o odvolání žalobců a žalované proti rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 17. 9. 2018, č. j. 10 C 37/2012-790,

1. Okresní soud v [adresa] (dále jen „soud prvního stupně“) rozhodl shora uvedeným rozsudkem, že se připouští změna žaloby spočívající v požadavku na vypořádání stavby č. p. [Anonymizováno] na pozemku st. p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v obci a k. ú. [adresa] (výrok I.), že se zrušuje spoluvlastnictví účastníků k pozemku st. p. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] (dále jen „dům“), a pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vše v obci a katastrálním území [adresa], zapsáno na LV č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen „nemovitosti č. [hodnota]“ nebo „Karlíkova vila“), a k pozemkům p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno][Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vše v obci a katastrálním území [adresa], zapsaným na LV č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen „nemovitosti č. [hodnota]“, výrok II.), že se do výlučného vlastnictví žalobce b) [jméno FO] přikazují pozemky p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m², p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m², a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m² v obci a katastrálním území [adresa], zčásti nově vzniklé dle geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] vypracovaného a schváleného [tituly před jménem] [jméno FO], úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem dne [datum], který je nedílnou součástí rozsudku (dále jen „geometrický plán“), že se do výlučného vlastnictví žalobkyně a) [Jméno zainteresované osoby 0/0] přikazují pozemky p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m² a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m² v obci a katastrálním území [adresa], nově vzniklé dle geometrického plánu, že se do výlučného vlastnictví žalobkyně c) [tituly před jménem] [jméno FO] přikazují pozemky p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m², p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m², p. č.[Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m², p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m² a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m², v obci a katastrálním území [adresa], zčásti nově vzniklé dle geometrického plánu, že se do podílového spoluvlastnictví žalobců a) [Jméno zainteresované osoby 0/0], b) [jméno FO] a c) [tituly před jménem] [jméno FO], a to každému v podílu 1/3, přikazuje pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m² v obci a katastrálním území [adresa], nově vzniklý dle geometrického plánu, a že se do výlučného vlastnictví žalované [Jméno zainteresované osoby 4/0] přikazuje pozemek st. p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m², včetně stavby č. p. [Anonymizováno], která je jeho součástí, a pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m² v obci a katastrálním území [adresa], zčásti nově vzniklé dle geometrického plánu (výrok III.), že žalobci jsou povinni zaplatit žalované vypořádací podíl, a to žalobkyně a) [Jméno zainteresované osoby 0/0] částku [částka], žalobce b) [Jméno zainteresované osoby 1/0] částku [částka] a žalobkyně c) [tituly před jménem] [jméno FO] částku [částka], všichni ve lhůtě třiceti dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.), že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.), že žalobci a), b) a c) jsou povinni nahradit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] na nákladech tohoto řízení každý z nich částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VI.), a že žalovaná je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] na nákladech řízení částku [částka] v měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy ke každému poslednímu kalendářnímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek při nesplnění byť i jedné z nich (výrok VII.).

2. Soud prvního stupně vyšel z návrhu žalobců, kterým se domáhali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, přičemž tvrdili, že nemovitosti užívá výlučně žalovaná, oni do nich nemají žádný přístup. Žalovaná sice nabízela žalobcům odkoupení jejich podílů, avšak za velmi nízkou cenu. Mezi účastníky trvají neshody ohledně nakládání s nemovitostmi, kdy žalovaná míní, že není povinna projednat otázku oprav a údržby s ostatními spoluvlastníky. Žalobci nezpochybňovali osobní a citové vztahy žalované k nemovitostem, zároveň tvrdili, že jejich vztah také v žádném případě není jen „majetnický“, jak je jim žalovanou podsouváno, žalobkyně c) v nemovitostech vyrůstala a žalobkyně a) tam trávila prázdniny. Navíc není zjevně v silách žalované dům udržovat, žalobci chtějí právě prostřednictvím žaloby zabránit trvalé devastaci domu a také si zjednat do nemovitostí přístup. [podezřelý výraz] obtížemi [podezřelý výraz] rázu pak žalovaná trpěla již v době emigrace ve Spojených státech amerických, z tohoto důvodu byla i [podezřelý výraz] v době výrazně časově předcházející zahájení řízení.

3. Soud prvního stupně se zabýval i tvrzeními žalované. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a tvrdila, že nemovitosti představují rodinný majetek, v němž ona oproti žalobcům vyrůstala a má k nim osobní a citový vztah, přičemž by měla být zachována celistvost nemovitostí, a to i s ohledem na jejich kulturní hodnotu. Vztah žalobců označila za ryze vlastnický. Žalovaná rovněž uvedla, že jsou nemovitosti ve velmi špatném stavu – dům je de facto neobyvatelný, pozemky zarostlé a neudržované. Žalovaná popřela, že by žalobcům bránila v přístupu do nemovitostí. Rovněž tvrdila, že nemá prostředky na odkoupení podílů žalobců, zároveň zcela odmítala prodej nemovitostí. Podle jejího názoru nelze žalobě vyhovět, a to pro její dlouhodobě nepříznivý [podezřelý výraz] stav (zejména [Anonymizováno] obtíže), její citovou vazbu k nemovitostem a pro existenci stavební uzávěry.

4. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí č. [hodnota], a to žalobci a) a b) s podílem o velikosti každý 3/64, žalobkyně c) podílu o velikosti 21/128 a žalovaná podílu 95/128. Účastníci jsou rovněž spoluvlastníky nemovitostí č. [hodnota], žalobci a) a b) podílu o velikosti ¼, žalobkyně c) podílu o velikosti 1/8 a žalovaná podílu o velikost 3/8. Na předmětných nemovitostech nevázne stavební uzávěra, nemovitosti č. [hodnota] jsou zvažovány pouze jako stavební rezerva pro přemostění [adresa]. Pozemky tvořící nemovitosti č. [hodnota] byly podle územního plánu platného od [datum] vedeny jako zeleň soukromá a vyhrazená. Nemovitosti č. [hodnota] jsou v platném územním plánu vedeny v území drobné výroby služeb. Je však připravován nový územní plán, kde by byly v území ZS – plochy zemědělské, zeleň soukromá a vyhrazená. Soud prvního stupně měl taktéž za prokázané, že soubor nemovitých věcí tzv. Karlíkovy vily nebyl prohlášen za kulturní památku, a to zejména z důvodu, že přestavba z 20. let 20. století ve stylu střízlivé moderny nebyla provedena architektem, vyznívá určitou neobratností, kdy přestavba ani proporčně, ani stylově nenavazuje na původní prvky budovy, ani se nesnaží o vzájemné stylové sjednocení. [právnická osoba] její architektonické prvky jsou v torzálním stavu a nemají výraznější architektonickou hodnotu. Soud prvního stupně měl také za to, že nemovitosti č. [hodnota] jsou reálně dělitelné, což bylo provedeno geometrickým plánem. Cena domu činila dle zjištění soudu prvního stupně [částka] a pozemků [částka], tj. [částka] za m², cena nemovitostí jako celku tedy byla zjištěna ve výši [částka]. Rovněž bylo prokázáno, že žalovaná jako vydlužitel uzavřela [datum] s [jméno FO] jako zápujčitelem smlouvu o zápůjčce, podle jejíhož obsahu zápůjčitel poskytl žalované v období [datum] až [datum] finanční prostředky formou bezhotovostních převodů v celkové výši [částka], a to v roce 2013 částku [částka], v polovině července 2015 částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], v květnu 2017 částku [částka], dne [datum] částku [částka] a [datum] částku [částka]. Dále se zavázal přenechat žalované další finanční prostředky v částce [částka], kdy tato částka bude předána na bankovní účet č. [č. účtu] do tří pracovních dnů. Současně se smluvní strany dohodly, že žalovaná vrátí zápůjčku celkem v částce [částka] se sjednaným úrokem 2 % ve lhůtě do dvou let (dále jen „zápůjčka“). Zápisem provedeným [datum] s právními účinky ke dni [datum] bylo do katastru nemovitostí zapsáno zástavní právo smluvní pro pohledávku ze zápůjčky, a to k podílu žalované na nemovitostech č. [hodnota], ve prospěch [jméno FO]. Popsaný zápis byl proveden na základě zástavní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a [jméno FO], podle které jmenovaný disponuje vůči žalované pohledávkou z titulu zápůjčky s tím, že pokud žalovaná nesplní povinnost dle smlouvy o zápůjčce, má zápůjčitel právo uspokojit svou pohledávku z výtěžku prodeje předmětu zástavy. Taktéž bylo prokázáno, že na účet žalované byla z účtu [jméno FO] připsána pouze částka [částka] dne [datum]. Konečně bylo prokázáno, že po žalované byl vymáhán závazek soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] ve věci oprávněného BNP Paribas [právnická osoba] v částce [částka], která není konečná z důvodu dalšího běhu úroků z prodlení.

5. Soud prvního stupně posoudil zjištěné skutečnosti podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), konkrétně v návaznosti na § 3028 odst. 2 o. z. postupoval při řešení otázky zrušení spoluvlastnictví podle § 1140 odst. 1 a 1143 o. z., způsob vypořádání řešil podle § 1144 odst. 1 a § 1147 o. z. Soud prvního stupně uzavřel, že jsou splněny veškeré podmínky pro zrušení spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem, neboť žalobci v něm nechtějí nadále setrvávat, přičemž v posuzovaném případu nebyly shledány žádné důvody, pro které by bylo na místě hodnotit žalobu jako zneužití práva v neprospěch žalované. Co se způsobu vypořádání týče, měl soud prvního stupně za to, že je třeba postupovat podle prvního ze způsobů, který je podle zákonné úpravy „na řadě“, tedy nemovitosti reálně rozdělit. Soud prvního stupně měl za to, že nelze přisvědčit námitce žalované o nedělitelnosti nemovitostí z důvodu, že mají představovat soubor, dokonce snad památkově chráněný, a že je nutné zachovat jejich celistvost jakožto rodinného majetku. Bylo prokázáno, že nemovitosti nejsou nemovitou kulturní památkou, pozemky nejsou zatíženy ani stavební uzávěrou a žalovaná měla po dobu řízení čas cca šesti let k obstarání potřebných prostředků na úhradu přiměřené náhrady žalobcům, pakliže požadovala přikázání nemovitostí do svého vlastnictví jako celku, žádnou aktivitu v tomto ohledu však nevyvinula. Soud prvního stupně považoval za adekvátní způsob rozdělení nemovitostí č. [hodnota] postup podle geometrického plánu, kdy takto je v co nejvyšší míře respektována velikost podílů jednotlivých spoluvlastníků, žalované je v domě zachováno bydlení a částky na výplatu přiměřených náhrad jsou co nejnižší, přičemž vycházel z v tomto řízení zjištěných cen. Soud prvního stupně z takto zjištěných cen vypočetl, že žalobce b) [Jméno zainteresované osoby 1/0] nově získá nemovitosti v ceně [částka], hodnota jeho podílu na nemovitostech pak celkem činí [částka], proto mu byla uložena povinnost zaplatit žalované přiměřenou náhradu [částka]. Žalobkyně a) [Jméno zainteresované osoby 0/0] nově získá nemovitosti v ceně [částka], její podíl má pak cenu [částka], proto jí byla uložena povinnost zaplatit žalované [částka]. Žalobkyni c) [tituly před jménem] Barbaře [jméno FO] byly přikázány nově vzniklé nemovitosti v ceně [částka], cena jejího podílu na nemovitostech podle názoru soudu prvního stupně činila [částka], je proto povinna zaplatit žalované [částka]. Žalované byly přikázány nemovitosti v ceně [částka], hodnota jejího podílu na nemovitostech však činí [částka], přičemž rozdíl jí bude kompenzován přiměřenými náhradami zaplacenými jednotlivými žalobci, lhůtu k plnění jim soud prvního stupně stanovil v délce třiceti dnů. Soud prvního stupně se také zabýval zástavním právem váznoucím na podílu žalované na nemovitostech č. [hodnota] a tím, zda a jak jej případně promítnout do ceny těchto nemovitostí. Soud prvního stupně uzavřel, že zatížení nemovitostí č. [hodnota] žalovanou hodnotí jako fingované, a tedy absolutně neplatné (§ 580 odst. 1 o. z.), právní jednání vedené snahou žalované zmařit rozdělení nemovitostí, když vyjma částky [částka] nebylo prokázáno předání a převzetí předmětu zápůjčky, byť žalovaná a [jméno FO] tvrdili, že zápůjčky byly poskytovány bezhotovostně.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně s tím, že je „nepřiznal“ žádnému z účastníků. Měl za to, že žalobci by nemohli s původně uplatněným návrhem uspět (v návrhu na vypořádání chyběl dům), nemovitosti by tak nebylo možno dělit, neboť k domu (který by zůstal ve spoluvlastnictví účastníků) by neexistoval přístup. Soud prvního stupně měl zároveň za to, že posouzení otázky způsobu vypořádání bylo závislé na znalecky stanovených cenách rozdělených nemovitostí tak, aby částky na zaplacení přiměřených náhrad byly co nejnižší. Soud prvního stupně také konstatoval, že žalobci původně požadované řešení předpokládalo výplatu vysoké částky přiměřené náhrady, k čemuž žalovaná nebyla dostatečně solventní a žalobcům byla tato skutečnost známa.

