o odvolání žalobce a žalované proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 20. ledna 2022, č. j. 11 C 30/2020-187,

1. Shora označeným rozsudkem uložil soud prvního stupně žalované povinnost zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku 5 198,60 bulharských leva (dále jen leva) s 9% úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.), v části týkající se 1 958,28 leva žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

2. V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvedl, že žalobce se domáhal zaplacení 5 198,60 leva s příslušenstvím s tím, že žalovaná se v době od 13. 8. do [datum] podrobila při svém pobytu v [země] léčebným službám v jeho zdravotním středisku, a to z důvodu silné oboustranné bolesti zad, pro kterou byla neschopna pohybu bez pomoci. Žalobce provedl nezbytná vyšetření ke zjištění zdravotního stavu [role v řízení], které byla na základě odborných konzultací a počítačové tomografie diagnostikována herniace disku na třech úrovních ([anonymizováno 6 slov] et [anonymizováno]) a předepsána a poskytnuta intramuskulární a intravenózní léčba a léky k vnitřnímu užití. Léčba probíhala od [datum] do [datum] každé ráno a večer v sídle zdravotního střediska, díky této léčbě byla žalovaná schopna se [datum] vrátit do České republiky bez výrazných obtíží. Léčba včetně vyšetření byla vyčíslena na celkem 5 198,60 leva, o této ceně žalobce žalovanou informoval v Lékařském osvědčení č. № [anonymizováno] [datum], které žalovaná stvrdila svým podpisem a zavázala se uhradit veškeré náklady na léčbu, pokud tyto nebudou zaplaceny pojišťovnou. Cena byla stanovena dle Ceníku zdravotnických služeb v souladu s vyhláškou Ministerstva zdravotnictví Bulharské republiky [číslo] ze dne [datum], o podmínkách poskytování lékařské péče cizincům, kteří nepožívají práv bulharských občanů, ceník byl umístěn na viditelném místě ve zdravotnickém středisku. Žalovaná byla ze strany žalobce v dubnu 2019 několikrát telefonicky upomínána, zaplacení přislíbila. Žalobce se dále domáhal úhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky v celkové výši 1 958,28 leva, a to za 2 letenky z [anonymizováno] do [obec] a ubytování 2 osob v hotelu [anonymizováno] v [obec] v termínu od [datum] do [datum], uvedené náklady mu měly vzniknout při vyhledání právního zástupce a předání dokumentace k případu. Naposledy byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky dopisem„ pozvání k platení“, a to do [datum].

3. Žalovaná namítala, že jí sice žalobce poskytl v daném období zdravotnické služby, ne však v tvrzeném rozsahu, všem označeným lékařským výkonům se nepodrobila a účtované ceny jsou dle jejího názoru nadhodnoceny. Navrhla vstup pojišťovny, u které měla sjednáno pojištění léčebných výloh, ta však se svým vstupem do řízení nesouhlasila.

4. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaná při svém zahraničním pobytu v Bulharsku v srpnu 2018 vyhledala z důvodu silné bolesti zad prostřednictvím své delegátky lékařskou pomoc u žalobce ve [anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že žalovaná nebyla schopna pohybu, byla dne [datum] do zdravotního střediska přepravena sanitkou vyslanou žalobcem. Ve zdravotnickém zařízení žalobce byla týmem doktora [příjmení] podrobně prohlédnuta a vyšetřena za přítomnosti své dcery a sekretářky lékařského střediska [příjmení] [jméno] [příjmení], byla jí provedena lékařská prohlídka, RTG vyšetření včetně kosterní počítačové tomografie a EKG vyšetření a byla jí stanovena diagnóza herniace disku na třech úrovních. Po stanovení diagnózy byla lékařem žalobce naordinována intramuskulární a intravenózní léčba dvakrát denně (ráno a večer), žalovaná byla na léčbu do zdravotního střediska a zpět do hotelu, celkem 7x, vždy přepravována sanitkou žalobce. Žalované byly dále předepsány léky k orálnímu užití. Veškeré provedené lékařské úkony včetně způsobu léčby byly popsány v lékařském osvědčení č. № [anonymizováno] [datum], hodnota poskytnutých lékařských služeb byla stanovena podle ceníku zveřejněného pro všechny pacienty na viditelném místě ve zdravotním středisku a to v souladu s ustanoveními vyhlášky [číslo] ze dne [datum] o podmínkách poskytování lékařské péče cizincům, kteří nepožívají práv bulharských občanů vydané ministerstvem zdravotnictví, žalovaná tak měla možnost se s ceníkem seznámit. S poskytnutými lékařskými službami žalovaná vyjádřila souhlas v lékařském osvědčení č. № [anonymizováno] [datum], ve kterém se pro případ, že pojišťovna odmítne náklady na léčbu uhradit, zavázala tyto nahradit sama. Náklady na léčbu žalobce vyčíslil na částku 2 658 euro. Žalobce kontaktoval e-mailem společnost [právnická osoba], u které měla mít žalovaná sjednané cestovní pojištění, pojišťovna však sdělila, že se jedná o chronické obtíže, kterými žalovaná trpěla již před vycestováním do [anonymizována dvě slova] a z toho důvodu jí žádost o náhradu nákladů lékařského ošetření byla zamítnuta. Žalobce žalovanou několikrát telefonicky kontaktoval s žádostí o úhradu dlužné částky, zaslal žalované na její adresu lékařskou zprávu, avšak žalovaná zůstala pasivní a na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalobce se proto rozhodl vyhledat právní pomoc, za tímto účelem absolvoval cestu z [anonymizováno] do [obec], letu se zúčastnili dva lidé, doktor [jméno] [příjmení] a paní [příjmení] [příjmení] [příjmení], kteří také byli v době od [datum] do [datum] ubytováni v hotelu [anonymizováno], náklady na letenky a ubytování činily 1 958,28 leva. Žalovaná byla naposledy vyzvána k úhradě svého dluhu prostřednictvím dopisu„ pozvání k platení“ a to ve lhůtě do [datum].

5. Soud prvního stupně dovodil svou mezinárodní příslušnost a zjištěné skutečnosti posoudil dle § [číslo], § [číslo], § 3029 odst. 2 občanského zákoníku (o. z.), podle § 28 odst. 3 písm. f) a 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (z. z. s.) a podle § 11 a § 14 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Za důvodnou považoval žalobu v části, kterou se žalobce domáhal zaplacení poskytnutých zdravotnických služeb, neboť prokázal, že byly poskytnuty a rovněž jejich cenu a to, že žalovaná byla s léčbou a náklady na ni dostatečně seznámena, k jejich náhradě se pro případ neplnění ze strany pojišťovny zavázala a s jejich zaplacením byla v prodlení. Náklady spojené s uplatněním pohledávky však za účelné nepovažoval, uvedl, že právní zástupkyně se v té době nacházela v Bulharsku, což si měl žalobce předem zjistit.

6. Proti tomuto rozsudku podali včasné odvolání oba účastníci.

7. Žalovaná napadla svým odvoláním výroky I. a II. rozsudku a namítala, že pokud by soud prvního stupně důkazy řádně hodnotil, dospěl by k závěru, že žalovaná se pohybovala bez obtíží, což plyne i z toho, že nedošlo k hospitalizaci a žalovaná byla schopna se vrátit do České republiky Lékařskou péči požadovala skrze cestovní agenturu preventivně. Hodnota účtovaných léků několikanásobně převyšuje jejich skutečnou hodnotu, přesto nebyl proveden posudek z oboru farmakologie, který navrhovala, stejně jako výslech její dcery, která byla celému procesu„ léčení“ přítomna. Dodala, že nebyla ohledně platby tázána ani vyzývána, nikdo ji o platbě nepoučil a nikdo po ní nic nevyžadoval, nebyla seznámena s cenami ošetření a léků, ceník přístupný nebyl. Žalobce naopak žalovanou ujišťoval, že veškeré výdaje, které by mohly vzniknout, ponese pojišťovna. Není si vědoma, že by s čímkoli souhlasila, sporný je i její podpis. Žalovaná bulharsky nerozumí, proto s ní na ošetření jezdila její dcera, která má základní znalost angličtiny. Ani té nebylo v jakémkoli jazyce sděleno, že by žalovaná měla něco platit. Faktura jí nebyla doručena, jen dokument označený jako„ pozvání k platení“. Vyšetření EKG nebylo provedeno, neboť bolesti byly v dolní části zad, žalovaná nebyla ani řádně vyšetřena, CT navrhl lékař, nebylo provedeno na návrh, s výslovným souhlasem nebo na vyžádání žalované. Na vyšetření byla žalovaná odvážena vozidlem pracovnice cestovní kanceláře, nikoli sanitkou. Nebyla uzavřena ani smlouva o péči o zdraví ani poskytnut svobodný a informovaný souhlas žalované, přestože to její zdravotní stav umožňoval. Navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení nebo změnil tak, že žalobu v plném rozsahu zamítne.

