o povolení vkladu změny vlastnického práva k nemovitostem, o nahrazení rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce] č. j. [písmeno] [číslo] ze dne 29. 9. 2021,

1. Dne 1. 11. 2021 podali žalobci a) a b) žalobu, aby soud na podkladě darovací smlouvy uzavřené mezi žalobci a) a b) a účastnicí řízení povolil vklad změny vlastnického práva ve prospěch účastnice řízení stran nemovitostí uvedených ve výroku I. rozsudku (dále jen„ nemovitosti“) do katastru nemovitostí a tím nahradil rozhodnutí katastrálního úřadu specifikované ve výroku II. rozsudku ze dne 29. 9. 2021, které bylo žalobcům doručeno 30. 9. 2021 (dále jen„ napadené rozhodnutí“). Katastrální úřad zamítl návrh na vklad z toho důvodu, že návrh pozbyl právních účinků s ohledem na předběžné opatření váznoucí na dotčených nemovitostech, kterým bylo zamezeno nakládání s nemovitostmi, a to ve smyslu § 18 odst. 1 věty druhé katastrálního zákona ve spojení s § 76f odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobci tvrdili, že předběžné opatření bylo vydáno usnesením č. j. 9 Nc 1/2021-24 ze dne 9. 7. 2021 a zaniklo marným uplynutím 30denní zákonné lhůty, ve které měl navrhovatel předběžného opatření [jméno] [příjmení] podat návrh ve věci samé dle bodu II. výroku usnesení. [jméno] [příjmení] sice podal žalobu na nahrazení projevu vůle, ale tento návrh není návrhem ve věci samé. Nedošlo-li k zániku předběžného opatření tímto způsobem, poté k němu došlo dne 6. 10. 2021. K tomuto dni nebylo vyhověno návrhu ve věci samé, tj. žalobě o nahrazení projevu vůle vedené pod sp. zn. 9 C 242/2021, jelikož nabylo právní moci usnesení ze dne 16. 9. 2021 o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Žalobci odkazují na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1708/2011 ze dne 30. 8. 2012 a usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 1 Co 172/2013 ze dne 26. 6. 2013, dle kterých pokud je předběžné opatření vydané po podání návrhu na vklad zrušeno dříve, než soud o návrhu na vklad rozhodne, neztrácí podaný návrh na vklad své účinky. Dle žalobců, jestliže předběžné opatření nezaniklo, bude zrušeno odvolacím soudem, neboť nebyly splněny předpoklady pro jeho vydání a vůbec nemělo být vydáno. Dle žalobců tedy v současné době neexistuje překážka, která by bránila vyhovět vkladu práva do katastru nemovitostí.

2. V doplnění žaloby žalobci uvedli, že předběžné opatření nemělo být ani vydáno, tj. bylo nezákonné, což potvrdil odvolací soud v odvolacím řízení o nařízeném předběžném nařízení.

3. Účastnice řízení uvedla, že žalobu plně uznává, o jejím podáním byla informována předem a navrhuje vydání rozsudku ve znění, v jakém jej žalobci navrhli.

4. Katastrální úřad uvedl, že nebylo možné návrhu na vklad vyhovět, poněvadž dle § 18 odst. 1 věty druhé zákona katastrálního zákona ve spojení s § 76f odst. 2 o. s. ř. pozbyl návrh na vklad ke dni jeho podání právních účinků z důvodu předběžného opatření váznoucího na dotčených nemovitostech.

5. Za splnění podmínek stanovených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“ nebo„ občanský soudní řád“) soud o věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, tak že veřejně vyhlásil rozsudek.