7. O nákladech řízení státu rozhodl soud prvního stupně podle § 148 odst. 1, věta prvá, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), které poměrně rozdělil mezi obě strany. Ve vztahu k žalované shledal soud prvního stupně podmínky pro osvobození od soudních poplatků v rozsahu 50 %. Soud prvního stupně vyšel ze znalečného vyplaceného znalkyni [jméno FO] ve výši [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka] a dále znalci [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši [částka], tj. z celkové částky [částka]. Žalobci jsou proto povinni zaplatit polovinu této částky [částka], tj. každý z nich [částka]. Soud prvního stupně ve vztahu k žalobcům zohlednil zálohu zaplacenou ve výši třikrát [částka] (celkem [částka]), tu tedy odečetl a ve výsledku uložil každému z nich povinnost zaplatit [částka]. Žalované stanovil k náhradě polovinu z částky [částka], tedy [částka], a to ve splátkách po [částka].

8. Proti rozsudku podali odvolání žalobci a) a b), a to proti výrokům IV. až VII. Požadovali, aby byl výrok IV. „vypuštěn“, tj. aby nebyli zavázání platit žalované na přiměřené náhradě ničeho, s čímž ostatně nikdy nesouhlasili. Dále brojili proti tomu, že soud prvního stupně rozhodl o náhradě nákladů řízení postupem podle § 150 o. s. ř., aniž na to účastníky předem upozornil. Žalobci uvedli, že oni byli s požadavkem na způsob vypořádání spoluvlastnictví konzistentní po celou dobu řízení, konkrétně navrhovali reálné rozdělení společných nemovitostí. Žalovaná nikdy neprokázala, že splňuje podmínky pro jí preferovaný způsob – přikázání nemovitostí do jejího výlučného vlastnictví, a to solventnost, vždy jen slibovala, čímž prodlužovala řízení, sliby nikdy nesplnila a ani se o to aktivně nepokusila. Ostatně žalobci v solventnost žalované nikdy nevěřili. Dům se pak musel stát předmětem vypořádání už jen z důvodu změny právní úpravy s účinností od [datum]. Žádný důvod pro nepřiznání náhrady nákladů žalobcům tak není dán. Naopak to byla žalovaná, kdo se choval obstrukčně, mimo jiné tím, že zavinila zatížení nemovitostí č. [hodnota] zástavním právem. V návaznosti na nesprávný závěr stran náhrady nákladů řízení mezi účastníky je podle žalobců nesprávným i závěr ohledně povinnosti účastníků k zaplacení náhrady nákladů státu. Veškeré tyto náklady by měla platit žalovaná. Žalobci ve výsledku navrhli, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že vypustí výrok IV. a uloží žalované povinnost zaplatit žalobcům v plném rozsahu jejich náklady, stejně tak jako zcela nahradit náklady státu.

9. Včas podaným odvoláním napadla rozsudek soudu prvního stupně i žalobkyně c), a to výroky IV., V. a VI. Nesouhlasila s tím, že by měla žalované platit přiměřenou náhradu. Dále měla za to, že žalobci měli ve věci plný úspěch, roli nemůže hrát ani připuštění změny žaloby, proto by jim žalovaná měla zaplatit plnou náhradu nákladů řízení. A to i z důvodu, že se sama po celé řízení chovala obstrukčním způsobem. Žalovanou pak nelze považovat za nemajetnou, soud prvního stupně nepřihlédl k vlastnictví právě vypořádávaných nemovitostí, když z výtěžku jejich pronájmu či prodeje by žalovaná měla být jednoznačně schopna zaplatit žalobcům i státu veškeré náklady. Žalobkyně c) navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích zrušil a v tomto rozsahu vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

10. Proti rozsudku podala včas odvolání také žalovaná, a to proti výrokům II., III. a IV. Namítala, že se žalobci o nemovitosti nikdy nestarali a neinvestovali do nich. Pakliže požadují jejich vypořádání, děje se to v nevhodnou dobu k újmě žalované vzhledem k jejímu [podezřelý výraz] stavu a finanční situaci. Podle názoru žalované nevzal soud prvního stupně tyto skutečnosti dostatečně v úvahu. Dále žalovaná soudu prvního stupně vytýkala, že nedostatečně přihlédl k jejímu zájmu převzít nemovitosti jako celek, na což je připravena od počátku řízení, avšak nesouhlasí s v řízení zjištěnou cenou nemovitostí, která je nadhodnocená. Žalovaná ve výsledku navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

11. Žalobci a) a b) se vyjádřili k odvolání žalované a žalobkyně c) tak, že odvolání žalované považují za neúčelné a vedené pouze snahou o prodloužení řízení. Vzhledem k jeho délce nemůže dojít k aplikaci § 1140 odst. 2 o. z., jak snad žalovaná navrhuje. Navíc to byla jedině ona, kdo svým obstrukčním jednáním zapříčinil délku řízení. Žalovaná sice znovu požaduje přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví, avšak vždy jen tvrdila, že získá prostředky na úhradu přiměřené náhrady žalobcům, že shání „investora“ apod., nikdy však svým slibům nedostála. Shodně proto navrhli, aby odvolací soud požadavkům žalované nevyhověl

12. Žalobkyně c) se vyjádřila k odvolání žalobkyně tak, že řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je vedeno již od roku 2012, tedy na něj nelze aplikovat § 1140 odst. 2 o. z., tj. ochranu žalované z důvodu jí tvrzeného vznesení požadavku v nevhodnou dobu. Nadto je argumentace žalované pouze účelová. Řízení trvalo 7 let, kdy z pohledu žalované „vhodná“ doba nenastala, respektive ona dělá vše pro to, aby se tak nestalo nikdy, přestože už 10 let prezentuje zájem o nabytí nemovitostí do svého výlučného vlastnictví, nikdy však svá tvrzení nepodepřela ničím reálným.

13. Žalovaná se k odvolání žalobců nevyjádřila.

14. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal v napadeném rozsahu podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že je třeba rozsudek soudu prvního stupně v napadené části změnit, a to z důvodů podrobně rozebraných níže.

15. Odvolací soud nejprve uvádí, že vyjma výroku I. jsou předmětem přezkumu v odvolacím řízení všechny další výroky rozsudku soudu prvního stupně. Žalovaná napadla meritum věci, tj. výroky II., III. a IV., zbývající výroky o náhradě nákladů řízení jsou výroky souvisejícími. Žalobci pak napadením výroku IV. rozsudku soudu prvního stupně napadli i jeho výroky II. a III. Je-li totiž rozsudek o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví napaden odvoláním jen v části týkající se úhrady přiměřená náhrady vyplývající ze způsobu vypořádání, nemůže nabýt právní moci ani v části, kterou se podílové spoluvlastnictví zrušuje a jakým způsobem je vypořádáváno (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dostupný jakož i dále uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu na www.nsoud.cz).

16. V průběhu odvolacího řízení došlo ke vstupu nových osob na místo dosavadních žalobkyň a) a c). Nejprve žalobkyně a) [Jméno zainteresované osoby 0/0] podáním ze dne [datum] navrhla, aby na její místo vstoupili do řízení [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 0/0] a [Jméno zainteresované osoby 3/0], neboť dne [datum], s účinky vkladu práva ke dni [datum], byl na základě darovací smlouvy ze dne [datum] proveden vklad vlastnického práva jmenovaných do katastru nemovitostí. Každý ze jmenovaných nabyl ohledně nemovitostí č. [hodnota] spoluvlastnický podíl o velikosti 3/128 a ohledně nemovitostí č. [hodnota] spoluvlastnický podíl o velikosti 1/8. Dále žalobkyně c) podáním došlým odvolacímu soudu [datum] navrhla, aby na její místo vstoupil do řízení [Jméno zainteresované osoby 2/0], neboť dne [datum] bylo na základě kupní smlouvy ze dne [datum] zahájeno řízení o vkladu vlastnického práva jmenovaného do katastru nemovitostí, přičemž jmenovaný nabyl ke shora specifikovaným nemovitostem spoluvlastnický podíl 21/128 a 1/8, a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum], s právními účinky vkladu ke dni [datum]. V obou popsaných případech odvolací soud shledal, že byly splněny veškeré podmínky pro postup podle § 107a odst. 1 o. s. ř. a připustil vstup všech jmenovaných na místa dosavadních žalobkyň, když [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 0/0] nadále figuruje jako žalobce a), [Jméno zainteresované osoby 3/0] jako žalobce d) (usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka]) a [Jméno zainteresované osoby 2/0] jako žalobce c) (usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).

17. Žalobci a), b) a d) ve výsledku v odvolacím řízení tvrdili, že od samého počátku navrhovali reálné rozdělení nemovitostí, domnívají se, že pro takový postup jsou stále splněny podmínky. Pro případ, že by odvolací soud zvažoval přikázání nemovitostí č. [hodnota] do výlučného vlastnictví některého z účastníků, uvedli, že žalobci b) a d) o nemovitosti nemají zájem, žalobce a) však ano, tuto variantu vypořádání navrhl pro případ, že by nebylo nalezeno jiné řešení tak, aby nemovitosti nebyly přikazovány do vlastnictví osoby mimo rodinu. Co se týče jeho solventnosti k výplatě přiměřené náhrady, je vlastníkem nemovitostí v k. ú. [adresa] zapsaných na LV č. [hodnota], které aktuálně inzeruje k prodeji, a má již několik solventních zájemců. Ti jsou připraveni nabídnout žalobci a) kupní cenu za jeho nemovitosti ve výši cca [částka]. V hotovosti žalobce a) patrně potřebnou částkou nedisponuje, sice nějaká aktiva na účtech má, ve zbytku by musel čekat na prodej zmíněných nemovitostí. Žalobce a) konečně sdělil, že [datum] uzavřel se svým synem [jméno FO] darovací smlouvu ohledně převodu podílů žalobce a) na nemovitostech č. [hodnota] a č. [hodnota].

18. Žalobce c) ve výsledku v odvolacím řízení navrhl, aby byly nemovitosti č. [hodnota] přikázány do jeho výlučného vlastnictví, ve vztahu k nemovitostem č. [hodnota] podle jeho názoru nejsou dány podmínky pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nim. Tvrdil, že nemovitosti č. [hodnota] nejsou reálně dělitelné. Dále tvrdil, že mimo jiné s ohledem na částku výtěžku dosaženého dražbou podílu žalované na nemovitostech č. [hodnota] (viz níže), má za to, že obvyklá cena nemovitostí je vyšší než ta stanovená znaleckým posudkem, proto nabízí ostatním spoluvlastníkům na úhradě přiměřené náhrady vyšší částku, než jaká vyplývá ze znaleckého posudku podaného [tituly před jménem] [jméno FO], konkrétně je připraven vyplatit ostatním spoluvlastníkům namísto celkové částky [částka] (která připadá na ostatní spoluvlastníky podle velikosti jejich podílů právě na základě závěrů uvedeného znaleckého posudku) částku [částka], přičemž je k výplatě této sumy solventní. Žalobce c) také poukazoval na jednání žalované spojené s uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí kupní s jeho osobou (viz níže), kdy žalovaná neplní smluvní povinnosti a není ani schopna poskytnout mu součinnost potřebnou pro uvolnění částky [částka] z advokátní úschovy, do které tuto sumu jako první část kupní ceny v souladu se smlouvou složil a dosud ji tam má blokovánu. Závazek uzavřít kupní smlouvu ze smlouvy o smlouvě budoucí stále trvá, je stále platný, žalovaná však přestala zcela komunikovat, byť žalobce c) nevylučuje, že žalovaná svůj závazek splní, on je k plnění svých smluvních povinností připraven. Žalobce c) měl dále za to, že žalovaná se vysoce pravděpodobně zachová obdobným způsobem jako k němu i k jí v současnosti preferovaným „investorům“ manželům [jméno FO], takže k výplatě jimi složené částky jako přiměřené náhrady ostatním spoluvlastníkům vůbec nedojde, neboť to žalovaná svým chováním zmaří. Jednání žalované, která uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí kupní s ním, neplní ji, a nyní uzavírá či chce uzavřít takovou smlouvu s dalšími osobami, se žalobci c) jeví jako nepoctivé a nedůvěryhodné. Žalobce c) chce nemovitosti č. [hodnota] (na rozdíl od žalované, která je hodlá prodat, takže v současnosti de facto nejedná za sebe, ale za své „investory“) pro sebe a chce je účelně využívat, konkrétně hodlá vybudovat sociální a [podezřelý výraz] centrum pro potřebné osoby, což je záležitost mimo jiné dlouhodobě diskutovaná v rámci [adresa]. Žalobce má za tímto účelem k dispozici studii, která sice byla původně zpracována pro jiný objekt, avšak je plně realizovatelná i v předmětných nemovitostech. Studie byla zpracována pro společnost [Anonymizováno], a.s., žalobce c) byl členem jejího představenstva a jejím akcionářem. Žalobce c) je rovněž solventní k zaplacení investic do nemovitostí č. [hodnota], které s ohledem na stav domu a pozemků budou představovat částky v řádech vyšších milionů korun, bez takových investic není a nebude možné nemovitostí č. [hodnota] využívat, jedná se o vlastní prostředky žalobce, jejichž výši dokládá až do částky [částka]. Žalobce c) také poukazoval na to, že argument žalované o dlouhodobém užívání nemovitostí č. [hodnota] je založen po dobu posledních 10 let na skutečnosti, že nemovitosti č. [hodnota] opanovala a brání ostatním spoluvlastníkům v jejich užívání, aniž jim poskytuje jakoukoliv kompenzaci, navíc není schopna nemovitosti řádně spravovat a ty stále víc a víc chátrají. Žalobce c) se o nemovitosti zajímá již několik let a na rozdíl od žalované vystupuje zcela otevřeně.