8. Odvolání žalobce směřovalo proti výroku II. a III. Namítal, že náklady ve výši 1 958,28 leva vynaložil žalobce výhradně v souvislosti se zahájením soudního řízení v České republice, o pomoc požádal advokátku [příjmení], která je evropským advokátem registrovaným u České advokátní komory. Žalobce musel odcestovat do České republiky za účelem osobního setkání s advokátem, přednesení věci, předložení důkazů a příležitosti mluvit se svědkem, neví, odkud soud čerpá informaci, že byla advokátka v té době v Bulharsku. Předmětem žaloby navíc byla částka 5 198,60 leva s úroky a náklady. Uspěl-li co do jistiny, tedy ze 100 %, měla by mu být nahrazena plná výše nákladů řízení. Dodal, že i kdyby byly náklady považovány za neúčinné, činil by poměr úspěchu žalobce 73 %, nikoli 46 %. Navrhoval, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalované uloží povinnost k náhradě nákladů ve výši 1 958,28 leva a náhradu nákladů řízení ve výši 37 100,41 Kč.

9. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání objektivně přípustné (§ 201 a § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné, odvolání žalobce je důvodné jen částečně.

10. Soud prvního stupně správně dovodil svou mezinárodní příslušnost. Rozhodné právo je však třeba určit dle čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) dle sídla žalobce, který služby poskytoval. V odvolacím řízení bylo totiž zjištěno, že účastníci si nezvolili jako rozhodné jiné právo ani výslovně ani konkludentně, přestože část jejich právní argumentace na české právo odkazovala.

11. Podle čl. 83 odst. 4 zdravotního zákona (закон за здравето) účinného od 1. 1. 2005 s posledním znění ve Státním věstníku [číslo] ze dne [datum] cizinci, kteří dlouhodobě nebo krátkodobě pobývají v Bulharské republice nebo přes Bulharskou republiku projíždějí, hradí hodnotu lékařské péče v cenách určených zdravotnickým zařízením za podmínek a v souladu s vyhláškou ministra zdravotnictví, ministra zahraničních věcí a ministra spravedlnosti (Чужденците, които пребивават продължително или краткосрочно в Република България или преминават транзитно през нея, заплащат стойността на оказаната им медицинска помощ по цени, определени от лечебното заведение, при условия и по ред, регламентирани с наредба на министъра на здравеопазването, министъра на външните работи и министъра на правосъдието; zdroj [webová adresa]).

12. Podle čl. 5 vyhlášky [číslo] ze dne [datum] o podmínkách poskytování lékařské péče cizincům, kteří nepožívají práv bulharských občanů (НАРЕДБА № 2 от [datum] г. за условията и реда за оказване на медицинска помощ на чужденците, които не се ползват с правата на българските граждани) ve znění SV [číslo] (dále jen vyhlášky) cizinci, kteří dlouhodobě nebo krátkodobě pobývají v Bulharské republice, jakož i osoby s dvojím bulharským a cizím státním občanstvím, které nejsou pojištěny podle Zákona o zdravotním pojištění, zaplatí hodnotu poskytnuté lékařské pomoci, pokud mezinárodní smlouva, jíž je [ulice] republika smluvní stranou, nestanoví jinak (odstavec 1). Zdravotní pomoc poskytovaná osobám podle odstavce 1 zdravotnickým zařízením se hradí v cenách stanovených příslušnými zdravotnickými zařízeními ( (1) Чужденците, които пребивават краткосрочно в Република България, както и лица с двойно българско и чуждо гражданство, които не се осигуряват по реда на Закона за здравното осигуряване, заплащат стойността на оказаната им медицинска помощ, освен ако друго не е предвидено в международен договор, по който Република България е страна. (2) Медицинската помощ, оказана на лицата по ал. 1 от лечебни заведения, се заплаща по цени, определени от съответните лечебни заведения; zdroj [webová adresa]).

