o odvolání žalobkyně a žalovaného proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 12. 8. 2022, č. j. 8 C 270/2016-931, ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 26. 5. 2023, č. j. 8 C 270/202016-974,

1. Okresní soud [adresa]-západ (dále jen „soud prvního stupně“) rozhodl shora uvedeným rozsudkem, že z majetku, který měli účastníci ve společném jmění manželů, se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně pračka HotPoint Ariston a osobní automobil Citroen C 4 Picasso r. z. [Anonymizováno] [Anonymizováno] (výrok I.), do výlučného vlastnictví žalovaného se přikazuje běhací pás Sportline, osobní automobil Volkswagen Golf, r. z. [Anonymizováno] [Anonymizováno], sedací souprava, manželská postel, komoda a vitríny, zahradní nábytek, trouba Sencor, jídelní stůl se židlemi, LCD televize, tři postele dvoulůžko a psací stůl (výrok II.), zamítá se žaloba na vypořádání movitých věcí: osobní automobil Nissan Quashqai r. z. [Anonymizováno] [Anonymizováno], motocykl Piaggio r. z. [Anonymizováno] [Anonymizováno], automobil Škoda Pick-up r. z. [Anonymizováno] [Anonymizováno], traktor [jméno FO] [Anonymizováno] RZ, traktor Class Arion 520, traktor Deutz-Fahr, přívěs BSS PS 2 1612, nakladač Kramer KL27T, secí stroj Horsch Sprinte 4ST, disky Vaderstad 4m, podmítač Terano Horsch 3FA, postřikovač Agrio NAPA, rozmetadlo bogbale M2 Base, sekačka na škarpy, zahradní traktůrek a technologie chovu nosnic (výrok III.), zamítá se žaloba na vypořádání pozemků p. č. (KN) [Anonymizováno], p. PZE č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], a pozemku p. č. (KN) [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] (dále jen „nemovitosti“, výrok IV.), že se do výlučného vlastnictví žalovaného přikazuje obchodní podíl o velikosti 10 % ve společnosti ZEUS-zemědělské služby, spol. s r. o., IČO [IČO] (dále jen „obchodní podíl č. [hodnota]“), a o velikosti 10 % ve společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO] (dále jen „obchodní podíl č. [hodnota]“, výrok V.), že se do výlučného vlastnictví žalobkyně přikazuje pohledávka z titulu smlouvy o běžném účtu vedeném u [právnická osoba]., č. [č. účtu] (dále jen „účet žalobkyně“, výrok VI.), že se do výlučného vlastnictví žalovaného přikazuje pohledávka z titulu smlouvy o běžném účtu vedeném u [právnická osoba]., č. [č. účtu] (dále jen „účet žalovaného č. [hodnota]“), z titulu smlouvy o běžném účtu u [právnická osoba]., č. [č. účtu] (dále jen „účet žalovaného č. [hodnota]“), z titulu smlouvy o běžném účtu vedeném u Waldviertler Sparkasse Bank č. [č. účtu] (dále jen „účet žalovaného č. [hodnota]“, výrok VII.), že se do výlučného vlastnictví žalovaného přikazuje internetová doména rousovafarma.cz (dále jen „doména“, výrok VIII.), že se zamítá žaloba na vypořádání pohledávky z titulu smlouvy o účtu vedeném u Waldviertler Sparkasse Bank č. [č. účtu] (dále jen „podnikatelský účet žalovaného“, výrok IX.), že se zamítá žaloba na vypořádání závazků z titulu smlouvy o úvěru č. [tel. číslo] a z titulu smlouvy o úvěru č. [tel. číslo], obě uzavřené s Waldviertler Sparkasse Bank (dále jen „závazek č. [hodnota] a závazek č. [hodnota]“, výrok X.), že se zamítá žaloba na vypořádání vnosů ze společného jmění manželů do výlučného vlastnictví žalovaného nad rámec prokázaných položek: vnos do podniku žalovaného, vnos v podobě vestavěné kuchyňské linky, sklokeramické desky, vestavné myčky, bazénu Albixon, stavebních plánů a truhlářských prací do nemovitostí žalovaného (výrok XI.), že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílů [částka] do dvou měsíců od právní moci rozsudku (výrok XII.), že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok XIII.), a že žalobkyně a žalovaný jsou povinni každý jednou polovinou nahradit náklady řízení státu v celkové výši [částka] na účet Okresního soudu [adresa]-západ do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok XIV.).

2. Shora uvedeným doplňujícím rozsudkem rozhodl soud prvního stupně o doplnění svého rozsudku o výrok XV., kterým zamítl žalobu na vypořádání 10 kusů akcií společnosti [právnická osoba].

3. Soud prvního stupně vyšel z návrhu žalobkyně, která se domáhala vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů a požadovala, aby do vypořádání byly zahrnuty movité věci uvedené v odstavci 1. odůvodnění, nemovitosti, obchodní podíly č. [hodnota] a č. [hodnota], pohledávky ze smluv týkajících se účtů žalobkyně a žalovaného, podnikatelský účet žalovaného, doména, závazky č. [hodnota] a č. [hodnota], závod žalovaného, respektive vnosy ze společného jmění do závodu ve výlučném vlastnictví žalovaného, a také další vnosy ze společného majetku do výlučného majetku žalovaného.

4. Soud prvního stupně se taktéž zabýval argumentací žalovaného, který tvrdil, že podnik není součástí společného jmění manželů, neboť jej zdědil po otci. Žalobkyní označené movité věci jsou rovněž součástí podniku, stejně tak jako doména. Co se týče nemovitostí, tak ani ty nejsou předmětem rozvodem zaniklého společného jmění manželů účastníků. Žalovaný taktéž tvrdil, že podnikatel ve sdružení, a to nejprve s otcem a poté s matkou. Do vypořádání je tedy třeba tuto skutečnost promítnout.

5. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Účastníci uzavřeli manželství [datum], rozvedeno bylo rozsudkem Okresního soudu [adresa]-západ č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci [datum]. Také bylo prokázáno, že žalovaný je jednatelem a společníkem společnosti [právnická osoba]. s podílem o velikosti 10 %, dále je společníkem společnosti ZEUS-zemědělské služby, spol. s r. o. s podílem o velikosti 10 %. Obvyklá cena obchodního podílu č. [hodnota] činí [částka] a obchodního podílu č. [částka]. Dále bylo prokázáno, že obvyklá cena movitých věcí činí: mikrovlnné trouby Sencor [částka], jídelního stolu se židlemi [částka], komody [částka], LCD televize [částka], tří postelí typu dvoulůžko [částka], psacího stolu [částka], automobilu Citroen [částka], běhacího pásu InSPORTline [částka], sedací soupravy [částka], manželské postele [částka], komod a vitríny [částka] a zahradního nábytku [částka]. Soud prvního stupně měl rovněž za prokázané, že zůstatek ke dni [datum] na účtu žalovaného č. [hodnota] činil [částka], na účtu žalovaného č. [částka] a na účtu žalovaného č. [částka]. Také bylo zjištěno, že zůstatek k témuž dni na podnikatelském účtu žalovaného č. [č. účtu] činil [částka]. Soud prvního stupně mě také za prokázané, že v letech 2010 – 2012 se na účtu žalovaného č. [hodnota] mísily prostředky získané z prodeje jeho výlučného majetku (pozemků – viz níže) s platbami týkajícími se podnikatelské činnosti žalovaného. Soud prvního stupně měl taktéž za prokázané, že v katastru nemovitostí jsou na [jméno FO] č. [hodnota] v k. ú. [adresa] zapsány pozemky p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], a to ve spoluvlastnictví žalovaného a [jméno FO], pro každého z nich s velikostí spoluvlastnického podílu ½. [jméno FO] č. [hodnota] v k. ú. [adresa] je veden pozemek p. č. [hodnota] jako výlučné vlastnictví žalovaného, stejně tak jako pozemky zapsané na [jméno FO] č. [hodnota] pro k. ú. [adresa]. Dále bylo zjištěno, že usnesením Okresního soudu [adresa]-západ ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], bylo rozhodnuto v dědickém řízení po zůstaviteli [Jméno zainteresované osoby 1/0], když do dědictví mimo jiné náležela 1/3 podílu na obchodním jmění Zemědělského sdružení [Jméno zainteresované osoby 1/0] a syn, že uvedenou část obchodního podílu nabyli rovným dílem žalovaný a jeho matka [jméno FO]. Usnesením Okresního soudu [adresa]-západ ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], byla schválena dohoda dědiců zůstavitele [Jméno zainteresované osoby 1/0] o vypořádání dědictví ohledně nově najevo vyšlého majetku – pozemků na [jméno FO] č. [hodnota] pro obec [adresa], k. ú. [adresa], s tím, že spoluvlastníky uvedených nemovitostí jsou žalovaný a [jméno FO], každý s podílem o velikosti ½. V evidenci zemědělského podnikatele na Ministerstvu zemědělství je žalovaný veden jako zemědělský podnikatel počínaje dnem [datum], zahájení provozování této podnikatelské činnosti je datováno již dnem [datum], od tohoto data je žalovaný taktéž veden jako samostatně hospodařící rolník nezapsaný v obchodním rejstříku v registru ekonomických subjektů. Rovněž bylo prokázáno, že obvyklá cena závodu [Jméno zainteresované osoby 1/0], IČO [IČO] (dále jen „závod“), činila ke dni [datum] [Anonymizováno] [Anonymizováno] Kč a ke dni [datum] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] Kč, respektive [částka] za situace, že by součástí závodu nebyly nemovitosti. V inventurním soupisu majetku závodu je vedeno celkem [hodnota] položek, mimo jiné: automobil Nissan Quashqai, motocykl Piaggio, automobil Škoda Pick-up, traktor Class [jméno FO], traktor Class Arion, traktor Ceutz, přívěs za traktor, nakladač Kramer, secí stroj Horsch, nosič nářadí Vaderstad, podmítač Horsch, postřikovač Agrio Napa, rozmetadlo hnojiv, bubnová sekačka, zahradní traktor Partner, technologie chovu prasat, technologie chovu nosnic a dále pozemky zapsané na [jméno FO] [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa], na [jméno FO] [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa], na [jméno FO] [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa] a na [jméno FO] [Anonymizováno] pro k. ú. Letky. Soud prvního stupně měl také za prokázané, že žalovaný jako podnikatel uzavřel s Waldviertler Sparkasse Bank dne [datum] smlouvu o úvěru na částku [částka], za účelem nákupu nestátní zemědělské půdy. Taktéž bylo prokázáno, že [jméno FO], matka žalovaného, zakoupila za své prostředky zahradní teakový nábytek – stůl a čtyři židle. Žalovaný společně se svou matkou prodali na základě kupní smlouvy ze dne [datum] [jméno FO] pozemky v k. ú. [adresa] za cenu [částka] a dále na základě kupní smlouvy ze dne [datum] pozemek v k. ú. [adresa] za cenu [částka]. Takto získané peníze investovali do přístavby patra rodinného domu č. p. [Anonymizováno] v Libčicích, konkrétně se budovala střecha, podkroví, elektroinstalace, pořizoval se plynový kotel, dělalo se zateplení domu a fasáda. Ve sdružení se žalovaným podnikala jeho matka do roku 2002, ale i potom prakticky hospodařili společně. Z peněz z tohoto podnikání byly pořízeny keře na zahradu, zastřešení terasy a dlažba na ni, pořizovala se nádrž na naftu, přístřešek na zemědělské stroje, financovala se rekonstrukce drůbežárny, včetně chladicího boxu na vejce, rekonstrukce kanceláře. Dále žalovaný a jeho matka prodali na základě kupní smlouvy ze dne [datum] [jméno FO] pozemek v k. ú. [adresa] za cenu [částka], za tyto finanční prostředky byla provedena rekonstrukce voliér pro okrasné ptactvo a zámková dlažba. Rovněž bylo prokázáno, že [jméno FO] prováděl práce na domě č. p. [Anonymizováno] v Libčicích nad Vltavou (dále jen „dům“), žalovaný mu zaplatil celkem [částka]. V domě konal truhlářské práce [jméno FO], celkem mu bylo zaplaceno [částka]. Žalovaný dále zakoupil v roce 2011 a 2012 zahradní bazén a zastřešení bazénu k domu v ceně [částka] za zastřešení a [částka] za bazén. Dále byly částkou [částka] hrazeny plány na rekonstrukci domu, a to z prostředků, které žalobkyně „ušetřila“, z prostředků na vkladních knížkách dětí ve výši [částka] byla financována [právnická osoba] do domu.

