o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 3. února 2020, č. j. 119 C 9/2015-710,

1. Shora označeným rozsudkem zamítl soud prvního stupně žalobu, kterou se žalovaná domáhala zaplacení 235 047 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně ze 470 095,61 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky II., III. a IV.).

2. V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvedl, že žalobce se po žalovaných a dále po [jméno] a [jméno] [příjmení] domáhal zaplacení částky celkem 470 095,61 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení s tím, že žalovaní jsou vlastníky pozemků, na nichž se nachází opěrná zeď, která svým stavem ohrožovala zdraví a životy osob, a proto [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], nařídil podle § 135 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, okamžité provedení nutných zabezpečovacích prací. Tyto práce provedla firma [právnická osoba], za provedení stavebních prací byla vystavena a zaplacena faktura na částku 470 095,61 Kč Náklady na nutné zabezpečovací práce nese dle § 135 odst. 6 stavebního zákona vlastník stavby, vynaloženou částku je proto dle žalobce třeba vymáhat na osobách, které jsou jako vlastníci staveb uvedeny v rozhodnutí stavebního úřadu, opěrná zeď se nachází na pozemcích ve vlastnictví žalovaných (1. a 2. i 3. a 4.). Žalobce byl povinen náklady uhradit bez ohledu na jejich potřebnost nebo rozsah, o vlastníkovi stavby si může stavební orgán učinit úsudek dle § 142 odst. 4 stavebního zákona, jde o úpravu speciální k ust. § 89 odst. 6 a § 142 odst. 4 stavebního zákona. Žalobce uvedl, že bez stavebně-technického a inženýrsko-geologického průzkumu nelze dosáhnout na stavebně nejekonomičtější variantu návrhu stavby, na provedení průzkumu však u nutných neodkladných zabezpečovacích prací nebyl dostatek času; [anonymizováno] [příjmení] navrhl zakotvení pilot, neboť terén tvoří nehomogenní navážka. Žalovaní 1. a 2. namítali, že ve lhůtě, kterou k zajištění nezbytných úkonů od stavebního úřadu dostali, nebyli schopni zajistit firmu pro provedení stavebních prací, kontaktovali [právnická osoba] [ulice] a [anonymizováno], která vypracovala rozpočet pro zabezpečení havárie opěrné zdi i pro stavbu zdi nové, k tomu se však manželé [příjmení] (původně žalovaní jako 3. a 4. žalovaný) nevyjádřili. Namítali dále, že práce nařízené rozhodnutím správního orgánu zasahovaly i do vlastnictví dalších pozemků, uvedli také, že není jasné, kdo je vlastníkem opěrné zdi a kdo havárii zavinil. K havárii přispěl dle žalovaných také žalobce, který nezajistil, aby na jejich pozemek nestékaly srážky z ulice, a manželé [příjmení], kteří v rámci stavebních prací na svém pozemku obnažili patu opěrné zdi v místě havárie, což vedlo k porušení základů. Uvedli, že nejsou vlastníkem celé opěrné zdi, vlastní jen 9,58 m, správní orgán přitom rozhodoval, aniž měl vlastnictví opěrné zdi postaveno najisto, a [anonymizováno] [příjmení] dospěl k závěru, že je třeba zajistit celý svah, nejen část připadající na žalované, tomu také odpovídá realizované zajištění. Byli ochotni uhradit jen náklady na nutné práce v rozsahu dle zaměření [anonymizováno] [příjmení], neboť to odpovídá jejich části zajišťované stavby opěrné zdi.

3. V průběhu řízení uhradili dne [datum] žalovaní 1. a 2. žalobci 235 048 Kč, žalobce vzal žalobu zpět v části týkající se 235 048 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení a nadále požadoval po všech 4 žalovaných zaplacení 235 047,61 Kč se zákonným úrokem z prodlení ze 470 095,61 Kč od [datum] do [datum] a z 235 047,61 Kč od [datum] do zaplacení. V části týkající se 235 048 Kč bylo řízení usnesením soudu prvního stupně z [datum] pravomocně zastaveno.

4. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaní byli k [datum] vlastníky pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], vlastníky pozemků p. [číslo] v tomto katastrálním území jsou manželé [příjmení] Stavební úřad nařídil okamžité provedení nutných zabezpečovacích prací spočívajících v provizorním zabezpečení stability opěrné zdi na pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí] [právnická osoba] s.r.o., a to dle statického posouzení vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v [anonymizováno] [rok]. Dne [datum] nabylo rozhodnutí právní moci, a to po potvrzení rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [právnická osoba] vyúčtovala žalobci za provedené zabezpečovací práce 470 095,61 Kč se splatností [datum]. [příjmení] opěrné zdi byla zaměřena [anonymizováno] [jméno] [příjmení], šlo o zeď mezi pozemky [číslo], [číslo] [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] v [katastrální uzemí]. Nutné zabezpečovací práce byly provedeny v rozsahu a způsobem dle příslušného správního rozhodnutí a v souladu s návrhem provizorního řešení zabezpečení zpracovaného [anonymizováno] [příjmení] v říjnu 2013, žalobce za tyto práce [právnická osoba] s.r.o. zaplatil 470 095,61 Kč dne [datum]. Rozsáhlá zabezpečovací konstrukce se nachází na pozemcích manželů [příjmení], mezi pozemky [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] v [katastrální uzemí] je nesourodá opěrná zeď, která je u pozemků manželů [příjmení] provalená. Žalovaní byli k zaplacení žalované částky vyzváni. [anonymizováno] [příjmení] popsal v návrhu provizorního řešení z října 2013 stav na místě havárie s tím, že stav opěrné zdi je havarijní a ohrožuje zdraví a bezpečnost osob v její blízkosti, hrozí zřícení zdi v celé délce, a vypracoval návrh zajišťovací konstrukce, která byla následně realizována. Havarijní stav zdi byl zjištěn i [anonymizováno] [jméno] v [anonymizováno] [rok] a znalcem [příjmení] [jméno]. Délka kotvicích pilot činí 28,7 m, rozsah sesuvu s připočtením 1 metru na každou stranu činí 10,58 m. Opěrná zeď se nachází na pozemku [číslo] a [číslo], nikoli však (a to ani z části) na pozemku [číslo], část sesuvu je na hranici mezi pozemky [číslo] a [číslo], délka zdi oddělující pozemek [číslo] od pozemků [číslo], [číslo] a [číslo] je 12,5 m. Opěrnou zeď považoval soud prvního stupně za součást pozemku, který podpírá (a na kterém se nachází).

5. Soud prvního stupně odkázal na své předchozí rozhodnutí ve věci, při kterém za rozhodné považoval, zda byly splněny podmínky pro provedení nutných zabezpečovacích prací a zda zabezpečení bylo provedeno v nezbytně nutném rozsahu, a dospěl k závěru, že zeď byla v havarijním stavu, provedení neodkladných prací po částečném sesuvu vyžadovala a vlastníci nevyužili dobu minimálně 6 týdnů k zabezpečení ve vlastní režii, postačilo však zajištění v rozsahu 1 m na každou stranu sesuvu (celkem 10,58 m) a zbytek zdi zajistit ochranným pásmem, neboť stav zdi nebyl tak špatný, aby musel být zajišťován zvoleným způsobem. Způsob zajištění označil soud prvního stupně přesto za vhodný s ohledem na nedostatek času při havarijní situaci, na délku sporu a nepříliš dobré vztahy mezi sousedy. Soud prvního stupně dále v odůvodnění svého rozsudku uvedl, že odvolací soud, který jeho předchozí rozsudek ve věci zrušil, sice upozornil na vázanost soudu správním rozhodnutím a odkázal na příslušnou judikaturu vyšších soudů, ta však dle názoru soudu prvního stupně vychází spíše z formálního pojetí spravedlnosti oproti materiálnímu pojetí spravedlnosti, které bylo důvodem pro postup soudu prvního stupně.