19. Žalovaná ve výsledku v odvolacím řízení tvrdila, že má zájem o přikázání nemovitostí č. [hodnota] do svého výlučného vlastnictví a v návaznosti na jejich obvyklou cenu je solventní k úhradě přiměřené náhrady ostatním účastníkům v celkové výši [částka]. Uvedenou částku jí poskytla třetí osoba formou složení do advokátní úschovy, ta je prodloužena až do [datum]. Tvrdila, že v nemovitostech žije celý život, vyjma doby vynucené emigrace, má k nim citovou vazbu, „bojuje“ za zachování jejich celistvosti, stejně tak jako za jejich využívání k původnímu účelu, tj. k bydlení. K tomu dům po dobu své existence převážně sloužil. Nemovitosti hodlá žalovaná prodat pouze proto, aby si zajistila finanční prostředky k vyplacení přiměřené náhrady ostatním spoluvlastníkům, budoucí vlastník, konkrétně manželé [jméno FO], jí zajistí v domě formou věcného břemene právo doživotního bydlení a nemovitosti zvelebí, což si žalovaná zajistí tím, že vlastnické právo nepřevede na manžele [jméno FO] hned, ale třeba až za několik let. Bude pro ni totiž výhodné, když ona z peněz [jméno FO] vyplatí spoluvlastníky, a zároveň zůstane vlastníkem, z jejího pohledu není důvod, proč by postupovala jinak. Manželé [jméno FO] se také mimo jiné snažili získat dražený podíl žalované na nemovitostech č. [hodnota], z čehož by měla být zjevná jejich snaha o celistvost nemovitostí. Co se týče jednání žalované se zamýšlenými investory v minulosti, tak ta vždy ztroskotala na podmínce žalované, že „musí v Karlíkově vile dožít“. Žalovaná je poměrně problematická osoba, takže je jasné, že žádný potenciální vlastník nechtěl souhlasit s tím, že koupí nemovitost, a ještě v ní žalovanou nechá bydlet. Manželé [jméno FO] však mají skutečný zájem na tom, aby Karlíkova vila byla zachována ve své jedinečnosti. Žalovaná se cítí být zavázána předběžným opatřením, proto s manželi [jméno FO] neuzavřela žádnou písemnou smlouvou, nemůže totiž disponovat se svým podílem. Žalovaná je co do částky nabízené na přiměřené náhradě závislá na postoji manželů [jméno FO] a jejich možnostech, ve výsledku tak žalobcům celkem nabízí na přiměřené náhradě částku dosud složenou do úschovy navýšenou o 7 %, tj. [částka]. [jméno FO] má k dispozici i částku na rekonstrukci Karlíkovy vily, aktuálně je možné prokázat sumu cca [částka], která by se rovněž „po uzavření dodatku ke smlouvě o úschově do této přesunula“. Žalovaná konečně uvedla, že byť je ve smlouvě o úschově uvedeno, že mezi žalovanou a manželi [jméno FO] byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí kupní, tak to neodpovídá skutečnosti. Žalovaná si vždy musí vše dlouho rozmýšlet, jsou dny, kdy se s ní příliš nedá jednat, takže k uzavření deklarované smlouvy nedošlo, záležitosti týkající se jejího dalšího užívání Karlíkovy vily je třeba ještě probírat a domlouvat. Kupní cena je však dohodnuta.

20. Ze spisu soudu prvního stupně se podává že v době před zahájením řízení, konkrétně dopisem ze dne [datum], nabídla žalovaná prostřednictvím svého zástupce žalobcům na vypořádání jejich podílů částky [částka], a to tehdejší žalobkyni a) [Jméno zainteresované osoby 0/0] [částka] a žalobci b) tutéž částku. Podle dopisu ze dne [datum] byla z téhož důvodu tehdejší žalobkyni c) [tituly před jménem] Barbaře [jméno FO] nabídnuta částka [částka]. Všichni žalobci tuto nabídku odmítli jako podle jejich názoru neodpovídající ceně nemovitostí. Dále se podává, že žalovaná v roce 2013 jednala s Arcibiskupstvím pražským o vypořádání spoluvlastníků „Karlíkovy vily“, a dále se společností [právnická osoba] SK, s.r.o., s ní konkrétně řešila, že tato společnost Karlíkovu vilu koupí a zrekonstruuje, a to za účelem získání reprezentativního zázemí i komerčního využití. Po této společnosti žalovaná mimo jiné žádala doživotní rentu (viz e-mail ze dne [datum]). Dále se podává, že e-mailem ze dne [datum] sdělovala osoba podepsaná jako [jméno FO], že je přítelkyní žalované, snaží se jí pomoci získat kupce nebo „investora“ pro „Karlíkovu vilu“, nový vlastník by ji podle představ žalované zrekonstruoval a zachoval celistvost veškerých nemovitostí, pokud by se to žalované nepodařilo, financovala by nutné opravy alespoň prodejem některého z pozemků. Dále se ze spisu podává, že se žalovaná po celou dobu odvolacího řízení domáhala vypořádání spoluvlastnictví účastníků přikázáním nemovitostí jako celku do svého výlučného vlastnictví. Solventnost však byla schopna prokázat až v únoru 2023 a následně v květnu 2024, vždy se jednalo o částky složené do advokátní úschovy jinými osobami. Žalobci a), b) a d) činili opakovaně návrhy, které by umožnily vypořádání spoluvlastnictví rozdělením nemovitostí. Odvolacím soudem bylo při jednáních konaných dne [datum] a [datum] avizováno, že jako způsob vypořádání bude zvoleno rozdělení nemovitostí. Při jednání konaném dne [datum] v návaznosti na výslech znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], kterým byly aktualizovány ceny nemovitostí, a také v návaznosti na sdělení zástupce žalované, že žalovaná není solventní v žádném rozsahu, odvolací soud sdělil, že bude nezbytné provést rozdělení nemovitostí mimo jiné oddělením části pozemku ze stávajícího pozemku p. č. 232/1, přičemž původní žalobkyni c) (která původně požadovala oddělení části uvedeného pozemku o výměře cca 1 600 m2) bylo dáno ke zvážení, zda by z důvodu minimalizace částky, kterou by měla na přiměřené náhradě platit žalovaná (zcela nesolventní), nepřijala pozemek o dalších cca 1 500 m2 větší. Při tomto jednání žalobkyně c) navrhla, že by převzala nemovitosti č. [hodnota] i č. [hodnota] do svého výlučného vlastnictví, aby nemusely být rozděleny. Tvrdila, že disponuje dostatečnými finančními prostředky k vyplacení přiměřené náhrady ostatním účastníkům. Žalobci a), b) a d) s tímto návrhem souhlasili, žalovaná nikoliv s tím, že nadále chce sehnat investora. Žalovaná dále navrhla podáním ze dne [datum] přerušení řízení. Jednak nesouhlasila s přikázáním nemovitostí do výlučného vlastnictví původní žalobkyně c), jednak veškeré nemovitosti chce převzít ona sama. Nedostatek financí hodlá vyřešit za pomoci [právnická osoba]. (Ústav paměti národa) a místní organizace skautů. Má v úmyslu s pomocí těchto organizací oslovit různé přispěvatele, kteří by pomohli financovat záchranu Karlíkovy vily tak, aby byla zachována celistvost areálu, přičemž by došlo k vyplacení ostatních spoluvlastníků, a vila byla rekonstruována. Objekt by posléze mohl sloužit veřejně prospěšným organizacím a spolkům, které se na záchraně podílely. Žalovaná již vyhotovila výzvu k záchraně nemovitostí, kterou přiložila k podání. Taktéž se ze spisu podává, že podáním došlým odvolacímu soudu dne [datum] navrhla původní žalobkyně c) nařízení předběžného opatření spočívajícího v zákazu žalované jakkoliv disponovat s nemovitostmi, neboť žalovaná na internetových stránkách „Infocentra [adresa]“ shání pro „Karlíkovu vilu“ „donátora“ či „investora“ a existuje tedy důvodná obava, že žalovaná opětovně (jak to již učinila ve prospěch [jméno FO]) nemovitosti zatíží zástavním právem. Žalovaná k tomu tvrdila, že hledá donátora, přičemž se jí velmi rychle ozvala rodina [jméno FO] s projektem záchrany Karlíkovy vily, tato rodina má s takovými projekty zkušenosti a žalovaná v jimi zamýšleném projektu spatřuje možnost záchrany rodinné vily. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], nařídil odvolací soud předběžné opatření, kterým bylo žalované zakázáno jakkoliv disponovat s podílem o velikosti 95/128 na nemovitostech č. [hodnota] a podílem o velikosti 3/8 na nemovitostech č. [hodnota]. Původní žalobkyně c) v následujících podáních poukazovala na obstrukční jednání žalované a její snahy nemovitosti prodat (např. [jméno FO]) s tím, že ona má k nemovitostem citovou vazbu a neumí si představit, že by je prodala a nepatřily by členům rodiny (např. podání ze dne [datum]). Při jednání konaném dne [datum] původní žalobkyně c) nadále avizovala, v případě zvolení takového způsobu vypořádání, svou ochotu nemovitosti převzít do výlučného vlastnictví a solventnost v částce cca [částka]. Žalovaná na tomtéž jednání tvrdila, že ustupuje z požadavku na přikázání nemovitostí jako celku do svého vlastnictví, požadovala jejich rozdělení podle geometrického plánu zpracovaného v řízení před soudem prvního stupně s tím, že má závazný příslib od investora k získání částky na vyplacení přiměřené náhrady odpovídající takovému způsobu vypořádání ostatním spoluvlastníkům, tj. cca 1 300 000. Kč. Podáním ze dne [datum] bylo žalovanou prezentováno, že za tímto účelem byla do advokátní úschovy složena částka [částka]. V návaznosti na stanovisko původní žalobkyně c) byl znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO] následně zadán mimo jiné znalecký úkol ocenit nemovitosti jako celek. Ze spisu se rovněž podává, že poté, co odvolací soud zjistil, že u nemovitostí č. [hodnota] došlo ke změně v osobách spoluvlastníků, konkrétně že je v katastru nemovitostí vedle žalobců a) až d) zapsána jako spoluvlastník namísto žalované jiná osoba, viz odstavce 28 a 33 odůvodnění, vyrozuměl o této skutečnosti žalobce a vyzval je ke sdělení, zda v návaznosti na tuto skutečnost činí procesní návrh. Podáním ze dne [datum] navrhla původní žalobkyně c), aby v souladu s § 92 odst. 1 o. s. ř. do řízení na straně žalované přistoupil [jméno FO]. Podáním ze dne [datum] učinili tentýž návrh i žalobci a), b) a d), s tímto návrhem vyslovila původní žalobkyně c) souhlas podáním ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] se k návrhům vyjádřila žalovaná – uvedla, že s nimi nesouhlasí, a že podíl na nemovitostech „nabyvateli práva neprodá“. Podáním ze dne [datum] vyslovili žalobci a), b) a d) souhlas s návrhem původní žalobkyně c). Odvolací soud usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], uvedený návrh nepřipustil (pro nepřípustnost takového postupu), usnesení nabylo právní moci [datum]. Při jednání konaném dne [datum] původní žalobkyně c) sdělila, že o převzetí nemovitostí jako celku do svého výlučného vlastnictví již nemá zájem, není solventní k výplatě přiměřené náhrady ostatním spoluvlastníkům, nemá finanční prostředky. Co se týče postupů nezbytných pro získání důkazních prostředků, které se v určité fázi řízení jevily nezbytnými, se ze spisu podává, že odvolací soud ustanovil usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], znalce z oboru geodézie [tituly před jménem] [jméno FO] k podání znaleckého posudku, a to zpracování geometrického plánu. Ve výroku II. tohoto usnesení uložil odvolací soud účastníkům povinnost poskytnout znalci potřebnou součinnost a upozornil je na uložení pořádkové pokuty až do výše [částka] pro případ nesplnění této povinnosti. Znalec stanovil termín místního šetření na den [datum], vyrozuměl o něm zástupce všech účastníků a jejich prostřednictvím též jednotlivé účastníky. Žalovaná přesto uvedeného dne znalci výslovně odmítla umožnit vstup na předmětné pozemky. Za toto neposkytnutí součinnosti jí byla usnesením odvolacího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], uložena pořádková pokuta ve výši [částka] a uložena jí povinnost poskytnout znalci součinnost. Znalec stanovil další termín místního šetření na den [datum], s čímž byla žalovaná prostřednictvím svého zástupce obeznámena. Žalovaná opět zůstala zcela nečinná a nekontaktní a znalci neumožnila vstup do nemovitostí. V návaznosti na tuto skutečnost požádal znalec o prodloužení lhůty k podání znaleckého posudku, což vedlo i k prodloužení lhůty k podání navazujícího znaleckého posudku z oboru ekonomie, ceny a odhady nemovitostí, na stanovení obvyklé ceny nově vzniklých nemovitostí podle geometrického plánu. V návaznosti na popsané jednání uložil odvolací soud žalované usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], další pořádkovou pokutu ve výši [částka]. Konečně se ze spisu podává, že podáním ze dne [datum], doplněným podáním ze dne [datum], požádal [tituly před jménem] [jméno FO] (zástupce z řad advokátů ustanovený žalované usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka]) o zproštění povinnosti zastupovat žalovanou, neboť žalovaná mu dlouhodobě (nejméně od [datum]) neposkytuje naprosto žádnou součinnost, bez níž zástupce není objektivně schopen zajistit účinnou právní ochranu žalované, žalovaná mu ani nesdělila, zda a jaké návrhy samostatně činí vůči ostatním účastníkům, že takto jedná, zjistil zástupce až nahlížením do spisu. Odvolací soud usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], zástupce zprostil povinnosti zastupovat žalovanou.

