o zaplacení částky ve výši 600 000 Kč
Mgr. Alena Watzková · Rozhodnutí ze dne 11. 6. 2019
Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Watzkovou ve věci
žalobce: [osobní údaje žalobce]
bytem [adresa]
zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]
sídlem [adresa]
proti
žalovanému: [osobní údaje žalovaného]
sídlem [adresa]
zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]
Na Poříčí 12, [PSČ] [obec a číslo] – [část obce]
o zaplacení částky ve výši 600 000 Kč
I. Žaloba, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku [částka], se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalovaného.
1. Žalobce se žalobou podanou ke Krajskému soudu v Praze dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka]. Žalobce tvrdil, že se s žalovaným dohodnul, že žalovaný nainstaluje obrubníky na komunikaci a kladecí vrstvu 3 – 5 mm a následně položí zámkovou dlažbu, to vše v rámci projektu rodinných domů [obec] Tyto stavební práce však byly, podle názoru žalobce, provedeny nekvalitně, což doložil znaleckým posudkem, vypracovaným dne [datum] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. Podle tohoto znaleckého posudku je nedostatečně odvodněna zemní pláň a jednotlivé nestmelené vrstvy; je nedostatečná tloušťka provedených nestmelených vrstev a lokálně nedostatečné zhutnění zemní pláně a nestmelených vrstev. Žalovaný byl žalobcem vyzván k opravě vad, řádnému dokončení a předání díla. Toto žalovaný splnil pouze částečně, proto si žalobce musel sám zajistit opravu části komunikace. Dále žalobce uvedl, že dílo nebylo řádně předáno ve smyslu § 554 zákona č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník, v tehdy platném znění (dále jen„ obch. zák.“). Kolaudace komunikace byla podmínkou hypotečních bank pro výplatu ceny pozemků, které žalobce převedl novým vlastníkům. Z důvodu nastalé situace, kterou zapříčinil žalovaný, banky žalobci stále nevyplatily finanční prostředky. Žalobce dále tvrdil, že s žalovaným neuzavřel žádnou dohodu o ceně a proto si nechal ocenit práce provedené žalovaným (ex post) odborníkem na ceny stavebních prací [jméno] [příjmení]. Z provedeného ocenění zjistil, že cena žalovaného je nadnesená a neodpovídá skutečné ceně stavebních prací. Dále žalobce upřesnil, že dne [datum] vyzval žalovaného písemně k odstranění vad, spočívajících v nekvalitním provedení dešťové kanalizace, která byla nepropustná, zejména při větších deštích. Na tuto reklamaci žalovaný nereagoval. Žalovaná částka [částka] měla podle návrhu představovat„ satisfakci“ za to, že žalovaný nepředal dílo řádně a včas, neodstranil nedostatky díla, neposkytl žalovanému slevu z díla a následně vznikla žalobci i škoda z důvodu nevyplacení peněz hypotečními bankami. Dále žalobce předložil další znalecký posudek [číslo] dne [datum], vypracovaný výše uvedeným znalcem, podle kterého je hlavní příčinou nedostatků vozovky především použití nevhodných materiálů do zásypů rýhy pro uložení hlavního řadu dešťové kanalizace a jeho nedostatečné zhutnění. Žalobce uznal, že žalovaný jím vytýkané vady částečně odstranil, ale ne zcela. Dále žalobce uvedl, že žalovanému„ poskytl“ částku ve výši [částka], zatímco žalovaná požadovala zaplatit a bylo ji zaplaceno za plnění díla toliko [částka]. Dílo bylo provedeno částečně nekvalitně a z toho titulu má žalobci náležet sleva z ceny díla.
2. Soud postupoval podle [ustanovení pr. předpisu], ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) a dne [datum] vydal platební rozkaz č. j. [číslo jednací], kterým žalovanému uložil zaplatit žalobci částku [částka] a náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Dne [datum] podal žalovaný proti platebnímu rozkazu včasný odpor, čímž se podle § 174 odst. 2 o. s. ř. platební rozkaz zrušil v celém rozsahu.
