Přeskočit na obsah
Krajský soud v Praze 28 CO 86/2022 ECLI:CZ:KSPH:2022:28.Co.86.2022.1 Rozsudek

o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 16. června 2021, č. j. 11 C 41/2017-190, a usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne 1. března 2022, č. j. 11 C 41/2017-222,

Mgr. Petra Kubáčová · Rozhodnutí ze dne 28. 7. 2022

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Kubáčové a soudkyň Mgr. Aleny Zemkové a Mgr. Šárky Hájkové ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně]

sídlem [adresa]

zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

proti

žalovanému: [osobní údaje žalovaného]

zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení]

sídlem [adresa]

o zaplacení 100 730 Kč s příslušenstvím

o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 16. června 2021, č. j. 11 C 41/2017-190, a usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne 1. března 2022, č. j. 11 C 41/2017-222,


I. Rozsudek soudu prvního stupně ve výroku IV. a usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že České republice se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává; ve výroku II. a III. se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 8 615 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 100 730 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Tvrdila, že žalovaný si u ní objednal pokládku [anonymizováno] m² betonové zámkové dlažby a s tím souvisejících nezbytných prací. Žalobkyně zaslala žalovanému cenovou nabídku z [datum] s cenou 106 049 Kč, žalovaný následně žalobkyni zaplatil zálohu ve výši 30 000 Kč dne [datum] a 60 000 Kč dne [datum]. V průběhu prací žalovaný ústně rozšířil objednávku tak, že požadoval položení zámkové dlažby v celkovém rozsahu [anonymizováno] m². [příjmení] cenu díla ve výši 190 730 Kč vyúčtovala žalobkyně fakturou č. [rok], žalovaný však odmítl tuto částku uhradit a v následné korespondenci začal tvrdit, že dlažba má vady (barevná nejednotnost) a že dílo není dokončeno, ačkoli dílo bylo předáno a žalovaný je užívá.

2. Žalovaný se bránil tím, že dílo nebylo dosud dokončeno, neboť dlažba je fixována pouze provizorními dřevěnými lištami a vrstva zeminy není srovnána ani odvezena, proto nemohlo být dílo ani předáno. Žalovaný připomněl, že uplatnil vady díla spočívající v tom, že dlažba nemá jednotnou barvu a jednotný odstín. Cena díla byla mezi účastníky sjednána na částku 106 049 Kč za celé dílo, nikoli pouze dílo v rozsahu [anonymizováno] m², ústní dohoda mezi účastníky byla položit dlažbu na terasu, chodníky a stání pro auta podle nákresu, což si potvrdili e-mailem. O zamýšleném navýšení ceny díla žalobce žalovaného neinformoval.

3. Okresní soud Praha-východ (dále jen„ soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil částku 47 196 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.), co do částky 53 534 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] žalobu zamítl (výrok II.), rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.) a že účastníci jsou povinni zaplatit státu na účet Okresního soudu Praha-východ náklady na vypracování znaleckých posudků, které platil, každý jednou polovinou, a jejich konkrétní výši vyhradil samostatnému usnesení (výrok IV.).

4. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli na základě cenové nabídky [číslo] ze dne [datum] smlouvu o dílo s cenou 106 049 Kč včetně daně z přidané hodnoty, jíž se žalobkyně zavázala pro žalovaného položit zámkovou dlažbu v rozsahu [anonymizováno] m² na terase kolem domu a na části cesty a provést související zemní práce. Nabídka se vztahovala na [výměra] pokládky do štěrku a na [anonymizováno] m obrubníků. Žalovaný uhradil zálohy v celkové výši 90 000 Kč. Nad rámec uvedené smlouvy žalobkyně provedla pro žalovaného na základě ústní dohody pokládku dalších [anonymizováno] m² zámkové dlažby, avšak bez dohody o ceně této části díla. Obvyklá cena díla provedeného na základě ústní dohody účastníků činí 71 839 Kč. Celé dílo žalobkyně vyúčtovala [datum] žalovanému, po zohlednění zaplacených záloh. Doplatek ceny díla ve výši 100 730 Kč byl vyúčtován fakturou č. [rok], žalovaný na fakturu ničeho neuhradil, dopisem z [datum] žalobkyni sdělil, že dílo dosud nebylo dokončeno (je fixováno provizorními dřevěnými lištami) a vykazuje vady spočívající v barevné nejednotnosti dlažby. Vady spočívající ve zvětšených spárách, vystouplém obrubníku, proláklinách, nedostatečném zhutnění a barevné nejednotnosti odpovídají nároku na slevu z ceny díla ve výši 40 692 Kč, z toho za barevnou nejednotnost 5 898 Kč.

5. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Od celkové ceny díla 177 839 Kč, kterou stanovil jako součet dohodnuté ceny a ceny obvyklé za část díla, kde nedošlo k dohodě účastníků o ceně díla, odečetl částku 34 794 Kč, která odpovídá nákladům na odstranění vad díla, a částku 5 898 Kč odpovídající slevě za estetickou vadu spočívající v barevné nejednotnosti dlažby, a žalobě vyhověl v části týkající se rozdílu mezi celkovou cenou díla a zaplacenými zálohami, ve zbývající části žalobu zamítl. Dodal, že není podstatné, zda uplatněné vady jsou na části původně dohodnutého díla v rozsahu [anonymizováno] m² nebo na části následně provedeného díla v rozsahu [anonymizováno] m², neboť mezi účastníky nebylo sporné to, že se dohodli na provedení díla v rozsahu [anonymizováno] m², sporná byla toliko cena za dílo. Pokud tedy žalovaný v řízení uplatnil nárok z vad díla jako celku, bylo možné tento nárok zohlednit. K námitce žalovaného, že dílo nebylo dokončeno, soud prvního stupně uvedl, že žalovaný dlažbu kolem svého domu od roku [rok] užívá, a je tedy evidentní, že k dokončení a předání díla muselo dojít.

6. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), s odkazem na částečný úspěch obou účastníků. Shodným procesním úspěchem účastníků a vznikem nákladů, které státu platil, odůvodnil soud prvního stupně i nákladový výrok IV.

7. Shora označeným usnesením uložil soud prvního stupně v návaznosti na výrok IV. rozsudku povinnost k zaplacení nákladů státu, a to žalobkyni ve výši 5 494 Kč (výrok I.) a žalovanému 5 494 Kč (výrok II.).