21. Odvolací soud vychází ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně pouze v části týkající se smluv uzavřených mezi žalovanou a [jméno FO], zápisu zástavního práva ve prospěch jmenovaného do katastru nemovitostí a důvodů, pro které nebyly nemovitosti č. [hodnota] prohlášeny kulturní nemovitou památkou. Vzhledem k tomu, že během odvolacího řízení došlo k zásadním změnám v osobách spoluvlastníků, a tedy v možnostech vypořádání jejich spoluvlastnictví, stejně tak jako (v důsledku plynutí času) ke změně cen nemovitostí, vychází odvolání soud dále především ze skutkových zjištění učiněných v odvolacím řízení, viz odstavce 22 až 54 tohoto odůvodnění.

22. Odvolací soud provedl důkaz výslechem svědka [tituly před jménem] [jméno FO], z něhož bylo zjištěno, že se on a jeho manželka znají s žalovanou cca 11 let, znají se ještě z doby, kdy měla žalovaná meruňkové sady a pěstovala jahody, kupovali je od ní pro své děti. Svědek s manželkou se na žalovanou obrátili poté, co se na MMreality objevil inzerát, že se Karlíkova vila prodává za [částka], to bylo cca před 8 – 10 lety, pak si dovolili oslovit žalovanou dopisem se zájmem o koupi nemovitostí, nikdy mezi nimi nebyl řádný prostředník. Svědek s manželkou se účastnili i dražby podílu na nemovitostech č. [hodnota], podali předražek. Mají podrobné informace o průběhu řízení, byli nahlížet do spisu, pořizovali si z něj podrobnou dokumentaci. Rodina manželky svědka pochází z Poděbrad, oni sami jako rodina žijí v Poděbradech velmi dlouho, každý den se ze svého domu na Karlíkovu vilu dívají, velmi by si tuto nemovitost přáli, je to jejich sen. Mají v rodině potřebné finanční prostředky jednak na koupi této nemovitosti, jednak na její zvelebení, chtějí ji zachovat v původním stavu a skutečně užívat, ctí rodový majetek, chtěli by k vile připojit i nemovitosti č. [hodnota]. Svědek zná nemovitost velmi dobře, je často hostem žalované, je rád, že se pro ně žalovaná rozhodla jako pro osoby, kterým bude umožněno nemovitost koupit. Žalovaná by měla věcné břemeno užívání, nebo prostě by mohla v domě bydlet, konkrétně užívat jedno patro, nyní asi první, neboť je na tom [podezřelý výraz] velmi dobře a schody jí zatím nevadí, postupem věku by se patrně přestěhovala do suterénu, to by chtěla žalovaná nějak písemně podchytit. Zatím mezi sebou mají přísliby, písemně to ještě nebylo sjednáno, svědek se domnívá, že roli hraje i zákaz v podobě předběžného opatření pro žalovanou disponovat s jejím podílem. Existencí předběžného opatření svědek také odůvodňoval, že byť se o nemovitosti č. [hodnota] zajímají dlouhodobě, tak v minulosti nedošlo mezi nimi a žalovanou k uzavření žádné smlouvy. Svědek s manželkou se v minulosti snažili oslovovat i všechny původní žalobce. Bylo ale vždy velké riziko koupit jen podíl na nemovitostech, pokud nebylo známo, kdo ve výsledku v soudním řízení získá celek. Svědek věděl, že byla celá řada zájemců o Karlíkovu vilu, chtěl ji koupit soused pan [jméno FO], nějaká rodina tam chtěla realizovat pivovar, žalovaná hovořila i o tom, že ji „někdo“ nabídl řešení exekuce a že „něco podepsala, ale nic o tom neví“, to vše sdělil na dotaz odvolacího soudu, zda mu žalovaná sdělila, že již uzavřela smlouvu o smlouvě budoucí kupní s jinou osobou. Žalovaná svědka informovala i o tom, že si půjčovala peníze od pana [jméno FO] na nutné opravy vily, nejprve o něm mluvila hezky, pak už ne. Svědek a manželka složili prostředky pro vyplacení ostatních spoluvlastníků do úschovy, výše částky vychází ze znaleckého posudku, jsou ochotni tuto deponovanou částku navýšit o 7 %. Neví, jakou částku nabízí na vypořádání žalobce c). V kupní ceně za Karlíkovu vilu mezi nimi a žalovanou nebude zohledňována cena věcného břemene, mají dohodnutou cenu [částka]. Již v minulosti svědek s manželkou poslali žalované větší množství peněz, neboť pobírala a pobírá jen malou penzi ze Spojených států amerických a v České republice, což žalované nestačí ani na zaplacení nákladů za elektřinu, které za žalovanou svědek s manželkou také platili, hradili za ni dluhy, aby „nespadla“ do exekuce, platili i náklady na právní zastoupení. Svědek pro žalovanou i leccos obstarává, vyzvedne jí např. léky, nakoupí. Peníze jí posílal na účet, celkem se jedná o vyšší statisíce korun, nijak písemně to není ošetřeno. Žalovaná měla totiž z minulosti negativní zkušenost s panem [jméno FO], proto po ní svědek s manželkou žádnou písemnost nechtěli. Jsou si vědomi toho, že je to určitá míra rizika, ale také naděje, že získají Karlíkovu vilu do svého vlastnictví, převody peněz jsou navíc dobře dohledatelné. Jedná se vlastně o jakousi zálohu na kupní cenu, písemnou smlouvu o tom s žalovanou nemají, od doby uzavření smlouvy s panem [jméno FO] se písemných smluv žalovaná obává a při podpisu čehokoliv chce být zastoupena advokátem. Otázka bydlení pro žalovanou se ještě bude muset „cizelovat“, žalovaná totiž v Karlíkově vile nebydlí sama, bydlí tam i [jméno FO] (což je podle svědka osoba, které žalovaná v minulosti mimo jiné udělila plnou moc k zastupování v tomto řízení, avšak ani nepřebíral písemnosti), je tedy třeba ještě dojednat, v jakém rozsahu by si žalovaná přála, aby tam bydlel v budoucnu i on, dosud užívá dvě místnosti v suterénu, kam by se žalovaná chtěla postupem věku sama přestěhovat. Svědek s rodinou chce užívat Karlíkovu vilu k vlastnímu bydlení, má velkou rodinu, sedm dětí. V tom, že by ve vile bydlela i žalovaná, nevidí jako problém, problematické může být z pohledu potřebného prostoru pro rodinu svědka bydlení pana [jméno FO], pro něj by se spíš musel zrekonstruovat zahradní domek apod., pokud by s tím žalovaná souhlasila. Zatím to není finální, vše se ještě musí dojednat. Z pohledu svědka by bylo ideálním bydlením pro jeho rodinu první patro. Proto se tedy musí bydlení pro žalovanou ještě specifikovat. Vila má velkou užitnou plochu, takto velké nemovitosti dnes už prakticky nejsou, pozemky, které k ní původně patřily, to je v současnosti také něco nevídaného, nemovitosti mají navíc ducha a historii. Vila není v dobrém stavu, svědek s manželkou financovali např. opravu komínů, řešili vymalování, renovovali vrata i branku, úklid a podobně. Svědek s manželkou mají představu o finanční náročnosti rekonstrukce Karlíkovy vily – pokud by se mělo jednat o generální opravu, tak bude tato částka [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [částka]. To však není reálné provést. Pokud totiž bude v domě bydlet i žalovaná, tak si nepřeje, aby probíhaly zásadní bourací práce. Bude se tedy realizovat spíše menší rekonstrukce, střecha je například v dobrém stavu, byť svědek si nenechal zpracovat žádný posudek např. statika.

23. Ze znaleckého posudku č. [č. účtu]-[Anonymizováno] ze dne [datum] (dále jen „znalecký posudek“) odvolací soud zjistil, že obvyklá cena nemovitostí č. [hodnota] činí [částka]. Střešní krytina stavby byla vyměněna v 80. letech minulého století, omítky jsou lokálně poškozené a opadané, špaletová okna shnilá, netěsnící, vnější tabule ve většině rozbité, prkna na podlahách jsou místy rovněž shnilá, komíny poškozené a polorozpadlé, místy chybí vnitřní dveře, sociální zařízení byla zčásti odstraněna, chybí kuchyňská linka. V posledních 13 letech byly částečně rekonstruovány rozvody elektřiny, některé vnitřní rozvody vody a kanalizace, byla vyměněna některá okna a některé dveře ve 2. nadzemním podlaží, byla opravena polykarbonátová střecha u zimní zahrady. Celkový stavebně technický stav stavby je zhoršený.

24. Z výslechu znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] na jednání dne [datum] bylo zjištěno, že od doby podání shora uvedeného znaleckého posudku nedošlo ke změně tam stanovené obvyklé ceny nemovitostí č. [hodnota]., nestalo se tak ani vlivem plynutí času a s tím spojených případných změn stavu realitního trhu. V Poděbradech a jejich okolí je navíc realitní nabídka jak srovnatelných nemovitostí, tak i třeba jen stavebních pozemků, prakticky nulová. I v současnosti je tedy cena [částka] tou, za kterou jsou nemovitosti č. [hodnota] prodejné. Podle názoru znalkyně není na uvedeném ničeho způsobilé změnit ani „vydražení“ podílu žalované na nemovitostech č. [hodnota] za vysokou cenu. Jedná se totiž o podíl na pozemku, zde jde však o soubor stavebního pozemku, rodinného domu a zahrady, což je zcela jiný typ nemovitosti pro ocenění. Za dobu od podání znaleckého posudku došlo, co se týče stavu domu, k jeho opotřebení v rozsahu cca 2 %. To je však z pohledu komplexu nemovitostí č. [hodnota] zanedbatelné a není způsobilé změnit cenu nemovitostí č. [hodnota] jako celku. V době, kdy byla provedena prohlídka nemovitostí, žalovaná řešila pouze havarijní stavy, i při pozdějším ohledání domu (což bylo možné provést naposledy pouze zvenčí, neboť žalovaná neumožnila znalkyni a druhému znalci [tituly před jménem] [jméno FO] přístup ani do domu, ani na zahradu) byla nadále viditelná rozbitá okna a v celku nemovitost vypadala shodně, jako v předchozí době, rozhodně nedošlo ani k vylepšení stavu, ani k nějakému viditelnému jeho zhoršení.

25. Z výpisů z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] a č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa] má odvolací soud za prokázané, že [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 0/0] a [Jméno zainteresované osoby 3/0] nabyli ke shora specifikovaným nemovitostem každý spoluvlastnický podíl 3/128 a 1/8, a to na základě darovací smlouvy ze dne [datum], s právními účinky vkladu ke dni [datum].

26. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] a č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa] má odvolací soud za prokázané, že [Jméno zainteresované osoby 2/0] nabyl ke shora specifikovaným nemovitostem spoluvlastnický podíl 21/128 a 1/8, a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum], s právními účinky vkladu ke dni [datum].

27. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa] ke dni [datum] bylo zjištěno, že žalobce c) je zapsán jako vlastník podílu na nemovitostech č. [hodnota] o velikosti 21/128, žalobce a) a žalobce d) každý podílu o velikosti 3/128, žalobce b) podílu o velikosti 3/64 a žalovaná podílu o velikosti 95/128.

28. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] ke dni [datum] pro obec a katastrální území [adresa] má odvolací soud za prokázané, že [jméno FO] nabyl ke shora specifikovaným nemovitostem spoluvlastnický podíl 3/8, původně zapsaný ve vlastnictví žalované.

29. Z textu publikovaného na internetové stránce „Infocentrum [adresa]“ odvolací soud zjistil, že tam publikovaný text obsahuje, že „…Karlíkova vila shání donátora…“, „…shání investora…“ a „…potencionální investoři…“ jsou vyzývání, aby se ozvali [Jméno zainteresované osoby 4/0]. Tytéž skutečnosti byly zjištěny z výtisku z webové stránky „[právnická osoba] [adresa]“.

