o námitkách žalovaného proti směnečnému platebnímu rozkazu vydanému Krajským soudem v Praze dne 25. července 2019 č. j. 73 Cm 60/2019-12,

1. Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Praze dne 28. 6. 2019 domáhá vydání směnečného platebního rozkazu, kterým by bylo žalovanému jakožto výstavci společně nerozdílně se společností [právnická osoba ], [IČO] (dále jen společnost [právnická osoba 1)]) a společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen společnost [právnická osoba 2)]) jakožto avalistům uloženo zaplatit žalobci směnečný peníz 60 000 Kč s 6 % úrokem z částky 60 000 Kč od 2. 10. 2018 do zaplacení, s 6 % úrokem z částky 75 000 Kč od 1. 7. 2016 do 1. 10. 2018 a směnečnou odměnu 250 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaný dne 4. 3. 2015 v [obec] vystavil směnku vlastní na řad žalobce s doložkou bez protestu, kterou se zavázal dne 30. 6. 2016 v platebním místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec], okres [okres], zaplatit žalobci 75 000 Kč, směnka byla avalována společností [právnická osoba 1)] a společností [právnická osoba 2)] Žalovaným byla směnka proplacena pouze co do částky 15 000 Kč. Žalovaný byl k úhradě zbývající dlužné částky 60 000 Kč žalobcem několikrát bezvýsledně vyzván.

2. Vzhledem k tomu, že žalobce předložil prvopis předmětné směnky, o jejíž pravosti nebyl důvod pochybovat, a která má veškeré zákonné náležitosti pro směnku vlastní stanovené článkem I. § 75 zákona č. 191/1950 Sb. zákona směnečného a šekového (dále jen ZSŠ), soud návrhu žalobce vyhověl a vydal shora označený směnečný platební rozkaz vůči žalovanému 1) jakožto výstavci a vůči avalistům [právnická osoba 1)] jakožto žalované 2) a [právnická osoba 2)] jakožto žalované 3).

3. Směnečný platební rozkaz byl žalovanému doručen do vlastních rukou dne 10. 9. 2019, jak vyplývá z jím podepsané doručenky v připojeném spise sp. zn. 73 Cm 60/2019 a z její kopie u č.l. 12 spisu sp. zn. 73 Cm 135/2019.

4. Žalovaný i oba avalisté napadli směnečný platební rozkaz námitkami, ve kterých shodně namítli nedostatek kauzy směnky, když se mělo jednat o směnku zajišťovací a směnečná suma žalovanému nebyla žalobcem poskytnuta. Žalovaný dále namítnul, že žalobce zneužil jeho důvěry a i v rámci jejich společného podnikání poškodil zájmy žalovaného a avalistů, které následně ve snaze legalizovat a skrýt za troj a více násobné zápočty mezi společnostmi ve vlastnictví žalobce a žalovaného ke škodě žalovaného. Žalovaný rovněž poukázal na skutečnost, že od žalobce neobdržel předžalobní upomínku ke splnění povinnosti a žalobu považuje za účelovou a šikanózní. Konečně uvedl, že pakliže žalobce poukazuje na skutečnost, že žalovaný 1. 10. 2018 uhradil na bankovní účet žalobce částku 15 000 Kč, žalovaný uvádí, že se jedná o úhradu z jakéhosi vyrovnání ze společného podnikání žalobce a žalovaného, částka 15 000 Kč nemá nic společného se směnkou vlastní, když není důvod, aby žalovaný čehokoliv platil, když směnka byla dle tvrzení žalobce zlikvidována a finanční prostředky žalobce žalovanému nikdy nepředal.

5. Žalobce k námitkám žalovaného uvedl, že jsou nedůvodné, neopodstatněné, nejsou doloženy žádnými důkazy a jeho tvrzení jsou irelevantní a některá přímo i nepravdivá. Zdůraznil, že coby majitel směnky není povinen prokazovat, že žalovaný směnečnou sumu skutečně dluží, naopak žalovaný má povinnost prokázat svá tvrzení uvedená v námitkách, k čemuž ovšem nedostal. Odmítl tvrzení, že by úhrada 15 000 Kč ze strany žalovaného neměla co dočinění s vystavenou směnkou, když opak vyplývá z doložené e-mailové komunikace a rovněž odmítl tvrzení žalovaného, že by jej ujišťoval o zničení směnky či že by zneužil jeho důvěry a nestandardně vůči žalovanému postupoval. Závěrem žalobce uvedl, že účel předžalobní výzvy plní i předložení směnky k placení, navíc doručení předžalobní výzvy není nezbytně nutné, když jsou zde důvody hodné zvláštního zřetele, a to že již došlo k několikerým urgencím ze strany žalobce a blížilo se promlčení závazku. Žalobce tudíž navrhl, aby byl směnečný platební rozkaz ve vztahu k žalovanému ponechán v platnosti.