6. Soud učinil skutková zjištění z žalobcem předložených listinných důkazů, které ve svém souhrnu tvoří skutkový stav věci takový, že žalobci podali návrh na vklad změny vlastnického práva k nemovitostem ve prospěch účastnice řízení do katastru nemovitostí na podkladě darovací smlouvy ze dne 17. 6. 2021, a to ke [stát. instituce], [stát. instituce] (zjištěno z návrhu na vklad ze dne 17. 6. 2021 založený ve správním spise katastrálního úřadu sp. zn. [písmeno] [číslo]). Žalobce a) převedl bezúplatně spoluvlastnické právo o velikosti k předmětným nemovitostem na účastnici řízení, stejně tak žalobce b) převedl bezúplatně spoluvlastnické právo k předmětným nemovitostem na účastnici řízení, přičemž účastnice řízení, matka žalobců, dar obou žalobců přijala; tato smlouva nabyla účinnosti dne 17. 6. 2021, zároveň podpisy účastníků smlouvy byly úředně ověřeny (zjištěno z darovací smlouvy ze dne 17. 6. 2021 založené ve správním spise katastrálního úřadu sp. zn. [písmeno] [číslo]). Okresní soud v Mladé Boleslavi vydal usnesení o předběžném opatření č. j. 9 Nc 1/2021-24 ze dne 9. 7. 2021, jímž na návrh [jméno] [příjmení] v bodě I. výroku zakázal nakládání s předmětnými nemovitostmi a v bodě II. výroku uložil [jméno] [příjmení] coby navrhovateli předběžného opatření, aby zahájil řízení ve věci samé (zjištěno z usnesení o předběžném opatření č. j. 9 Nc 1/2021-24 ze dne 9. 7. 2021). Katastrální úřad dne 29. 9. 2021 vydal rozhodnutí [číslo jednací], kterým návrh na vklad zamítl s odůvodněním, že vzhledem k vydanému předběžnému opatření Okresním soudem v Mladé Boleslavi č. j. 9 Nc 1/2021-24 ze dne 9. 7. 2021 týkající se dotčených nemovitostí zamezující jakékoliv nakládání s nimi návrh na vklad pozbyl účinku dle § 18 odst. 1 věty druhé zákona katastrálního zákona ve spojení s § 76f odst. 2 o. s. ř. (zjištěno z rozhodnutí katastrálního úřadu [číslo jednací] ze dne 29. 9. 2021). Žalobcům bylo napadené rozhodnutí doručeno dne 30. 9. 2021 (zjištěno z doručenky datové zprávy adresované zástupci žalobců). Dne 15. 10. 2021 Krajský soud v Praze vydal usnesení č. j. 19 Co 229/2021-77, které nabylo právní moci dne 22. 11. 2021 a 29. 11. 2021, a kterým bylo v bodě I. výroku odmítnuto odvolání žalobců a dalších dvou účastníků, neboť předběžné opatření zaniklo dne 6. 10. 2021, tj. nabytím právní moci usnesení č. j. 9 C 242/2021-16 o zastavení řízení o návrhu [jméno] [příjmení] na nahrazení projevu vůle při uzavření darovací smlouvy pro nezaplacení soudního poplatku v zákonné lhůtě. Dále v bodě II. výroku usnesení odvolací soud deklaroval, že usnesení o nařízení předběžného opatření bylo nezákonné, jelikož nebyla prokázána obava z ohrožení výroku rozhodnutí. Navrhovatel předběžného opatření totiž neosvědčil, že mu proti odpůrcům svědčí nárok, kterého se hodlá domáhat v řízení o nahrazení projevu vůle. Darovací smlouva uzavřená mezi otcem navrhovatele a navrhovatelem z roku 1997 na darování předmětných nemovitostí je stále platná a účinná, proto nemůže být navrhovatel úspěšný v řízení o návrhu na nahrazení projevu vůle k opětovnému uzavření darovací smlouvy mezi navrhovatelem a dědici pozůstalého otce (zjištěno z usnesení Krajského soudu v Praze č. j. 19 Co 229/2021-77 ze dne 15. 10. 2021).

7. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí dle § 249 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že žaloba byla podána osobami oprávněnými, včas a je důvodná.