30. Ze složky listin nazvané „Karlíkova vila – zámeček [adresa]“ odvolací soud zjistil, že byla zpracována [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum]. Zpracovatel odkazuje na zkušenosti své rodiny s rekonstrukcemi obdobných nemovitostí jako je Karlíkova vila, a s projekty, které jim „vracejí život“. Složka listin obsahuje vizi a podnikatelský záměr zpracovatele s Karlíkovou vilou, včetně rozčlenění její rekonstrukce do 7 etap, a dále vizualizaci představ výsledků projektu. Výsledkem realizace záměru mělo být vybudování luxusního ubytovacího zařízení ve stylu první republiky, s pivními lázněmi a výstavními prostory. Záměr mimo jiné počítá i s využitím zahrady u Karlíkovy vily s tím, že je dostatečně rozsáhlá i pro pořádání větších akcí, jako jsou srazy veteránů, festivaly, dětské dny apod. Zpracovatel také nabízí benefity pro výhradně žalovanou (o jiných spoluvlastnících se nezmiňuje) v podobě její účastí na všech pořádaných akcích.

31. Ze zprávy Národního památkového ústavu ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že dům nebyl prohlášen kulturní památkou ani zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek. Ve smyslu zákona o státní památkové péči a předchozích předpisů se tedy nejedná o kulturní památku.

32. Z rozhodnutí ministra kultury ze dne [datum] bylo zjištěno, že byl zamítnut rozklad žalované a potvrzeno napadené rozhodnutí Ministerstva kultury České republiky ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] [Anonymizováno], jímž nebyl prohlášen areál nemovitostí č. [hodnota] za nemovitou kulturní památku.

33. Z usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka], vydaného [tituly před jménem] [jméno FO], soudním exekutorem, bylo zjištěno, že uvedeným usnesením bylo určeno, že podíl žalované o velikosti 3/8 na nemovitostech p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro obec a katastrální území [adresa] na LV č. [hodnota], nabývá [jméno FO], r. č. [č. účtu], bytem [tituly za jménem] [adresa] (dále jen „nabyvatel práva“). Dále bylo z tohoto rozhodnutí zjištěno, že [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] učinili dne [datum] podání, že uvedený podíl hodlají nabýt za částku [částka], tj. předražek, tuto částku současně složili na účet soudního exekutora. Nabyvatel práva následně na výzvu soudního exekutora zvýšil své podání na částku předražku.

34. Z usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo zjištěno, že byla rozdělena podstata [částka], ze které byly uspokojeny pohledávka soudního exekutora ve výši [částka], pohledávka [jméno FO] ve výši [částka] a hyperocha [částka] měla být vyplacena žalované. Ze zprávy soudního exekutora ze dne [datum] bylo dále zjištěno, že uvedené usnesení nabylo právní moci [datum] a žalované byla hyperocha vyplacena [datum].

35. Ze záznamu průběhu elektronické dražby ve věci sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že se jí jako dražitel účastnil [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]

36. Z výpisu z centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že v letech 2022 – 2024 byly proti žalované vedeny čtyři exekuce, kdy oprávněným byl Okresní soud v [adresa].

37. Ze smlouvy o advokátní úschově č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] datované dnem [datum] (dále jen „smlouva o úschově“) odvolací soud zjistil, že byla uzavřena mezi [Jméno zástupce zainteresované osoby 4/0] účastníkem sdružení advokátů Advokátní kancelář Hrudka a partneři, jako schovatelem, žalovanou jako oprávněnou a osobou či osobami, jejichž identifikace byla zakryta, jako složiteli. Oprávněná a složitelé deklarovali připravenost uzavřít kupní smlouvu ohledně převodu vlastnického práva k nemovitostem č. [hodnota] z žalované (budou-li jí v soudním řízení přikázány do výlučného vlastnictví) na složitele. Oprávněná a složitelé taktéž deklarovali, že současně se smlouvou o úschově uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí kupní týkající se výše uvedeného převodu, když částka [částka] představuje zálohu na tuto kupní cenu, zároveň částku potřebou pro vyplacení ostatních účastníků soudního řízení ze strany oprávněné, a složitelé se jí zavázali složit do úschovy právě za účelem zaplacení přiměřené náhrady zbývajících spoluvlastníků. Pro případ, že by nebylo meritorní rozhodnutí vyhlášeno do [datum], bylo dohodnuto, že schovatel vrátí složitelům uvedenou částku nejpozději do [datum].

38. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne [datum] bylo zjištěno, že na základě smlouvy o advokátní úschově č. 02/2024 byla do této úschovy složena částky [částka]. Uvedená skutečnost byla zjištěna rovněž z výpisu z běžného účtu vedeného na jméno [tituly před jménem] [jméno FO], advokát, když poukazcem byl [jméno FO].

39. Z výpisu z účtu advokátní úschovy [tituly před jménem] [jméno FO], vedeného u [právnická osoba]., bylo zjištěno, že k datu [datum] na tomto účtu byla složena částka [částka].

40. Z dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o úschově bylo zjištěno, že v něm jako složitelé figurují [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], dodatek byl uzavřen [datum]. Bylo sjednáno, že oprávněná a složitel spolu uzavřou smlouvu o budoucí smlouvě kupní, kterou se oprávněná zaváže převést na složitele vlastnické právo k nemovitostem č. [hodnota] za dohodnutou kupní cenu [částka].

41. Z dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o úschově bylo zjištěno, že pro případ, že by nebylo soudem vyhlášeno meritorní rozhodnutí do [datum] a zároveň pokud by byly nemovitosti přikázány do vlastnictví jiných účastníků než žalované, bude vrácena složitelům jimi složená částka.

42. Ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní datované [datum] odvolací soud dále zjistil, že ji uzavřela žalovaná jako budoucí prodávající a [Jméno zainteresované osoby 2/0] jako budoucí kupující s tím, že předmětem budoucího převodu bude podíl žalované na nemovitostech č. [hodnota] s tím, že smluvní strany se zavázaly uzavřít kupní smlouvu do [datum]. Bylo deklarováno, že dům je v havarijním stavu. Dále bylo dohodnuto, že budoucí kupující zaplatí do [datum] do advokátní úschovy [tituly před jménem] [jméno FO] první část kupní ceny ve výši [částka], která bude použita na úhradu přiměřené náhrady ze strany žalované ostatním spoluvlastníkům ve vztahu k nemovitostem č. [hodnota], celková kupní cena byla dohodnuta ve výši [částka]. Pro případ nesplnění povinnosti uzavřít kupní smlouvu do sjednané doby (zároveň při splnění všech smluvních podmínek) dohodly smluvní strany pro každou z nich povinnost zaplatit druhé straně smluvní pokutu ve výši [částka]. Podpisy smluvních stran byly ověřeny advokátem [tituly před jménem] [jméno FO].

43. Z výpisu z účtu advokátní úschovy [tituly před jménem] [jméno FO] vedeného u [Anonymizováno], a.s., bylo zjištěno, že ke dni [datum] je na něm složena částka [částka].

44. Z výpisu z téhož účtu jako shora bylo zjištěno, že na něj žalobce c) složil [datum] do úschovy kupní cenu pro [jméno FO] ve výši [částka] a dne [datum] byla jmenované tato advokátní úschova vyplacena.

45. Z listiny datované [datum] bylo zjištěno, že žalobce c) takto vyzýval žalovanou k umožnění vstupu do nemovitostí č. [hodnota] za účelem prověření jejich stavu a zajištění řádné správy nemovitostí, mimo jiné neprodlené provedení prací na zahradě, prohlídky domu statikem, zjištění existence nutných revizí aj. Žalobce c) žádal o sdělení termínu, kdy mu je žalovaná ochotna žádané umožnit.

46. Z listiny datované [datum] bylo zjištěno, že ji vystavil realitní poradce společnosti [Anonymizováno] & [právnická osoba]. s tím, že potvrzuje, že žalobce a) obdržel nabídku na kupní cenu za své nemovitosti zapsané na LV [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa] za cenu [částka], splatnou ihned po uzavření kupní smlouvy.

47. Z výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba]., bylo zjištěno, že zůstatek na účtu vedeném na jméno žalobce c) činil ke dni [datum] částku [částka], ke dni [datum] částku [částka].

48. Z prohlášení datovaného dne [datum] bylo zjištěno, že ho jménem [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [podezřelý výraz] [Anonymizováno] [adresa], o. p. s., učinila vůči odvolacímu soudu [tituly před jménem] [jméno FO], ředitelka společnosti. Sdělila, že tak činí na žádost žalobce c) s tím, že účelem společnosti je poskytování komplexních sociálních služeb a služeb domácí péče [Anonymizováno] [podezřelý výraz] a seniorům. Poptávka po službách je značná, proto společnost stále hledá nové kapacity. V této souvislosti se společnost dostala do kontaktu s žalobcem c), v plánu je stavba domova v areálu současné Karlíkovy vily. Najít vhodné prostory k takovým účelům je podle pisatelky obtížné, uvedený objekt je k tomu ale svým umístěním, uspořádáním a rozlohou vhodný. Projekt žalobce c) ředitelka společnosti podporuje.

49. Z úplného výpisu z veřejného rejstříku společnosti [Anonymizováno], a. s., bylo zjištěno, že byla založena (pod jiným názvem) [datum], vymazána byla [datum], žalobce byl v době [datum] až [datum] členem jejího představenstva, do doby výmazu pak byl vlastníkem 10 ks kmenových akcí (společnost měla 20 kmenových akcií v listinné podobě).

50. Z notářského zápisu [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobce c) byl k datu [datum] vlastníkem akcií společnosti [Anonymizováno], a.s., v rozsahu 50 %.

51. Ze studie zpracované společností [právnická osoba], bylo zjištěno, že se jedná o studii využití areálu bývalé školy v přírodě v Přímdě na domov pro seniory, dům s pečovatelskou službou a sociální byty, studie byla zpracována pro [Anonymizováno], a.s., jako zadavatele a investora, na akci víceúčelového areálu v obci [adresa].

52. Z darovací smlouvy datované [datum] odvolací soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a) jako dárcem a [jméno FO] jako obdarovaným ohledně převodu podílů dárce na nemovitostech č. [hodnota] a č. [hodnota] na obdarovaného (dále jen „darovací smlouva“) s tím, že byla sjednána odkládací podmínka účinnosti darovací smlouvy uplynutím dvou let od jejího uzavření.

53. Z listiny datované [datum] bylo zjištěno, že osoba jménem [jméno FO] prohlašuje, že je partnerem žalobkyně c) [tituly před jménem] [jméno FO] a uzavřela s ní Smlouvu o zapůjčení finančních prostředků ve výši [částka], které je jí připravena dát k dispozici. Podpis jmenovaného není ověřen.

54. Z náhledu bankovní aplikace [právnická osoba]., zobrazené na mobilním telefonu [tituly před jménem] [jméno FO], bylo zjištěno, že stav na spořícím účtu vedeném na jeho jméno je k datu [datum] ve výši [částka].

55. Odvolací soud nevychází z následujících důkazních prostředků provedených v odvolacím řízení, a to: ze znaleckého posudku na stanovení obvyklé ceny nemovitostí č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], z vyjádření znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] a [datum] a z jejich výslechů provedených přede dnem [datum] (neboť těmito způsoby stanovená obvyklá cena není s ohledem na plynutí času aktuální), ze zprávy [právnická osoba], ze dne [datum], vyjádření [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], zprávy [jméno FO] ze dne [datum] a [datum], z návrhu geometrického plánu pro rozdělení pozemku, ani z geometrického plánu pro rozdělení pozemku č. [hodnota]-298/2023, ve spojení se znaleckým posudkem ze dne [datum], obou zpracovaných znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], neboť veškeré tyto důkazy se staly s ohledem na nutnost zamítnutí žaloby ve vztahu k nemovitostem č. [hodnota], viz níže, irelevantními).

56. Dokazováním před soudem prvního stupně, a především v odvolacím řízení, byl jednoznačně nepochybně zjištěn skutkový stav potřebný pro rozhodnutí ve věci, další dokazování by proto již bylo neefektivní a pouze prodlužující dobu řízení, tj. nadbytečné. Odvolací soud proto nedoplnil dokazování žalobcem c) navrženým výslechem žalované k otázce, zda souhlasí s navýšením částky na vyplacení ostatních spoluvlastníků ve výši prezentované na jednání dne [datum] (neboť žalovaná byla na uvedeném jednání řádně zastoupena, navrhovaná částka na vyplacení představovala část jejich tvrzení a byla prokazována částkami jednak v úschově, jednak na účtu svědka [jméno FO]), žalovanou navrhovaným výslechem [tituly před jménem] [jméno FO] k otázce jejího souhlasu s nakládáním se společnými prostředky za účelem výplaty přiměřené náhrady ostatním spoluvlastníkům a rekonstrukce Karlíkovy vily (neboť postoj jmenované má odvolací soud za dostatečně prokázaný tím, že uzavřela smlouvu o úschově a účastnila se dražby podílu žalované na nemovitostech č. [hodnota]) a žalobci a), b) a d) navrženým „zjištěním stanoviska žalobce a), jakou částku by na vypořádání navrhl on“, neboť v tomto případě se nejedná o důkazní prostředek, ale součást tvrzení účastníka (pro případ, že by uvedeným návrhem měl zástupce žalobce na mysli výslech účastníka, tak odvolací soud dodává, že ani ten by nebylo na místě provést, neboť by tak byla důkazem nahrazována absence tvrzení účastníka, což není přípustné), které tento mohl prezentovat kdykoliv v průběhu odvolacího řízení a zejména v jeho závěru (na jednání dne [datum]), neboť v rámci přípravy na toto jednání (a i na jednání předchozí konané dne [datum]) byli všichni účastníci odvolacím soudem vyzváni, aby byli připraveni sdělit, zda chtějí nemovitosti č. [hodnota] přikázat do svého vlastnictví, a pokud ano, nechť prokážou solventnost k úhradě konkrétní na toho kterého z účastníků připadající částky.