6. V podání ze dne 5.1.2021 žalovaný dále uvedl, že nesouhlasí s žalobním návrhem, jak do výše, tak rozsahu a rozporuje jeho oprávněnost, a to z důvodu, že žalobce již využil jako věřitel svého práva a pohledávku uplatnil po jednom z ručitelů [právnická osoba 2)] exekucí na jeho majetek soudním exekutorem Mgr. Janem Benešem, Exekutorský úřad Praha - západ s tím, že pověření soudního exekutora vydal Obvodní soud pro Prahu 4 pod č. j. 67 EXE 3100/220-14. Dle žalovaného je tak zjevné, že žalobce si je vědom tohoto stavu a že zneužívá svého postavení. Dále žalovaný namítnul, že mu nebyl řádně doručen směnečný platební rozkaz.

7. K projednání námitek žalovaného soud nařídil jednání na den 6. ledna 2021. Žalovaný se z tohoto jednání omluvil. Jednání tudíž proběhlo v jeho nepřítomnosti.

8. Soud učinil následující skutková zjištění, jež současně odpovídají závěru o skutkovém stavu věci: ze žalobcem předloženého prvopisu směnky ve spojení se-mailovou komunikací účastníků ze dne 30. 7. 2018 až 8. 10. 2018 vyplývá, že žalovaný vystavil na řad žalobce směnku vlastní v [obec] dne 4. března 2015 na částku 75 000 Kč splatnou dne 30. června 2016 opatřenou doložkou bez protestu, kterou avalovali společnosti [právnická osoba 1)] a [právnická osoba 2)]

Z e-mailové komunikace účastníků z 30. 7. 2018 až 8. 10. 2018 vyplývá, že žalovaný si byl povinnosti na směnku platit vědom a toto přislíbil.

9. Z dalších provedených důkazů soud žádné relevantní skutečnosti nezjistil.

10. Dle ustanovení § 175 odst. 1 o.s.ř. předloží-li žalobce v prvopisu směnku nebo šek, o jejichž pravosti není důvod pochybovat a další listiny nutné k uplatnění práva, vydá na jeho návrh soud směnečný (šekový) platební rozkaz, v němž žalovanému uloží, aby do 15 dnů zaplatil požadovanou částku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá. Směnečný (šekový) platební rozkaz musí být doručen do vlastních rukou žalovaného, náhradní doručení je vyloučeno. Nelze-li návrhu na vydání platebního rozkazu vyhovět, nařídí soud jednání.

Dle ustanovení § 175 odst. 4 o.s.ř. podá-li žalovaný včas námitky, nařídí soud k jejich projednání jednání, k námitkám později vzneseným však již nelze přihlížet. V rozsudku soud stanoví, zda směnečný (šekový) platební rozkaz ponechává v platnosti, nebo zda ho zrušuje a v jakém rozsahu.

11. Žalovaný předně namítnul, že mu směnečný platební rozkaz nebyl řádně doručen. Pravdivost tohoto tvrzení žalovaného je vyvrácena obsahem doručenky připojené ke směnečnému platebnímu rozkazu na č.l. 13 spisu sp. zn. 73 Cm 60/2019 ze které vyplývá, že žalovaný si směnečný platební rozkaz osobně převzal dne 10. 9. 2019.

12. Pokud žalovaný dále namítal, že žalobce zneužil jeho důvěry a poškodil jeho zájmy s tím, že z právní opatrnosti v této věci nebude zveřejňovat další podrobnosti s ohledem na průběh civilního a trestního řízení, soud konstatuje, že tato námitka žalovaného je natolik obecná, že ji hodnotí jako neodůvodněnou a tudíž neprojednatelnou; není totiž vymezen její skutkový základ tak, aby jej bylo možno nezaměnitelně identifikovat.