6. Soud prvního stupně posoudil zjištěné skutečnosti podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vypořádání provedl podle pravidel obsažených v § 742 o. z. Režim závodu žalovaného hodnotil podle § 143 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), jako právní úpravy účinné v době jeho vzniku. Uzavřel, že součástí zaniklého společného jmění manželů jsou movité věci uvedené ve výrocích I. a II. rozsudku, obchodní podíly č. [hodnota] a č. [hodnota], doména, účet žalobkyně, účty žalovaného č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Podle názoru soudu prvního stupně je také třeba vypořádat nikoliv závod žalovaného (který je s ohledem na dobu jeho vzniku ve výlučném vlastnictví žalovaného), ale rozdíl mezi jeho hodnotou ke dni sňatku účastníků a ke dni právní moci rozsudku o rozvodu jejich manželství, kdy tento rozdíl stanovil soud prvního stupně na částku [částka] (když součástí závodu jsou podle názoru soudu prvního stupně i nemovitosti) a považoval ji za vnos ze společného majetku do výlučného majetku žalovaného. Pokud byla mezi žalovaným a jeho matkou uzavřena ohledně podnikatelské činnosti v minulosti smlouva o sdružení, měl soud prvního stupně za to, že takové sdružení nebylo samostatným subjektem a uzavření smlouvy nezakládalo matce žalovaného majetkovou účast v závodu žalovaného. Co se týče dalších žalobkyní uplatněných vnosů ze společného majetku do výlučného majetku žalovaného, soud prvního stupně dospěl k závěru, že byl prokázán vnos ve výši [částka] na stavbu zahradního bazénu a jeho zastřešení, v částce [částka] na projekt rekonstrukce domu a v částce [částka] za truhlářské práce. Movité věci přikázal soud prvního stupně do vlastnictví toho z účastníků, který o ně měl zájem, a dále tak, aby částka na vyrovnání podílů byla co nejnižší. Účty byly přikázány tomu z účastníků, na jehož jméno jsou vedeny, obchodní podíly žalovanému, neboť on je společníkem, a na jeho podíl z vypořádání byly také započteny vnosy. Naproti tomu měl soud prvního stupně za to, že předmět zaniklého společného jmění manželů účastníků nepředstavují movité věci a nemovitosti uvedené ve výrocích III. a IV. rozsudku soudu prvního stupně, pohledávka a závazek č. [hodnota] a č. [hodnota], neboť vše uvedené tvoří součást závodu žalovaného. Další žalobkyní uplatněné vnosy považoval soud prvního stupně za neprokázané.

7. Ve výsledku kalkuloval soud prvního stupně podíly účastníků podle hodnot a způsobu jejich rozdělení viz výše s tím, že žalobce je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílů [částka]. Lhůtu k plnění stanovil soud prvního stupně v návaznosti na výši uvedené částky tak, aby měl žalovaný dostatečný časový prostor k jejímu obstarání.

8. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť považoval rozsah úspěchu a neúspěchu obou účastníků za rovnocenný.

9. Při určení výše náhrady nákladů státu vycházel soud prvního stupně podle § 148 odst. 1 o. s. ř. ze shodného rozsahu neúspěchu obou účastníků. Z nákladů na dokazování hrazených z rozpočtových prostředků byla každému z účastníků uložena povinnost nahradit ½ těchto nákladů, které činily celkem [částka], žalobkyně i žalovaný jsou proto povinni zaplatit každý [částka].

10. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala včas odvolání žalobkyně, a to proti výrokům XI. a XII., když nesouhlasila s výší částky na vyrovnání podílů. Žalobkyně měla za to, že soud prvního stupně nesprávně posoudil výši žalobkyní k vypořádání zahrnutých vnosů, když pominul částku [částka]. Ta podle názoru žalobkyně sestává z následujících částek vynaložených k těmto účelům: [částka] na vjezdová vrata, [částka] na krytinu přístřešku, [částka] na keře, [částka] na voliéry, [částka] na rekonstrukci skladu, [částka] na opravy kanceláře, [částka] na opravy střechy slepičárny a [částka] na zámkovou dlažbu. Dále měla být do vypořádání vnosů zahrnuta částka [částka] zaplacená [jméno FO] za práce na domě. Žalobkyně proto ve výsledku požadovala, aby odvolací soud zrušil v napadeném rozsahu rozsudek soudu prvního stupně a vrátil mu věc k dalšímu řízení, či aby tento rozsudek změnil tak, že žalovanému bude uložena povinnost zaplatit jí na vyrovnání podílů částku [částka], rovněž požadovala náhradu nákladů odvolacího řízení.

11. Rozsudek soudu prvního stupně napadl včas podaným odvoláním i žalovaný s tím, že taktéž napadá výrok XII. Namítal, že žaloba byla od počátku zmatečná, žalobkyně měnila svá tvrzení a požadavky (nepožadovala vypořádat závod, ale jednotlivé věci) a ve výsledku neuplatnila požadavek na vypořádání výnosu z podnikání žalovaného ve lhůtě tří let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků, nárok je tedy promlčen. Do výlučného vlastnictví žalovaného nadto náleží pouze ½ závodu, druhá ½ je ve vlastnictví jeho matky, s níž ke dni rozvodu podnikal žalovaný ve sdružení, což soud prvního stupně vůbec nezohlednil, přestože žalovaný má podle smlouvy o sdružení nárok pouze na ½ výnosů. Pakliže by vůbec měly být výnosy vypořádány (o čemž žalovaný pochybuje, viz výše), ve prospěch žalobkyně se maximálně mohlo jednat o částku [částka]. Žalovaný také namítal, že na jeho účtu č. [hodnota] nedocházelo ke smísení výlučných a společných prostředků. Ve výsledku žalovaný navrhl, aby odvolací soud v intencích jeho námitek změnil rozsudek soudu prvního stupně.