13. Podle čl. 13 odst. 1 vyhlášky způsob a podmínky úhrady zdravotnických úkonů stanoví zdravotnické zařízení. Podle čl. 13 odst. 2 vyhlášky zdravotnická zařízení jsou povinna umístit na veřejně přístupných místech v budově zdravotnických zařízení informace o 1. ceně lékařských služeb, 2. případech, kdy osoby platí za lékařskou pomoc, způsob a termín úhrady zdravotnické pomoci. ( (1) Лечебните заведения определят начина и сроковете на заплащане на медицинската помощ. (2) Лечебните заведения са длъжни да поставят на общодостъпни места в сградата на лечебното заведение информация относно: 1. цената на медицинските услуги; 2. случаите, когато лицата заплащат медицинска помощ; 3. начина и срока на заплащане на медицинската помощ; zdroj [webová adresa]).

14. Podle čl. 8 věty první bulharského zákona o závazcích a smlouvách (закон за задълженията и договорите; dále jen ZDD) smlouva je dohoda mezi dvěma nebo více osobami za účelem vzniku, změny nebo zániku vztahu mezi nimi (Договорът е съглашение между две или повече лица, за да се създаде, уреди или унищожи една правна връзка между тях). Podle čl. 20a ZDD smlouvy mají pro ty, kdo je uzavřeli, zákonnou sílu. Smlouvy lze změnit, ukončit nebo rušit pouze na základě vzájemné dohody stran nebo ze zákonem stanovených důvodů (Договорите имат сила на закон за тези, които са ги сключили. Договорите могат да бъдат изменени, прекратени, разваляни или отменени само по взаимно съгласие на страните или на основания, предвидени в закона). Podle čl. 25 ZDD platnost smlouvy nebo její ukončení může záviset na nejisté budoucí události. Podmínka se považuje za splněnou, jestliže strana, která má zájem na jejím nesplnění, vědomě zabránila tomu, aby nastala. Splnění podmínky má opačný účinek (Действието на договора или прекратяването му може да бъде поставено в зависимост от едно бъдещо несигурно събитие. Смята се, че условието се е сбъднало, ако страната, която има интерес от несбъдването му, недобросъвестно е попречила да настъпи то. Сбъдването на условието има обратно действие). Zdroj [webová adresa].

15. Podle čl. 84 věta první ZDD po uplynutí dne pro splnění závazku se dlužník dostává do prodlení (Когато денят за изпълнение на задължението е определен, длъжникът изпада в забава след изтичането му). Podle čl. 84 věta třetí ZDD není-li stanoven pevný den pro plnění, dostane se dlužník do prodlení na výzvu věřitele (Когато няма определен ден за изпълнение, длъжникът изпада в забава, след като бъде поканен от кредитора). Podle čl. 86 odst. 1 ZDD v případě nesplnění peněžitého závazku dluží dlužník náhradu ve výši zákonného úroku ode dne prodlení. Za újmu ve vyšší částce může věřitel žádat náhradu v souladu s obecnými pravidly. Výši zákonného úroku určuje [jméno] ministrů (При неизпълнение на парично задължение, длъжникът дължи обезщетение в размер на законната лихва от деня на забавата. За действително претърпени вреди в по-висок размер кредиторът може да иска обезщетение съобразно общите правила. Размерът на законната лихва се определя от Министерския съвет). Podle čl. 82 věta první ZDD náhrada pokrývá utrpěnou ztrátu a ušlý prospěch, pokud jsou přímým a bezprostředním důsledkem neplnění a mohly být předvídány v době vzniku závazku (Обезщетението обхваща претърпяната загуба и пропуснатата полза, доколкото те са пряка и непосредствена последица от неизпълнението и са могли да бъдат предвидени при пораждане на задължението). Zdroj [webová adresa].

