvy k plnění vliv na přiznání náhrady nákladů řízení. Pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěšnému žalobci je běžně třeba, aby žalobce vyzval žalovaného k zaplacení a tuto výzvu zaslal žalovanému alespoň 7 dní před podáním žaloby. Doručení žaloby plní také funkci předžalobní výzvy a jestliže žalovaný nezaplatí do 7 dní od jejího doručení, jak se tomu stalo v tomto případě, nemá absence výzvy vliv na přiznání náhrady nákladů řízení. Kopie směnky byla žalovanému předložena nejpozději dne 17. 5. 2021, kdy soud kopii směnky doručil žalovanému prostřednictvím provozovatele poštovních služeb fikcí, přičemž zároveň bylo žalovanému takto doručováno usnesení o zrušení platebního rozkazu a žaloba – viz doručenka na č. l. 19 spisu. Žalovaný má v Centrální evidenci obyvatel zapsanou adresu trvalého pobytu na adrese sídla [adresa], což je adresa, na kterou je soud povinen soudní písemnosti doručovat dle § 46b písm. a) o. s. ř. Soud žalovaného 2x obesílal a pokaždé byla soudu zásilka zaslána zpět jako nedoručená, když žalovaný nebyl zastižen a uložení zásilky na pobočce pošty mu bylo oznámeno. Žalovaný je tedy nekontaktní. Soud proto dospěl k závěru, že i v případě absence zaslání předžalobní výzvy žalovanému ve smyslu ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. lze žalobci náhradu nákladů řízení přiznat, když vzhledem k pasivitě žalovaného je pravděpodobné, že by žalovaný nezaplatil ani na základě řádně učiněné výzvy, a tedy by za takové situace bylo nepřiměřené žalobci nepřiznat náhradu nákladů řízení.