8. Dle § 17 odst. 5 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen„ katastrální zákon“) platí, že skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 přezkoumává katastrální úřad na základě listin předložených účastníky, popřípadě soudem nebo soudním exekutorem ke vkladovému řízení, dosavadních zápisů v katastru a na základě údajů ze základních registrů, z agendového informačního systému evidence obyvatel a z agendového informačního systému cizinců a dále na základě dalších informací poskytnutých vlastníkem nemovitosti a dalšími účastníky vkladového řízení poté, co obdrží od katastrálního úřadu informaci podle § 16 odst. 1. Tyto skutečnosti katastrální úřad zkoumá podle stavu, jaký tu byl v okamžiku podání návrhu na vklad.

9. Dle § 18 odst. 1 katastrálního zákona jestliže jsou podmínky pro povolení vkladu splněny, katastrální úřad vklad povolí, nejdříve však po uplynutí lhůty 20 dnů ode dne odeslání informace podle § 16 odst. 1. V opačném případě, nebo i tehdy, ztratil-li návrh před rozhodnutím o povolení vkladu své právní účinky, návrh zamítne.

10. Dle § 10 katastrálního zákona právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu.

11. Dle § 76f odst. 2 o. s. ř. bylo-li účastníku předběžným opatřením uloženo, aby nenakládal s určitou nemovitou věcí, pozbývá návrh na vklad práva týkajícího se této nemovité věci, o němž dosud nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, své právní účinky; to platí i tehdy, jestliže účastník učinil právní jednání týkající se nemovité věci dříve, než se usnesení o nařízení předběžného opatření stalo vykonatelným.

12. Dle § 245 o. s. ř. není-li v této části uvedeno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části první až čtvrté tohoto zákona.

13. Dle § 154 odst. 1 o. s. ř. pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení.

14. Správní řízení o povolení vkladu věcného práva do katastru nemovitostí je charakteristické tím, že návrh na vklad je posuzován na základě přiložených listin a dále skutečností mj. vyplývajících z katastru nemovitostí, tedy případné existence předběžného opatření. Platí, že v řízení o vkladu jsou katastrálním úřadem zkoumány všechny posuzované skutečnosti k okamžiku podání návrhu na vklad, což odpovídá tomu, že právní účinky se váží zpětně k okamžiku, kdy návrh na vklad byl doručen katastrálnímu úřadu, a v některých případech i po podání návrhu (např. nabytí vykonatelnosti předběžného opatření). Jestliže v katastru nemovitostí vázne předběžné opatření na nemovitostech, jichž se týká návrh na vklad práva, a takovým předběžným opatřením je zakázáno nakládání s předmětnými nemovitostmi, návrh na vklad práva k dotčeným nemovitostem pozbývá účinků dle § 76f odst. 2 o. s. ř., pročež katastrální úřad je povinen zamítnout návrh žalobců na vklad práva do katastru nemovitostí. Účastník řízení je oprávněn proti zamítavému rozhodnutí katastrálního úřadu podat žalobu dle části páté občanského soudního řádu. V soudním řízení podle části páté občanského soudního řádu je však rozhodující stav včetně právní úpravy účinné v době jeho vyhlášení (§ 154 o. s. ř.), neboť soud napadené správní rozhodnutí nepřezkoumává, nýbrž věc nově posuzuje meritorně (v plné jurisdikci) (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1135/14 ze dne 30. 6. 2015). Soud je proto povinen vzít v úvahu i skutečnosti nastalé po zamítavém rozhodnutí katastrálního úřadu.