16. Podle bodu 1 vyhlášky [číslo] [datum] o stanovení výše zákonného úroku z peněžitých závazků po splatnosti (Постановление № 426 от 18 декември 2014 г. за определяне размера на законната лихва по просрочени парични задължения) se určuje roční výše zákonného úroku z peněžitých závazků po splatnosti ve výši základní úrokové sazby Bulharské národní banky platné od 1. ledna, resp. od 1. července běžného roku plus 10 procentních bodů (Определя годишния размер на законната лихва за просрочени парични задължения в размер на основния лихвен процент на Българската народна банка в сила от 1 януари, съответно от 1 юли, на текущата година плюс 10 процентни пункта) zdroj [webová adresa], viz také a [webová adresa] [číslo] CS/intere. Základní úroková sazby Bulharské národní banky je od června 2020 ve výši 0,0 %, neklesla pod – 1 % (zdroj [webová adresa]).

17. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování ke správným skutkovým zjištěním, na která odvolací soud v plném rozsahu odkazuje s výhradou níže. Soud prvního stupně vyšel z výpovědi žalované a dále z celé řady listinných důkazů, ze kterých bylo možné učinit spolehlivý závěr o tom, že účtované lékařské služby byly žalované poskytnuty, a to (až na rozsah transportu) v účtovaném rozsahu a v cenách odpovídajících ceníku žalobce, a že žalovaná byla s rozsahem a cenou plánovaných lékařských úkonů seznámena. Odvolací soud doplnil dokazování výpočtem trasy z hotelu [anonymizováno] ve [anonymizováno] přes hotel [anonymizováno] do [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] a zpět z výstupu z mapové aplikace [webová adresa] a výpočtem vzdálenosti trasy z hotelu Central do hotelu Briz ze stejné aplikace, kterými bylo prokázáno, že vzdálenost z hotelu, ve kterém byla ubytována žalovaná ([anonymizováno]) do hotelu, ve kterém byla poskytnuta žalobcem lékařská péče ([anonymizováno]) a zpět činí až 5,2 km a cesta na vyšetření v nemocnici Sv. [jméno] ve [anonymizováno] s vyzvednutím žalované a jejím odvozem zpět činila celkem 39 km. Celkem 7 cestám do zdravotního střediska a zpět a jedné cestě na vyšetření počítačovou tomografií v nemocnici ve [anonymizováno] proto odpovídá 75,4 km, což při ceně dle ceníku žalobce ve výši 2,5 euro za 1 km odpovídá 188,50 euro. Za cesty sanitkou bylo přitom účtováno 250 euro, rozdíl činí 61,50 euro, což při výši kurzu, který žalobce při přepočtu cen účtovaných v euro na leva v žalobě použil (1, [číslo]) odpovídá 120,30 leva.

18. Žalobce poskytl žalované na základě smlouvy lékařskou péči, a to v rozsahu (až na transport), který žalobce žalované vyúčtoval, za úkony, se kterými žalovanou řádně a včas seznámil. Žalovaná měla také možnost seznámit se s cenami poskytované lékařské péče a zavázala se, že pokud nebudou poskytnuté úkony hrazeny ze strany pojišťovny, uhradí je sama žalovaná. Žalovaná ani netvrdila, že by žalobce byl zdravotnickým zařízením se smlouvou uzavřenou s bulharskou státní zdravotní pojišťovnou (NHIF), tedy zařízením, ve kterém by zdravotní péče měla být poskytnuta na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění. Je nesporné, že péče nebyla uhrazena ani z cestovního pojištění žalované, přestože žalobce se na pojišťovnu žalované obrátil. Žalovaná je tak povinna poskytnutou lékařskou péči včetně transportu žalobci zaplatit. Soud prvního stupně nepochybil, když neprovedl navrhovaný znalecký posudek z oboru farmakologie k prokázání tvrzení žalované o nadhodnocené ceně poskytnutých léků. Jednak nejde o obor, v rámci kterého by bylo možné určovat cenu léčiv, jednak žalovaná pomíjí, že přestože medikace byla v přehledu lékařských úkonů uvedena, účtovány nebyly ceny léčiv, ale jen jednotlivé manipulace při jejich podání v rámci intramuskulární a intravenózní léčby. Výše účtované částky pak odpovídá množství uvedených dávek léčiv a počtu návštěv, při kterých byla léčba aplikována, léky k orálnímu užití nejsou účtovány vůbec.

19. Lhůta k plnění nebyla s ohledem na očekávané plnění pojišťovny stanovena, žalovaná tak byla povinna plnit až na výzvu žalobce. [jméno] žalovaná tvrdí, že ji žalobce opakovaně kontaktoval s výzvou k zaplacení v dubnu 2019. Nejpozději [datum] tak měla plnit a od [datum] je v prodlení. Výše požadovaného úroku z prodlení nepřesahuje výši určenou dle výše citovaných bulharských právních předpisů.