13. Žalovaný dále namítal, že předmětná směnka měla zajišťovat půjčku od žalobce ve výši 75 000 Kč, která měla být poskytnuta žalobcem žalovanému. Žalovaný tvrdil, že žalobce tento svůj závazek nedodržel a ničeho žalovanému nepůjčil. Na žalovaném bylo břemeno důkazní o tomto jeho námitkovém tvrzení. Žalovaný pro toto své tvrzení žádné důkazy neoznačil a z ve věci nařízeného jednání se omluvil. Platí tak, jako by žalovaný byl poučen dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označil důkazy k prokázání tvrzení, že předmětná směnka měla souviset se zápůjčkou částky 75 000 Kč, která měla být žalobcem poskytnuta žalovanému a k prokázání tvrzení, že žalobce částku 75 000 Kč žalovanému neposkytnul, a to včetně poučení o následku neoznačení důkazů v podobě neunesení břemene důkazního. Žalovaný přesto žádné důkazy neoznačil, a tudíž neunesl břemeno důkazní o svém námitkovém tvrzení. Nad to je třeba doplnit, že pravdivost tvrzení žalovaného zpochybňuje rovněž obsah výše uvedené e-mailové komunikace účastníků, ze které vyplývá, že si byl svojí povinnosti na směnku plnit vědom ještě koncem září 2018 a toto přislíbil.

14. Další námitka žalovaného spočívala v tom, že na podkladě vykonatelného směnečného platebního rozkazu je vedena exekuce na majetek společnosti [právnická osoba 2)] jakožto jednoho ze směnečných ručitelů. Soud konstatuje, že v řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu je rozhodující stav v době vydání směnečného platebního rozkazu, ke skutečnostem nastalým později nelze v řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu přihlížet (viz například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.7.2007, sp. zn. 29 Odo 63/2006). Tato námitka žalovaného tak není relevantní již jen z tohoto důvodu.

15. Konečně pokud žalovaný namítal, že mu žalobcem nebyla zaslána předžalobní upomínka, tato okolnost je v poměrech předmětné věci irelevantní. I v případě nezaslání předžalobní upomínky je na místě žalobci přiznat právo na náhradu nákladů řízení z důvodů dalších okolností, jak předpokládá ustanovení § 142a odst. 2 o.s.ř. Jestliže totiž žalovaný žalobou uplatněný nárok popírá a v řízení se aktivně brání, je zcela nepochybné, že ani na předžalobní upomínku sebelépe provedenou by žádné plnění neposkytnul. Je zřejmé, že by předžalobní upomínka nezabránila zahájení řízení a ani vzniku jeho nákladů. To v závěru uvádí i právní věta, se kterou bylo ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek uveřejněno usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015 č. j. 29 Cdo 4388/2013-64, a to pod pořadovým číslem 75/2015, na které soud odkazuje. To plně dopadá i na toto řízení. Žalovaný od počátku a setrvale oponuje nároku, který žalobce v této věci uplatnil a tomuto nároku se brání. Představa, že by na pouhou upomínku příslušné plnění poskytnul, je v přímém protikladu s obecnou zkušeností. Z toho důvodu je namístě žalobci přiznat náhradu nákladů řízení i přes chybějící předžalobní upomínku.

16. S ohledem na uvedené soud uzavřel, že námitky žalovaného proti směnečnému platebnímu rozkazu jsou z větší části nedůvodné a dílem dokonce neodůvodněné (neprojednatelné), ponechal proto směnečný platební rozkaz v platnosti v celém rozsahu.

17. Jelikož byl žalobce byl v námitkovém řízení plně úspěšný, postupoval soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalovanému uložil, aby žalobci nahradil v plném rozsahu náklady námitkového řízení ve výši 35 538 Kč. Z toho jednak soudní poplatek 3 013 Kč, odměna za zastupování advokátem 24 780 Kč za 7 úkonů právní služby po 3 540 Kč/úkon, dále náhrada hotových výdajů 2 100 Kč za 7 úkonů právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání žaloby, vyjádření k námitkám, vyjádření k odvolání a účast na jednáních soudu dne 20.2.2020, 9.9.2020 a 6.1.2021), to vše podle ustanovení § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), § l3 odst. 1 a 3 vyhl. č. l77/l996 Sb., advokátního tarifu. Dále z toho 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobce ve výši odpovídající zaokrouhleně 5 645 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 2, 3 o.s.ř. za použití ust. § 14a vyhl. č. l77/l996 Sb., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobce registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a k rukám zástupce žalobce jako advokáta podle § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok pod bodem II. tohoto rozsudku).