3. Dne [datum] se žalovaný vyjádřil tak, že nárok žalobce neuznává a navrhl zamítnutí žaloby a přiznání náhrady nákladů řízení. Uvedl, že žalobci nezpůsobil žádnou škodu, veškeré práce provedl řádně a dle pokynů. Učinil [anonymizováno], že se zavázal k instalaci kladecí [anonymizováno] 3 – 5 mm, položení dlažby a instalaci obrubníků v obci [obec] dle pokynů žalobce. Tvrdil, že se s žalobcem dohodnul na určitém objemu prací, které byly následně vyfakturovány a částečně zaplaceny žalobcem. Žalovaný ke shora uvedenému znaleckému posudku uvedl, že pokud vady spočívaly v nedostatečné odvodnění zemní pláně a jednotlivých nestmelených vrstev; nedostatečné tloušťce provedených nestmelených vrstev; lokálním nedostatečném hutnění zemní pláně a nestmelených vrstev, tak zjevně jde o práce na spodních vrstvách pod kladecí vrstvou 3 – 5 mm, které se žalovaný nikdy nezavázal provést, neboť si je žalobce nikdy neobjednal a proto nemůže být případná nekvalita těchto prací přičítána žalovanému k tíži. Dále tvrdil, že co si žalobce objednal, to si řádně převzal a pokud vytkl drobné vady, pak tyto byly odstraněny a žalobce to stvrdil na předávacím protokolu svým podpisem. K dešťové kanalizaci uvedl, že byla zhotovena dle projektové dokumentace předložené žalobcem a dle jeho pokynů a že ze strany žalobce nebyly vzneseny žádné námitky k jejímu provedení. Dne [datum] žalovaný doplnil svá tvrzení o konstatování, že se sešel s žalobcem na místě samém, oba shledali vady komunikace, avšak neshodli se na její příčině. Žalobce byl přesvědčen, že vady zavinil žalovaný nekvalitním zásypem kanalizace, naproti tomu, žalovaný poukazoval na to, že vlastní těleso komunikace prováděla jiná stavební společnost, žalovaný tak odpovídá pouze za kvalitu dešťové kanalizace a vlastního povrchu vozovky. Dále žalovaný upřesnil, že podkladní vrstvy z recyklátu nedodával žalovaný, protože neprováděl podkladní vrstvy komunikace, s výjimkou požadavku investora, kdy tento požadoval opravit podloží v rozsahu cca [výměra]. Žalovaný odkázal na protokol, v němž se konstatuje odstranění všech žalobcem vytýkaných vad. Žalovaný nesouhlasil s údajem udaným žalobcem ohledně hloubky kladecí vrstvy, která dle předchozích vyjádření žalovaného, měla činit 3 – 5 mm, přičemž práce na spodních vrstvách nebyly součástí smlouvy mezi účastníky. Dále uvedl, že předmětem smlouvy mezi účastníky bylo pouze položení zámkové dlažby žalovaným, teprve na základě projektu, vypracovaného [anonymizováno] [příjmení] v průběhu provádění díla, po upozornění, že voda nemá kam odtékat, rozšířil žalovaný dílo ještě o kanalizaci. Mezi účastníky však bylo dohodnuto, že spodní vrstvy nebude provádět žalovaný, ale„ [právnická osoba] [příjmení]“. Nabídka žalovaného byla žalobcem schválena, na veškeré více práce byly na základě požadavku žalovaného vystaveny žalobcem zvlášť objednávky včetně cen. V zájmu ušetření části materiálu, navážel žalobce sám. Taktéž k hrazení části díla došlo zápočtem pohledávek, neboť žalobce pro žalovaného poskytoval nákladní autodopravu. Následně bylo dílo předávacím protokolem žalovaným žalobci řádně předáno, tudíž dokončeno, a žalobce neuplatnil reklamaci ani jediné podstatné vady. Veškeré drobné vady byly žalovaným odstraněny. Dílo tak bylo předáno žalovaným bez vady.
