o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Berouně ze dne 25. září 2020, č. j. 105 C 78/2014-341,

1. Žalobce se domáhal zaplacení 243 379,89 Kč příslušenstvím, a to na základě smlouvy o zprostředkování uzavřené mezi účastníky dne [datum], z toho 200 173,26 Kč jako smluvní pokuty z důvodu porušení smluvních povinností žalovaným. Tvrdil, že, že pro žalovaného zprostředkoval prodej bytových jednotek [číslo] v domě [adresa] v obci [obec], katastrálním území Jánská (dále jen„ jednotky“) budoucí kupující [právnická osoba] (dále jen„ budoucí kupující“), bez souhlasu žalobce však vztah s budoucí kupující změnil na smlouvu zprostředkovatelskou, čímž jako zprostředkovateli porušil závazek uzavřít s budoucí kupující kupní smlouvu. Žalobci proto vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 % z kupní ceny bytových jednotek, tedy ve výši 200 173,26 Kč. Ve zbývajícím rozsahu požadoval žalobce úhradu provize za zprostředkování ve výši 43 206,63 Kč s příslušenstvím, v této části vzal žalobu zpět.

2. Žalovaný namítal, že mezi ním a budoucí kupující byla uzavřena smlouva o budoucí smlouvě kupní, nikoliv kupní smlouva, takže žalobci právo na provizi nevzniklo. Následně uzavřeli žalovaný a budoucí kupující dne [datum] smlouvu o narovnání (dále jen„ smlouva o narovnání“). Dodal, že i kdyby k porušení smlouvy došlo, je nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty promlčen, neboť k jejímu zaplacení žalobce vyzval žalovaného až [datum].

3. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení částky 200 173,26 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně od [datum] do zaplacení z částky 200 173,26 Kč (výrok I.), zastavil řízení co do částky 43 206,63 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně od [datum] do zaplacení z částky 43 206,63 Kč (výrok II.) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 130 220 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho zástupkyně (výrok III.).

4. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Účastníci uzavřeli [datum] smlouvu o zprostředkování pronájmu a prodeje nemovitosti (dále jen„ smlouva o zprostředkování“). Žalobce se jako zprostředkovatel zavázal obstarat pro žalovaného jako zájemce (a vlastníka domu [adresa] v obci [obec], katastrální území Jánská – dále jen„ dům“) uzavření kupních smluv na prodej bytových jednotek v domě za tržní cenu minimálně 32 000 Kč za m2 a žalovaný se zavázal zaplatit zprostředkovateli odměnu, byl-li výsledek dosažen jeho přičiněním. Odměna byla sjednána ve výši 3 % z kupní ceny nemovitostí podle uzavřené kupní smlouvy, přičemž bylo ujednáno, že odměnu je zájemce povinen zaplatit zprostředkovateli v den podpisu zprostředkované kupní nebo nájemní smlouvy (článek II. odst. 1, 2 a článek III. odst. 1 a 3 smlouvy o zprostředkování). Žalovaný se dále zavázal poskytnout žalobci při plnění jeho závazků potřebnou součinnost a uzavřít kupní smlouvu (případně smlouvu o budoucí kupní smlouvě) či nájemní smlouvu v podobě připravené a předložené zprostředkovatelem, pokud zájemce o koupi nebo pronájem nemovitostí, s nímž zprostředkovatel uzavřel rezervační smlouvy o budoucí kupní smlouvě, plní veškeré povinnosti vyplývající z těchto smluv (článek II. odst. 5). Zároveň se zájemce v článku II. odst. 7 zavázal po dobu trvání zprostředkovatelské smlouvy nepověřit zprostředkováním prodeje nebo pronájmu předmětných nemovitostí jiné osoby, jakož i nenabízet nemovitosti k prodeji či pronájmu sám a všechny případné zájemce o koupi nebo pronájem odkazovat na zprostředkovatele. Za porušení povinností stanovených v článku II. odst. 1, odst. 2, odst. 3 a odst. 5 zájemcem byla sjednána smluvní pokuta ve výši 3 % z kupní ceny nemovitostí, případně ve výši jednoho měsíčního nájmu. Smlouva o zprostředkování byla uzavřena na dobu do vyprodání všech bytových jednotek. Mezi žalovaným jakožto budoucím prodávajícím a budoucí kupující byla dne [datum] uzavřena smlouva o budoucí kupní smlouvě o převodu jednotek, které vzniknou v domě. Dne [datum] uzavřel žalovaný a budoucí kupující smlouvu o narovnání, v níž se konstatuje, že mezi nimi byla dne [datum] uzavřena smlouva o zprostředkování prodeje bytových jednotek a úpravy dosavadních vztahů a smlouva o budoucí kupní smlouvě o převodu vlastnictví jednotek ze dne [datum] Smlouvou o narovnání se její strany dohodly na zrušení předchozích smluv, na vymazání zástavního práva, které vázne na bytových jednotkách v domě, a na vyplacení zprostředkovatelské odměny ze strany žalovaného vůči budoucí kupující.