15. Spornou otázkou je, zda návrh na vklad práva do katastru nemovitostí k nemovitostem dotčeným předběžným opatřením pozbyl účinků, a to ve světle nově zjištěných skutečností, tj. že předběžné opatření již neexistuje (zaniklo již dne 6. 10. 2021) a ani nemělo být nikdy vydáno, jak zjistil odvolací soud ve svém pravomocném usnesení ke dni 29. 11. 2021. V tomto ohledu je nezbytné uvést, že kdyby předběžné opatření ke dni posuzování odvolacím soudem stále existovalo, odvolací soud by jej po přezkumu podmínek nezbytných k jeho vydání zrušil. Jelikož však již předběžné opatření neexistovalo, odvolací soud odmítl odvolání odvolatelů z důvodu odpadnutí předmětu odvolacího řízení, a dále deklaroval nezákonnost předběžného opatření. Oba případy mají stejný následek, a to, že na předběžné opatření je nutno hledět jako by nikdy neexistovalo, tedy jako od počátku (ex tunc) neexistentní. Takové neexistentní předběžné opatření nemůže vyvolávat právní účinky, a tedy nemá účinky ani na návrh vkladu práva dle § 76f odst. 2 o. s. ř. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1708/2011 ze dne 30. 8. 2012, uveřejněný pod číslem 18/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

16. Soud proto dospěl k závěru, že návrh na vklad práva do katastru nemovitostí nepozbyl účinků z důvodu předběžného opatření váznoucího na dotčených nemovitostech ve smyslu § 76f odst. 2 o. s. ř., poněvadž předběžné opatření bylo nezákonné (nemělo být vydáno), a proto nevyvolává žádné účinky od počátku. Zároveň soud shledal, že návrh na vklad splňuje všechny náležitosti dle § 17 a § 18 katastrálního zákona, a tedy není důvodu, proč by neměl být vklad práva povolen.

17. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl, že vklad práva do katastru nemovitostí se povoluje (bod I. výroku). V důsledku toho, že soud žalobě vyhověl, nahradil rozhodnutí katastrálního úřadu svým rozhodnutím výrokem v bodě I., aby bylo rozhodnutí katastrálního úřadu odklizeno za účelem nastolení právní jistoty (bod II. výroku).

18. Zároveň soud opravuje rozsudek v bodě I. výroku tím způsobem, že namísto nesprávného označení účastníků řízení, tedy namísto označení účastníka řízení 1) je správně žalobce a), namísto označení účastníka řízení 2) je správně žalobce b) a namísto označení účastníka řízení 3) je správně účastnice řízení. Uvedeným administrativním pochybením došlo ke zjevné nesprávnosti vzniklé tím, že zčásti bylo označení převzato z žaloby, ovšem v záhlaví rozsudku a v bodě II., III. a IV. je již používáno označení stran jiné (tj. žalobce a), žalobce b) a účastnice řízení), přičemž tuto zjevnou nesprávnost bylo možné odstranit i bez návrhu ve smyslu § 164 o.s.ř.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl tak, že účastnice řízení je povinna zaplatit každému z žalobců náhradu nákladů řízení ve výši 8 227,60 Kč, neboť žalobci měli ve věci plný úspěch, a to ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobci byli zastoupeni jedním advokátem a jedná se tedy o společné úkony advokáta, sazba za úkon právní služby se snižuje o 20 %, tj. z původní částky 3 100 Kč na 2 480 Kč dle § 12 odst. 4 vyhlášky [číslo] o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ AT“). Náklady řízení každého z žalobců jsou tvořeny náhradou za zaplacený soudní poplatek 1 500 Kč (celkově oba žalobci zaplatili 3 000 Kč), odměnou zástupce ve výši 4 960 Kč, tj. za 2 úkony právní služby po 2 480 Kč (převzetí a příprava zastoupení a žaloba) dle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. d), § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a), d) AT, paušální náhradou hotových výdajů ve výši 600 Kč, tj. za 2 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 AT a náhradou za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a paušální náhrady ve výši 1 167,60 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Soud uložil účastnici řízení, aby náhradu nákladů řízení žalobcům zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce – advokáta žalobců dle § 149 odst. 1 o. s. ř. (bod III. a IV. výroku).