4. Soud na [anonymizováno] dne [datum] poučil žalobce ve smyslu [ustanovení pr. předpisu] o nutnosti řádně doplnit skutková tvrzení o tom, na základě jakých skutečností pro něho žalovaný prováděl práce, zejména zda byla uzavřena smlouva o dílo, jakým způsobem, kdy, kým a jak byl dohodnut předmět díla a jeho cena; jaké konkrétní práce žalovaný provedl a kdy; jaké [anonymizována dvě slova] dílo vykazovalo; kdy a jakým způsobem bylo případně uplatněno právo z odpovědnosti za vady a zda případně v jakém rozsahu žalovaný vady odstranil. [příjmení] bylo zřejmé, co je předmětem žalobou uplatněného nároku, je třeba doplnit skutková tvrzení, týkající se tvrzené [anonymizováno] pohledávky, vyplývající z neproplacení poskytnutých služeb přepravy materiálu (není zřejmé, zda se žalobce domáhá vydání bezdůvodného obohacení z titulu přeplacení díla, slevy z ceny díla, nebo zda se z části domáhá proplacení faktur za poskytnuté služby přepravy materiálu). Dále bylo poskytnuto poučení o nutnosti označení relevantních důkazů k prokázání doplněných skutečností s tím, že v případě neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního může být v rozsahu neunesení břemene rozhodnuto v neprospěch žalobce. Nato žalobce doplnil svá žalobní tvrzení. V podání, doručeném soudu dne [datum] uvedl, že žalobce se žalovaným, jehož jménem jednal pověřený zaměstnanec [jméno] [příjmení], sjednali v [anonymizováno] [rok] ústní smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení díla žalovaným pro žalobce. Předmětem díla bylo provedení stavby dešťové kanalizace na pozemku žalobce [anonymizováno] [číslo] v [katastrální uzemí]. Předmět díla a jeho rozsah sjednal žalobce s [jméno] [příjmení]. Ohledně ceny díla bylo sjednáno, že bude odpovídat běžným cenám stavebních prací v rozsahu cca [částka] za 1m díla, což při požadované délce dešťové [anonymizována dvě slova] m, představovalo částku cca [částka] za celé dílo. Žalovaný započal s pracemi dne [datum] a ukončil práce dne [datum]. Nedošlo k protokolárnímu předání díla. Žalobce zaplatil žalovanému v hotovosti k rukám [jméno] [příjmení] dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], celkem tedy [částka]. Žalobce reklamoval dílo dále dne [datum], na což žalovaný reagoval tak, že reklamaci neuznal, když jde o problém vsakovací jímky, kterou provedl sám žalobce. Dále žalobce doplnil, že podle ocenění stavebních prací, provedené [jméno] [příjmení], neměla cena převyšovat částku [částka]. Žalobce konkretizoval svůj nárok tak, že částku [částka] [anonymizováno] z titulu vrácení přeplatku ceny díla a částku [částka] nárokuje z titulu slevy z ceny díla pro jeho vadné plnění. Dále žalobce znovu specifikoval předmět smlouvy uzavřené v ústní podobě mezi účastníky, a to„ [anonymizováno] části [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova]) na komunikaci pozemku žalobce a provedení kladecí vrstvy pro uložení zámkové dlažby a tedy její položení na [anonymizována dvě slova]“.