5. Soud prvního stupně posoudil zjištěné skutečnosti v souladu s § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) podle § 774 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), a dále podle § 100 odst. 1, § 101 a § 544 odst. 1 obč. zák. a uzavřel, že námitku promlčení vznesenou žalovaným považuje za důvodnou. Výzva k zaplacení smluvní pokuty byla podle názoru soudu prvního stupně žalobcem vznesena až v průběhu jednání dne [datum], a to v souvislosti s doplněním tvrzení ve vztahu k žalobou uplatněnému nároku na zaplacení 200 173,26 Kč, kdy žalobce jako jediný důvod vzniku svého nároku na zaplacení smluvní pokuty označil porušení povinností žalovaným spočívající v tom, že žalovaný, ač mu svědčilo právo uzavřít kupní smlouvu ohledně bytových jednotek s budoucí kupující, s ní tuto kupní smlouvu neuzavřel. Za počátek promlčecí doby považoval soud prvního stupně datum uzavření smlouvy o narovnání, tj. [datum], tříletá promlčecí doba tedy uplynula [datum]. Soud prvního stupně proto žalobu co do uvedené částky zamítl.

6. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 1, věta prvá, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a přiznal plnou náhradu nákladů řízení žalovanému. Náklady spočívají v odměně advokáta za 11 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis odporu, sepis vyjádření ze dne [datum] a [datum], účast u jednání před soudem prvního stupně ve dnech [datum] a [datum], sepis vyjádření k odvolání ze dne [datum], účast při jednání před odvolacím soudem dne [datum] a účast při jednáních před soudem prvního stupně [datum], [datum], [datum] a [datum]) po 9 420 Kč, v paušální náhradě za 11 těchto úkonů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, v náhradě za promeškaný čas v rozsahu 4 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, v náhradě cestovného 300 Kč a v náhradě 21% daně z přidané hodnoty, jejímž je zástupkyně žalovaného plátcem, podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 22 600,20 Kč, tj. celkem ve výši 130 220 Kč.

7. Proti tomuto rozsudku, a to pouze proti výroku I. a III., podal žalobce včasné odvolání, v němž namítal, že se soud prvního stupně vůbec nezabýval okolnostmi počátku promlčení. Žalobce se totiž o chování žalovaného dozvěděl až s časovým odstupem, žalovaný zmařil možnost žalobce získat informace, a proto by měl být na námitku promlčení aplikován korektiv dobrých mravů. Podle názoru žalobce bylo povinností soudu prvního stupně řešit důvodnost námitky promlčení, pro což neměl dostatečné podklady a z těch, které měl k dispozici, učinil nesprávné skutkové závěry a nesprávně je právně zhodnotil. Žalobce rovněž uvedl, že podle jeho názoru vykazuje postup soudu prvního stupně znaky podjatosti, v tomto ohledu odkazoval na způsob, jakým soud prvního stupně hodnotil postoupení pohledávky, a na to, že soud prvního stupně podle jeho názoru zpochybňoval morální integritu žalobce. Soud prvního stupně přistupoval podle žalobce k jeho osobě přísněji než k žalovanému, což je podle mínění žalobce důvodem nezákonnosti napadeného rozhodnutí. Navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

8. Žalovaný k odvolání uvedl, že soud prvního stupně se věcí dostatečně zabýval a správně ji právně posoudil, domnívá se, že odvolání je podáno pouze účelově z důvodu prodloužení sporu. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

9. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo v napadeném rozsahu, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Výrok II. nebyl odvolacím soudem přezkoumáván a nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

10. Odvolací soud, v návaznosti na námitky žalobce spočívající v tom, že„ postup soudu prvního stupně vykazuje znaky podjatosti“ v návaznosti na způsob, jakým hodnotil postoupení pohledávky, a v „ přísnějším přístupu k žalobci“, nejprve řešil otázku případného vyloučení soudkyně, které byla věc přidělena k projednání a rozhodnutí. Soudkyně Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] ve vyjádření z [datum] (k obsahově shodným námitkám žalobce) uvedla, že nemá vztah ani k účastníkům či jejich zástupcům, ani k věci a nejsou jí známy ani žádné jiné skutečnosti zakládající důvod její podjatosti. Odvolací soud má za to, že na nedůvodnost námitky podjatosti lze usoudit už z povahy námitek uplatněných v odvolání. Žalobce dovozuje podjatost soudce z jeho postupu v řízení, tento důvod je však jako důvod vyloučení soudce výslovně vyloučen v § 14 odst. 4 o. s. ř. Důvody pro vyloučení soudce, který napadený rozsudek vydal, tak nejsou dány.

11. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování ke správným skutkovým zjištěním, na které odvolací soud v plném rozsahu odkazuje.

12. Odvolací soud zopakoval dokazování smlouvou o zprostředkování, ze které bylo zjištěno, že žalobce jako zprostředkovatel je v ní identifikován obchodním názvem, sídlem a identifikačním číslem, jakožto údaji zapsanými v živnostenském rejstříku, žalovaný jako zájemce je identifikován jménem a příjmením, rodným číslem a bydlištěm. Dále bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena podle § 774 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a že splatnost smluvní pokuty podle čl. III. odst. 4 vázané na porušení povinností zájemce podle čl. II. odst. 1, odst. 2, odst. 3 a odst. 5 byla sjednána na 10 kalendářních dnů ode dne, kdy zprostředkovatel vyzve zájemce k její úhradě. Odvolací soud také provedl důkaz výzvou k úhradě ze dne [datum], z níž zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovaného prostřednictvím jeho zástupkyně k zaplacení pohledávky z titulu odměny za zprostředkování prodeje jednotek ve výši 273 229,89 Kč a k zaplacení smluvní pokuty 983 491,20 Kč z důvodu zmaření převodu jednotek na budoucí kupující. Jednalo se o druhou výzvu k zaplacení, první byla učiněna v době před [datum], když dopisem z uvedeného data na tuto první výzvu reagovala zástupkyně žalovaného. Byl zopakován také důkaz smlouvou o narovnání, ze které bylo zjištěno, že ji uzavřel žalovaný a budoucí kupující, kteří se dohodli, že se všechny mezi nimi dosud uzavřené smlouvy ruší (mimo jiné dodatek ze dne [datum] ke smlouvě o smlouvě budoucí kupní ze dne [datum] a smlouva o zprostředkování prodeje bytových jednotek ze dne [datum]), že budoucí kupující pro žalovaného již zprostředkoval prodej jednotek, avšak dosud nebyly naplněny všechny podmínky v kupní smlouvě, jejichž splnění se budoucí kupující zavázal zajistit a žalovaný se zavázal poskytnout mu provizi za ve smlouvě sjednaných podmínek.

13. Smlouva o zprostředkování mezi účastníky byla uzavřena mezi žalobcem identifikovaným jako podnikatel a mezi žalovaným, který byl označen jako prostá fyzická osoba s tím, že ze smlouvy o zprostředkování jednoznačně plyne, že ji uzavírá jako vlastník domu, tj. v rámci výkonu tohoto svého majetkového práva a nikoliv v souvislosti se svou podnikatelskou činností. Účastníci se v této smlouvě také výslovně dohodli, jaká právní úprava má být na jejich vztah aplikována, konkrétně ustanovení § 774 obč. zák. Za popsaných okolností smlouva o zprostředkování není obchodním závazkovým vztahem podle § 261 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“), neboť nejde o vztah mezi podnikateli týkající se jejich podnikatelské činnosti (§ 261 odst. 1, odst. 5 obch. zák.). Při hodnocení délky promlčecí doby se tedy uplatní úprava občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, konkrétně ustanovení § 100 odst. 1 a § 101 obč. zák.