6. Soud prvního stupně posoudil zjištěné skutečnosti podle § 135, § 142 odst. 3 a 4 a § 114 odst. 3 stavebního zákona a dospěl k závěru, že za náklady odpovídají všichni vlastníci pozemků, které zajišťující konstrukce podpírá, a to dle poměru svého vlastnictví, nikoli jinak. Stejný osud musí dle názoru soudu prvního stupně sdílet i náklady na odstranění stavby (žalovaných), neboť k odstranění sutin došlo právě proto, aby bylo možné vybudovat zajišťující zařízení dle příslušných pokynů a s tímto zajištěním tak bezprostředně souvisejí. I při posouzení z hlediska„ formálního pojetí spravedlnosti“, ke kterému soud prvního stupně přistoupil, neboť, jak uvedl, byl vázán závazným právním názorem odvolacího soudu, odpovídají žalovaní za vynaložené náklady v rozsahu odpovídajícím maximálně délce hranice jejich pozemku, tedy 12,5 m, což odpovídá částce 204 745,50 Kč, zákonný úrok z prodlení za dobu od [datum] do [datum] činí 8 669,99 Kč. Součet těchto částek nepřesahuje již uhrazenou částku. Nákladové výroky odůvodnil soud prvního stupně částečným úspěchem všech účastníků a tím, že žalovaní již na náklady státu zaplatili na základě nepravomocného rozhodnutí 31 1969,90 Kč.

7. Proti tomuto rozsudku podal včas odvolání žalobce. Namítal, že vlastníkem zdi, která svým stavem ohrožovala zdraví a životy osob, byli žalovaní. Nutné zabezpečovací práce, ač byly nařízeny v širokém rozsahu, který zajišťovanou stavbu přesahoval, stále sloužily k zabezpečení zdi žalovaných. U této zdi došlo k provalení a částečnému zřícení stavby, a vznikla tak situace ohrožující zdraví a životy, tato zeď měla být proto zabezpečena před zřízením. Z rozhodnutí stavebního úřadu je zřejmé, že nutné zabezpečovací práce sloužily k zamezení možného poškození nemovitostí na parcelách [číslo] a [číslo] a aby byl zabezpečen pohyb osob na pozemcích [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]. Navíc i dle znalce [jméno] není pro případné objektivní rozdělení nákladů podstatná délka zajištění, ale jeho plocha. Nelze proto vycházet z poměru délky zdi žalovaných k délce celého zabezpečení. Navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě v celém rozsahu vyhoví, a žalobci přiznal náhradu nákladů řízení.

8. Žalovaní k odvolání žalobce uvedli, že jde jen o opakování argumentace uplatněné v průběhu řízení. Bylo prokázáno, že žalovaní nejsou jedinými vlastníky zdi, která byla zabezpečena, havarijní stav se netýkal jen části ve vlastnictví žalovaných. K zajištění havarijního stavu zdi ve vlastnictví žalovaných postačilo zabezpečení v místě havárie a dále v šířce 1 m na každou stranu. Pokud bylo provedeno podepření celé hraniční zdi, není již podstatná otázka, zda zajištění stavby svým rozsahem může či nemůže přesahovat samotnou zajištěnou stavbu. Vynaložené náklady nevznikly dle názoru žalovaných na základě dřívějších rozhodnutí, ale s ohledem na dynamický vývoj situace na základě rozhodnutí pozdějších. Zajištěná opěrná zeď je součástí pozemků ve vlastnictví i jiných osob a provedené zajištění zajišťuje i tyto jiné pozemky. Žalobce se tak měl domáhat úhrady po všech vlastnících pozemků, které byly zajištěny. Uvedli také, že původně banální záležitost přerostla v důsledku nemístně kategorického postupu žalobce na pětiletý spor, přestože žalovaní již dávno zaplatili více, než činila jejich povinnost. Navrhovali, aby odvolací rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a žalovaným přiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

9. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání těchto rozhodnutí předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné jen z části.

10. Podle § 135 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územní plánování a stavebním řádu (stavební zákon) stavební úřad nařídí vlastníku stavby provedení nutných zabezpečovacích prací, jestliže stavba svých technickým stavem ohrožuje zdraví a životy osob nebo zvířat, není-li nutné ji neodkladně odstranit.

11. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, zajistí odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce podle odst. 1 a 2 stavební úřad prostřednictvím stavebního podnikatele, který je k jejich provedení odborně vybaven, takovému podnikateli může stavební úřad provedení prací nařídit (§ 135 odst. 3 stavebního zákona). Podle § 135 odst. 4 stavebního zákona v případech uvedených v odst. 1 a 2 stavební úřad kontrolní prohlídku stavby, na kterou přizve účastníky řízení, zajišťuje pouze skutečný stav a rozhodne o nařízení neodkladného odstranění stavby, nutných zabezpečovacích pracím, popřípadě vyklizení stavby. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.