8. Proti rozsudku soudu prvního stupně, a to proti výroku II., III. a IV., a dále proti usnesení soudu prvního stupně podala včasné odvolání žalobkyně. Uvedla, že v řízení byli ustanoveni tři znalci, přičemž soud prvního stupně vyšel ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], určeného pro stanovení obvyklé ceny části díla, a posudku [jméno] [jméno], který byl použit pro zjištění vad díla. Žalobkyně uvedla, že takovou kompilaci několika posudků hodnotí jako chybu v řízení; posudek [jméno] [jméno] byl soudem prvního stupně považován za natolik nekvalitní, že došlo k ponížení odměny znalce, podle žalobkyně je tedy překvapující, že byl tento posudek rozhodující pro zjištění vad díla, ač soud znalci takový úkol vůbec nezadal. Vady, ke kterým se znalec vyjádřil, nebyly v posudku dostatečně odůvodněny, specifikovány a soud by k jeho závěrům neměl přihlížet. Podle žalobkyně nebyl znalec schopen zjistit, jaká část díla byla provedena na základě původní objednávky dle cenové nabídky, a jaká část díla byla provedena na základě dodatečné žádosti žalovaného. Žalobkyně namítla i to, že znaleckému zkoumání byla přítomna jen jedna ze stran. Žalobkyně připomněla, že na jednání, které se konalo dne [datum], bylo řízení zkoncentrováno, na následné jednání po změně obsazení soudu se žalovaný ani jeho zástupce bez omluvy nedostavil. Žalovaný proto nemohl být poučen o povinnostech ve vztahu k jednotlivým tvrzením týkajícím se vad díla, znalec se měl proto zabývat pouze obvyklou cenou díla, která převyšuje původní objednávkou ujednaný rozsah položení zámkové dlažby, a k případným vadám díla neměl přihlížet. Dále uvedla, že pokud znalec vycházel z předběžného názoru soudu o tom, že bude nárok žalobkyně hodnotit podle pravidel o bezdůvodném obohacení, a tento názor soudu byl následně změněn, nebylo možné z posudku vycházet ani při hodnocení vad. Žalobkyně poukázala na to, že žalovaný do koncentrace řízení neuplatňoval jiné vady díla, než barevnou nejednotnost. K jiným vadám nemohl soud přihlížet, neboť nebyly řádně uplatněny. Žalobkyně považuje za správný závěr soudu prvního stupně o tom, že cenová nabídka se týkala pouze [anonymizováno] m², nesouhlasí však se závěry soudu prvního stupně o tom, jak určit cenu zbývající části díla. Druhou část díla o výměře [anonymizováno] m², kterou žalovaný u žalobkyně poptal poté, co mezi stranami byla sjednána cena díla o výměře [anonymizováno] m², je nutné vnímat jako rozšíření díla s tím, že určení ceny díla se má odvíjet od původní cenové nabídky. Žalobkyně připomněla, že obdržela od dodavatelů slevu na zakoupený materiál, tuto následně uplatnila i ve vyúčtování, vyúčtovala tedy žalovanému nižší cenu oproti původní nabídce. V řízení bylo podle žalobkyně prokázáno, že na základě cenové nabídky došlo k uzavření ústní smlouvy o dílo, jíž se žalobkyně zavázala pro žalovaného provést mimo jiné pokládku zámkové dlažby v rozsahu [anonymizováno] m². Pokud došlo k odsouhlasení toho, že žalobkyně rozšíří dílo o dalších [anonymizováno] m², je žalobkyně přesvědčená, že vznikla smlouva o dílo a na cenu je třeba pohlížet, jako by byla ujednána, neboť i když ze strany žalobkyně nebyla učiněna nabídka na další část díla, měly strany vůli uzavřít smlouvu na rozšíření díla bez určení ceny díla a v takovém případě platí za ujednanou cenu cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných podmínek. Jestliže měly strany již na první část sjednanou cenu díla dostatečně přesně a určitě co do hodnoty jednotlivých položek, nebyl důvod se od této cenové nabídky odchylovat a soud měl posuzovat hodnotu díla v souladu s původní cenovou nabídkou představující mezi stranami cenu za totéž, resp. srovnatelné dílo. Ze všech shora uvedených důvodů žalobkyně žádala, aby byl rozsudek v napadené části zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. K usnesení soudu prvního stupně dodal, že rozhodnutí je předčasné; odvoláním byl napaden i výrok IV. rozsudku soudu prvního stupně a nelze předjímat, koho bude stíhat povinnost hradit náklady státu.

9. Žalovaný k odvolání žalobkyně uvedl, že v řízení opakovaně namítal, že dílo nebylo dokončeno a nemohlo být ani předáno a žalobkyně neprokázala v řízení opak. Jediným důkazem byl výslech jednatele žalobkyně, který podle žalovaného neměl být v řízení proveden, neboť pro něj nebyly podmínky a primárně měly být k prokázání této skutečnosti provedeny jiné důkazy, které však žalobkyně soudu nenabídla. Žalovaný považuje odvolání žalobkyně za nedůvodné a navrhl, aby byl napadený rozsudek potvrzen.

10. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř. po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání objektivně přípustné (§ 201 a § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání proti rozhodnutí ve věci samé není důvodné. Výrok I. rozsudku soudu prvního stupně nebyl odvolacím soudem přezkoumáván a nabyl samostatně právní moci (srov. § 206 o. s. ř.).

11. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2586 odst. 2 o. z. je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

12. Podle § 2593 o. z. objednatel má právo kontrolovat provádění díla. Zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy.

13. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

14. Podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

15. Podle § 2605 odst. 1 o. z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Podle § 2605 odst. 2 o. z. převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

16. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování ke správným skutkovým zjištěním o tom, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo, kterou se žalobkyně zavázala položit zámkovou dlažbu na pozemku žalovaného a provést související zemní práce, že žalovaný zaplatil zálohy na cenu díla ve výši celkem 90 000 Kč a že žalobkyně provedla položení [výměra] dlažby a vyúčtovala celkovou cenu díla ve výši 190 730 Kč. Správně také zjistil, že cenová nabídka z [datum] (106 049 Kč včetně daně z přidané hodnoty) se vztahovala na [výměra] pokládky do štěrku a [anonymizováno] m obrubníků, že účastníci se dohodli na položení dalších [výměra] dlažby, žalovaný nad rámec záloh ničeho neuhradil a na konečné vyúčtování z [datum] reagoval dopisem z [datum], ve kterém namítal, že dílo dosud nebylo dokončeno a vykazuje vady. Na uvedená skutková zjištění soudu prvního stupně proto odvolací soud odkazuje.

17. Žalobkyně se domáhá zaplacení doplatku ceny za dílo, který fakturou vyúčtovala, tvrdí, že dílo dokončila a předala. Nebylo tvrzeno, že by se účastníci dohodli jinak, nárok na zaplacení ceny za dílo vzniká dle § 2610 odst. 1 o. z. provedením díla; dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Žalovaný namítá, že dílo dokončeno nebylo. Soud prvního stupně dovozuje dokončení a předání díla ze skutečnosti, že dlažbu žalovaný a jeho rodina užívá. Z takové skutečnosti, však dokončení díla nelze dovozovat, zejména když nedokončenost (zakončení provizorními dřevěnými lištami, neodvezená zemina) užívání díla nebrání a bez vstupu na položenou dlažbu nelze dům žalovaného užívat. [jméno] žalobkyně přitom v podání z [datum] uváděla, že žalovaný část díla užíval ještě před jeho dokončením a předáním. Dokončení a předání díla neplyne ani z uplatňování vad díla ze strany žalovaného, neboť objednatel je dle § 2593 o. z. oprávněn požadovat nápravu, zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost provádět dílo řádně, již v průběhu provádění díla.

18. Soud prvního stupně žalobkyni při prvním jednání, které se ve věci konalo a při kterém byli účastníci řádně poučení o koncentraci řízení (stejně jako v předvolání k tomuto jednání) mimo jiné vyzval a poučil dle § 118a o. s. ř. k navržení důkazů k prokázání jejího tvrzení, že dílo bylo dokončeno a předáno.

19. Žalobkyně ještě před uplynutím koncentrační lhůty navrhla k prokázání svého tvrzení, že dílo bylo [datum] dokončeno a předáno důkaz e-mailovou zprávou z [datum] a e-mailovou zprávou žalovaného z [datum] s tím, že prvním z e-mailů bylo reagováno na žádost žalovaného o závěrečné vyúčtování, na které žalovaný v e-mailu z [datum] reagoval, avšak nenamítal vady díla ani jeho nedokončenost, námitky měl jen k ceně díla.

20. Odvolací soud zopakoval důkaz uvedenými listinnými důkazy a na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že dokončení a předání díla nebylo prokázáno.