14. Z dopisu zástupkyně žalovaného z [datum] zaslaného v reakci na první výzvu žalobce k zaplacení je také zřejmé, že žalobce věděl o skutečnostech, na nichž nyní staví nárok na zaplacení smluvní pokuty již před tímto dnem, neboť dopisem je reagováno na požadavek žalobce na zaplacení smluvní pokuty z týchž důvodů, které tvrdil při jednání konaném [datum].

15. Z obsahu spisy je zřejmé, že žaloba byla podána [datum], žalobce požadoval zaplacení 273 229,89 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na odměnu za zprostředkování prodeje jednotek na základě zprostředkovatelské smlouvy. V podání došlém soudu prvního stupně dne [datum] doplnil žalobce svá tvrzení tak, že žalovaný zmařil uzavření kupní smlouvy s budoucím kupujícím, a proto žalobci vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty podle čl. III. odst. 4 smlouvy o zprostředkování ve výši 3 % z kupní ceny sjednané mezi žalovaným a budoucím kupujícím. Při jednání konaném dne [datum] konkretizoval žalobce jím tvrzené porušení smluvních povinností žalovaným co do požadavku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 200 173,26 Kč tak, že jednání odporující povinnostem žalovaného spatřuje výlučně v uzavření smlouvy o narovnání, čímž žalovaný porušil povinnost uzavřít s budoucím kupujícím kupní smlouvu, a v neposkytnutí součinnosti žalobci v tom, aby taková kupní smlouva měla a mohla být uzavřena. V podání došlém soudu prvního stupně dne [datum] žalovaný tvrdil skutečnosti, které podle jeho názoru vylučují vznik jeho povinnosti platit žalobci smluvní pokutu s tím, že nenastala žádná z okolností, za kterých by žalobce mohl smluvní pokutu požadovat (a navrhl ke svým tvrzením důkazy), dále mimo jiné vznesl námitku promlčení specifikovaného nároku žalobce. Toto podání bylo doručeno do datové schránky zástupce žalobce [datum]. Zástupce žalobce v následujícím období, ani během jednání netvrdil, že by se o jednání žalovaného zakládající jeho nárok na smluvní pokutu dozvěděl až s časovým odstupem a že žalovaný„ zmařil žalobci možnost získat informace“ ohledně žalobcem tvrzeného porušení smluvních povinností žalovaným. V podání z [datum] specifikoval žalobce okamžik porušení povinností žalovaným tak, že k němu došlo [datum], tedy v den uzavření smlouvy o zprostředkování mezi žalovaným a budoucím kupujícím. Při posledním jednání dne [datum] bylo účastníkům poskytnuto řádné poučení podle § 119a odst. 1 o. s. ř.

16. Podle § 774 obč. zák. se zprostředkovatelskou smlouvu zprostředkovatel zavazuje obstarat zájemci za odměnu uzavření smlouvy a zájemce se zavazuje zprostředkovateli poskytnout odměnu tehdy, byl-li výsledek dosažen přičiněním zprostředkovatele.

17. Podle § 544 odst. 1 obč. zák., sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.

18. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 - § 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

19. Podle § 101 obč. zák., pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

20. Podle § 122 odst. 1 obč. zák. lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Polovinou měsíce se rozumí patnáct dní.

21. Podle § 122 odst. 3 obč. zák. připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

22. Žalobce se domáhá zaplacení smluvní pokuty za porušení smluvní povinnosti, ke které došlo [datum]. Splatnost smluvní pokuty byla mezi smluvními stranami sjednána na 10 kalendářních dnů výzvy ke splnění povinnosti. Takovou výzvu mohl žalobce učinit nejdříve v den porušení smluvní povinnosti, tedy [datum], a právo na zaplacení smluvní pokuty mohl uplatnit u soudu po 10 dnech od takové výzvy. [datum] byl čtvrtek, 10. kalendářním dnem byla neděle [datum], podle § 122 odst. 3 obč. zák. by tedy smluvní pokuta mohla být nejdříve splatná v pondělí [datum]. Následujícího dne ([datum]) mohl žalobce poprvé uplatnit právo na zaplacení smluvní pokuty z jím tvrzeného důvodu (§ 122 odst. 1 obč. zák.), tj. od tohoto dne počíná v souladu s § 101 obč. zák. běžet tříletá promlčecí lhůta, která podle § 122 odst. 3 obč. zák. skončila dne [datum] ([datum] byla sobota, nejblíže následující pracovní den tedy bylo úterý [datum]). Žalobce však uplatnil u soudu nárok na zaplacení smluvní pokuty až [datum], tedy po uplynutí tříleté promlčecí doby. Žalovaný námitku promlčení vznesl, a žalobci proto nelze nárok na smluvní pokutu přiznat.