5. Soud na jednání dne [datum] poučil žalobce ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nutnosti doplnit skutková tvrzení ohledně tvrzené existence dohody ve smyslu § 536 obch. zák. a to zejména vymezit smluvní strany; dílo, tedy činnost popř. předmět díla, výsledek činnosti; určení ceny nebo způsob jejího určení; uvést podrobnosti týkající se stavby, tedy název stavby, místo stavby, charakteristiku stavby, byla-li stavba povolena, na základě jaké dokumentace, byla-li tato skutečnost známa zhotoviteli; údaje o investorovi; byly-li známy dodavatelské systémy tedy, které subjekty a jakým způsobem investorovi dodávaly; sdělit existenci projektové dokumentace; uvést, byl-li sjednán stavbyvedoucí, technický dozor, kdo dodával technickou část, kdo stavební část; uvést, byl-li znám údaj o tom, kdo je oprávněn k zápisu a potvrzování stavebního deníku a kontrole provedených prací; bylo-li známo, kdo bude provádět odevzdání a převzetí díla. Nato žalobce doplnil svá žalobní tvrzení. V podání, doručeném soudu dne [datum] uvedl, že žalovaný měl provést práce na komunikaci a kanalizaci, kdy v souvislosti s kanalizací měl žalovaný nejprve provést vyhloubení rýhy v délce 260 m, poté měl uložit podkladní vrstvu, připravit lože pod potrubí a položit samotný kanalizační řad, včetně obsypu potrubí. Dále měl provést všechny zemní práce, a tedy vše, včetně podsypu a obsypu kanalizační přípojky a odvozu přebytečné zeminy. Jde-li o práce na komunikaci, měl provést především položení dlažby z betonových zámkových dlažeb, včetně osazení záhonových a silničních obrubníků do připraveného lože, včetně všech s tím souvisejících zemních prací. Předmětem díla tak bylo provedení dešťové kanalizace, včetně odvodnění plochy, provedení kladecí vrstvy pro uložení zámkové dlažby a položení samotné dlažby na komunikaci. Pokud jde o cenu díla, bylo mezi žalobcem a žalovaným dohodnuto, že cena bude odpovídat běžným stavebním pracím ve výši [částka] s [anonymizováno] za 1 m práce. Žalobce však uhradil žalovanému na zálohách částku ve výši [částka], což byla jednak úhrada provedených prací a zčásti i záloha na další budoucí práce. [anonymizováno] stavby byl“ [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [město] stavby byla část pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], která byla vymezena projektovou dokumentací [titul] [jméno] [příjmení]. Projektovou dokumentaci doručila [titul] [jméno] [příjmení] panu [jméno] [příjmení] e-maily dne [datum] a dne [datum]. Materiál si měl zajistit žalovaný. Na základě dílčí dohody mezi žalobcem a žalovaným, žalobce sám uhradil část materiálu přímo, a to za štěrkopísek pro lože pod potrubí a obsyp potrubí. Objednávku však učinil sám žalovaný. Důvodem bylo, dle sdělení [jméno] [příjmení], že se měl žalovaný dostat do špatné finanční situace a žalobce nechtěl ohrozit dokončení výše uvedených prací. Šlo tedy o vstřícný krok ze strany žalobce, stejně jako vyplacené zálohy. Dodavatelem štěrkopísku byla„ [právnická osoba]“, místem odběru [obec]. [anonymizováno] byl pan [jméno] [příjmení]. Technický dozor zajišťovala paní [titul] [jméno] [příjmení]. K dodání technické i stavební části se zavázal žalovaný. K zápisu do stavebního deníku byl oprávněn [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a ke [anonymizováno] provedených prací žalobce a [anonymizováno] [titul] [jméno] [příjmení]. Kdo bude provádět odevzdání a převzetí díla předem známo nebylo, ale s ohledem na tehdejší průběh stavby žalobce předpokládal, že k němu dojde ze strany [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a vedení žalovaného ([anonymizováno] [příjmení]). Na jednání soudu dne [datum] pak k dotazu soudu žalobce uvedl, že cena díla, kterou uvedl v doplnění žalobních tvrzení ze dne [datum] (jak je uvedeno v tomto odstavci), se vztahuje toliko k stavebním pracím v rozsahu kanalizace.
6. Soud na [anonymizováno] dne [datum] poučil žalobce ve smyslu [ustanovení pr. předpisu] o nutnosti uvést z jakého titulu nárok požaduje, zda trvá na žalobě tak, jak byla podána, tedy nárok žalobce podle žaloby a dosavadních tvrzení činí [částka] a to z titulu úhrady záloh na provádění díla – výstavba dešťové kanalizace – záloh ve výši [částka], oproti ceně kanalizace, kterou měl žalovaný dokončit v hodnotě [částka], dokončil ji však v hodnotě ještě o [částka] menší. Nato se žalobce vyjádřil, že je pravděpodobné, že částka [částka] zahrnovala i platbu za další práce na komunikaci.
7. Podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy.
8. Podle § 101 odst. 1, písm. a) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení.
9. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že uzavřeli ústní smlouvu o dílo. Soud však, s poukazem na judikaturu [název soudu] (rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) nemohl vyjít ze shodných tvrzení účastníků o jejich závěru o právní povaze předmětného závazku. Tvrzení účastníků se pak lišila zvláště v přesném vymezení předmětu díla, rozsahu díla a způsobu stanovení ceny díla. Předmětem sporu tak byl konkrétní rozsah předmětu díla, tedy jaké konkrétní práce byly mezi účastníky dohodnuty a zda, případně v jakém rozsahu byla sjednána cena díla a také případná odpovědnost žalovaného za vady díla.
10. Z žalobních tvrzení, která byla vícekrát doplňována a měněna, nebylo možné jednoznačně určit, co bylo předmětem žalobou uplatněného nároku, tedy zejména na základě čeho žalovaný pro žalobce prováděl práce, jestli byla uzavřena smlouva o dílo, jaký byl předmět a rozsah prací provedených žalovaným, jak byla určena cena nebo způsob jejího určení. Nebylo tak zřejmé, zda se žalobce domáhal na žalovaném plnění z titulu vad ze smlouvy o dílo nebo z titulu vydání bezdůvodného obohacení, z titulu přeplacení díla, slevy z ceny díla, nebo zda se z části domáhal proplacení faktur za poskytnuté služby. Ani po dvanácti proběhlých soudních jednáních a po mnohačetných poučeních podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a výzvách k doplnění tvrzení se současným poučením, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy, žalobce nevylíčil rozhodující skutečnosti. Z toho důvodu soud sice provedl některé z navržených důkazů (znalecký posudek [číslo] [rok] ze dne [datum], vypracovaný znalcem [příjmení]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována tři slova] [číslo] ze dne [datum], vypracovaný znalcem [příjmení]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]; ocenění stavebních prací [jméno] [příjmení], odborníkem na cenu stavebních prací; protokol o předání a převzetí stavby ze dne [datum]; reklamace ze dne [datum] a [datum] vyjádření k reklamaci ze dne [datum]; rekapitulace všech provedených prací a fakturace (vyhotoveno žalovaným bez data); stavební deník – [obec]), ale nehodnotil je, neboť důkazy jako takové mají sloužit k prokázání rozhodujících skutečností a když tyto nebyly řádně vylíčeny, postrádalo by takové hodnocení smyslu. Z téhož důvodu soud neprovedl ani další žalobcem a žalovaným navržené důkazy. Soud má za to, že nelze teprve důkazy přicházet na to, co by eventuálně mohlo být předmětem řízení. Toto je potřeba tvrdit před dokazováním. Žalobce za celou dobu řízení nevylíčil rozhodující skutečnosti tak, aby z nich byl zřejmý skutkový děj, na jehož základě žalobce uplatňuje nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci. Po skutkové stránce tak nebylo možno vymezit předmět řízení. Žalobce nedostál své povinnosti uložené mu v [ustanovení pr. předpisu]
11. Neboť z tvrzení žalobce nejsou zřejmé rozhodné skutečnosti, již z povahy věci je vyloučeno právní posouzení věci, neboť bez skutkového základu věci není možné činit žádný právní závěr. Z tohoto důvodu soud nemohl posoudit existenci smlouvy o dílo a nezabýval se věcí ani z pohledu případného bezdůvodného obohacení.
12. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a tak neprokázal svůj nárok, soudu proto nezbylo než žalobu v plném rozsahu zamítnout.
13. Výrok o náhradě nákladů je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud přitom vycházel ze skutečnosti, že žalovaný byl ve věci zcela úspěšný. Soud proto přiznal úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují mimosmluvní odměnu dle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 13 úkonů právní služby po [částka] tj. 13 x [částka] (2 x převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., odůvodnění odporu tj. vyjádření se k žalobě ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., účast na 10 jednáních před soudem dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a mimosmluvní odměnu ve výši jedné poloviny za 1 úkon právní služby po [částka] (účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhradu hotových výdajů za 14 úkonů právní služby tzv. režijní paušál po [částka] tj. 14 x [částka] podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky zvýšených o [anonymizováno] ve výši [částka], odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., neboť advokát je plátcem DPH. Na náhradě nákladů řízení je pak celkem žalobce žalovanému povinen uhradit částku [částka], tak jak je ve výroku shora uvedeno.
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Krajského soudu v Praze do 15 dnů ode dne jeho doručení.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze se jej domáhat výkonem rozhodnutí nebo exekucí.