o zaplacení 303 000 Kč s příslušenstvím a odměnou 1 010 Kč,
Mgr. Vladimír Sommer · Rozhodnutí ze dne 10. 3. 2021
Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírem Sommerem ve věci
žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně]
bytem [adresa]
zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
proti
žalovanému: [osobní údaje žalovaného]
sídlem [adresa]
o zaplacení 303 000 Kč s příslušenstvím a odměnou 1 010 Kč,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 303 000 Kč s úrokem 6 % p. a. z částky 303 000 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení a směnečnou odměnu ve výši 1 010 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 45 148,50 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Krajského soudu v Praze dne 9. 12. 2020 proti žalovanému domáhala zaplacení směnečného peníze ve výši 303 000 Kč s úrokem 6 % ročně od 1. 7. 2020 do zaplacení a směnečné odměny ve výši 1 010 Kč. Žalobkyně tvrdila, že je majitelem směnky vlastní se směnečnou sumou 330 000 Kč vystavené žalovaným dne 28. 1. 2019 na řad žalobkyně se splatností dne 30. 6. 2020. Po předložení směnky v místě placení v den splatnosti byla směnka žalovaným proplacena pouze v částce 27 000 Kč. Žalovaný byl k úhradě zbývající dlužné částky ve výši 303 000 Kč s příslušenstvím vyzván přípisem zástupce žalobkyně, žalovaný však tuto neuhradil.
2. Na základě podané žaloby a předloženého prvopisu směnky byl vydán směnečný platební rozkaz, který však nebyl žalovanému řádně doručen, a proto byl zrušen. Současně s usnesením o zrušení směnečného platebního rozkazu byl žalovaný vyzván, aby se k žalobě vyjádřil, což neučinil.
3. Za splnění podmínek stanovených v ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řadu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), soud o věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, a rozsudek vyhlásil veřejně.
4. Z žalobkyní předloženého prvopisu směnky soud zjistil, že směnka vlastní byla vystavena v [obec] dne 28. 1. 2019 žalovaným s úředně potvrzeným podpisem, přičemž se v ní žalovaný zavázal zaplatit na řad žalobkyně částku 330 000 Kč. Den splatnosti byl stanoven na 30. 6. 2020 a platebním místem bylo:„ [ulice a číslo], [obec a číslo]“.
5. Z přípisu zástupce žalobkyně ze dne 19. 10. 2020 ve spojení s kopií vrácené zásilky vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k proplacení dlužného směnečného peníze ve výši 303 000 Kč s příslušenstvím z titulu uvedené směnky.
6. Podle čl. I ustanovení § 75 zákona č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZSŠ“),„ vlastní směnka obsahuje: 1. označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána; 2. bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněžitou sumu; 3. údaj splatnosti; 4. údaj místa, kde má být placeno; 5. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno; 6. datum a místo vystavení směnky; 7. podpis výstavce.“.
7. Podle čl. I ustanovení § 78 ZSŠ„ je výstavce vlastní směnky zavázán stejně jako příjemce cizí směnky.“.
8. Podle čl. I ustanovení § 77 odst. 1 ZSŠ„ pokud to neodporuje povaze vlastní směnky, platí pro ni ustanovení daná pro cizí směnku o …, splatnosti (§§ 33 až 37), …, postihu pro neplacení (§§ 43 až 50, 52 až 54) ,…“.
9. Podle čl. I ustanovení § 48 odst. 1 ZSŠ„ může majitel postihem žádat 1. směnečný peníz, pokud nebyla směnka přijata nebo zaplacena, s úroky, byly-li ujednány; 2. dále 6% úroky ode dne splatnosti; 3. útraty protestu a podaných zpráv, jakož i ostatní útraty; 4. odměnu ve výši 1/ 3 % směnečného peníze nebo v nižší dohodnuté výši.“.
10. V projednávané věci uplatnila žalobkyně nárok na zaplacení vlastní směnky proti žalovanému jako jejímu výstavci. Předložená směnka obsahuje veškeré náležitosti vyžadované čl. I ustanovení § 75 ZSŠ pro platnou vlastní směnku a ztělesňuje tedy přímý, nesporný a abstraktní závazek žalovaného k zaplacení směnečné sumy, která je na ní uvedena. Protože směnka byla při splatnosti uhrazena pouze v částce 27 000 Kč z celkové částky 330 000 Kč, vznikl a trvá žalobkyni proti žalovanému dle shora citovanému ustanovení nárok na zaplacení směnečného peníze ve výši 303 000 Kč s 6% ročním úrokem z částky 303 000 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení a na směnečnou odměnu ve výši 1 010 Kč (bod I. výroku).
11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož byla plně úspěšné žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Náklady řízení jsou představovány soudním poplatkem ve výši 15 201 Kč, odměnou zástupce žalobkyně ve výši 23 850 Kč, tj. za 2,5 úkonů právní služby po 9 540 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, jednoduchá výzva) podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 7 bod 6, § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2) písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ vyhláška“), náhradou hotových výdajů ve výši 900 Kč, tj. 3 úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky a náhradou za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů zástupce ve výši 5 197,50 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Náklady řízení tedy vznikly v celkové výši 45 148,50 Kč. Soud žalovanému uložil, aby žalobkyni nahradil náklady řízení ve lhůtě 3 dní po nabytí právní moci rozhodnutí dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. (bod II. výroku).
Proti rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.