57. Podle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

58. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

59. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

60. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

61. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

62. Odvolací soud nejprve uvádí, že od doby vydání rozsudku soudu prvního stupně nastala zcela zásadní skutečnost – žalovaná pozbyla v dražbě vedené pro vymožení jejího dluhu vůči [jméno FO], zajištěnému zástavním právem na jejím podílu o velikosti 3/8 na nemovitostech č. [hodnota], vlastnické právo k tomuto podílu, jeho vlastníkem je v současnosti [jméno FO], který však zároveň není účastníkem řízení. Není tedy splněna základní podmínka pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem č. [hodnota], zapsaným na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa]. Zrušit a vypořádat lze totiž spoluvlastnictví jen tehdy, účastní-li se řízení všichni spoluvlastníci, neboť právě o jejich právním vztahu má být rozhodnuto (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

63. Odvolací soud účastníky, v rámci zásady předvídatelnosti soudního rozhodnutí, na výše uvedené a důsledky této skutečnosti výslovně upozornil na jednání konaném dne [datum]. Přesto ani poté žádný z žalobců neučinil této situaci odpovídající návrh na vstup nabyvatele práva do řízení ve vztahu k uvedeným nemovitostem na místo žalované, tj. návrh na postup podle § 107a odst. 1 o. s. ř.

64. Za těchto okolností absentuje základní předpoklad pro možnost vyhovět požadavku na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, proto bylo nezbytné žalobu ve vztahu k nemovitostem č. [hodnota] v plném rozsahu zamítnout.

65. Co se týče zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem č. [hodnota], tak, jak správně konstatoval soud prvního stupně, žalobci nemohou být v souladu s § 1140 odst. 1 o. z. nuceni setrvávat ve spoluvlastnictví s žalovanou, tj. mají právo dožadovat se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem.

66. Pokud žalovaná jak v řízení před soudem prvního stupně, tak i v odvolání namítala, že je žaloba podána v nevhodnou dobu a pouze k její újmě, tak takové okolnosti nebyly ve věci shledány.

67. Žalovaná totiž argumentovala svým nedobrým [podezřelý výraz] stavem, nedobrou finanční situací a existencí stavební uzávěry na nemovitostech č. [hodnota]. První dva argumenty nejsou samy o sobě důvody způsobilými pro závěr, že by byl návrh podán v nevhodnou dobu. Takovými důvody jsou totiž nikoliv subjektivní, ale objektivní okolnosti, navíc přechodného rázu a vztahující se ke společné věci, nikoliv k osobám spoluvlastníků (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod pořadovým číslem 101/2016). Otázka existence stavební uzávěry na nemovitostech č. [hodnota] je s ohledem na zamítnutí žaloby v tomto rozsahu nyní již irelevantní.

68. Návrh na vypořádání také není možné hodnotit jako podaný k újmě žalované. Jí prezentované důvody ani v tomto ohledu neobstojí, muselo by se totiž jednat sice o subjektivní okolnosti, ale jen přechodného rázu. Jak vypověděl [jméno FO], který žalovanou dlouhodobě a zjevně dobře zná, tak ta je v dobrém [podezřelý výraz] stavu, tj. první z jí uváděných důvodů navíc není dán. Pokud sama žalovaná upozorňovala na své psychické obtíže a z toho plynoucí [podezřelý výraz] léčení, tak psychické obtíže u žalované přetrvávají zjevně dlouhodobě, tj. ani v tomto případě se nejedná o okolnost přechodného rázu. A nedobrá finanční situace žalované je také okolností trvající po celou dobu řízení, což je v současnosti již 12 let, tedy rozhodně nejde o okolnost přechodného rázu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod pořadovým číslem 101/2016). Žalovaná je totiž podle svých vlastních tvrzení odkázána na velmi nízké penze pobírané ve Spojených států amerických a České republice, stejně tak jako na částky získané z půjček (např. od [jméno FO]) a v posledních letech i na částky poskytované jí manželi [jméno FO] v jejich dobré víře v to, že jim žalovaná prodá Karlíkovu vilu (viz výpověď svědka [tituly před jménem] [jméno FO]).

69. Žalovanou namítanými skutečnostmi pro zamítnutí žaloby se odvolací soud musel zabývat a vypořádat se s nimi, neboť, jak již správně konstatoval soud prvního stupně, byť spoluvlastnictví účastníků vzniklo za účinnosti jiné právní úpravy (zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník), je nutno pravidla současné právní úpravy (včetně ustanovení § 1140 odst. 2 o. z.) aplikovat na daný případ podle § 3028 odst. 2, část věty před středníkem, o. z.

70. Vypořádání pak musí proběhnout jedním ze způsobů podle § 1144, § 1145 a § 1147 o. z.

71. Mezi účastníky nadále zůstal sporný způsob vypořádání jejich spoluvlastnictví k nemovitostem č. [hodnota], které žalobci a), b) a d) navrhovali rozdělit, žalobce a) v závěru řízení přikázat do svého vlastnictví, žalobce c) a žalovaná rovněž navrhovali přikázání uvedených nemovitostí do výlučného vlastnictví toho kterého z nich.

72. Odvolací soud proto opětovně hodnotil, jaký způsob vypořádání je pro nemovitosti č. [hodnota] na místě a podle jakých kritérií.

73. Rozdělení nemovitostí je prvním ze způsobů jejich vypořádání, který je „na řadě“. Avšak jedině tehdy, je-li to dobře možné. Pro takový postup jsou určujícími kritérii poloha pozemku, celková plocha a tvar, stejně tak jako zajištění přístupu nově vzniklých pozemků ke komunikaci, ať už přímo nebo cestou po cizím pozemku (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či jeho usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]), stejně tak jako hospodářská využitelnost nově vzniklých pozemků (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Dělitelnost stavby na dvě či více samostatných je pak dána v případě, že její vertikální rozdělení umožňují její stavebně technické dispozice, a že účastníci jsou ochotni nést náklady spojené s dělením, není-li tomu tak, je třeba považovat stavbu za nedělitelnou (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

74. Rozdělením stavby je míněno její rozdělení reálné. To je v intencích opakovaně přijatých závěrů Nejvyššího soudu, např. v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], možné jen tehdy, jestliže vzniknou na základě stavebních úprav učiněných podle stavebních předpisů samostatné věci, tj. nové stavby. K reálnému rozdělení stavby na dvě nebo více samostatných věcí nestačí rozdělení stavební parcely geometrickým oddělovacím plánem (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], publikovaný v Bulletinu Nejvyššího soudu ČSR, 1987, č. [hodnota]), stavbu lze reálně dělit jen vertikálně (srovnej například R 285/47 Sbírky rozhodnutí československých soudů, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V nyní projednávaném případu lze naprosto jistě uzavřít, že popsané rozdělení domu tak, aby vzniklo pět nových nemovitostí odpovídajících (či se alespoň blížících) velikosti spoluvlastnických podílů, nelze v žádném případě technicky realizovat. Nebyla proto ani zjišťována ochota účastníků nést náklady na reálné dělení.

75. Odvolací soud pro úplnost dodává, že ani dělení pozemku p. č. 232/1, zahrada, nevyhovuje parametrům nastaveným v rozhodnutích uvedených v odstavci 73. odůvodnění. V návaznosti na velikosti podílů zejména žalobců a), b) a d) by totiž vznikly pouhé několik metrů úzké „pruhy“ pozemků, jež by v žádném případě nebyly účelně a hospodářsky využitelné.

76. V projednávané věci nepřichází v úvahu ani rozdělení domu na jednotky. Dům má sice velkou užitnou plochu, avšak takovému způsobu vypořádání brání vztahy mezi účastníky. Již mnoho let panuje mezi žalobci a), b) a d) a žalovanou konflikt, který se sice „nepřetavil“ do podoby jiného soudního sporu či dokonce [Anonymizováno] nebo [podezřelý výraz] řízení. Avšak intenzivně a dlouhodobě se projevuje v tom, že žalovaná brání ostatním spoluvlastníkům už jen v přístupu do domu, neřkuli v jeho užívání, když kladně nereagovala v závěru řízení ani na žádost žalobce c) o zpřístupnění domu za účelem jeho prohlídky a stanovení rozsahu nutných oprav. Žalovaná navíc konstantně osočuje ostatní spoluvlastníky z chamtivosti, tj. z toho, že nemovitosti pouze hodlají ekonomicky využít a nehledí na historickou a rodinnou hodnotu a celistvost Karlíkovy vily. S pravděpodobností hraničící s jistotou lze tedy uzavřít, že vlastnictví jednotek by popsané vztahy eskalovalo do podoby, ve které by byl tento stav naprosto nefunkční a vedl by ke genezi sporů. Nedělitelnost nemovitostí č. [hodnota] je tedy dána i z tohoto důvodu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 3385/2019).

77. Konečně má odvolací soud za to, že nemovitosti č. [hodnota] představují funkční celek. Stavební pozemek a zahrada tvoří souvislý celek bez přerušení, přičemž dům, jako součást stavebního pozemku, je tak rozsáhlý, že vzhledem k této velikosti je namístě hodnotit jeho užívání jako funkčně provázané s opět poměrně rozlehlou zahradou (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Je představitelné, že by ze zahrady byla oddělena jedna jediná část v místě vzdálenějším od domu (jak bylo také v průběhu odvolacího řízení, byť za zcela jiných okolností, zvažováno), nikoliv rozdělení celého pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno].

78. Je proto třeba přistoupit k další možnosti vypořádání, a to je přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví některého z účastníků. O to projevil v samém závěru řízení zájem žalobce a), žalobce c) měl takový zájem od počátku svého vstupu do řízení, respektive avizoval jej hned při projevení souhlasu se vstupem, přikázání do výlučného vlastnictví požadovala po celé řízení i žalovaná. U nich všech je tedy splněna zákonná podmínka ve smyslu § 1147, věta druhá, o. z.

79. Odvolací soud proto zvažoval všechny skutečnosti, jež mohou v projednávané věci podpořit výlučné vlastnictví toho kterého z účastníků, konkrétně velikost jejich spoluvlastnických podílů, dosavadní i budoucí účelné využití nemovitostí, dosavadní zásluhy o údržbu, stejně tak jako schopnost věc udržovat i v budoucnu a investovat do ní, existenci rodinných vazeb, solventnost a existenci případné nabídky na vyplacení přiměřené náhrady ostatním spoluvlastníkům ve vyšší částce, než jaká odpovídá obvyklé ceně nemovitostí č. [hodnota] (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

80. Co se týče žalobce a), tak ohledně něj lze bez dalšího uzavřít, že jeho osobě nelze nemovitosti č. [hodnota] přikázat do výlučného vlastnictví pro absenci základního a zásadního předpokladu pro takový postup, a to solventnosti. Na rozdíl od žalobce c) a žalované, kteří prokazují existenci určitých částek, jimiž aktuálně disponují, předložil žalobce a) „pouze“ doklad o tom, že vlastní určitou nemovitost, kterou nabízí k prodeji, a že existují potenciální kupci. Nebylo tedy prokázáno, že žalobce a) disponuje částkou potřebnou pro úhradu přiměřené náhrady ostatním spoluvlastníkům, což v jeho případě činí [částka]. V porovnání s žalobcem c) a žalovanou tedy požadavek žalobce a) nemůže již jen z tohoto důvodu obstát.

81. Odvolací soud se proto dále v podrobnostech zabýval hodnocením jednotlivých rozhodných kritérií ve vztahu mezi žalobcem c) a žalovanou.

82. Velikost spoluvlastnického podílu je u žalobce c) 21/128 u žalované 95/128. Toto kritérium tedy svědčí ve prospěch žalované. Je však třeba uvést, že se nejedná o kritérium rozhodující, společnou věc lze přikázat do výlučného vlastnictví i toho ze spoluvlastníků, jehož velikost podílu není převažující.