23. Odvolací soud se s ohledem na tvrzení žalobce zabýval i tím, zda námitky promlčení nebyla uplatněna v rozporu s dobrými mravy, dospěl však k závěru, že uplatněná námitka promlčení s korektivem dobrých mravů nekoliduje. Dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdyby bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2003, sp. zn. 25 Cdo 292/2003, nebo jeho rozsudek ze dne 27. 3. 2012, sp. zn. 25 Cdo 129/2010, rozhodnutí dostupná na [webová adresa]). Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení. Ani samotná okolnost, že námitka promlčení byla uplatněna s delším časovým odstupem od zahájení soudního řízení (nevyšel-li za řízení najevo úmysl směřující ke zneužití námitky promlčení), nemůže být důvodem zakládajícím kolizi vznesené námitky s dobrými mravy (viz usnesení Nejvyššího soudu z 2. 7. 2018, sp. zn. 28 Cdo 792/2018, dostupné na [webová adresa]).

24. Žalobce svůj nárok na smluvní pokutu v promlčecí lhůtě neuplatnil, k uplatnění svého práva u soudu nepřistoupil ani poté, co žalovaný jeho požadavek na zaplacení smluvní pokuty koncem roku [rok] odmítl, nárok na zaplacení smluvní pokuty uplatnil v řízení zahájeném [datum] až dne [datum] a důvody pro smluvní pokutu specifikoval až [datum]. V řízení před soudem prvního stupně netvrdil žalobce ani žádné skutečnosti, ze kterých by bylo možné dovodit, že se o porušení smluvní povinnosti dozvěděl až s časovým odstupem nebo že mu žalovaný znemožnil informace o důvodech zakládajících nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty získat. Taková tvrzení uplatnil v rozporu s § 205a o. s. ř. až v odvolacím řízení, odvolací soud k nim proto jako k nepřípustným odvolacím důvodům nepřihlížel. Odvolací soud neshledal ani jiné důvody, pro které by mohla být námitka promlčení ze strany žalovaného posouzena jako zneužití práva.

25. Soud prvního stupně proto rozhodl věcně správně, když žalobu jako nedůvodnou zamítl, pochybení neshledal odvolací soud ani v nákladovém výroku III. rozsudku soudu prvního stupně.

26. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu potvrdil.

27. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodoval odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl plně procesně úspěšný, odvolací soud mu proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal náhradu nákladů, které žalovaný v odvolacím řízení vynaložil na právní zastoupení, a to odměnu advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 9 140 Kč (z tarifní hodnoty 200 173,26 Kč) dle § 6 odst. 1, § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) ve spojení s § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu (účast na jednání před odvolacím soudem), paušální náhradu hotových výdajů 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, náhradu za promeškaný čas v rozsahu 4 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 advokátního tarifu, cestovné z [obec] do [obec] a zpět, celkem 56 km osobním automobilem se spotřebou 7,8 l benzinu 95 oktanů na 100 km, což při ceně této pohonné hmoty dle vyhl. 511/2021 Sb. ve výši 44,50 Kč za 1 l základní náhradě dle citované vyhlášky ve výši 6 Kč za 1 km činí 530 Kč ( (7,8/100x44,5+6) x56) a náhradu ve výši 2 177,7 Kč odpovídající 21% sazbě daně z přidané hodnoty, jejímž plátcem je zástupkyně žalovaného, podle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem (po zaokrouhlení) 12 548 Kč.

28. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal odvolací soud žádný důvod. [obec] plnění náhrady nákladů řízení žalovanému bylo stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.