12. Žalobkyně se vyjádřila k odvolání žalovaného tak, že již ve svém počátečním návrhu označila jako položku k vypořádání i závod žalovaného. Co se týče postupu soudu prvního stupně co do nezohlednění podnikání žalovaného ve sdružení s jeho matkou, považovala jej žalobkyně za jednoznačně správný. Žalovaný neprokázal, že by se žalobkyní požadované vnosy týkaly součástí jeho závodu, či že by tyto náklady platil ze svých výlučných prostředků.

13. Žalovaný se vyjádřil k odvolání žalobkyně tak, že jí v odvolání uvedené vnosy nelze zohlednit. Vše se totiž týká součástí podniku žalovaného, který již byl fakticky vypořádán, tj. žalobkyně se jeho vypořádání domáhá dvakrát.

14. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. v napadeném rozsahu rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že je třeba rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu k jedné z položek zrušit a řízení zastavit, zčásti pak změnit a zčásti potvrdit.

15. V návaznosti na rozsah odvolání účastníků přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu výroků I., II., V. až XI. a v nákladových výrocích. Pakliže byl totiž napaden výrok XII. o výši částky na vyrovnání podílů, je třeba přezkoumat veškeré položky, z jejichž cen a způsobu vypořádání taková částka vychází (tj. i zamítavé výroky IX. a X., neboť souvisí s vypořádáním nákladů a výnosů závodu žalovaného, viz níže). Zamítavé výroky III. a IV. nebyly dotčeny odvoláním a samostatně nabyly právní moci (§ 206 odst. 3 o. s. ř.).

16. Ze spisu soudu prvního stupně se podává, že žalobkyně v žalobě došlé soudu prvního stupně dne [datum] zahrnula k vypořádání nemovitosti, movité věci, ohledně kterých soud prvního stupně následně žalobu zamítl (viz výrok III. rozsudku soudu prvního stupně) s odůvodněním, že tvoří součást závodu žalovaného, zahrnula k vypořádání i technologii chovu nosnic a technologii chovu prasat. Žalobkyně taktéž požadovala vypořádat podnikatelský účet žalovaného a závazky č. [hodnota] a č. [hodnota]. Rovněž se podává, že žalobkyně uplatnila vnos ve výši [částka] ze společných prostředků na výlučný majetek žalovaného až v době po [datum] (podání ze dne [datum]). Dále se podává, že žalovaný v podání ze dne [datum] tvrdil, že automobil Volkswagen Golf r. z. [Anonymizováno] [Anonymizováno] byl darován dceři účastníků, k této skutečnosti doložil na jednání konaném [datum] technický průkaz, podle jehož obsahu bylo vozidlo dne [datum] registrováno na [jméno FO]. V uvedeném podání žalovaný taktéž tvrdil, že automobil Citroen C4 Picasso zakoupil za [částka] ze svých výlučných prostředků získaných z kupní ceny za prodej pozemků v jeho výlučném vlastnictví. K tomu označil k důkazu výpis z účtu žalovaného č. [hodnota]. Při jednání soudu prvního stupně konaném dne [datum] žalobkyně potvrdila darování automobilu Volkswagen Golf dceři účastníků. Usnesením vyhlášeným při jednání konaném dne [datum] soud prvního stupně řízení mimo jiné ve vztahu k tomuto vozidlu částečně zastavil. Dále se ze spisu podává, že žalovaný v podání ze dne [datum] namítal, že je ve vypořádání jeho závodu třeba zohlednit i platby, které v jeho prospěch učinil ze svých výlučných prostředků. V podání ze dne [datum] konkretizoval žalovaný vklady do závodu ze svých výlučných prostředků na částku [částka]. Ze spisu soudu prvního stupně se taktéž podává, že žalobkyně v podání ze dne [datum] tvrdila, že truhlářské práce v domě, konkrétně kuchyňskou linku na míru, vestavěné skříně a zřízení obývacího pokoje zhotovil [jméno FO]. Jmenovaný e-mailem ze dne [datum] soudu prvního stupně sdělil, že mu žalovaný za truhlářské práce zaplatil celkem [částka]. Cena kuchyňské linky byla stanovena znaleckým posudkem č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve výši [částka] a do ní vestavěných spotřebičů sklokeramické desky a myčky Bosch v částkách [částka] a [částka], když žalobkyně zahrnula k vypořádání i náklady na pořízení těchto tří věcí. Ze spisu soudu prvního stupně se konečně podává, že ve znaleckém posudku ze dne [datum], č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], je obsaženo, že na účty vedené u Waldviertel Sparkasse Bank č. [č. účtu] a č. [č. účtu] a na účet vedený u [právnická osoba]., č. [č. účtu] byly ve prospěch a na účet závodu postupně připsány finanční prostředky celkem ve výši [částka].

17. Žalobkyně v odvolacím řízení tvrdila, že podnikání žalovaného ve sdružení s jeho matkou skončilo v roce 2002. I tak je považuje za účelové, neboť matka se tohoto podnikání vůbec neúčastnila, účelovým tedy je i rozdělení hospodářského výsledku 50/50. Sdružení žalovaného s matkou navíc vzniklo až za manželství účastníků, „podnik žalovaného“ tedy sui generis spadá do společného jmění manželů účastníků a jeho konečná hodnota by měla být v plném rozsahu součástí vypořádání. Žalobkyně dále tvrdila, že matka žalovaného [jméno FO] nevložila do sdružení s žalovaným žádný majetek, a pokud tam nějaký vložila, pak je třeba zjistit, jaký konkrétně, aby bylo možno uzavřít, na co konkrétně by žalovaný měl, v případě vypořádání sdružení, nárok. Žalobkyně taktéž poukazovala na nesprávné závěry znaleckého posudku na ocenění závodu žalovaného podaného před soudem prvního stupně s tím, že tento nezohlednil stav podnikatelského účtu žalovaného, stav pohledávek závodu, zásob a zvířectva ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků. Ve výsledku žalobkyně požadovala, aby jí žalovaný zaplatil na vyrovnání podílů částku [částka] do dvou měsíců od právní moci rozsudku.

18. Žalovaný v odvolacím řízení, a to mimo jiné po odvolacím soudem mu poskytnutém poučení podle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř., uvedl, že veškeré částky uvedené v odvolání žalobkyně jakožto jí tvrzené vnosy ze společných prostředků na výlučný majetek žalovaného (viz odstavec 10. odůvodnění) byly vynaloženy z jeho výlučných prostředků, celkové takto zaplacené náklady byly dokonce ještě vyšší. [jméno FO] zámkovou dlažbu tak byla vynaložena částka [částka] na pořízení materiálu, [částka] na zemní práce a [částka] na práce související s dlážděním, vše v roce 2014. V roce 1999 žalobce dále vynaložil z výlučných prostředků [částka] na pořízení vjezdových vrat. Také zaplatil celkem [částka] za pořízení keřů. [jméno FO] krytinu přístřešku vynaložil žalovaný [částka] na krytinu, [částka] na „krov dřevo“ a [částka] a [částka] na „krov železo“. Žalovaný dále vynaložil [částka] na pořízení voliér. [jméno FO] zaplatil žalovaný za zednické práce celkem [částka]. Výlučné prostředky byly částkami vynaloženými v rámci podnikání žalovaného, veškeré uvedené náklady byly realizovány v souvislosti s domem v Libčicích nad Vltavou.

19. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování ke správným skutkovým zjištěním, vyjma zjištění týkajících se automobilů Citroen a Volkswagen Golf, rozdílu mezi náklady a výnosy závodu žalovaného k datům vzniku a zániku společného jmění manželů účastníků a vyjma mísení prostředků z prodeje pozemků žalovaným a jeho matkou se společnými prostředky účastníků. [jméno FO] správná skutková zjištění (viz odstavec 5. odůvodnění) odvolací soud odkazuje a vychází z nich, z nesprávných zjištění, viz výše, nikoliv. Odvolací soud dále vychází ze skutkového stavu zjištěného v odvolacím řízení, viz odstavce 20. až 35. odůvodnění tohoto rozsudku.

20. Odvolací soud doplnil dokazování znaleckým posudkem ze dne [datum], č. 9/2024, ve spojení s jeho doplněním podaným znalcem [jméno FO] do protokolu při jednání odvolacího soudu dne [datum]. Z těchto důkazů bylo zjištěno, že při aktuálním stanovení rozdílu mezi aktivy a pasivy závodu žalovaného ke dni [datum] vzal znalec (nad rámec skutečností hodnocených ve znaleckém posudku podaném v řízení před soudem prvního stupně) v úvahu 1 580 kusů slepic a jejich hodnotu ve výši [částka], pohledávky ve výši [částka], stav zásob ve výši [částka] a stav podnikatelských účtů závodu žalovaného (které prokazatelně sloužily k podnikání žalovaného, byly jím zveřejněny jako jeho podnikatelské účty v příslušných registrech a sloužily k úhradám závazků závodu). Konkrétně se jednalo o účty vedené u Waldviertel Sparkasse Bank se zůstatkem ke dni [datum] na účtu č. [č. účtu] ve výši [částka] a na účtu č. [č. účtu] ve výši [částka] a dále o účet vedený u [právnická osoba]., č. [č. účtu] (tedy účet žalovaného č. [hodnota]) se zůstatkem k témuž datu ve výši [částka]. Shodně se znaleckým posudkem podaným v řízení před soudem prvního stupně bylo hodnoceno, že součástí závodu žalovaného jsou závazky č. [hodnota] (za prostředky z tohoto úvěru byly pořízeny nemovitosti) a č. [hodnota] (za prostředky z tohoto úvěru byl pořízen kolový traktor Class Arion), v celkové výši [částka], a movité věci konkretizované v předchozím posudku. Pohledávky i závazky byly vyčísleny včetně daně z přidané hodnoty, neboť pouze takové částky představují skutečnou výši těchto aktiv a pasiv, vratky daně z přidané hodnoty do výše majetku již nezahrnoval. Ve výsledku kalkuloval znalec rozdíl mezi aktivy a pasivy závodu žalovaného ke dni [datum] ve výši [částka] (pro případ, že by bylo hodnoceno, že nemovitosti nejsou součástí závodu), respektive ve výši [částka] (včetně hodnoty nemovitostí). Rozdíl mezi aktivy a pasivy závodu žalovaného k datu sňatku účastníků, tj. k [datum], činil [částka]. Obě uvedené ceny stanovil znalec podle cenové úrovně doby, k níž bylo ocenění provedeno. Znalec měl dále za to, že uzavření smlouvy o sdružení mezi žalovaným a jeho otcem a následně mezi žalovaným a jeho matkou, nezakládalo ani otci, ani matce účast na závodu žalovaného, který je v jeho 100% vlastnictví. Podle názoru znalce sdružení nebyla samostatnými subjekty, nebyla a nejsou vlastníkem žádného majetku, který je součástí závodu žalovaného, sdružení neměla žádné tržby. Znalec proto nijak nepromítl do vyčíslení rozdílu mezi aktivy a pasivy ke dni sňatku a ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků existenci smluv o sdružení. Znalec provedl podrobnou analýzu pohybů na všech výše uvedených účtech závodu žalovaného, pokud ve znaleckém posudku podaného v řízení před soudem prvního stupně kalkuloval částku přijatou na tyto účty ze soukromých účtů žalovaného ve výši přes [částka], tak s touto sumou nijak nepracoval ve svých závěrech, neboť žalobkyně dala souhlas s použitím prostředků za účelem podnikání.

21. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] odvolací soud zjistil, že sdružení mezi ní a žalovaným trvá i v současnosti. Svědkyně žalovanému pomáhá podle svých možností, vložila do sdružení své vlastní prostředky, polovina majetku sdružení patří svědkyni. Konkrétně svědkyně vložila do sdružení majetek zděděný po manželovi a dále polovinu kupní ceny za pozemky, které s žalovaným prodali za cca [částka], svědkyně měla na pozemcích podíl o velikosti ½. Výnosy ze sdružení si ani ona, ani žalovaný od roku 2002 nevyplácí, svědkyně vše ponechala ve sdružení, „brala si peníze jen na jídlo a další nezbytné potřeby“. Pokud je v protokole před soudem prvního stupně zachycena výpověď svědkyně tak, že „…hospodařili ve sdružení až do roku 2002…“, tak podle svědkyně nebyla její výpověď pochopena správně, respektive ona hovořila dál a mínila a míní, že s žalovaným podnikali i po roce 2002. Ten rok zmiňovala proto, že tehdy dávala žalovanému nějaké pozemky.

22. Z nesporných tvrzení účastníků má odvolací soud dále za prokázané, že současné obvyklé ceny u následujících věcí činí: obchodního podílu č. [hodnota] částku [částka], obchodního podílu č. [hodnota] částku [částka], mikrovlnné trouby Sencor [částka], pračky [částka], jídelního stolu se židlemi [částka], komody [částka], LCD televize [částka], tří postelí typu dvoulůžko [částka], psacího stolu [částka], běhacího pásu InSPORTline [částka], sedací soupravy [částka], manželské postele [částka], komod a vitríny [částka], zahradního nábytku [částka] a domény [částka]. Dále vzal odvolací soud za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků o tom, že ke dni [datum] činil evidovaný počet slepic v závodě žalovaného 1 580 kusů, výše pohledávek [částka] a stav zásob [částka]. Účastníci rovněž učinili nesporným, že práce realizované [jméno FO], truhlářské práce (včetně zhotovení kuchyňské linky) a veškeré práce uvedené v odvolání žalobkyně (viz odstavec 10. odůvodnění), byly realizovány na domě, respektive v domě, který je v podílovém spoluvlastnictví žalovaného a jeho matky [jméno FO], každý vlastní podíl o velikosti ½.

23. Ze smlouvy o sdružení uzavřené mezi žalovaným a [Jméno zainteresované osoby 1/0] starším (dále jen „smlouva o sdružení č. [hodnota]“) bylo zjištěno, že smlouva je datována [datum], oba jmenovaní ji uzavřeli mimo jiné identifikováni svými IČO, žalovaný konkrétně [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Sjednaným předmětem sdružení byla zemědělská výroba, společné obchodní jméno bylo dohodnuto jako [Jméno zainteresované osoby 1/0] a syn [adresa] n/Vlt. Taktéž bylo sjednáno, že hospodářský výsledek bude mezi účastníky sdružení dělen pro žalovaného v rozsahu 33 %, pro [Jméno zainteresované osoby 1/0] staršího v rozsahu 67 %. Z vedení účetnictví byl odpovědny [Jméno zainteresované osoby 1/0] starší, zdanění měl provést každý z účastníků sám za sebe. Sdružení bylo uzavřeno na dobu neurčitou.

24. Ze smlouvy o sdružení uzavřené mezi žalovaným a [jméno FO] (dále jen „smlouva o sdružení č. [hodnota]“) bylo zjištěno, že smlouva je datována [datum], oba jmenovaní ji uzavřeli mimo jiné identifikováni svými IČO, žalovaný konkrétně [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Sjednaným předmětem sdružení byla zemědělská výroba, společné obchodní jméno bylo dohodnuto jako Zemědělské sdružení [Jméno zainteresované osoby 1/0] a spol. Taktéž bylo sjednáno, že vklady účastníků sdružení jsou stejné, stejně tak se rovným dílem podílejí na nákladech a výnosech, hospodářský výsledek má být mezi účastníky sdružení dělen pro každého v rozsahu 50 %. Za vedení účetnictví odpovídá [Jméno zainteresované osoby 1/0], účtem sdružení byl sjednán účet č. [č. účtu], zdanění měl provést každý z účastníků sdružení sám. Sdružení bylo uzavřeno na dobu neurčitou.

25. Z přiznání k dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období roku 2004 odvolací soud zjistil, že je podala [jméno FO] mimo jiné s tím, že její hlavní činností je zemědělská výroba, přičemž podniká ve sdružení s dalším účastníkem [Jméno zainteresované osoby 1/0] v poměru 50/50.

26. Z faktury č. [hodnota] bylo zjištěno, že byla vystavena na jméno žalovaného jako odběratele společností [právnická osoba] dne [datum] na částku [částka] na úhradu ceny automobilu Citroen s tím, že tato částka byla zaplacena dne [datum].

27. Z faktury č. [tel. číslo] bylo zjištěno, že byla vystavena pro žalovaného jako podnikatele dne [datum], s datem splatnosti [datum], na částku [částka] za dlažbu, obrubníky a drcené kamenivo. Z faktury č. 33/2014 bylo dále zjištěno, že byla vystavena pro žalovaného jako podnikatele dne [datum], s datem splatnosti [datum], na částku [částka] za úpravu vjezdu a parkovacího stání. Z faktury č. [tel. číslo] bylo zjištěno, že byla vystavena pro žalovaného jako podnikatele dne [datum] s týmž datem splatnosti, na [částka] za přípravné a dlaždičské práce v areálu na adrese [adresa]. Ze stvrzenky k této faktuře bylo dále zjištěno, že částka [Anonymizováno] [Anonymizováno] byla zaplacena [datum] v hotovosti. Z pokladního deníku žalovaného jako podnikatele za 3. čtvrtletí roku 2014 odvolací soud zjistil, že pod položkou 06/08 P je uvedeno „dláždění 101 634“. Z výpisu z podnikatelského účtu žalovaného bylo zjištěno, že dne [datum] z něj byla poukázána částka [částka] a dne [datum] částka [částka].