12. Podle § 135 odst. 5 stavebního zákona odstranění stavby, nutné zabezpečovací práce, popřípadě vyklizení stavby může stavební úřad nařídit i bez předchozího projednání s vlastníkem stavby.

13. Podle § 135 odst. 6 stavebního zákona náklady vynaložené na neodkladné odstranění stavby a na nutné zabezpečovací práce nese vlastník stavby. Pokud stavební úřad zajistí provedení prací podle odstavce 3 stavebním podnikatelem a vlastník se s tímto podnikatelem nedohodl na úhradě nákladů, uhradí je a na vlastníkovi vymáhá obec, jejíž obecní úřad je stavebním úřadem.

14. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování ke správnému skutkovému zjištění, že na základě pravomocného rozhodnutí stavebního úřadu došlo k provedení zajišťovacích prací [právnická osoba] [anonymizováno], která práce provedla v rozsahu a způsobem dle příslušného správního rozhodnutí a v souladu s návrhem provizorního řešení zabezpečení zpracovaného [anonymizováno] [příjmení] a vyúčtovala tyto práce žalobci jako obci, jejíž obecní úřad je stavebním úřadem, a že žalobce vyúčtované práce zaplatil a žalované k zaplacení uhrazené částky před podáním žaloby vyzval. Správné je také jeho skutkové zjištění, že zajišťovaná stavba (opěrná zeď) je součástí pozemku (pozemků), které podpírá, tedy se ani z části nenachází na pozemcích [číslo], [číslo] a [číslo].

15. Odvolací soud zopakoval důkaz rozhodnutím [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], kterým bylo prokázáno, že bylo nařízeno stavebnímu podnikateli [právnická osoba] okamžité provedení nutných zabezpečovacích pracích spočívajících v provizorním zabezpečení stability opěrné zdi na pozemcích p. [číslo] [katastrální uzemí], a to podle statického posouzení – návrhu provizorního, neodkladného zabezpečení, vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v [anonymizováno] [rok], s tím, že náklady vynaložené na neodkladné odstranění stavby a na nutné zabezpečovací práce nese vlastník stavby. Za vlastníky pozemků [parcelní číslo] byli označeni žalovaní 1. a 2., za vlastníky pozemků [číslo], [číslo] [číslo] manželé [příjmení], [jméno] [příjmení] byla označena jako vlastník sousedního pozemku [číslo] ohroženého„ stavbou opěrné zdi … pod jejím pozemkem a padající stavbou kůlny“. Součástí neodkladných opatření bylo také vyřešení inženýrských sítí, vymezení bezpečného koridoru, odstranění stavby zděné kůlny, minimalizace sycení rubu zdi vodou (odvodnění střech a zpevněných ploch nad korunou zdi). Rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo v odvolacím řízení prokázáno, že výše citované rozhodnutí stavebního úřadu bylo potvrzeno a odvolání všech žalovaných zamítnuto. Zjištěné skutečnosti vyplývají přímo z textu citovaných listin, jejichž pravost nebyla namítána.

16. Rozhodnutí stavebního úřadu z [datum] nařizuje nutné zabezpečovací práce k provedení stability opěrné zdi, kterou označuje pozemky, mezi kterými se opěrná zeď nachází – tedy mezi pozemkem [číslo] na jedné straně a pozemky [číslo], [číslo] a [číslo] na straně druhé. Znaleckým posudkem [ulice] [anonymizováno 5 slov] v [obec] bylo v odvolacím řízení dále prokázáno, že použitý materiál nelze považovat za nestandardní a že potřebné zajištění stavby si může vyžádat opatření, které svým rozsahem přesahuje samotnou stavbu.

17. Mezi účastníky je nesporné, že zajišťovací práce byly provedeny v rozsahu a způsobem dle rozhodnutí stavebního úřadu z [datum]. Zajištění po celé délce opěrné zdi bylo předpokládáno už v rozhodnutí z [datum], ani z ostatních provedených důkazů nelze dovodit, že by ostatní požadavky na způsob a rozsah zajišťovacích prací v rozhodnutí stavebního úřadu neodpovídalo statickému posouzení [anonymizováno] [příjmení] vypracovaného v [anonymizováno] [rok], podle kterého byly následně práce provedeny. Shodné tvrzení účastníků o tom, že zajišťovací práce byly provedeny v rozsahu a způsobem dle rozhodnutí stavebního úřadu, lze tedy vzít za skutkové zjištění.