83. Dále odvolací soud hodnotil dosavadní jednání žalobce c) a žalované ve vztahu ke stavu společné věci, její správě a údržbě. Žalobce c) se dosud nemohl v uvedené oblasti příliš „projevit“, neboť nabyl vlastnické právo v červenci roku 2024. Bezprostředně poté však vyzval žalovanou k umožnění vstupu do nemovitostí č. [hodnota] mimo jiné za účelem jejich obhlídky, aby mohl být stanoven rozsah potřebných prací a tyto ihned započaty, což nebylo ze strany žalované akceptováno. Naproti tomu žalovaná žije v nemovitostech desítky let, zároveň se ale chová způsobem, který znemožňuje ostatním spoluvlastníkům správu, údržbu a užívání společné věci. Po celou tuto dobu nemovitosti č. [hodnota] chátrají. Žalovaná, což ostatně sama po celé řízení tvrdí, nemá dostatečné, respektive prakticky žádné, prostředky na údržbu nemovitostí, řeší maximálně jednotlivé havarijní stavy. Finanční prostředky v minulosti získávala např. od souseda [jméno FO] (což vedlo k exekuci a dražbě podílu žalované na nemovitostech č. [hodnota]), v posledních letech financují nutné opravy především manželé [jméno FO], kteří tak činí v dobré víře, že se vynaložené částky stanou jakousi zálohou na kupní cenu. Je také třeba přihlédnout k tomu, že byť žalovaná získala v únoru roku 2024 v exekučním řízení hyperochu ve výši cca [částka], ani se nezmínila, že by tuto částku jakkoliv využila nebo hodlá využít k investicím do nemovitostí č. [hodnota], naopak bylo výpovědí svědka [jméno FO] prokázáno, že si prakticky vše, včetně nákladů na elektřinu, nechává hradit z prostředků jeho a jeho manželky. Toto kritérium tedy vyznívá pro oba účastníky stejně – žalobce c) měl z časového hlediska zatím jen omezenou možnost k jeho naplnění, přistoupil k tomu však neprodleně, za užívání žalované naopak společná věc není v dobrém stavu, byť se ona o údržbu určitým způsobem pokouší. Objektivně jí však musí být zřejmé, že je to nad její možnosti a v neprospěch stavu nemovitostí č. [hodnota]. Přesto činila nejméně po dobu 12 let soudního řízení vše pro to, aby tento pro kondici nemovitostí nevhodný stav zachovala.

84. Co se týče dosavadního i budoucího účelného využití věci, tak žalovaná v nemovitostech č. [hodnota] bydlí, bylo prokázáno, že bydlení umožňuje i další osobě ([jméno FO]). Zároveň žalovaná proklamuje, že nemovitosti č. [hodnota] hodlá (někdy v blíže neurčené době, když sama žalovaná tvrdila, že pro ni bude výhodné třeba i několik let Karlíkovu vilu manželům [jméno FO] neprodat – viz odstavec 19. odůvodnění) prodat manželům [jméno FO], kteří by podle jejich představ měli nemovitosti „zrekonstruovat, zvelebit a zachovat jejich celistvost“, zároveň chce nemovitosti č. [hodnota] doživotně užívat a bydlet v nich, bydlení chce umožnit i [jméno FO]. Z výpovědi svědka [jméno FO] bylo prokázáno, že on a jeho manželka mají skutečně v úmyslu postupovat podle představ žalované, ovšem v současnosti není vůbec postaveno na jisto, zda vůbec, kdy a jakým konkrétním způsobem by mělo k naplnění popsaných představ dojít, tj. není postaveno na jisto, jaký by byl další osud nemovitostí č. [hodnota], pakliže by byly přikázány do výlučného vlastnictví žalované. Žalobce c) nyní nemovitosti č. [hodnota] pro postoj žalované nevyužívá, v budoucnu v nich chce vybudovat zařízení pro poskytování sociálních a [podezřelý výraz] služeb. K tomu má k dispozici studii takového projektu, která sice byla původně zpracována pro jinou nemovitosti, ale i z laického pohledu jsou minimálně její základní parametry použitelné i pro jiné objekty. Záměr žalobce c) se jeví jako vhodný pro danou lokalitu a potřeby jejich obyvatel i z pohledu ředitelky Centra sociálních a [podezřelý výraz] služeb [adresa], o. p. s. Zároveň není možné přehlédnout, že žalovaná nemá vlastní zdroje ani na úhradu přiměřené náhrady (viz podrobnosti níže), žalobce c) naproti tomu disponuje v řádech o desítky milionů korun vyšší částkou, a tedy má prokazatelně prostředky i na budoucí údržbu a investice do nemovitostí č. [hodnota]. Obě v tomto odstavci zmíněná kritéria tak svědčí pro žalobce c). Navíc je třeba upřednostnit využití věci stávajícím spoluvlastníkem (zde k obecně prospěšnému účelu) oproti primárnímu využití věci jinými osobami, v nyní posuzovaném případě rodinou [jméno FO] (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]), byť si je odvolací soud vědom záměru případných kupců skutečně umožnit žalované bydlení v Karlíkově vile. Ale jak již bylo řečeno, nelze postavit na jisto, že vůbec dojde k realizaci žalovanou tvrzeného záměru.

85. Co se týče historických, rodinných a citových vazeb, tak tyto jsou dány pouze na straně žalované, u žalobce c) nikoliv, kritérium tedy svědčí žalované.

86. Odvolací soud konečně vzal v úvahu i otázku solventnosti účastníků, což je zásadní kritérium nastavené jak zákonnou úpravou, tak i ustálenou rozhodovací praxí. V tomto ohledu je to žalobce c), který disponuje na svém bankovním účtu částkou přesahující [částka], tedy částkou více než dostatečnou pro vyplacení přiměřené náhrady. Jedná se o jeho vlastní prostředky a je schopen provést úhradu neprodleně. Nadto nabídl na vyplacení přiměřené náhrady ostatním spoluvlastníkům částku vyšší, než by činila při výpočtu z obvyklé ceny stanovené znaleckým posudkem. Takto určená cena činí [částka], z ní vypočtená částka přiměřené náhrady, kterou by měl žalobce c) zaplatit, by tak představovala finanční prostředky ve výši [částka], žalobce c) však nabídl [částka], tedy výrazně více.

87. I žalovaná doložila, že je za účelem vyplacení přiměřené náhrady ostatním spoluvlastníkům, pro případ přikázání nemovitostí č. [hodnota] do jejího výlučného vlastnictví, složena [tituly před jménem] [jméno FO] do advokátní úschovy částka [částka], což je suma odpovídající velikosti podílů ostatních spoluvlastníků podle celkové obvyklé ceny nemovitostí zjištěné ze znaleckého zkoumání v odvolacím řízení, tj. z [částka]. Při posledním odvolacím jednání [datum] pak bylo tvrzeno, že žalovaná nabízí navýšení přiměřené náhrady o 7 % z původně uvedené sumy, tj. ve výši (po zaokrouhlení) [částka]. Odvolací soud však hodnotí otázku schopnosti žalované k výplatě této částky jen jako jakousi „quasi solventnost“, a to z následujících důvodů.

88. Žalovaná po celou dobu řízení tvrdí, že je jejím hlavním cílem a úmyslem zachovat historickou hodnotu Karlíkovy vily, její ráz a celistvost, stejně tak jako možnost pro její osobu v této nemovitosti „dožít“. A že z tohoto důvodu hledá pro Karlíkovu vilu kupce/investora/donátora. Bylo však jednoznačně zjištěno, že žalovaná v průběhu soudního řízení jednala se subjekty, které měly s Karlíkovou vilou zcela jiné úmysly – např. v roce 2013 jednala se společností [právnická osoba] [Anonymizováno], s.r.o., jež hodlala Karlíkovu vilu komerčně využít, a žalovaná po této společnosti požadovala nikoliv bydlení, ale doživotní rentu. V roce 2021 pak měla žalovaná v úmyslu získat prostředky od [právnická osoba]., místní organizace skautů a dalších subjektů tak, aby objekt následně mohl sloužit veřejně prospěšným organizacím a spolkům, které by se na záchraně podílely. V roce 2021 taktéž nabízela Karlíkovu vilu rodině [jméno FO], která měla v úmyslu vybudovat v ní hotel a jako benefit umožnit žalované účast na různých v něm pořádaných kulturních a společenských akcích.

89. V současnosti přichází žalovaná s vizí prodeje nemovitostí č. [hodnota] manželům [jméno FO] a [jméno FO], opět s tím, že tito ji umožní doživotní bydlení a užívání Karlíkovy vily. A prostředky v jejich vlastnictví dokládá svou solventnost, stejně tak z prostředků jmenovaných navrhla navýšení přiměřené náhrady, přičemž bylo prokázáno, že jmenovaní disponují částkou, která by byla dostatečná k výplatě částky v celkové výši [částka] (část je již v úschově, část na účtu [jméno FO]). Zároveň ale žalovaná výslovně tvrdí (a její tvrzení korespondují se zjištěným skutkovým stavem), že mezi ní a jmenovanými nebyla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí kupní (byť je to ve smlouvě o úschově deklarováno), že se dosud nerozhodla, kdy na jmenované vlastnictví převede, a jaké budou konkrétní podmínky společného užívání Karlíkovy vily. Zároveň rovněž sama žalovaná uvádí, že v minulosti její snahy vilu prodat a nadále ji osobně užívat ztroskotaly právě na tom, že je žalovaná problematickou osobou. Byť odvolací soud vůbec nepochybuje o serióznosti a čestnosti úmyslů manželů [jméno FO] naplnit nyní prezentovanou vizi dalšího osudu Karlíkovy vily a nějaké formy společného užívání domu jejich rodinou a současně žalovanou a dokonce i [jméno FO], tak ani oni nemají (a objektivně ani nemohou mít) konkrétní a reálnou představu o podmínkách takového užívání. Ve výsledku tedy není vůbec postaveno na jisto, zda vůbec, kdy a za jakých okolností by se mělo žalovanou prezentované budoucí využití Karlíkovy vily realizovat. Zároveň tedy není vůbec jisté, zda by se částka nyní složená do advokátní úschovy skutečně stala součástí nyní avizované kupní ceny za nemovitosti č. [hodnota]. Pokud by se tak nestalo a zároveň by byla nyní částka použita na výplatu přiměřené náhrady, byla by žalovaná v budoucnu povinna částku manželům [jméno FO] vrátit. Zda a jak by toho byla schopna, rovněž není jisté, a proto není ani jisté, jaký by byl za takové situace další osud nemovitostí č. [hodnota]. S pravděpodobností hraničící s jistotou by došlo k jejich prodeji.

90. Odvolací soud si je vědom argumentace žalované spočívající v tom, že jí bylo předběžným opatřením zakázáno nakládat s jejím podílem na nemovitostech č. [hodnota], a proto se obávala uzavřít s manželi [jméno FO] třeba smlouvu o smlouvě budoucí kupní. Odvolací soud ale považuje tato tvrzení žalované za lichá. Omezení podle předběžného opatření pro ni platilo i v roce 2023, to ale žalované nezabránilo v uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní na převod nemovitostí se současným žalobcem c), nebránilo jí to ani v tom, aby od něj přijala první část kupní ceny ve výši [částka], kterou žalobce c) složil do advokátní úschovy. A právě tuto částku prezentovala žalovaná v tomto řízení v únoru roku 2023 jako sumu, v níž je solventní k výplatě přiměřené náhrady ostatním spoluvlastníkům. Přitom nyní uvedenou smlouvu zpochybňuje, svůj závazek vůči žalobci c) neplní a zároveň ani neřeší uvolnění složených finančních prostředků z úschovy. Na smlouvu mezi žalobcem c) a žalovanou pak nelze v současnosti hledět jinak, než jako na platnou a účinnou. Žalovaná sice uvedla, že tomu tak není, pohybuje se však pouze v rovině ničím nepodložených tvrzení.

91. Vzhledem k celému průběhu řízení, celkovému obrazu chování žalované a prokázaným skutečnostem odvolací soud uzavírá, že jednání žalované je nedůvěryhodné, netransparentní a neustále se měnící, takže nedává záruku, že z nyní dokládané částky bude přiměřená náhrada ostatním spoluvlastníkům skutečně vyplacena, a bude-li už vyplacena, že následně nedojde k nucenému prodeji Karlíkovy vily proto, že žalovaná nebude schopna dostát svým závazkům vůči manželům [jméno FO]. Kritérium solventnosti tedy také svědčí ve prospěch žalobce c).

92. Vzhledem ke všem výše popsaným skutečnostem má odvolací soud za to, že jsou splněny podmínky pro vypořádání spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem jejich přikázáním do výlučného vlastnictví žalobce c). V jeho prospěch totiž svědčí zásadní kritéria, jako schopnost údržby a rozvoje nemovitostí, jejich účelného využití a schopnost toto zajistit, stejně tak jako nabídka vyšší částky na úhradu přiměřené náhrady a solventnost k neprodlenému zaplacení této sumy z vlastních prostředků, a tedy s nulovým rizikem pro ostatní spoluvlastníky. Žalované sice svědčí kritérium většího spoluvlastnického podílu, dosavadního užívání nemovitostí (avšak fakticky na úkor ostatních spoluvlastníků) a rodinných, historických a citových vazeb, což jsou ale v konkrétních poměrech projednávané věci ve výsledku „slabší“ kritéria než ta popsaná ve prospěch žalobce c).

93. Odvolací soud dále hodnotil, jakou částku je třeba uložit žalobci c) k zaplacení ostatním účastníkům jakožto přiměřenou náhradu. V tomto ohledu vyšel z jím nabízené částky na vypořádání ostatních spoluvlastníků, tj. ze sumy [částka], což je při kalkulaci celkové ceny nemovitostí č. [hodnota] vycházející z uvedené nabídky ([částka]), částka o [částka] vyšší, než vychází ze závěrů znaleckého posudku zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], stvrzených jejím výslechem v odvolacím řízení konaným dne [datum] ([částka]) Vzhledem k velikosti podílů účastníků činí přiměřená náhrada pro žalobce a) [částka], pro žalobce b) [částka], pro žalobce d) [částka] a pro žalovanou [částka], přičemž žalobce c) je k úhradě těchto částek solventní.

94. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. v části napadeného výroku II. ve vztahu k nemovitostem č. [hodnota] tak, že žalobu zamítl, v napadeném výroku III. tak, že nemovitosti č. [hodnota] přikázal do výlučného vlastnictví žalobce c), a v napadeném výroku IV. tak, že uložil žalobci c) povinnost zaplatit tam specifikované částky přiměřených náhrad ostatním účastníkům řízení. Ve zbývající části výroku II., tj. ve vztahu k nemovitostem č. [hodnota], odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

95. Po změně rozsudku soudu prvního stupně rozhodoval odvolací soud podle § 224 odst. 1, odst. 2, § 142 odst. 2 a § 151 odst. 1 o. s. ř. o nákladech řízení před soudem prvního stupně. V řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vychází odvolací soud ze zásady vyslovené ve stanovisku pléna Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 (dostupného na www.nalus.usoud.cz), že v řízení iudicium duplex nemá právo na náhradu nákladů takového řízení žádný z účastníků. Odvolací soud neshledal v projednávané věci v řízení před soudem prvního stupně zvláštní důvody pro odchýlení se od uvedené zásady. Nahlíženo optikou znalosti průběhu celého řízení přiklání se odvolací soud k názoru, že chování žalované nelze objektivně označit za obstrukční. Po dobu řízení před soudem prvního stupně sice trvala na tom, že požaduje přikázat nemovitosti jako celek do svého výlučného vlastnictví, byť zároveň nebyla připravena zaplatit ostatním spoluvlastníkům odpovídající přiměřenou náhradu. V tomto řízení je však její postoj ještě možné hodnotit jako uplatňování a bránění práv, když je třeba mimo jiné přihlédnout k tomu, že před zahájením řízení žalovaná nabídla žalobcům na vyrovnání celkem částku [částka], která z pohledu úrovně cen roku 2012 a jejich následného vývoje představovala v době podání nabídky přijatelný kompromis, žalobci však tento návrh odmítli jako cenu z jejich pohledu nízkou. Nezanedbatelná část řízení pak byla vedena za účelem zajištění podkladů pro možné rozdělení nemovitostí, v ní se však postoj žalované zásadním způsobem neprojevil.

96. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud ve vztahu mezi žalobci a), b) a d) a žalovanou rovněž podle § 224 odst. 1, odst. 2, § 142 odst. 2 a § 151 odst. 1 o. s. ř. a rovněž vycházel ze shora uvedeného rozhodnutí Ústavního soudu. V odvolacím řízení však již byly důvody pro přiznání náhrady nákladů řízení shledány, a to v chování jak žalované, které již bez jakýchkoliv pochybností nese znaky obstrukčního jednání. Jak je podrobně popsáno v odstavci 20 odůvodnění tohoto rozsudku, žalovaná v odvolacím řízení opakovaně a svévolně mařila zpracování znaleckých posudků, čímž došlo k podstatnému prodloužení doby řízení. Stejně tak po nezanedbatelnou dobu nespolupracovala s ustanoveným zástupcem, což opět vedlo k procesním obtížím při zjišťování jejich v té době potřebných stanovisek, stejně tak jako k obtížím a průtahům v součinnosti žalované se znalci. V neposlední řadě žalovaná opět a prokazatelně činila kroky k zatížení nemovitostí, v čemž jí bylo zabráněno až nařízením předběžného opatření. Konečně v důsledku platební nekázně žalované došlo k prodeji jejího podílu na nemovitostech č. [hodnota] v dražbě, přičemž samo exekuční řízení a nutnost vyčkat na nabytí právní moci v něm vydaných rozhodnutí opět vedly k prodloužení doby odvolacího řízení. Naproti tomu žalobce a) (ať už původní či nový), žalobce b), posléze i žalobce d) vždy přiměřili své postoje a návrhy průběhu řízení, tj. délka řízení a výše nákladů vynaložených na jejich právní zastoupení se odvíjí od obstrukčního jednání žalované. Odvolací soud proto s ohledem na vše uvedené uzavírá, že existují důvody pro uložení povinnosti žalované nahradit náklady odvolacího řízení žalobcům a), b) a d). Odvolací soud pro úplnost uvádí, že neshledal důvody pro odchýlení se od uvedeného závěru ve vztahu k žalované proto, že došlo k částečnému zamítnutí žaloby v důsledku nesprávného procesního postupu žalobců po vydražení podílu žalované na nemovitostech č. [hodnota]. Toto pochybení je podle názoru odvolacího soudu plně vyváženo skutečností, že to byla právě žalovaná, kdo tento podíl nezodpovědně zatížil zástavním právem a posléze neplnil smluvní povinnosti k zápůjčiteli, a tedy zavinil exekuční řízení.

97. Tarifní hodnotu řízení stanovil odvolací soud podle § 8 odst. 5, věta druhá, vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Žalobci a), b) a d) sice po celou dobu řízení navrhovali rozdělení nemovitostí, respektive spíše kombinaci částečného dělení a přikázání části společné věci. Avšak takový postup je vyloučen mimo jiné proto, že i uvedení žalobci volbou nesprávného procesního postupu zapříčinili nemožnost takového způsobu vypořádání. Odvolací soud proto volí pravidlo podle ve výsledku použitého způsobu vypořádání, a to přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobce c). Tj. tarifní hodnota je stanovena z ceny celé věci po odečtení podílů ostatních spoluvlastníků – žalované a žalobce c). Cenu nemovitostí č. [hodnota], které byly ve výsledku předmětem vypořádání spoluvlastnictví účastníků, určil odvolací soud s přihlédnutím k částce, jaká byla žalobcem c) nabídnuta k vyplacení ostatním spoluvlastníkům, tj. z [částka] jakožto ceny odpovídající podílům o velikosti 107/128 (tedy podílům ostatních žalobců a žalované). Cena celé věci (128/128) tedy činí [částka], a tarifní hodnota věci [součet cen podílů žalobců a), b) a d) jakožto 12/128 po odečtení ceny podílů ostatních spoluvlastníků od ceny celé věci] je částka (po zaokrouhlení) [částka]. Odměna za jeden úkon právní služby tedy podle § 7 bod 6 advokátního tarifu činí [částka]. V odvolacím řízení zástupce zastupoval nejprve dva žalobce a posléze tři, výši odměny je proto třeba ještě stanovit postupem podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, kdy za dva zastupované celkem činí [částka] ([Anonymizováno] * [Anonymizováno] [Anonymizováno] jako 80 % z [Anonymizováno] [Anonymizováno]) a za tři zastupované [částka] ([Anonymizováno] * [Anonymizováno] [Anonymizováno] jako 80 % z [Anonymizováno] [Anonymizováno]).

98. Účelně vynaložené náklady žalobců a), b) a posléze i d) představují zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši [částka], odměnu za 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu za dva zastupované po [částka] [sepis odvolán, sepis vyjádření k odvolání žalované a žalobkyně c)], 10 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. d), písm. e) advokátního tarifu za tři zastupované po [částka] (sepis vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], účast na jednání odvolacího soudu [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) a 10 úkonů právní služby podle § 11 odst. 2 písm. f), písm. h), odst. 3 advokátního tarifu za tři zastupované při 50 % odměně po [částka] (sepis jednoduchých vyjádření reagujících na procesní vývoj věci bez právní argumentace ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a účast na vyhlášení rozhodnutí [datum]). Celkem odměna činí [částka]. Účelným nákladem je dále paušální náhrada podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po [částka] za 22 shora uvedených úkonů právní služby (tj. celkem [částka]) a náhrada 21% sazby daně z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalobců plátcem, podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) o. s. ř. ve výši [částka]. Náklady žalobců a), b) a d) celkem představují částku (po zaokrouhlení) [částka] a žalovaná je povinna jim je v této výši nahradit.

99. Odvolací soud pro úplnost uvádí, že jako účelně vynaložený náklad neshledal odměnu, paušální náhradu a k nim přináležející daň z přidané hodnoty za následující úkony právní služby učiněné zástupcem žalobců) a), b) a d): sepis podání ze dne [datum] (jednalo se o „podnět“ odvolacímu soudu k zastavení exekuce vedené na žalovanou, tedy požadavek nesouvisející s tímto řízením), ze dne [datum] a [datum] (návrh na zvážení vydání mezitímního rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobcům veškeré dosud vynaložené náklady řízení – rovněž z procesního hlediska i povahy věci požadavek nemající oporu v zákoně), ze dne [datum] [jímž žalobci nesouhlasili se vstupem žalobce c) do řízení na místo [tituly před jménem] [jméno FO], kdy jejich souhlasu nebylo třeba] a ze dne [datum] (podání obsahující argumenty pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobcům obdobně, jak byly předneseny v závěrečném návrhu na jednání dne [datum]).

100. Ve vztahu mezi žalobcem c) a žalovanou odvolací soud rozhodl tak, že mezi sebou nemají právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná se sice chovala obstrukčně, viz výše, avšak i jednání původní žalobkyně c) [tituly před jménem] [jméno FO] se v délce a průběhu odvolacího řízení negativně projevilo. Od července roku 2021 totiž žalobkyně c) tvrdila, že je ochotna/připravena/navrhuje převzít nemovitosti jako celek a že je způsobilá opatřit si za tím účelem potřebné prostředky, posléze již tvrdila, že je co do potřebné částky solventní. Z tohoto důvodu byl změněn znalecký úkol pro [tituly před jménem] [jméno FO], které bylo mimo jiné uloženo stanovit obvyklou cenu nemovitostí právě jako celku. Přes všechny tyto návrhy a současné proklamace o existenci citového vztahu žalobkyně c) k nemovitostem s tím, že by nikdy nepřipustila, aby se dostaly do vlastnictví osoby mimo okruh rodiny, své podíly na nich v době, kdy se řízení zjevně chýlilo k závěru, prodala, čímž řízení opět prodloužila. Odvolací soud si je vědom práva vlastníka disponovat s předmětem jeho vlastnického práva, zde však jednání a postupy žalobkyně c) v poměrech projednávané věci překročily běžnou míru realizace jejích práv. [tituly před jménem] [jméno FO] sice již v době vydání rozhodnutí nebyla účastnicí řízení, [Jméno zainteresované osoby 2/0], který do řízení vstoupil na její místo krátce před vyhlášením rozsudku, však musí přijmout stav řízení, který zde v tento okamžik byl (§ 107a odst. 3 ve spojení s § 107 odst. 4 o. s. ř.). Na základě popsaných skutečností odvolací soud uzavírá, že chování žalované a původní žalobkyně c) se navzájem co do negativ „vyvážilo“, tj. ani na straně jednoho z těchto účastníků není dáno právo na náhradu nákladů vůči tomu druhému.

101. Odvolací soud znovu podle § 224 odst. 1, odst. 2 a § 148 odst. 1 o. s. ř. rozhodoval i o náhradě nákladů řízení státu za řízení před soudem prvního stupně i za odvolací řízení. Odvolací soud předesílá, že byť žalované byl v odvolacím řízení (usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka]) ustanoven zástupce z řad advokátů, neboť v té době bylo shledáno, že splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, tak v době vyhlášení rozsudku již tyto okolnosti na straně žalované pominuly. Žalované totiž byla [datum] vyplacena hyperocha ve výši [částka]. Odvolací soud sdělil tento názor žalované na jednání konaném dne [datum] tak, aby pro ni bylo soudní rozhodnutí v tomto ohledu předvídatelné. Zástupce žalované se vyjádřil, že uvedený názor akceptuje a víceméně jej očekával.

102. Odvolací soud tedy, v návaznosti na způsob rozhodnutí o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně mezi účastníky, viz odstavec 95. odůvodnění, rozdělil náklady řízení státu mezi strany rovným dílem, neboť de facto žalobci i žalovaná byli neúspěšní co do 50 %. Náklady představuje znalečné pro [jméno FO] ve výši [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka] a dále znalečné pro [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši [částka], tedy celkem [částka]. Se zálohami zaplacenými žalobci v celkové výši [částka] pak nelze kalkulovat, neboť tyto byly sice složeny (tehdejší žalobci zaplatili každý [částka]), avšak zálohy nebyly spotřebovány, veškeré náklady na znalečné byly vynaloženy z rozpočtových prostředků, a proto je třeba je kompletně nahradit. Bude na soudu prvního stupně, aby následně žalobcům nevyplacené zálohy vrátil. Na žalobce i na žalovanou tak připadá částka [částka], kterou jsou povinni státu nahradit, a to žalobci společně a nerozdílně.

103. Náklady odvolacího řízení státu ponesou rovným dílem žalobce c) a žalovaná. A to opět v návaznosti na shora popsaný způsob rozhodnutí o náhradě nákladů odvolacího řízení mezi účastníky a důvody pro takový postup. Náklady státu v odvolacím řízení představuje znalečné zaplacené z rozpočtových prostředků znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši [částka], [částka], [částka] a [částka], dále znalci [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši [částka] a [částka] celkem tedy [částka]. Na žalobce c) a žalovanou tedy připadá na každého částka [částka].

104. Lhůta k plnění ve výrocích I. písm. b) bod 2., III., IV. a V. tohoto rozsudku byla určena dle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal odvolací soud žádný důvod. Platební místo k plnění povinnosti podle výroku III. bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř.