o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 12. května 2021, č. j. 6 C 233/2018-279,

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 200 000 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z 342 950 Kč od [datum] do [datum] a z 200 000 Kč od [datum] do zaplacení s tím, že žalované prodala na základě objednávky z [datum] náhradní díly na opravu motoru Caterpillar C9, převzetí zboží stvrdila žalovaná podpisem dodacího listu [číslo]. Při odběru vystavila žalované fakturu [číslo] se splatností [datum], žalovaná uhradila jen 142 950 Kč dne [datum]. Později upřesnila, že šlo o opravu motoru Caterpillar C 9 z drtiče Ullyse. Na opravu byly dodány i náhradní díly, za provedené dílo byla vystavena faktura na 559 383 Kč se splatností [datum], tuto fakturu žalobkyně vezla na schůzku s jednatelem žalované, ten ale požadoval, aby faktura byla vystavena jen na náhradní díly a na provedené práce byla zohledněna záloha ve výši 200 000 Kč. Na to žalobkyně reagovala vystavením faktury jen za náhradní díly. Také z příjmového dokladu je dle žalobkyně zřejmé, že záloha byla na opravu motoru, nikoli pouze za díly. Uvedla dále, že obraně žalované neodpovídá ani přijetí faktury na 342 950 Kč a že částečnou úhradu faktury lze posoudit jako uznání dluhu.

2. Žalovaná namítala, že žalobkyně provedla na základě její objednávky z [datum] opravu motoru Catepillar z drtiče Ullyse. Opravu zprostředkoval [jméno] [příjmení], cena za opravu neměla přesáhnout 400 000 Kč, požadovaná záloha byla 50 %, tedy 200 000 Kč. Žalobkyně převzala v sídle žalované zálohu ve výši 200 000 Kč, a to prostřednictvím zaměstnance [anonymizována dvě slova], za přítomnosti jednatele žalované [jméno] [příjmení] a pana [jméno] [příjmení]. Na převzetí zálohy byl [datum] vystaven příjmový doklad. Žalobkyně si motor odvezla a poté písemně avizovala prodloužení termínu opravy. Po doručení opraveného motoru byl doplatek faktury uhrazen. O faktuře vystavené na 559 383 Kč se dozvěděla až v průběhu řízení, vystavení faktury bez zohlednění zálohy navrhovala strana žalující. Pro žalovanou byla podstatná jen částka, proto fakturu akceptovala bez ohledu na to, za co je účtováno. Dodala, že žalobkyně dodala opravený motor pozdě, ona tak nemohla dodržet sjednané zakázky, oprava byla provedena vadně.

3. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku 99 050 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z 242 000 Kč od [datum] do [datum] a z 99 050 Kč od [datum] do zaplacení (výrok I.), v části týkající se 100 950 Kč s Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně Z 342 950 Kč od [datum] do [datum] a z 100 950 Kč od [datum] do zaplacení žalobu zamítl (výrok II.), výrokem III. rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a výrokem IV. uložil oběma účastníkům povinnost nahradit rovným dílem náklady státu ve výši 3 860,57 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

4. Při svém rozhodnutí vyšel soud prvního stupně z následujících skutkových zjištění. Účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, kterou se žalobkyně zavázala provést pro žalovanou opravu motoru z drtiče Ullyse, a dohodli se na ceně za dílo ve výši celkem 442 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, žalovaná zaplatila předem v hotovosti 200 000 Kč, tuto částku žalobkyně ve svém účetnictví neeviduje, a dále na fakturu se splatností [datum] částku 142 950 Kč dne [datum]. Dílo (oprava motoru) bylo dokončeno a předáno, oprava motoru byla provedena později, než bylo dohodnuto, a vadně, obvyklá cena opravy motoru při použití aftermarketových dílů by byla v rozmezí 409 000 až 427 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. Zjištěné skutečnosti posoudil soud prvního stupně podle § 2586 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) a dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, žalovaná nesplnila svůj závazek ze smlouvy o dílo v plném rozsahu, neboť dosud z ceny díla ve výši 442 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty uhradila celkem 342 950 Kč, zůstává uhradit 99 050 Kč. S úhradou 242 000 Kč byla žalovaná v prodlení od [datum] do [datum], po částečné úhradě [datum] je dosud v prodlení se zaplacením 99 050 Kč, za uvedená období má žalobkyně právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužných částek. Ve zbývající části posoudil soud prvního stupně žalobu jako nedůvodnou, neboť žalobkyně své tvrzení, že fakturou na částku 342 950 Kč byl účtován doplatek ceny díla, neprokázala. Nákladové výroky odůvodnil soud prvního stupně částečným procesním úspěchem obou účastníků a výší nákladů státu.

5. Proti tomuto rozsudku, a to výslovně jen proti výrokům I., III. a IV. podala žalovaná včasné odvolání. Namítala, že žaloba se původně opírala jen o fakturu vystavenou na celkovou částku 342 950 Kč a tvrzení, že žalovaná uhradila jen 142 950 Kč. Až po obraně žalované, která doložila, že zaplatila nejen 142 950 Kč, ale také zálohu ve výši 200 000 Kč, doplnila žalobkyně svá tvrzení tak, že původně vystavila konečnou fakturu na celkovou částku 559 383 Kč. Taková faktura však žalované nebyla nikdy předložena, na této faktuře není ani uvedeno, že žalovaná s tam uvedenou částkou souhlasí. Dodala, že oba účastníci jsou plátci daně z přidané hodnoty a že žalovaná ve svém kontrolním hlášení fakturu na 342 950 Kč s datem zdanitelného plnění [datum] řádně vykázala, stejná faktura figuruje i v účetnictví žalobkyně. Nelze tedy akceptovat závěr soudu prvního stupně, že záloha byla dohodnuta na 200 000 Kč s tím, že půjde o částku bez daně z přidané hodnoty, neboť tento postup by odporoval zákonu, šlo by o zkrácení daně. Dále uvedla, že věc řešila policie, neboť u nového vlastníka stroje stroj fakticky explodoval, ze znaleckého posudku vypracovaného policií vyšlo najevo, že žalobkyně opravu motoru neprovedla řádně, neboť nebyl použit nový blok motoru, jak je uvedeno v dodacím listu a protokolu z opravy, ale blok, který byl repasován, navíc nevhodným způsobem, neboť došlo k výměně některých částí, ačkoli u tohoto typu motoru nejsou jednotlivé části vyměnitelné; nebyla zvolena ani správná technologie opravy. Tyto skutečnosti nemohla žalovaná před koncentrací řízení bez své viny uvést. Z provedeného znaleckého posudku také vyplynulo, že položka blok motoru ve výši 122 720 Kč bez daně z přidané hodnoty byla účtována neoprávněně, neboť nový blok motoru nebyl dodán, po odečtení této položky by cena s daní z přidané hodnoty i bez této daně byla nižší, než částka, kterou již žalovaná zaplatila. Vzhledem k nekvalitě opravy neměla dle žalované žalobkyně nárok na zaplacení opravy vůbec. Z tohoto pohledu je žalobou uplatněný nárok v rozporu s dobrými mravy. Uvedla také, že žalobkyni již k vrácení částky 342 950 Kč z uvedeného důvodu vyzvala. Dílo bylo dle žalované vadné zcela vědomě, nelze tedy namítat opožděné uplatnění nároku z vad. Připomněla také, že znalcem určená cena opravy částku, která odpovídá žalobou uplatněnému nároku, přesahuje, a že žalobkyně v průběhu řízení měnila svá skutková tvrzení. Navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítne a žalované přizná náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

6. Žalobkyně k odvolání žalované uvedla, že sice nesouhlasí se všemi skutkovými závěry soudu prvního stupně, rozsudek soudu prvního stupně však ve vyhovujícím výroku I. považuje za věcně správný. Po provedeném dokazování totiž nelze dospět k závěru, že cena díla byla sjednána na 342 950 Kč. K závěrům znalce o nedostatečné kvalitě opravy motoru uvedla, že znalec tímto závěrem překročil soudem určenou oblast zkoumání, vyšel navíc ze subjektivních hodnocení a spekulací, což mu nepřísluší, znalec rovněž postrádá vhodnou aprobaci. Žalobou uplatněná částka není dle žalobkyně zcela zjevně nepřiměřená, odpovídá obvyklé ceně provedené opravy. V případě, že oprava měla jakékoli vady, měla žalovaná uplatnit nároky z odpovědnosti za vady díla. Navíc o údajných vadách stroje musela vědět, přesto skutečnosti týkající se vad netvrdila před koncentrací řízení a vůči žalobkyni je v koncentrační lhůtě ani neuplatnila. Dodala, že nárok zhotovitele na zaplacení ceny za dílo vzniká dokončením a předáním díla, a to i v případě vadného plnění. Předání předmětného díla je přitom nesporné, a to nejpozději koncem roku 2017, žalovaná svá tvrzení o vadách díla poprvé uplatnila až v podání z [datum]. Navrhovala, aby byl rozsudek soudu prvního stupně v napadené části potvrzen jako věcně správný.

7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 odst. 2 a contr. o. s. ř.) přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně podle § 212 o. s. ř., i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212a odst. 1, 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Výrok II. rozsudku soudu prvního stupně nebyl odvolacím soudem přezkoumáván a nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

8. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem (§ 2586 odst. 2 věta první o. z.).

9. Podle § 2587 o. z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

10. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

11. Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu (§ 2605 odst. 1 věta první o. z.). Je-li předmětem díla věc, řídí se podle § 2608 odst. 1 o. z. předání věci obdobně ustanoveními o kupní smlouvě.

12. Podle § 2615 odst. 1 dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě (§ 2615 odst. 2 věta první o. z.).

13. Podle § 2106 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b)

na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny (§ 2107 odst. 1 o. z.).

14. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení (§ 1982 odst. 2 o. z.).

15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování ke správným skutkovým zjištěním. V odůvodnění svého rozsudku podrobně vylíčil provedené dokazování, uvedl, jak jednotlivé důkazy samostatně i ve vzájemné souvislosti hodnotil, a dostatečným způsobem vystihl, na základě čeho nakonec učinil závěr o tom, že došlo ke sjednání konkrétní ceny za dílo a v jaké výši a že dílo bylo provedeno (dokončeno a předáno). Vypořádal se přitom rovněž s rozpory v jednotlivých výpovědích navzájem i s ostatními provedenými důkazy, přihlédl k nesporným tvrzením účastníků i k tomu, zda byla jejich tvrzení v průběhu řízení konzistentní nebo se měnila. V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně také uvedl, proč neprovedl další navržené důkazy. Odvolací soud proto na skutková zjištění soudu prvního stupně o tom, že mezi účastníky byla na základě objednávky žalované uzavřena smlouva o dílo spočívající v opravě motoru Catepillar z drtiče Ullyse za 442 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, byla zaplacena záloha ve výši 200 000 Kč, dílo bylo provedeno, na doplatek za cenu díla ve výši 242 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty splatný dne [datum] však žalovaná zaplatila pouze 142 950 Kč a to dne [datum], v plném rozsahu odkazuje. K námitce žalované, že soud prvního stupně neoprávněně legitimuje nezákonný postup, když dovozuje, že záloha byla sjednána s tím, že z této částky nebude odvedena daň z přidané hodnoty, odvolací soud dodává, že soud prvního stupně dospěl k závěru, že byla sjednána cena ve výši 442 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, když na žádost žalobkyně byla záloha ve výši 200 000 Kč předána žalobkyni v hotovosti a žalobkyně jí ve svém účetnictví neeviduje. Soud prvního stupně tedy nedospěl k závěru, že cena za dílo měla (po ukončení jednání účastníků o ceně díla včetně způsobu zaplacení zálohy) činit 400 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a že daň z přidané hodnoty měla být v rozporu s právními předpisy odvedena jen z poloviny této částky, ale k tomu, že vzhledem k požadavku žalobkyně bylo třeba zálohu ve výši 200 000 Kč požadovat za platbu, která v sobě již daň z přidané hodnoty zahrnuje, a doplatek ve výši 200 000 Kč jako částku vyčíslenou bez daně z přidané hodnoty. Skutečnost, že účastníci evidují ve své účetní evidenci jen fakturu na celkem 342 950 Kč včetně daně z přidané hodnoty, nemá na výši sjednané ceny za dílo (která byla dokazováním zjištěna v jiné výši) vliv. Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozsudku také vysvětlit, proč po provedeném dokazování dospěl k závěru, že částka 342 950 Kč nemůže odpovídat celkové ceně včetně daně z přidané hodnoty.

17. V řízení bylo prokázáno, že došlo k provedení díla, za které byla sjednána cena ve výši 442 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty. K okamžiku provedení díla proto žalobkyni vzniklo právo na zaplacení ceny díla, která nebyla kryta zálohou. Pro vznik práva na zaplacení ceny za dílo je v dané věci nerozhodné, zda dílo bylo provedeno vadně. Žalovaná sice tvrdí, že dílo mělo vady, vzhledem ke kterým jeho cena neodpovídá ceně, kterou soud považuje za cenu díla, ani ceně obvyklé tak, jak ji určil znalec. Netvrdila však, že by z důvodu tvrzené vady díla od smlouvy o dílo odstoupila, netvrdila ani, že by vůči žalobou uplatněné pohledávce uplatnila k započtení svou případnou pohledávku na slevu z ceny díla (když tvrdí, že cena díla by vzhledem k vadám měla být nižší nejméně o cenu nové hlavy motoru, která podle všeho nebyla k opravě použita).

18. Součástí posouzení důvodnosti práva zhotovitele na zaplacení ceny za zhotovení věci není posouzení nároku objednatele na slevu z ceny, jestliže se nedovolal započtení, popřípadě neučinil právní úkon započtení; to, že za určitých podmínek se vytčené vady díla považují za vady neodstranitelné, s nimiž je spojeno právo na slevu z ceny, neznamená povinnost soudu z úřední povinnosti, resp. bez uplatnění zápočtu zjišťovat, jaká částka odpovídá přiměřené slevě z ceny díla (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 28. 3. 2012, sp. zn. 33 Cdo 4160/2010, dostupný na www.nsoud.cz, jehož závěry se s ohledem na shodnou právní úpravu nároků na zaplacení ceny díla a nároků z vad díla uplatní i v poměrech občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Případné vady díla, i kdyby s nimi byl spojen a uplatněn vznik práva na přiměřenu slevu nebo na odstoupení od smlouvy o dílo, se tedy nepromítnout do již vzniklého nároku na zaplacení ceny díla bez dalšího. Povinnost zaplatit celou sjednanou cenu za dílo by netrvala jen v případě, že by došlo k odstoupení od smlouvy a obvyklá cena díla (vadného) by sjednanou cenu díla nepřekračovala, anebo v případě, že by objednatel včas a řádně uplatnil nárok na slevu z ceny díla a zároveň započetl svou pohledávku na zaplacení rozdílu mezi sjednanou cenou a cenou se zohledněním přiměřené slevy. Vzájemné závazky totiž nezanikají automaticky, a to ani v případě, že jde o závazky, jejichž předmětem je plnění stejného druhu. V řízení však žalovaná žádnou z uvedených námitek (o tom, že odstoupila od smlouvy o dílo nebo svou případnou pohledávku vzniklou na základě vadného plnění uplatnila k započtení) neuplatnila. Bylo proto nadbytečné zabývat se tím, zda tvrzené vady díla byly uplatněny řádně a včas a zda dílo mělo vady, případně zda šlo o vady, které odůvodňovaly odstoupení od smlouvy nebo slevu z ceny díla a v jaké výši. Nerozhodná je rovněž obvyklá cena opravy provedené bez montáže nové hlavy motoru, které se žalovaná dovolává.

19. Žalovaná byla v prodlení se zaplacením ceny za dílo ve výši 242 000 Kč od [datum] do [datum] a se zaplacením ceny díla ve výši 99 050 Kč je v prodlení od dosud. Žalobkyni tak vzniklo právo i na zákonný úrok z prodlení ve výši a za dobu určenou soudem prvního stupně ve výroku I. rozsudku. Z výše uvedeného je zřejmé, že soud prvního stupně nepochybil, když žalobě v části týkající se 99 050 Kč se zákonným úrokem z prodlení z 242 000 Kč od [datum] do [datum] a z 99 050 Kč od [datum] do zaplacení vyhověl. Pochybení neshledal odvolací soud ani v nákladových výrocích III. a IV.

20. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích I. III. a IV. jako věcně správný.

21. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná nebyla v odvolacím řízení úspěšná (jejímu odvolání nebylo vyhověno), odvolací soud jí proto uložil povinnost nahradit žalobkyni náklady, které v odvolacím řízení vynaložila na právní zastoupení (odměna advokáta za 2 úkony právní služby po 5 100 Kč § 6 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve spojení s ust. § 11 odst. 1 písm. k) a g) advokátního tarifu – vyjádření k odvolání, účast na jednání před odvolacím soudem, 2 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu a náhrada ve výši 2 268 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty, jejímž plátcem je zástupce žalobkyně, podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 14a odst. 1 advokátního tarifu), celkem náklady činí 13 068 Kč.

22. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal odvolací soud žádný důvod., místo plnění náhrady nákladů žalované bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.