18. Žalobce se domáhá úhrady peněžité částky, kterou mu vyúčtovala [právnická osoba] s.r.o. za práce nařízené této společnosti jako stavebnímu podnikateli pravomocným rozhodnutím stavebního úřadu. O povinnosti k provedení nutných zabezpečovacích prací, způsobu jejich provedení a jejich rozsahu bylo tedy rozhodnuto správním rozhodnutím podle stavebního zákona, tímto rozhodnutím je soud vázán. Soud v tomto řízení není proto oprávněn se nutností, vhodností ani rozsahem provedených prací zabývat. Obec, jejíž obecní úřad je stavebním úřadem, má právo vymáhat na vlastníkovi stavby, která byla odstraněna nebo na které byly provedeny nutné zabezpečovací práce podle § 135 odst. 3 stavebního zákona, uhrazené náklady, pokud se vlastník s podnikatelem, které práce dle nařízení stavebního úřadu provedl, nedohodl na jejich úhradě. Výraz vymáhat je třeba vykládat jako možnost domoci se vydání exekučního titulu, tedy možnost uplatnit tento nárok žalobou u soudu. Soud se pak zabývá tím, zda rozhodnutí, kterým byly práce nařízeny, není rozhodnutím nicotným (zda nejde o paakt ve smyslu výše uvedených vad), zda práce byly dle příslušného rozhodnutí provedeny, zda žalobce je obcí, jejíž obecní úřad je stavebním úřadem, zda náklady zaplatil a zda žalovaný je vlastníkem stavby, které se rozhodnutí stavebního úřadu týkalo. Protože nárok obce dle § 135 odst. 6 stavebního zákona je svou podstatou nárokem regresním, který však nemá povahu věcného práva váznoucího na dotčené stavbě, je v řízení pasivně věcně legitimován ten žalovaný, který byl vlastníkem věci v době, kdy bylo provedení nutných zabezpečovacích prací nebo odstranění stavby rozhodnutím správního úřadu nařízeno. Stavební zákon stanoví povinnost k náhradě vynaložených nákladů vlastníkovi stavby, které se týkalo rozhodnutí stavebního úřadu, není proto rozhodné, zda, případně v jakém rozsahu zavinila potřebu provedení zabezpečovacích prací nebo odstranění stavby jiná osoba.

19. Odvolací soud se v souladu s § 103 o. s. ř. zabýval tím, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

20. Žalobce označil za vlastníky pozemků, jejichž součástí je zajištěná stavba, 4 osoby a požadoval zaplacení částky ve výši celkem 470 095,61 Kč, neuváděl poměr, v jakém mají žalovaní tuto částku zaplatit, a plnění nepožadoval ani jako společné a nerozdílné, takový požadavek není možné dovodit ani z textu žaloby či dalších podání žalobce učiněných v průběhu řízení. V takovém případě je třeba žalobu posoudit jako požadavek na plnění žalovaných rovným dílem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze 4. 4. 2016, sp. zn. 23 Cdo 1168/2015, dostupné na www.nsoud.cz). Z žalobních tvrzení ani neplynulo, že by žalobce žalobou uplatnil svůj nárok vůči více žalovaným alternativně, nebyly proto dány důvody pro odstraňování vad takové nepřípustné neurčitosti žaloby (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2012, sp. zn. 26 Cdo 2042/2010, dostupné na www.nsoud.cz).

21. Jako požadavek na plnění žalovaných stejným dílem je třeba posoudit i žalobu po částečném zpětvzetí učiněném podáním žalobce ze dne [datum], neboť žalobce vzal zpět žalobu„ v části týkající se 235 048 Kč“ a výslovně uvedl, že nadále požaduje po všech 4 žalovaných zaplacení částky 235 047,61 Kč se zákonným úrokem z prodlení ze 470 095,61 Kč od [datum] do [datum] a z 235 047,61 Kč od [datum] do zaplacení. Z toho lze sice dovozovat, že žalobu bere zpět také v části týkající se zákonného úroku z prodlení z 235 048 Kč od [datum] do zaplacení, nikoli však jiný poměr, v jakém by měli žalovaní uvedenou částku zaplatit, ani požadavek na solidární plnění. V průběhu dalšího řízení žalobce na petit formulovaný v podání z [datum] odkazoval, pouze v odvolání ze dne [datum] (doplnění odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně) navrhoval, aby odvolací soud uložil žalovaným 1. a 2. povinnost zaplatit 235 047,61 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně ze 470 095,61 Kč od [datum] do zaplacení, při jednání před odvolacím soudem dne [datum] však výslovně prostřednictvím svého právního zástupce uvedl, že tímto odvolacím návrhem nehodlal měnit žalobu, ale pouze vycházel ze znění zamítavého výroku rozsudku soudu prvního stupně (který navrhoval změnit ze zamítavého na vyhovující).