20. Soud prvního stupně také správně požadované náklady spojené s uplatněním pohledávky nepovažoval za náklady řízení, ale za příslušenství pohledávky. Ani odvolací soud nepovažuje tento nárok za důvodný. Náklady za letenky a ubytování pro dvě osoby nelze považovat za náklady, které by byly přímým a bezprostředním důvodem neplnění a mohly být předvídány v době vzniku závazku, jak předpokládá čl. 82 ZDD. Advokátka žalobce působí i v Bulharsku a potřebné konzultace a předání dokladů a informací mohlo proběhnout i jinou, méně nákladnou formou než prostřednictvím letecké cesty do zahraničí s 4denní pobytem pro dvě osoby.

21. Odvolací soud z výše uvedených důvodů změnil podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. výrok I. rozsudku soudu prvního stupně tak, že žalobu v části týkající se 120,30 bulharských leva s 9% úrokem z prodlení ročně z 5 198,60 bulharských leva od [datum] do [datum] a ze 120,30 bulharských leva od [datum] do zaplacení zamítl; ve zbývající části věcného vyhovujícího výroku I. a ve výroku II. potvrdil rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný.

22. Po změně rozsudku soudu prvního stupně rozhodoval odvolací soud podle § 224 odst. 2 o. s. ř. znovu o nákladech řízení před soudem prvního stupně a podle § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. také o nákladech řízení odvolacího. Po změně rozsudku soudu prvního stupně je žalobce procesně úspěšný ze 73 % před soudy obou stupňů, náleží mu proto náhrada 46 % nákladů účelně vynaložených na uplatnění práva (73% úspěch – 27 % neúspěch). Přestože je náklad spojený s uplatněním pohledávky svou povahou příslušenstvím pohledávky, je třeba o něm nejen ve výroku rozsudku rozhodnout, ale také jej zahrnout do úvah o míře procesního úspěchu, neboť i ten je předmětem řízení (srov. závěry nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08, dostupného na [webová adresa], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, dostupného na [webová adresa]). Náklady žalobce spočívaly v zaplaceném soudním poplatku (3 378 Kč) a nákladech právního zastoupení (odměna advokáta ve výši 24 830 Kč za 6 úkonů právní služby dle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 7 bod 5. a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a k) a odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a to ve výši odpovídající kurzu bulharského leva ke dni úkonu právní služby dle tabulky níže, 6 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu a cestovné právní zástupkyně z [obec] do [anonymizováno] a zpět, celkem 100 km osobním automobilem se spotřebou 8,1 l motorové nafty na 100 km, což při ceně této pohonné hmoty dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění k [datum] ve výši 36,10 Kč za 1 l a základní náhradě dle uvedené vyhlášky ve výši 4,70 Kč za 1 km činí po zaokrouhlení na celé koruny 762 Kč ( (8,1/100x36,1+4,7) x100), celkem 30 770 Kč, z toho 46 % činí 14 154 Kč. Další písemná podání zástupkyně žalobce nepovažuje odvolací soud za samostatné účelné úkony právní služby, neboť šlo o uplatnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů, které mohly být uplatněny již v žalobě. Samostatným úkonem právní služby není ani příprava na jednání; byla-li takovou přípravou míněna porada s klientem v rozsahu přesahujícím 1 hodinu, nebyla doložena.

úkon; dne; kurz leva (Kč); tarifní hodnota (Kč); odměna (Kč)

jednoduchá výzva; [datum]; 13,055; 67 867,723; 3 820 x 0,5

převzetí věci; [datum]; 13,801; 71 745, [číslo]; 3 980

žaloba; [datum]; 13,801; 71 745, [číslo]; 3 980

ústní jednání; [datum]; 12,483; 64 894, [číslo]; 3 700 x 2

odvolání; [datum]; 12,97; 67 425,842; 3 820

ústní jednání; [datum]; 12,568; 65 336, [číslo]; 3 740

; [příjmení]; [číslo]

23. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal odvolací soud žádný důvod. [obec] plnění náhrady nákladů řízení u žalovaných 2, 5 a 6 byla určena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.