o zaplacení 2 153 103 Kč s příslušenstvím,

1. [právnická osoba] (dále jen žalobkyně) vstoupila do řízení na straně žalobce v důsledku toho, že nabyla smlouvou o koupi závodu ze dne 3. 12. 2014 závod [právnická osoba] [dodatek právní formy], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen původní žalobkyně). Dle ustanovení § 107a odst. 3 ve spojení s ustanovením § 107 odst. 4 o.s.ř. žalobkyně musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jejího vstupu do řízení. Platí tak, že žalobkyně se, poté co žaloba ve vztahu mezi původní žalobkyní a žalovanou [příjmení] [jméno] [příjmení] byla vyloučena k samostatnému projednání, proti žalovanému domáhal zaplacení 2 153 103 Kč s příslušenstvím shora uvedeným, kdy tvrdila, že žalovaný byl v době 21.12.2011 až 31.3.2012 jednatelem původní žalobkyně, když do této funkce byl jmenován rozhodnutím jediného společníka a takovýmto rozhodnutím byl také z funkce odvolán. Tímto jediným společníkem původní žalobkyně je společnost [právnická osoba], [IČO], dříve [právnická osoba] (dále také jen„ Společník“), u něhož spadaly tyto záležitosti do působnosti představenstva, jež se v době odvolání žalovaného z funkce jednatele původní žalobkyně skládalo z žalovaného, jeho manželky [titul] [jméno] [příjmení] a z [titul] [jméno] [příjmení], [titul], kdy uvedené rozhodnutí podepsali žalovaný a [titul] [jméno] [příjmení manželky]. Žalovaný v době po odvolání z funkce, a to 3.4.2012, zadal jménem původní žalobkyně příkaz k převodu finančních prostředků ve výši žalované částky na účet č. [bankovní účet] ve vlastnictví [titul] [příjmení manželky] (dále jen„ účet“), na který byly také připsány. Dispoziční právo s účtem žalobkyně bylo žalovanému zřízeno výhradně pro účely řádného výkonu funkce statutárního orgánu, popsaný převod pak uskutečnil neoprávněně, navíc v době, kdy mu již funkce zanikla, a bez existence jakékoliv dohody opravňující jej k takovému postupu. Žalobkyně považuje uskutečněný převod peněz za jednání v rozporu s povinností péče řádného hospodáře a v rozporu s povinností žalovaného nejednat v rozporu se zájmy původní žalobkyně, takže jím žalovaný původní žalobkyni způsobil škodu, popřípadě se jedná o plnění bez právního důvodu. Žalobkyně má totiž za to, že smlouva o výkonu funkce, uzavřená mezi původní žalobkyní a žalovaným, na základě které mu příslušela odměna za výkon funkce ve výši 200 000 Kč měsíčně a odstupné (dále jen„ smlouva“) je dle § 37 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) absolutně neplatná, neboť žalovanému funkce jednatele u původní žalobkyně vůbec nevznikla, a to z důvodu existence překážky výkonu funkce statutárního orgánu ve smyslu ustanovení § 38l ve spojení s § 194 odst. 7 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“), neboť žalovaný byl jednatelem ve [právnická osoba] [dodatek právní formy], [IČO] (dále jen„ společnost“), na kterou byl dne 24.10.2003 prohlášen konkurs. Žalovaný navíc tuto skutečnost původní žalobkyni vědomě zamlčel a uvedl ji v omyl, když v prohlášení ze dne 4.1.2012 uvedl, že mu ve výkonu funkce žádná překážka nebrání. Důvod neplatnosti smlouvy je tedy v důsledku uvedeného nepravdivého prohlášení dále dán i podle § 40a obč. zák. I pokud by smlouva byla platnou, tak by dle žalobkyně nenabyla právních účinků, neboť nebyla podle § 66 odst. 2 obch. zák. schválena valnou hromadou. Ke svolání schůze představenstva společníka totiž nedošlo v souladu s čl. VIII odst. 7 jeho stanov. Konečně i za situace, kdy by smlouva byla účinná, pak žalovaný nebyl oprávněn inkasovat odstupné, jako 12ti násobek měsíční odměny jednatele sjednané ve smlouvě, protože takový postup byl podmíněn odvoláním jednatele. To však, jako představenstvo společníka, učinili žalovaný a jeho manželka [titul] [jméno] [příjmení], z čehož žalobkyně vyvozuje, že žalovaný takto postupoval zcela účelově tak, aby byla zmíněná podmínka naplněna a zneužil tak spolu s jeho manželkou [titul] [příjmení] hlasu většiny. Tím však žalovaný porušil povinnost podle § 194 odst. 5 obch. zák., tj. postupovat s péčí řádného hospodáře a rovněž jednal s judikaturou zastávaným názorem, že statutární orgán nesmí jednat v rozporu se zájmy společnosti. Podstatné snížení majetku žalobkyně, v důsledku svévolného odvolání žalovaného společníkem, což fakticky vykonali žalovaný a [titul] [jméno] [příjmení manželky], jednoznačně naplňuje oba výše zmíněné atributy protiprávního jednání ze strany žalovaného. Při úmyslném porušení povinností jednatele pak žalovanému odměna dle smlouvy neměla příslušet, což je další argument svědčící proti oprávněnosti výplaty a přijetí uvedených finančních prostředků. Povinnost péče řádného hospodáře porušil žalovaný dle názoru žalobkyně i tím, že přijal do pracovního poměru [titul] [příjmení manželky] na pozici, na jejíž výkon neměla dostatečné zkušenosti a znalosti, a proto musela být na některé činnosti najímán např. i advokát. Lze tedy uzavřít, že žalovaný neměl na částku ve výši 2 046 908 Kč, jako odstupného a odměny, žádný nárok. [titul] [příjmení manželky] pak byla zaměstnankyní původní žalobkyně, s níž žalovaný (ve funkci jednatele) ke dni 31.3.2012 rozvázal pracovní poměr dohodou se sjednáním mimořádné odměny ve výši dvojnásobku průměrné měsíční mzdy. Jak je již popsáno výše, tak žalovaný nebyl oprávněn činit za původní žalobkyni takovéto úkony, a proto ani částka ve výši 106 366 Kč [titul] [příjmení manželky] nenáleží. Co se samotného převodu žalované částky týče, pak není pravdou, že by si žalovaný mohl ponechat přístupová práva k účtu původní žalobkyně po dohodě s její druhou jednatelkou [titul] [jméno] [příjmení] a ředitelem [titul] [jméno] [příjmení] nebo že byl žalovaný jediným, kdo mohl i v době po skončení jeho funkce zajistit převod mezd zaměstnancům původní žalobkyně apod. Naopak původní žalobkyně dne 2.4.2012 vyzývala žalovaného k zamezení jeho aktivního přístupu do svého internetového bankovnictví a dále podpisový vzor k nakládání s účtem původní žalobkyně měla i druhá jednatelka. K výplatě mezd zaměstnanců původní žalobkyně pak dochází navíc až k 10. dni kalendářního měsíce. Mezi původní žalobkyní a žalovaným rovněž nebyla uzavřena jakákoliv dohoda opravňující žalovaného nebo [titul] [příjmení manželky] provádět pro původní žalobkyni po 31.3.2012 jakoukoliv činnost. Ze všech popsaných důvodů požaduje žalobkyně vrácení finančních prostředků, žalovaný neučinil, ač byl k tomu vyzván.

2. Žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby. Žalovaný byl na základě rozhodnutí jediného společníka s působností valné hromady ustanoven do funkce jednatele původní žalobkyně, když toto rozhodnutí nebylo žádným způsobem napadeno, a proto je třeba na ně hledět jako na platné, stejně tak i na rozhodnutí o odvolání žalovaného z téže funkce a na rozhodnutí o schválení smlouvy, již je tudíž také nezbytné považovat za platnou. Žalovaný byl navíc pro výkon této funkce plně odborně a manažersky způsobilý, nezamlčel původní žalobkyni žádné skutečnosti podstatné pro vznik jednatelství a důvodem pro jeho jmenování do funkce byla skutečnost, že byl nositelem informací o možné akvizici původní žalobkyně. Na základě smlouvy mu pak příslušela odměna ve výši 200 000 Kč měsíčně a pro případ odvolání z funkce její 12tinásobek, což v čistém představuje částku ve výši 2 046 908 Kč. [titul] [jméno] [příjmení manželky] pak byla na základě pracovní smlouvy od 1.1.2012 zaměstnankyní původní žalobkyně jako„ tajemník kanceláře společnosti, se mzdou ve výši 50 000 Kč měsíčně, přičemž k rozvázání tohoto pracovního poměru došlo dohodou ke dni 31.3.2012, přičemž byla dohodnuta mimořádná odměna pro [titul] [příjmení manželky] ve výši dvojnásobku její měsíční mzdy, když částka, na kterou vznikl [titul] [příjmení manželky] nárok, představuje 106 366 Kč. Mezi původní žalobkyní a žalovaným pak došlo k dohodě o tom, že žalovaný a [titul] [příjmení manželky] zajistí v průběhu měsíce dubna 2012 činnost původní žalobkyně tak, aby mohla být její agenda plynule předána, když za původní žalobkyni tuto dohodu učinila druhá jednatelka [titul] [jméno] [příjmení], což vyplývalo i ze skutečnosti, že účast jmenované na vedení společnosti byla pouze formální a aktivně nepracovala. Za tímto účelem, a dále z důvodu výplaty aktuálně splatných mezd a odměn měl žalovaný nadále k dispozici přístup k internetovému bankovnictví, což plyne z předávacího protokolu ze dne 31.3.2012, v němž je výslovně uvedeno, že čtečka na [právnická osoba] pro [právnická osoba] a čipová karta [číslo] (dále jen„ čtečka“ a„ karta“) budou předány až dne 3.4.2012. Žalovaný byl tedy oprávněn uskutečnit napadený převod finančních prostředků, na jejichž výplatu zároveň vznikl žalovanému a [titul] [příjmení manželky] nárok. Co se týče ukončení činnosti žalovaného pro původní žalobkyni, pak mezi žalovaným a druhou jednatelkou žalobkyně došlo v březnu 2012 k rozkolu, neboť po něm jednak bylo požadováno zajištění úvěru pro původní žalobkyni ve výši cca 90 mil. Kč, což žalovaný považoval za nepřijatelné finanční zatížení, jednak žalovanému nebyly sděleny požadované informace o vlastnické struktuře investora původní žalobkyně a jeho ekonomické kondici. Žalovaný rovněž nikdy neporušil povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, a to ani přijetím [titul] [příjmení manželky] do pracovního poměru, neboť tato byla pro výkon sjednané práce zcela způsobilá.

3. Z výpisu z obchodního rejstříku původní žalobkyně soud zjistil, že žalovaný vykonával funkci jejího jednatele v době od 21.12.2011 do 31.3.2012. Od téhož data byla jednatelkou původní žalobkyně dále [titul] [jméno] [příjmení]. Jako jediný společník původní žalobkyně byla od 13.1.2012 zapsána [právnická osoba], [IČO]. Dle čestného prohlášení ze dne 4.1.2012 pak žalovaný deklaroval, že souhlasí se svým jmenováním do funkce jednatele původní žalobkyně a že mu není známa žádná překážka pro výkon této funkce ve smyslu obchodního zákoníku a živnostenského zákona. Z profesního životopisu žalovaného ze dne 15.10.2011 bylo dále zjištěno, že ohledně společnosti je pouze uveden údaj, že žalovaný byl v letech 1998 – 2002 jejím vlastníkem, popisuje výši obratu společnosti v roce 2001 a zaměření její činnosti, údaj o prohlášení konkursu na společnost není v životopise uveden.

4. Z notářského zápisu [písemná část] [číslo] [rok] soud dále zjistil, že touto formou byla dne 11.5.2011 sepsána zakladatelská listina Společníka. Dle výpisu z obchodního rejstříku Společníka působil ve funkci předsedy jejího představenstva v době od 8.11.2011 do 16.4.2012 žalovaný, v tomtéž období byla členkou představenstva také [titul] [jméno] [příjmení manželky]. Od 25.9.2012 je pak jako obchodní firma společníka zapsáno [právnická osoba]

5. O jmenování žalovaného do funkce jednatele původní žalobkyně, stejně tak i o jmenování [titul] [jméno] [příjmení] do téže funkce, rozhodl jediný společník žalobkyně s působností valné hromady dne 21.12.2011, a to ve složení žalovaného jako předsedy představenstva společníka a [titul] [příjmení manželky] jako jeho člena, což soud ověřil právě z této listiny. O odvolání žalovaného z funkce jednatele původní žalobkyně pak také rozhodl jediný společník žalobkyně dne 26.3.2012 s účinností ke dni 31.3.2012, když za společníka opět jednali žalovaný a [titul] [příjmení manželky] z titulu svých funkcí v jeho představenstvu, což bylo zjištěno právě z uvedeného rozhodnutí.

6. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba], [dodatek ] [dodatek], [IČO], bylo zjištěno, že žalovaný byl jednatelem společnosti v době 14.2.1995 – 9.6.1999, od 7.8.2000 do současnosti je pak jejím jediným společníkem. S účinností od 24.10.2003 byl pak na majetek společnosti prohlášen konkurs.

7. Ze smlouvy bylo zjištěno, že dle čl. IV odst. 1 byla pro žalovaného dohodnuta měsíční odměna za výkon funkce jednatele původní žalobkyně částka ve výši 200 000 Kč. Pro případ odvolání žalovaného z funkce byla pak v odst. 3 téhož ustanovení sjednána mimořádná odměna ve výši 12tinásobku uvedené částky. Za původní žalobkyni podepsala smlouvu druhá jednatelka. Dle smlouvy o výkonu funkce ze dne 30.12.2011, uzavřené mezi původní žalobkyni (zastoupenou žalovaným) a jednatelkou [jméno] [příjmení], pak byla pro jmenovanou dohodnuta tatáž výše odměny a dále pro případ odvolání z funkce rovněž 12tinásobek její měsíční odměny, a však za kalendářní rok. Obě smlouvy byly schváleny rozhodnutím jediného společníka žalobkyně ze dne 30.12.2011, což soud zjistil z této listiny.

8. Z pracovní smlouvy ze dne 29.12.2011, uzavřené mezi původní žalobkyní zastoupenou žalovaným, a [titul] [jméno] [příjmení manželky], (dále jen„ pracovní smlouva“) a dále ze smlouvy o individuálních podmínkách odměňování bylo dále zjištěno, že [titul] [příjmení manželky] měla pro původní žalobkyni vykonávat od 1.1.2012 druh práce„ tajemník kanceláře společnosti“ a její hrubá mzda byla dohodnuta na 50 000 Kč měsíčně. Z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 26.3.2012 (dále jen„ dohoda“) soud zjistil, že tímto způsobem došlo k rozvázání pracovního poměru mezi [titul] [příjmení manželky] a původní žalobkyní, za kterou jednal žalovaný, a také ke sjednání mimořádné odměny pro [titul] [příjmení manželky] ve výši dvojnásobku její průměrné měsíční mzdy.

9. Dle výplatní pásky žalovaného za březen 2012 pak měla činit částka jeho odměny 2 046 908 Kč čistého. Dle výplatní pásky [titul] [příjmení manželky] pak měla činit její čistá mzda za též období 106 366 Kč.

10. Z potvrzení ze dne 29.6.2012 bylo dále zjištěno, že příkaz k provedení platby částky 2 153 103 Kč zadal dne 3.4.2012 z finančních prostředků původní žalobkyně žalovaný, když dle detailu transakce bylo zjištěno, že uvedená částka byla poukázána na účet ve vlastnictví [titul] [příjmení manželky].

11. Z pracovních smluv uzavřených mezi původní žalobkyní a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] soud zjistil, že výplatní termín mzdy byl sjednán do 10. Dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž vznikl na mzdu nárok. Tato skutečnost plyne i ze sumarizací úhrady mezd za dobu od ledna do června 2012 včetně. Dle stanovení pracovně-právních a mzdových nároků a podpisového archu zaměstnanců ohledně seznámení s tímto dokumentem bylo zjištěno, že zaměstnanci původní žalobkyně byli seznámeni se záležitostmi vztahujícími se k těmto jejich nárokům již dne 2.1.2012.

12. Za svá skutková zjištění pak vzal soud i shodná tvrzení účastníků o výši částky převedené na účet, datu tohoto převodu a to, že se tak stalo v důsledku příkazu provedeného v rámci internetového bankovnictví z finančních prostředků původní žalobkyně žalovaným, a to na účet užívaný společně žalovaným a [titul] [příjmení manželky].

13. Ze smlouvy o koupi závodu z 3.12.2014 soud zjistil, že původní žalobkyně jí převedla svůj závod žalobkyni. Závod je v čl. 1 smlouvy vymezen jako soubor jmění, který původní žalobkyně vytvořila a který z její vůle slouží k provozování její činnosti nebo vzhledem ke své povaze má k tomuto účelu sloužit, přičemž hlavními předměty činnosti původní žalobkyně, k jejichž provozování závod slouží, jsou zejména vývoj, výroba a prodej CNC obráběcích center a soustruhů určených pro 5-osé tvarové a plošné obrábění bez ohledu na velikost výrobků, které nabízí zákazníkovi vhodné technické a ekonomické řešení při nejvyšším stupni přesnosti. Dle čl. 1 smlouvy k závodu náleží majetek, který je ve vlastnictví původní žalobkyně a která z její vůle slouží k provozování činnosti původní žalobkyně nebo vzhledem ke své povaze má k tomuto účelu sloužit s výjimkou jednotlivých položek výslovně vyloučených ve smlouvě. Majetek náležející k závodu tak zahrnuje nejen veškeré věci, práva a jiné majetkové a nemajetkové hodnoty za účelem vyloučení pochybností výslovně uvedené ve smlouvě (včetně příloh), ale i veškerý majetek zachycený v účetní evidenci původní žalobkyně, jakož i další majetek v této smlouvě (včetně příloh) a účetní evidenci původní žalobkyně neuvedený, pokud je ve vlastnictví původní žalobkyně a slouží k provozování závodu nebo vzhledem ke své povaze má k tomuto účelu sloužit. V čl. 3 smlouvy je ujednáno, že k závodu náleží dlouhodobé a krátkodobé pohledávky, jejichž seznam sestavený ke dni 15. 9. 2014 tvoří Přílohu č. 9 a nedílnou součást smlouvy, přičemž smluvní strany se dohodly, že vyloučili jednu z pohledávek z koupě závodu, a to pohledávku specifikovanou rovněž v Příloze č. 9 smlouvy, kdy ta nesouvisí s provozem závodu. Z Přílohy č. 9 smlouvy vyplývá, že v čl. 1 a 1.2 si smluvní strany dohodly, že k závodu náleží ke dni 15. 9. 2014 pohledávky ve výši celkem 16 519 379 Kč, a to položky (i) poskytnuté zálohy auta ve výši 400 000 Kč, (ii) poskytnuté zálohy zahraničí ve výši 4 352 420 Kč, (iii) poskytnuté zálohy tuzemsko ve výši 144 003 Kč, (iv) odběratelé tuzemsko ve výši 2 406 950 Kč a (v ) odběratelé zahraničí ve výši 9 216 006 Kč. V čl. 1 bylo ujednáno, že z koupe závodu se vylučuje pohledávka 13 000 000 Kč vůči [právnická osoba] [část obchodní firmy] [dodatek právní formy].

14. Z dohody o narovnání ze dne 30. 7. 2020 uzavřené mezi insolvenčním správcem původní žalobkyně, žalobkyní a dalšími subjekty soud zjistil, že jí byl odklizen spor o platnost výše uvedené smlouvy o koupi závodu a jeho vlastnictví tak, že vlastnické právo k závodu svědčí výhradě žalobkyni.

15. Soud naproti tomu co do zjištění skutkového stavu nevychází z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] či [právnická osoba], ani z plné moci pro [titul] [jméno] [příjmení], dále nevychází ani z dokladů týkajících se akvizice původní žalobkyně a korespondence týkající se této záležitosti, ať již byla vedena mezi jednateli původní žalobkyně, či mezi některým z nich a [jméno] [příjmení] nebo dalšími osobami (např. s pí. [příjmení]), soud dále nevychází ani z dokladů o výši odměny žalovaného v rámci akvizice a dokladů týkající se vlastnictví akcií žalovaným a skutková zjištění neopírá ani o výpisy z obchodního rejstříku ve věci angažmá [titul] [příjmení], neboť tyto listiny jsou v návaznosti na vyhodnocení skutkového stavu irelevantní. Soud dále nevychází z popsaných důvodů ani z dopisů původní žalobkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a ani vůči VZP a OSSZ ze dne 16.4.2012, dále ze smlouvy o poskytování právní pomoci a z faktury [číslo] [rok]. Pokud některým z výše popsaných důkazů měla být prokazována existence dohody o činnosti žalovaného a [titul] [příjmení manželky] pro žalobkyni i po datu 31.3.2012, pak o jejich nepřípustnosti platí uzávěr popsaný níže.

16. Soud dále již nedoplnil dokazování výslechem svědka [jméno] [příjmení], s nímž měly být projednávány detaily investice a budoucího uspořádání podniku, dále nebyl proveden výslech [titul]. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] či [příjmení]. [jméno] [příjmení] (k otázkám žalovaným tvrzené přípravy účetní závěrky původní žalobkyně za rok 2011 i po datu 31.3.2012), neboť toto vše není s ohledem na skutkový závěr níže pro vyhodnocení sporu podstatné a doplňování dokazování tímto způsobem by tedy nebylo účelné a časově efektivní, pouze by znamenalo prodloužení doby soudního řízení.

17. Soud učinil závěr o skutkovém stavu věci takový, že žalovaný vykonával funkci jednatele původní žalobkyně od 21.12.2011 do 31.3.2012, další jednatelkou původní žalobkyně byla v té době [titul] [jméno] [příjmení]. Jediným společníkem původní žalobkyně v té době byla [právnická osoba] [část obchodní firmy] [dodatek právní formy] v níž žalovaný vykonával funkci předsedy představenstva a [titul] [jméno] [příjmení], manželka žalovaného, funkci člena představenstva. Dle čestného prohlášení ze dne 4.1.2012 žalovaný deklaroval, že souhlasí se svým jmenováním do funkce jednatele původní žalobkyně a že mu není známa žádná překážka pro výkon této funkce ve smyslu obchodního zákoníku a živnostenského zákona. Žalovaný byl jednatelem [právnická osoba], [dodatek právní formy], [dodatek ] [dodatek ], [IČO], v době od 14.2.1995 do 9.6.1999, od 7.8.2000 do současnosti je pak jejím jediným společníkem. S účinností od 24.10.2003 byl pak na majetek společnosti prohlášen konkurs. O jmenování žalovaného do funkce jednatele původní žalobkyně, stejně tak i o jmenování [titul] [jméno] [příjmení] do téže funkce, rozhodl jediný společník žalobkyně s působností valné hromady dne 21.12.2011, a to ve složení žalovaného jako předsedy představenstva společníka a [titul] [příjmení manželky] jako jeho člena. O odvolání žalovaného z funkce jednatele původní žalobkyně pak také rozhodl jediný společník žalobkyně dne 26.3.2012 s účinností ke dni 31.3.2012, když za společníka opět jednali žalovaný a [titul] [příjmení manželky] z titulu svých funkcí v jeho představenstvu. V čl. IV odst. 1 smlouvy byla pro žalovaného dohodnuta měsíční odměna za výkon funkce jednatele původní žalobkyně ve výši 200 000 Kč. Pro případ odvolání žalovaného z funkce byla pak v odst. 3 téhož ustanovení sjednána mimořádná odměna ve výši 12tinásobku uvedené částky. Za původní žalobkyni podepsala smlouvu druhá jednatelka. Dle smlouvy o výkonu funkce ze dne 30.12.2011, uzavřené mezi původní žalobkyni (zastoupenou žalovaným) a jednatelkou [jméno] [příjmení], pak byla pro jmenovanou dohodnuta tatáž výše odměny a dále pro případ odvolání z funkce rovněž 12tinásobek její měsíční odměny, a však za kalendářní rok. Obě smlouvy byly schváleny rozhodnutím jediného společníka žalobkyně ze dne 30.12.2011. Mezi původní žalobkyní zastoupenou žalovaným, a [titul] [jméno] [příjmení manželky], byla uzavřena pracovní smlouva a dále smlouva o individuálních podmínkách odměňování, dle kterých [titul] [příjmení manželky] měla pro původní žalobkyni vykonávat od 1.1.2012 druh práce„ tajemník kanceláře společnosti“ a její hrubá mzda byla dohodnuta na 50 000 Kč měsíčně. K rozvázání pracovního poměru došlo na základě dohody ze dne 26.3.2012 uzavřené mezi [titul] [příjmení manželky] a původní žalovanou, za kterou jednal žalovaný. Dohodou došlo také ke sjednání mimořádné odměny pro [titul] [příjmení manželky] ve výši dvojnásobku její průměrné měsíční mzdy. Za březen 2012 měla činit odměna žalovaného 2 046 908 Kč čistého a čistá mzda [titul] [příjmení manželky] pak měla za stejné období činit 106 366 Kč Příkaz k provedení platby částky 2 153 103 Kč zadal dne 3.4.2012 z finančních prostředků původní žalobkyně žalovaný, uvedená částka byla poukázána na účet ve vlastnictví [titul] [příjmení manželky] užívaný společně žalovaným a [titul] [příjmení manželky]. Závod původní žalobkyně byl smlouvou ze dne 3.12.2014 prodán žalobkyni, spor o platnost této smlouvy a vlastnictví závodu byl odklizen dohodou o narovnání z 30. 7. 2020 s tím, že vlastnické právo k závodu náleží výhradě žalobkyni.

18. Stran právního posouzení věci byl soud prvního stupně vázán závěry vyjádřenými v usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 14 Cmo 430/2013-314 ze dne 16. února 2016, kterým byl zrušen předchozí rozsudek soudu prvního stupně.

19. Odvolací soud předně uzavřel, že na straně žalovaného v důsledku prohlášení konkursu na majetek [právnická osoba], [dodatek právní formy] nebyla dána překážka výkonu funkce ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 živnostenského zákona. Soud prvního stupně na tyto závěry pro stručnost odkazuje.

20. Odvolací soud dále uzavřel, že žádný jiný důvod, pro který by jmenování žalovaného do funkce jednatele bylo neplatné najevo nevyšel a nebyl ani tvrzen; stejně tak nebylo namítáno, že by byla napadena platnost rozhodnutí jediného společníka původní žalobkyně při výkonu působnosti valné hromady ze dne 21. 12. 2011 postupem dle ustanovení § 131 obch. zák.

21. Soudu prvního stupně pak bylo uloženo zabývat se otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně, platností smlouvy o výkonu funkce z hlediska ustanovení § 66 odst. 2 obch. zák. a posoudit oprávněnost nároku na odstupné z pohledu § 66 odst. 3 obch. zák.

22. Soud zjištěný skutkový stav na podkladě přechodných ustanovení § 3028 odst. 3 a § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.) posoudil zásadně dle dosavadních právních předpisů, tj. zejména dle zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku účinného do 31. 12. 2013, a to s ohledem na dobu, kdy došlo k uzavření smlouvy o výkonu funkce a zadání pokynu k výplatě finančních prostředků žalovaným. Výjimkou je posouzení otázky aktivní věcné legitimace žalobkyně, kdy s ohledem na dobu uzavření smlouvy o koupi závodu po 31. 12. 2013 se v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 1 o. z. bude aplikovat tento právní předpis.

23. Předně je třeba říci, že žalovaný byl platně ustanoven jednatelem původní žalobkyně, když na jeho straně nebyla žádná překážka výkonu funkce a současně nebyla postupem dle ustanovení § 131 obch. zák. napadena platnost, tím měně pravomocně vyslovena neplatnost, rozhodnutí jediného společníka ze dne 21. 12. 2011.

24. Dle ustanovení § 66 odst. 2 obch. zák. vztah mezi společností a osobou, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního či jiného orgánu společnosti anebo společníkem při zařizování záležitostí společnosti, se řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností. Závazek k výkonu funkce je závazkem osobní povahy. Smlouva o výkonu funkce musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky, kteří ručí za závazky společnosti neomezeně.

25. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že nutnými podmínkami platnosti smlouvy o výkonu funkce je její písemná forma a schválení valnou hromadou společnosti. V předmětné věci byly obě tyto podmínky naplněny, když smlouva o výkonu funkce dle výsledků dokazování byla uzavřena písemně a současně byla schválena rozhodnutím jediného společníka původní žalobkyně v působnosti valné hromady.

26. Pokud žalobkyně namítala, že představenstvo jediného společníka původní žalobkyně, které rozhodlo o schválení smlouvy o výkonu funkce, nebylo svoláno v souladu v souladu s čl. VIII odst. 7 jeho stanov, i kdyby taková skutečnost byla dána, byla by bez právního významu, když nebyla postupem dle ustanovení § 131 obch. zák. pravomocně vyslovena neplatnost předmětného rozhodnutí jediného společníka. Na rozhodnutí jediného společníka o schválení smlouvy o výkonu funkce je tak třeba v každém případě hledět jako na platné.

27. Lichá je i námitka žalobkyně, že smlouva o výkonu funkce je neplatná dle ustanovení § 49a obč. zák. pro omyl původní žalobkyně vyvolaný žalovaným. Vyvolání omylu žalovaným mělo spočívat v zamlčení, že na straně žalovaného je dána překážka výkonu funkce statutárního orgánu, jak však soud na podkladě závazného právního názoru odvolacího soudu uzavřel, žádná taková překážka na straně žalovaného dána nebyla, tudíž jeho prohlášení bylo pravdivé a původní žalobkyni neuvedlo (nemohlo uvést) v omyl.

28. Žalovanému v souladu s ujednáním v čl. IV odst. 3 smlouvy o výkonu funkce vzniklo právo na zaplacení 12ti násobku měsíční odměny jednatele (dále také„ odstupné“), když byl rozhodnutím jediného společníka původní žalobkyně ze dne 26. 3. 2012 odvolán z funkce.

29. Odvolání jednatele z funkce je sjednaným předpokladem vzniku práva na zaplacení odstupného, nejde o podmínku ve smyslu ustanovení § 36 obč. zák., která by pouze odkládala účinnost platně a závazně vzniklého práva na zaplacení odstupného (resp. platnou a závaznou povinnost k jeho úhradě). K dichotomii sjednaného předpokladu vzniku subjektivního práva a podmínky viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. listopadu 2003, sp. zn. 32 Odo 894/2002.

30. Pokud žalobkyně namítala, že splnění„ podmínky“ spočívající v jeho odvolání z funkce naplnil sám žalovaný, tato námitka není důvodná, neboť předně, jak již bylo vysvětleno, odvolání jednatele z funkce ve vztahu ke vzniku práva na odstupné není podmínkou ve smyslu ustanovení § 36 obč. zák., pročež nelze uvažovat o aplikaci ustanovení § 36 odst. 4 obč. zák., jež by při naplnění všech okolností stanovených hypotézou této právní normy mohlo mít za následek nepřihlížení k odvolání žalovaného z funkce jednatele.

31. Nadto předpoklad vzniku práva na odstupné spočívající v odvolaní žalovaného z funkce jednatele naplnila [právnická osoba] [část obchodní firmy] [dodatek právní formy] jako jediný společník původní žalobkyně. Skutečnost, že tato právní skutečnost nastala i v důsledku jednání žalovaného jako člena představenstva [právnická osoba], není právně významná, neboť jednání žalovaného v představenstvu [právnická osoba] je přičitatelné této společnosti a nikoliv žalovanému. Rozhodná právní úprava účinná do 31. 12. 2013 totiž vycházela z fikce, že jednání statutárního orgánu právnické osoby je přímým (osobním) jednáním této právnické osoby a nikoliv jednáním fyzických osob tvořících statutární orgán jako zástupců společnosti. K tomu srov např. Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, str. 258 až 264.

32. Konečně je tato námitka nedůvodná i s ohledem na to, že nebyla vyslovena neplatnost předmětného rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady původní žalobkyně postupem dle ustanovení § 131 obch. zák.; i zde tak platí, že na rozhodnutí jediného společníka je třeba hledět jako na platné se všemi předvídanými právními účinky. K žalobkyní namítanému údajnému zneužití hlasů většiny na úkor menšiny ve smyslu ustanovení § 56a odst. 1 obch. zák. při rozhodování představenstva jediného společníka původní žalobkyně by přitom bylo lze přihlédnout právě v řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady.

33. Pokud žalobkyně začala až po zrušení původního rozsudku soudu prvního stupně namítat, že ve skutečnosti nedošlo k odvolání žalovaného z funkce jednatele, ale že ten z funkce jednatele fakticky odstoupil, k tomuto tvrzení předně nelze přihlížet, když bylo uplatněno až poté, kdy nastaly účinky koncentrace řízení ve smyslu ustanovení § 118b o. s. ř., o které byli účastnicí řádně poučeni; nadto toto tvrzení se míjí s realitou reprezentovanou skutkovým zjištěním soudu v odst. 5 odůvodnění.

34. Nepřípadný je vzhledem k výše uvedenému odkaz žalobkyně na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 11/98, ze kterého vyplývá, že statutární orgán nemůže jednat jménem společnosti, jsou-li jeho zájmy v rozporu se zájmy společnosti. V předmětné věci však nejde o to, že by žalovaný jednal jako statutární orgán původní žalobkyně, nýbrž zde bylo osobní jednání [právnická osoba] [část obchodní firmy] [dodatek právní formy], které naplnilo předpoklad vzniku práva na odstupné.

35. Ze stejných důvodů je nepřípadný i odkaz žalobkyně na rozhodnutí Nejvyššího sodu sp. zn. 27 Cdo 2695/2018 z něhož též plyne, že statutární orgán není oprávněn jednat jménem společnosti, je-li zde rozpor mezi zájmy společnosti a jeho osobními zájmy a že statutární orgán má vůči společnosti povinnost loajality, a to 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a neměl by tedy bez dobrého důvodu dělat nic, co zjevně odporuje zájmům společnosti, ani tehdy, když zrovna neplní povinnosti spojené s výkonem své funkce. V předmětné věci však nejde o to, že by zde bylo osobní jednání žalovaného ve střetu se zájmy původní žalobkyně, nýbrž zde došlo k osobnímu jednání [právnická osoba] [část obchodní firmy] [dodatek právní formy], které by nejvýše, při splnění všech podmínek, mohlo založit odpovědností vztah mezi původní žalobkyní a [právnická osoba]

36. Dle ustanovení § 66 odst. 3 obch. zák. jakékoliv plnění společnosti ve prospěch osoby, jež je orgánem společnosti nebo jeho členem, na které neplyne právo z právního předpisu nebo z vnitřního předpisu, lze poskytnout pouze se souhlasem valné hromady, nebo je-li přiznáno ve smlouvě o výkonu funkce. Společnost plnění neposkytne, jestliže výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, anebo při zaviněném porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce.

37. Shora citované ustanovení stanoví, že plnění ze strany společnosti ve prospěch osoby, jež je orgánem společnosti nebo jeho členem lze poskytnout pouze, plyne-li na něj právo z právního předpisu, je-li odsouhlaseno valnou hromadou, nebo je-li přiznáno ve smlouvě o výkonu funkce. I když plnění splňuje výše uvedené podmínky, společnost jej neposkytne, tedy právo na něj nevznikne, pokud výkon funkce statutárního orgánu zřejmě přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům společnosti, anebo pokud se statutární orgán či jeho člen dopustili zaviněného porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce. Podmínkou neposkytnutí plnění tak je buď výkon funkce statutárního orgánu, jež zřejmě přispěl k nepřiznivým hospodářským výsledkům společnosti, předcházející době, kdy by mělo vzniknout právo na odepřené plnění, nebo zaviněné porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce statutárního orgánu dané společnosti, které předchází době, kdy by mělo vzniknout právo na odepřené plnění. Výkon funkce, jež přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům, ani zaviněné porušení právní povinnosti v souvislosti s výkonem funkce však nemohou způsobit zpětně zánik již dříve vzniklého práva na plnění.

38. Soud uzavřel, že zde nejsou okolnosti, které by v souladu s ustanovením § 66 odst. 3 obch. zák. odůvodnily neposkytnutí odstupného žalovanému. V řízení nevyšlo najevo a ostatně žalobkyní ani nebylo tvrzeno, že výkon funkce jednatele žalovaným přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům původní žalobkyně, ze strany žalobkyně bylo toliko namítáno, že žalovaný se dopustil protiprávního jednání v souvislosti s výkonem funkce jednatele.

39. Tvrzení žalobkyně o údajném protiprávním jednání žalovaného v souvislosti s výkonem funkce jednatele je třeba rozdělit na tvrzení uplatněná před nastoupením účinků koncentrace řízení ve smyslu ustanovení § 118b o. s. ř., ke kterým lze přihlížet, a na tvrzení uplatněná později, ke kterým v řízení přihlédnout nelze.

40. Před nastoupením účinků koncentrace řízení byla uplatněna tvrzení, že protiprávní jednání žalovaného mělo spočívat v tom, že

A) žalovaný si vyplácel odměnu jednatele, ač smlouva o výkonu funkce byla neplatná,

B) žalovaný hlasoval na jednání představenstva [právnická osoba] pro své odvolání z funkce jednatele původní žalobkyně, ač jako jednatel původní žalobkyně věděl, že tak činí v osobním zájmu v rozporu se zájmy původní žalobce a že tak poškozuje jak původní žalobkyni, tak [právnická osoba],

C) žalovaný dal po zániku po zániku funkce jednatele příkaz k vyplacení částky odstupného, na kterou neměl nárok.

41. Až po nastoupení účinků koncentrace řízení byla uplatněna tvrzení, že protiprávní jednání žalovaného mělo spočívat v tom, že

a) žalovaný spolu se zaplacením odměny zadal i platbu mezd, takže ty byly zaplaceny dvakrát, čímž původní žalobkyni poškodil,

b) žalovaný v rozporu s původní dohodou uzavřel s manželkou pracovní smlouvu na plný úvazek na pozici tajemnice kanceláře.

42. Pokud jde o tvrzené jednání shora pod bodem A), nejde o protiprávní jednání žalovaného, když smlouva o výkonu funkce byla platně uzavřena a schválena jediným společníkem původní žalobkyně v působnosti valné hromady, takže založila právo žalovaného na vyplácení odměny jednatele. Pokud si žalovaný takovou odměnu vyplácel, jednal po právu.

43. Pokud jde o tvrzené jednání shora pod bodem B), nejde o jednání žalovaného v souvislosti s výkonem funkce jednatele původní žalované, když jde o jednání v rámci výkonu funkce člena představenstva společníka žalované, které je přičitatelné společníku žalované – jde tak o osobní jednání [právnická osoba] [část obchodní firmy] [dodatek právní formy] (viz odst. 33). Pokud v důsledku tohoto jednání vznikla původní žalobkyni škoda, odpovídá za ni společník původní žalobkyně, nikoliv žalovaný. Nelze uvažovat ani o střetu zájmů mezi žalovaným a původní žalobkyní právě s ohledem na to, že nešlo o jednání žalovaného při výkonu funkce jednatele původní žalobkyně, nýbrž o osobní jednání subjektu od žalovaného odlišného. Nanejvýš by se mohlo jednat o případ střetu zájmů žalovaného a [právnická osoba] [část obchodní firmy] [dodatek právní formy], nicméně s ohledem na skutečnost, že nebyla napadena platnost rozhodnutí jediného společníka původní žalobkyně v působnosti valné hromady o odvolání žalovaného z funkce jednatele dle ustanovení § 131 obch. zák., tato okolnost je bez právního významu.

44. Konečně pokud jde o tvrzené jednání pod bodem C), toto nemůže být důvodem pro neposkytnutí odstupného, když k němu došlo až po vzniku práva na vyplacení odstupného a nadto spočívá ve vyplacení plnění, na které existovalo subjektivní právo žalovaného.

45. Tvrzení uvedená shora pod body a) a b) byla uplatněna až po nastoupení účinků koncentrace řízení, takže k nim nelze přihlížet. Termín koncentrace řízení byl totiž stanoven na 2. 4. 2013 a tvrzení byla nanesena až v podání doručeném soudu dne 29. 4. 2013.

46. Pokud jde o sjednání mimořádné odměny pro [titul] [příjmení manželky] v dohodě o rozvázání pracovního poměru z 26. 3. 2012, soud hodnotí toto právní jednání jako platné, když žalobkyně namítala jeho neplatnost pouze s ohledem na to, že žalovaný se nestal jednatelem žalobkyně, pročež nebyl oprávněn jménem původní žalobkyně takovou dohodu uzavřít, avšak jak bylo uvedeno výše, žalovanému funkce jednatele platně vznikla. Jiný důvod neplatnosti dohody o rozvázání pracovního poměru najevo nevyšel, ostatně žalobkyní ani nebyl tvrzen.

47. [titul] [jméno] [příjmení manželky] tudíž vzniklo vůči původní žalobkyni subjektivní právo na zaplacení sjednaného mimořádné odměny (pohledávka) dle ustanovení § 113 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 141 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Původní žalobkyni pak vznikla reciproční povinnost (závazek) [titul] [příjmení manželky] mimořádnou odměnu vyplatit.

48. Dle ustanovení § 194 odst. 5 obch. zák. členové představenstva jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. Je-li sporné, zda člen představenstva jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno o tom, že jednal s péčí hospodáře, tento člen představenstva. Ti členové představenstva, kteří způsobili společnosti porušením právních povinností při výkonu působnosti představenstva škodu, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně. Smlouva mezi společností a členem představenstva nebo ustanovení stanov vylučující nebo omezující odpovědnost člena představenstva za škodu jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, jen je-li pokyn valné hromady v rozporu s právními předpisy.

49. Dle ustanovení § 135 odst. 2 obch. zák. se ustanovení § 194 odst. 5 obch. zák. použije obdobně i pro postavení jednatele společnosti s ručením omezeným.

50. Dle ustanovení § 757 obch. zák. pro odpovědnost za škodu způsobenou porušením povinností stanovených tímto zákonem platí obdobně ustanovení § 373 a násl.

51. Dle ustanovení § 373 obch. zák. kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost.

52. Dle ustanovení § 379 obch. zák. nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

53. Ze shora uvedených ustanovení vyplývá, že jednatel společnosti s ručením omezeným odpovídá společnosti za škodu způsobenou porušením povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře, kdy nutnými podmínkami odpovědnosti jsou jednání v rozporu s požadavkem péče řádného hospodáře, vznik škody a příčinná souvislost mezi jednáním v rozporu s péčí řádného hospodáře a vznikem škody. Je nabíledni, že tyto podmínky musí být splněny kumulativně. Škoda přitom může spočívat ve snížení majetku společnosti (skutečná škoda) nebo v nerozmnožení jejího majetku, ač by to jinak bylo lze důvodně očekávat (ušlý zisk).

54. Dle závěrů judikatury za shodných podmínek odpovídá za škody i bývalý statutární orgán, pokud i po skončení funkce tuto činnost nadále vykonává, jako by statutárním orgánem byl. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4095/2016 ze dne 29. 3. 2017 a rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28. 11. 2018, sp. zn. 8 Cmo 205/2018.

55. V předmětné věci žalovaný dne 3. 4. 2012, tedy v době, kdy již nebyl jednatelem původní žalobkyně, zadal jejím jménem pokyn k výplatě finančních prostředků odpovídajících jeho odstupnému a mimořádné odměně [titul] [příjmení manželky]. S ohledem na to, že původní žalobkyně měla povinnost tato plnění žalovanému a [titul] [příjmení manželky] poskytnout, jinými slovy měla vůči nim závazky ze shora uvedených titulů a ve shora uvedené výši, v důsledku vyplacení částek provedeného žalovaným původní žalobkyni nevznikla škoda. Jelikož bylo plněno na existující závazky, nedošlo ke snížení majetku původní žalobkyně, resp. toto bylo kompenzováno odpovídajícím snížením závazků původní žalobkyně. Plnění žalovaného na existující závazky, jejichž splatnost měla nastat za několik málo dnů, rovněž není jednáním v rozporu s péčí řádného hospodáře, když původní žalobkyně by tak jako tak měla povinnost toto plnění žalovanému a [titul] [příjmení manželky] poskytnout. Vznik škody by původní žalobkyni hrozil naopak v případě, pokud by se dostala do prodlení s vyplacením odstupného a mimořádné odměny, neboť by vznikla povinnost platit úrok z prodlení.

56. Jelikož tedy původní žalobkyni nevznikla v důsledku jednání žalovaného škoda a toto jednání žalovaného nebylo v rozporu s péčí řádného hospodáře, není dána povinnost žalovaného hradit škodu.

57. Soud se dále zabýval i otázkou, zda není dána povinnost žalovaného vydat finanční prostředky, jejichž zaplacení se žalobkyně v tomto řízení domáhá, z titulu bezdůvodného obohacení a dospěl k závěru, že tomu tak není.

58. Dle ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

59. Dle ustanovení § 451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

60. Pokud jde o plnění z titulu odstupného pro žalovaného, nejde o bezdůvodné obohacení ve smyslu shora uvedených ustanovení, když žalovanému bylo plněno dle platného a účinného právního úkonu spočívajícího ve smlouvě o výkonu funkce a za splnění podmínek pro vznik práva na plnění právních úkonem stanovených, jak bylo výše vysvětleno.

61. Pokud jde o plnění z titulu mimořádné odměny pro [titul] [příjmení manželky], zde předně žalovaný nemůže být pasivně věcně legitimován k vydání bezdůvodného obohacení, když šlo o plnění z titulu smlouvy, jejímž nebyl účastníkem (srov. § 457 obč. zák.). Nadto však, jak bylo výše uvedeno, [titul] [příjmení manželky] vzniklo na předmětné plnění právo a nemůže tak jít o bezdůvodné obohacení.

62. Nad rámec všeho uvedeného však navíc platí, že žalobkyně není aktivně věcně legitimována, a to bez ohledu na to, zda žalobou uplatněný nárok bude posouzen jako nárok z titulu náhrady škody, či nárok z bezdůvodného obohacení. Podstatné je, že žalobou uplatněný nárok měl vzniknout v souvislosti s výkonem funkce statutárního orgánu původní žalobkyně žalovaným. Skutečnost, že se tak mělo stát až po zániku funkce je nerozhodná, když ve světle závěrů v odstavci 56. citovaných rozhodnutí je třeba jednání bývalého (člena) statutárního orgánu, který i po zániku funkce vykonává činnost (člena) statutárního orgánu, posuzovat z hlediska odpovědnosti shodně jako by i nadále statutárním orgánem či jeho členem byl. Ač shora uvedená rozhodnutí řeší výslovně pouze otázku odpovědnosti za škodu, není rozumný důvod, proč by případný nárok na vydání bezdůvodného obohacení získaného (bývalým) členem statutárního orgánu na úkor společnosti měl mít právní režim odlišný.

63. Promítnuto do poměrů předmětné věci to znamená, že údajné právo původní žalobkyně na zaplacení žalované částky mělo vzniknout v důsledku jednání žalovaného, na které je třeba z hlediska odpovědnosti žalovaného za škodu, případně z hlediska jeho povinnosti k vydání bezdůvodného obohacení, nahlížet jako na jednání statutárního orgánu původní žalobkyně. Žalobou uplatněnému právu tak koresponduje závazek, jež měl vzniknout v rámci právního vztahu mezi původní žalobkyní a žalovaným jako jejím statutárním orgánem.

64. Dle ustanovení § 5 odst. 1 obch. zák. podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit.

65. Dle ustanovení § 5 odst. 2 obch. zák. podnik je věc hromadná. Na jeho právní poměry se použijí ustanovení o věcech v právním smyslu. Tím není dotčena působnost zvláštních právních předpisů vztahujících se k nemovitým věcem, předmětům průmyslového a jiného duševního vlastnictví, motorovým vozidlům apod., pokud jsou součástí podnik

66. Dle ustanovení § 502 o. z. obchodní závod (dále jen„ závod“) je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.

67. Ze shora uvedených ustanovení vyplývá, že pojem podniku v právní úpravě účinné do 31. 12. 2013 a pojem závodu dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 jsou po obsahové stránce totožné, není mezi nimi věcného rozdílu. Lze shrnout, že i závod je hromadnou věci, kterou podnikatel vytvořil k provozování jeho podnikatelské činnosti a je tvořen hmotnými, nehmotnými, jakož i osobními složkami podnikání. K tomu viz též závěry odborné literatury, např. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, str. 1774 - 1779.

68. Dle ustanovení § 2175 odst. 1 o. z. koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží. O koupi závodu se jedná i v případě, že strany z koupě jednotlivou položku vyloučí, aniž tím celek ztratí vlastnost závodu.

69. Dle ustanovení § 2177 odst. 1 o. z. koupí závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží; z dluhů však kupující přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu kupujícím, ručí prodávající za splnění dluhu. Nabytí pohledávek kupujícím se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek.

70. Závod může být převeden na jiného smlouvu o koupi závodu ve smyslu ustanovení § 2175 a násl. o. z., jejímž smyslem je, aby nabyvatel závodu mohl bez přerušení pokračovat v jeho provozování. K tomu je nepochybně potřebné, aby se závodem přešly hmotné, nehmotné i osobní složky podnikání podnikatele, který svůj závod prodává. Aby se závodem„ přešly" na nabyvatele závodu i jeho orgány (jejich členové), však není nejen potřebné, ale ani právně možné, když nabyvatelem prodávaného závodu nemusí být obchodní korporace, popřípadě obchodní korporace téhož typu, jako prodávající, a i kdyby jím byla, má své vlastní orgány, jejichž strukturu nelze prodejem závodu zdvojit. Stejný závěr lze dovodit i ze vztahu mezi statutárním orgánem a společností. Statutární orgán je jedním z orgánů společnosti, je navázán, stejně jako ostatní orgány, na společnost, a nikoli na její závod, je volen jiným orgánem společnosti a jemu také ze své činnosti odpovídá. Nedává proto ani z tohoto důvodu logický smysl, aby prodejem závodu přecházely na nabyvatele i vztahy vzniklé (volbou) mezi společností a jejím statutárním orgánem a závazky z tohoto vztahu vzniklé, nehledě ani na to, že prodávala-li by společnost jen část závodu, nebylo by možné rozhodnout, které statutární orgány (kteří členové statutárního orgánu) s převáděnou částí závodu přecházejí, když - na rozdíl od zaměstnanců - nejsou vázáni na žádnou z částí závodu. Z uvedeného plyne, že závazky ze vztahu mezi obchodní korporací a jejím (statutárním) orgánem či členem jejího (statutárního) orgánu nejsou a nemohou být součástí závodu. Soud v tomto odkazuje na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1499/2009 uveřejněný pod číslem 53/ 2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jež jsou plně aplikovatelné i v poměrech právní úpravy účinné od 1. 1. 2014, a to právě s ohledem na shora popsanou obsahovou totožnost pojmů podnik a (obchodní) závod.

71. Smlouvu o koupi závodu z 3.12.2014 uzavřenou mezi žalobkyní a původní žalobkyní soud posoudil jako platnou smlouvu o koupi závodu ve smyslu ustanovení § 2175 odst. 1 o. z., jejímž účinkem je, že žalobkyně se v souladu s ustanovením § 2177 odst. 1 o. z. stala věřitelkou pohledávek, které ke smlouvou převáděnému závodu původní žalobkyně náleží.

72. Dle ujednání v čl. 3 .7.1 smlouvy o koupi závodu k závodu náleží dlouhodobé a krátkodobé pohledávky, jejichž seznam sestavený k 15. 9. 2014 tvoří Přílohu č. 9. Současně dle ujednání v čl. 3 .7.1 smlouvy smluvní strany vyloučili jednu z pohledávek z koupě závodu s tím, že je rovněž specifikována v Příloze č. 9. V Příloze č. 9 pak žalobou uplatněná pohledávka není uvedena v jakékoliv souvislosti.

73. Jelikož žalobou uplatněná pohledávka není a nikdy nebyla součástí závodu původní žalobkyně z důvodů shora uvedených a nadto ani nebyla uvedena v Příloze č. 9 smlouvy o koupi závodu jako pohledávka, která by měla být společně se závodem nabyta žalobkyní, žalobkyně se nestala (nemohla stát) věřitelkou žalobou uplatněné pohledávky a není tak aktivně věcně legitimována.

74. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobu zamítnul jako nedůvodnou a danou nikoliv po právu, kdy shrnuje, že důvody spočívají v tom, že

i. žalobkyně není aktivně věcně legitimována,

ii. žalobou uplatněné právo není dáno, když původní žalobkyni v důsledku jednání žalovaného nevznikla škoda a zároveň žalovaný nejednal v rozporu s péčí řádného hospodáře, a ani nedošlo k bezdůvodnému obohacení žalovaného.

75. Závěrem soud doplňuje, že i přes nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně věc posoudil meritorně, kdy takový postup s ohledem na stav řízení nevedl k jeho prodloužení a současně poskytuje účastníkům řízení vyšší míru právní jistoty.

76. Jelikož byl žalovaný v řízení zcela úspěšný má dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši celkem 420 929 Kč, které jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem za odvolání ve výši 107 660 Kč, odměnou za 14 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, replika k vyjádření žalobkyně, účast u jednání dne 15.3.2013, doplnění tvrzení a důkazů, replika k vyjádření žalobkyně, duplika k replice žalobkyně, účast u jednání dne 31.5.2013, písemný závěrečný návrh, účast u jednání dne 21.6.2013, odvolání, účast u jednání před odvolacím soudem dne 16.2.2016, písemné vyjádření ve věci, účast u jednání dne 17.3.2021) po 16 940 Kč úkon, odměnou za úkony právní služby (2x odvolání proti procesnímu rozhodnutí) po 8 470 Kč úkon, náhradou hotových výdajů za uvedených celkem 16 úkonů právní služby po 300 Kč úkon a náhradou za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů zástupce žalovaného ve výši 54 369 Kč.