22. Vůči žalovaným 3. a 4. byla žaloba pravomocně zamítnuta rozsudkem soudu prvního stupně ze dne 6. 11. 2017, č. j. 119 C 9/2015-480, který v části týkající se žalovaných 3. a 4. nabyl právní moci [datum]. K věcnému projednání tedy zbývala žaloba proti žalovaným 1. a 2., která bez změny žaloby mohla představovat jen požadavek na zaplacení poloviny celkové žalované částky, tak jak byla vymezena v podání žalobce z [datum], tedy 117 523,81 Kč se zákonným úrokem z prodlení z 235 047,81 Kč od [datum] do [datum] a z 117 523,81 Kč od [datum] do zaplacení.

23. Návrh na zahájení řízení patří mezi podmínky řízení. Soud může podle § 153 odst. 2 o. s. ř. překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jen tehdy, jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.

24. V daném případě nebyl uplatněn návrh, u kterého by z právního předpisu vyplýval určitý způsob vypořádání, soud byl proto poté, co řízení bylo vůči žalovaným 3. a 4. pravomocně zastaveno, oprávněn věcně rozhodnout jen o 117 523,81 Kč se zákonným úrokem z prodlení z 235 047,81 Kč od [datum] do [datum] a z 117 523,81 Kč od [datum] do zaplacení. V části týkající se 117 523,80 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do zaplacení bránil rozhodnutí soudu prvního stupně nedostatek podmínek řízení spočívající v nedostatku návrhu na zahájení řízení.

25. Ve zbývající části nároku vůči žalovaným 1. a 2. (zaplacení celkem 117 523,81 Kč se zákonným úrokem z prodlení z 235 047,81 Kč od [datum] do [datum] a z 117 523,81 Kč od [datum] do zaplacení) byly podmínky řízení splněny. Je však nesporné, že žalovaní 1. a 2. zaplatili žalobci celou jistinu, kterou na nich žalobou požadoval (po zaokrouhlení na celé koruny 235 048 Kč) dne [datum]. Žalobou uplatněný nárok vůči žalovaným 1. a 2. tak v části týkající se jistiny zanikl splněním dle § 559 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (dále jen obč. zák.), a to bez ohledu na skutečnost, že žalobce na úhradu ze strany žalovaných 1. a 2. procesně reagoval částečným zpětvzetím ve vztahu ke všem žalovaným (neboť nadále požadoval zaplacení zbývající části s příslušenstvím po všech žalovaných).

26. Bylo prokázáno, že provedení prací bylo [právnická osoba] [anonymizováno] uloženo k zajištění stavby opěrné zdi, která je také součástí pozemku ve vlastnictví žalovaných (1. a 2.), že provedené práce odpovídají zadanému způsobu i rozsahu a že žalobce za ně zaplatil. Soud prvního stupně zjistil, že zajištěná zeď probíhá na pozemku žalovaných v délce 12,5 m, pouze v této části také došlo ke zřícení zdi, součástí žalobcem zaplacených zajišťovacích prací bylo i odborné rozebrání částečně zřícené černé stavby kůlny (garáže) ve vlastnictví žalovaných 1. a 2., část zajištění zdi v rozsahu celkem 28,7 m zasahuje i na pozemek, jehož součástí je jako pokračování opěrné zdi zeď z tvárnic, která ničeho nepodpírá a není v havarijním stavu. Z těchto skutečností lze bezpečně dovodit, že provedené zajištění směřovalo k zajištění staveb ve vlastnictví žalovaných 1. a 2. nejméně v rozsahu jedné poloviny. Žalobce žalované k úhradě vynaložené částky žalované vyzval, k datu, od kterého požaduje úrok z prodlení, byli žalovaní 1. a 2. v prodlení s úhradou částky, jejíhož se zaplacení se žalobce po těchto žalovaných domáhal, výše úroku z prodlení odpovídá výši určené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