21. Z e-mailu ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že [jméno] [příjmení] zaslala žalovanému vyúčtování za zemní práce, terasu, dlažbu a drenáže (vyúčtování bylo připojeno jako samostatný soubor). Z e-mailu ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že žalovaný reagoval na zaslané vyúčtování, a [jméno] [příjmení] a jednateli žalobkyně sdělil, že neví, jakým způsobem má reagovat na navýšení oproti cenové kalkulaci. Uvedl, že zjišťoval cenu u sousedů, kteří měli dražší dlažbu, a přesto cena za [anonymizováno] m² činila 80 000 Kč. Dále konstatoval, že ho mrzí postoj žalobkyně, která nepřiznala pochybení na své straně, a to špatně zpracování první cenové kalkulace. Nesouhlasil se závěrem žalobkyně, že podstatné je, že dlažba u žalovaného fyzicky je, neboť podle původní kalkulace to mělo být za 106 000 Kč. Žalovaný sice ve svém e-mailu nezmiňuje vady ani nedodělky díla, text e-mailů však nijak nezmiňuje ani dokončenost či nedokončenost díla či jeho předání, a není tak vyloučeno, že komunikace směřovala jen k vyjasnění ceny za dílo (které bylo provedeno v rozsahu [výměra], přestože kalkulováno bylo na [výměra] pokládky dlažby). Z předložené e-mailové komunikace nijak neplyne ani tvrzení žalobkyně, že vyúčtování bylo zasláno na žádost žalovaného o závěrečné vyúčtování. Jiné důkazy k prokázání svého tvrzení o dokončení a předání díla žalobkyně nenavrhovala, ve lhůtě pro koncentraci řízení nevyšly najevo ani jiné skutečnosti, ze kterých by dokončení a předání díla nebo možnost se domáhat zaplacení ceny díla i bez jeho dokončení a předání vyplývaly. Bez prokázání dokončení a předání díla je požadavek na zaplacení ceny za dílo přinejmenším předčasný.

22. Z výše uvedených důvodů odvolací soud podle § 219 o. s. ř. zamítavý výrok II. rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil, stejně jako výrok III., kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení, neboť odvolací soud shodně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že úspěch a neúspěch účastníků řízení byl v zásadě shodný, a proto žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

23. Výrok IV. rozsudku soudu prvního stupně odvolací soud za věcně správný nepovažuje. Státu sice vznikly náklady zaplacením znalečného a účastníci, jejichž procesní úspěch byl přibližně shodný, nejsou osvobozeni od soudních poplatků a pro takové osvobození nebyly zjištěny ani předpoklady, zásadně by jim tak měla být podle § 148 o. s. ř. uložena povinnost k náhradě nákladů státu rovným dílem. Odvolací soud však v dané věci přihlédl k tomu, že soud prvního stupně se řádně nezabýval předpoklady pro vznik nároku na zaplacení ceny za dílo, neboť tím, zda dílo bylo řádně dokončeno a předáno, řešil nedostatečně. Vynaložil tak náklady na znalecké posudky k posouzení otázek, které by při včasném zjištění o tom, že dílo nebylo dokončeno a předáno, nebyly právně významné. Takový postup soudu prvního stupně představuje důvody zvláštního zřetele hodné, pro které je namístě státu podle § 150 o. s. ř. náhradu nákladů řízení nepřiznat. Výrok IV. rozsudku soudu prvního stupně proto odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že státu se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

24. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř.; žalobkyně nebyla v odvolacím řízení úspěšná (jejímu odvolání nebylo vyhověno), odvolací soud jí proto uložil, aby žalovanému nahradila náklady, které v odvolacím řízení vynaložil na právní zastoupení (odměna advokáta za dva úkony právní služby po 3 260 Kč podle § 6, § 7 bod 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu - vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu, dvě paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu a náhrada ve výši 1 495 Kč, odpovídající 21% dani z přidané hodnoty, jejímž plátcem je zástupce žalovaného, podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.), celkem 8 615 Kč Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal odvolací soud žádný důvod, místo plnění bylo stanoveno dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání jen tehdy, jestliže tento rozsudek závisel na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). Účastník může podat dovolání do dvou měsíců, jdoucích ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozsudku, u Okresního soudu Praha-východ (§ 240 odst. 1, věta první, o. s. ř.). Dovolání nelze podat jen proti výrokům o nákladech řízení.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí anebo u soudního exekutora návrhem na exekuci.