27. Po úhradě částky 235 048 Kč vzal žalovaný žalobu zpět v části odpovídající této částce a úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, soud prvního stupně zastavil řízení jen pro jistinu ve výši 235 048 Kč

28. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a) rozsudek soudu prvního stupně v části týkající se 117 523,80 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do zaplacení zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. c) o. s. ř. rozhodl o zastavení řízení v této části, a dále podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že v části týkající se 8,05% úroku z prodlení ročně z 235 048 Kč od [datum] do zaplacení řízení podle § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil a žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobci 8,05% úrok z prodlení z 235 047,81 Kč od [datum] do [datum] ve výši 10 005 Kč, a to podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obecné pariční lhůtě. Ve zbývající části věcného zamítavého výroku I. (týkající se 117 523,81 Kč se zákonným úrokem z prodlení z 235 047,81 Kč od [datum] do [datum] a z 117 523,81 Kč od [datum] do zaplacení) potvrdil odvolací soud podle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný.

29. Po změně rozsudku soudu prvního stupně rozhodoval odvolací soud znovu o nákladech řízení před soudy obou stupňů, a to podle § 224 odst. 1 a 2, § 142 odst. 1, § 146 odst. 2 věta druhá a § 151 odst. 1 o. s. ř.. Žalovaní 1. a 2. byli i po změně rozsudku soudu prvního stupně procesně úspěšní při meritorním rozhodnutí téměř v celém rozsahu, co do poloviny žalobou uplatněného nároku však bylo řízení zastaveno pro zpětvzetí důvodně podané žaloby učiněné na základě chování žalovaných po zahájení řízení. Právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně nemá proto ve vztahu mezi žalobcem a žalovanými 1. a 2. žádný z účastníků.

30. V odvolacím řízení byli žalovaní 1. a 2. téměř v plném rozsahu úspěšní, odvolací soud jim proto vůči žalobci přiznal právo na náhradu nákladů, které v odvolacím řízení vynaložili na soudní poplatky (14 000 Kč) a právní zastoupení (odměna advokáta za 4 úkony právní služby po 9 312 Kč při zastoupení dvou žalovaných dle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1. § 7 bod 5., § 12 odst. 4 a § 11 odst. 1 písm. d), g) a k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu – vyjádření k odvolání, dovolání, 2x účast na jednání před odvolacím soudem, 4 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu a náhrada ve výši 8 074 Kč odpovídající 21% sazbě daně z přidané hodnoty, jejímž plátcem je zástupce žalovaných, podle § 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem 60 522 Kč. Vyjádření k odvolání a vyjádření k doplnění odvolání nepovažuje odvolací soud za dva samostatné účelné úkony právní služby, neboť bylo možné podat tato vyjádření v jednom podání.

31. O nákladech státu, bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a 2 a § 148 odst. 1 o. s. ř. Na znalečné bylo vynaloženo z rozpočtových prostředků na znalečné celkem 53 039,80 Kč Odvolací soud má však za to, že skutečnost, že část nákladů na znalečné byla vynaložena z iniciativy soudu prvního stupně na základě jeho nesprávného právního názoru, odůvodňuje za použití § 150 o. s. ř. výjimečné nepřiznání nákladů na znalečné vynaložených na znalečné znalce [jméno] (24 021 Kč) a za poslední doplnění znaleckého posudku znalcem [příjmení] (700 Kč). Žalobci a žalovaným 1. a 2. proto uložil povinnost k náhradě nákladů řízení státu ve výši 28 318,80 Kč rovným dílem (14 159,40 Kč žalobci a 14 159,40 Kč žalovaným 1. a 2.), což odpovídá jejich poměru procesního úspěchu v řízení před soudem prvního stupně, při kterém náklady státu vznikly.

32. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal odvolací soud žádný důvod. Na plnění žalovaných, kteří již na nákladech státu zaplatili částku, která přiznanou výši náhrady nákladů státu převyšuje, se hledí jako na zálohu na plnění, které bylo uloženo výrokem VI. tohoto rozsudku, žalovaní tedy nejsou povinni k dalšímu plnění dle uvedeného výroku, přestože i jim byla lhůta k plnění stanovena.