28. Z faktury č. [hodnota] bylo zjištěno, že byla vystavena pro žalovaného jako podnikatele dne [datum], s datem splatnosti [datum], na částku [částka] za dodávku keřů. Z faktury č. [hodnota] bylo zjištěno, že byla vystavena pro žalovaného jako podnikatele dne [datum], s datem splatnosti [datum], na částku [částka] za dodávku keřů. Z výpisu z účtu žalovaného č. [hodnota] bylo zjištěno, že obě výše uvedené částky z něj byly poukázány dne [datum]. Z faktury č. [hodnota] bylo zjištěno, že byla vystavena pro žalovaného jako podnikatele dne [datum], s datem splatnosti [datum], na částku [částka] za dodávku keřů. Z výpisu z účtu žalovaného č. [hodnota] bylo zjištěno, že tato částka z něj byla poukázána dne [datum]. Z faktury č. [hodnota] bylo zjištěno, že byla vystavena pro žalovaného jako podnikatele dne [datum], s datem splatnosti [datum], na částku [částka] za dodávku keřů. Z výpisu z účtu žalovaného č. [hodnota] bylo dále zjištěno, že tato částka z něj byla poukázána dne [datum].

29. Z faktury č. 401175/09 bylo zjištěno, že byla vystavena pro žalovaného jako podnikatele dne [datum] s týmž datem splatnosti na částku [částka] za krytinu. Podle dodacího listu k uvedené faktuře bylo zboží téhož dne i dodáno. Ze stvrzenky k uvedené faktuře bylo dále zjištěno, že fakturovaná částka byla [datum] zaplacena v hotovosti. Z dodejky za hotové bylo zjištěno, že za hranoly byla vyúčtována částka [částka]. Z daňového dokladu č. [hodnota] odvolací soud dále zjistil, že byl vystaven dne [datum] pro žalovaného jako podnikatele na částku [částka] za dodávku střechy. Z pokladního deníku žalovaného jako podnikatele za 3. čtvrtletí roku 2009 odvolací soud zjistil, že pod položkami 25/08 P a dvakrát 03/09 P je uvedeno „nákup materiálu“, a to v částkách [částka], [částka] a [částka]. Z daňového dokladu č. [hodnota] odvolací soud dále zjistil, že byl vystaven dne [datum] pro žalovaného jako podnikatele na částku [částka] za dodávku kotev na střechu. Z pokladního deníku žalovaného jako podnikatele za 3. čtvrtletí roku 2009 odvolací soud zjistil, že pod položkou 12/08 P je uvedeno „nákup materiálu“ v téže částce.

30. Z faktury č. [hodnota] bylo zjištěno, že byla vystavena pro žalovaného jako podnikatele dne [datum], s datem splatnosti [datum], mimo jiné za práci v rozsahu 38 hodin za částku [částka] bez DPH související s instalací vrat. Podle příjmového pokladního dokladu byla fakturovaná částka [částka] zaplacena dne [datum]. Z pokladního deníku žalovaného jako podnikatele za 1. čtvrtletí roku 1999 odvolací soud zjistil, že pod položkou 24/01 P je uvedeno „nákup drobného majetku“ za částku [částka].

31. Z faktury č. [hodnota] bylo zjištěno, že byla vystavena pro žalovaného jako podnikatele dne [datum], s týmž datem splatnosti, za částku [částka] za pletivo a šrouby. Z výpisu z účtu žalovaného č. [hodnota] bylo dále zjištěno, že uvedená částka z něj byla poukázána dne [datum]. Z faktury č. [hodnota] bylo zjištěno, že byla vystavena pro žalovaného jako podnikatele dne [datum], s týmž datem splatnosti, za částku [částka] za pletivo a šrouby. Z pokladního deníku žalovaného jako podnikatele za 4. čtvrtletí roku 2012 odvolací soud zjistil, že pod položkou 07/10 P je uvedeno „opravy a udržování“ za částku [částka].

32. Z faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla vystavena [jméno FO] pro žalovaného jako podnikatele na částku [částka] za zednické práce. Z pokladního deníku žalovaného jako podnikatele za 4. čtvrtletí roku 2012 odvolací soud zjistil, že pod položkou 25/11 P je uvedeno „opravy a udržování“ za tutéž částku. Z faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla vystavena [jméno FO] pro žalovaného jako podnikatele na částku [částka] za zednické práce. Z pokladního deníku žalovaného jako podnikatele za 4. čtvrtletí roku 2012 odvolací soud zjistil, že pod položkou 15/12 P je uvedeno „opravy a udržování“ za tutéž částku. Z faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla vystavena [jméno FO] pro žalovaného jako podnikatele na částku [částka] za zednické práce. Z faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla vystavena [jméno FO] pro žalovaného jako podnikatele na částku [částka] za zednické práce. Z pokladního deníku žalovaného jako podnikatele za 4. čtvrtletí roku 2012 odvolací soud zjistil, že pod dvěma položkami 23/09 P je uvedeno „opravy a udržování“ za částky [částka] a [částka]. Z faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla vystavena [jméno FO] pro žalovaného jako podnikatele na částku [částka] za zednické práce. Z pokladního deníku žalovaného jako podnikatele za 3. čtvrtletí roku 2012 odvolací soud zjistil, že pod položkou 20/07 P je uvedeno „opravy a udržování“ za tutéž částku. Z faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla vystavena [jméno FO] pro žalovaného jako podnikatele na částku [částka] za zednické práce. Z pokladního deníku žalovaného jako podnikatele za 4. čtvrtletí roku 2012 odvolací soud zjistil, že pod položkou 22/12 P je uvedeno „opravy a udržování“ za tutéž částku. Z faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla vystavena [jméno FO] pro žalovaného jako podnikatele na částku [částka] za zednické práce. Z pokladního deníku žalovaného jako podnikatele za 3. čtvrtletí roku 2013 odvolací soud zjistil, že pod položkou 20/09 P je uvedeno „opravy a udržování“ za tutéž částku. Z faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla vystavena [jméno FO] pro žalovaného jako podnikatele na částku [částka] za zednické práce. Z pokladního deníku žalovaného jako podnikatele za 4. čtvrtletí roku 2013 odvolací soud zjistil, že pod položkou 01/11 P je uvedeno „opravy a udržování“ za tutéž částku. Z faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla vystavena [jméno FO] pro žalovaného jako podnikatele na částku [částka] za zednické práce. Z pokladního deníku žalovaného jako podnikatele za 2. čtvrtletí roku 2013 odvolací soud zjistil, že pod položkou 01/04 P je uvedeno „opravy a udržování“ za tutéž částku. Z faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla vystavena [jméno FO] pro žalovaného jako podnikatele na částku [částka] za zednické práce. Z pokladního deníku žalovaného jako podnikatele za 2. čtvrtletí roku 2013 odvolací soud zjistil, že pod položkou 21/05 P je uvedeno „opravy a udržování“ za tutéž částku.

33. Z kupní smlouvy ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že ji uzavřeli žalovaný a [jméno FO] jako prodávající a [tituly před jménem] [jméno FO] jako kupující, předmětem koupě byly tam specifikované pozemky v k. ú. [adresa], kupní cena byla sjednána na částku [částka] s tím, že [částka] kupující již prodávajícím zaplatil před podpisem kupní smlouvy a [částka] zaplatí do 60 dnů od podpisu kupní smlouvy, nejdéle do [datum], a to na účet č. [č. účtu] (tj. účet žalovaného č. [hodnota]). Vklad práva pro kupujícího byl podle této smlouvy zapsán v katastru nemovitostí [datum], s účinky vkladu práva ke dni [datum].

34. Z kupní smlouvy ze dne ze dne [datum] bylo zjištěno, že ji uzavřeli žalovaný a [jméno FO] jako prodávající a [tituly před jménem] [jméno FO] jako kupující, předmětem koupě byly tam specifikované pozemky v k. ú. [adresa], kupní cena byla sjednána na částku [částka] s tím, že kupující zaplatí kupní cenu do tří dnů od podpisu kupní smlouvy na účet žalovaného č. [hodnota]. Vklad práva pro kupujícího byl podle této smlouvy zapsán v katastru nemovitostí [datum], s účinky vkladu práva ke dni [datum].

35. Z výpisu z účtu žalovaného č. [hodnota] bylo zjištěno, že zůstatek ke dni [datum] činil [částka], dne [datum] byla na tento účet připsána platba od [jméno FO] ve výši [částka]. Dále bylo zjištěno, že dne [datum] byla provedena platba ve výši [částka] na úhradu ceny automobilu Citroen firmě [právnická osoba] Téhož dne byla poukázána částka [částka] ve prospěch účtu č. [č. účtu]. Dne [datum] byla z účtu poukázána částka [částka] ve prospěch účtu žalovaného č. [hodnota]. V mezidobí nebyly evidovány žádné jiné příchozí platby. Dne [datum] byla na účet připsána od [jméno FO] další část kupní ceny ve výši [částka] a dne [datum] část kupní ceny ve výši [částka]. V mezidobí nebyly na účtu evidovány žádné příchozí platby, platby byly z účtu pouze poukazovány. Dne [datum] byla na účet připsána platba od [jméno FO] ve výši [částka] jako poslední část kupní ceny. Téhož dne byla z účtu poukázána částka [částka] na účet žalovaného č. [hodnota]. V následujícím období nebyly na účet připisovány žádné platby, pouze z něj byly poukazovány. Dne [datum] byla z účtu převedena částka [částka] na spořicí účet žalovaného. Dne [datum] byla z účtu poukázána částka [částka], dne [datum] částka [částka] a dne [datum] částka [částka], vše ve prospěch účtu žalovaného č. [hodnota]. V následujícím období nebyly na účet připisovány žádné platby, platby byly pouze odesílány, ke dni [datum] činil zůstatek na účtu [částka]. Téhož dne byla z účtu poukázána částka [částka] ve prospěch účtu žalovaného č. [hodnota]. Dne [datum] byla na účet připsána od [jméno FO] kupní cena ve výši [částka]. V následujícím období byly z účtu pouze poukazovány platby, pouze dne [datum] na něj byla připsána částka [částka] ze spořicího účtu žalovaného, ke dni [datum] činil zůstatek na účtu [částka]. Dne [datum] byla z účtu poukázána částka [částka], dne [datum] částka [částka] a dne [datum] částka [částka], vše ve prospěch účtu žalovaného č. [hodnota]. Následně byly z účtu opět jen poukazovány platby, k [datum] činil zůstatek na účtu č. [hodnota] částku [částka]. Dne [datum] z něj byla poukázána částka [částka] a dne [datum] částka [částka], obě opět ve prospěch účtu žalovaného č. [hodnota].

36. Vypořádání zaniklého společného jmění účastníků je třeba provést, jak správně uvedl soud prvního stupně, podle pravidel obsažených v § 742 o. z., jelikož manželství účastníků, a tím i jejich společné jmění, zaniklo [datum], tedy již za účinnosti uvedeného právního předpisu (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], publikovaný pod č. 63/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní).

37. Podle § 709 odst. 1 a 2 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co: a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.

38. Podle § 710 o. z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže: a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

39. Podle § 143 obč. zák. účinného ke dni uzavření manželství účastníků v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů je vše, co může být předmětem osobního vlastnictví a co bylo nabyto některým z manželů za trvání manželství, s výjimkou věcí získaných dědictvím nebo darem, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

40. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla:

a. podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,

b. každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,

c. každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,

d. přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,

e. přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,

f. přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

41. Podle § 829 odst. 2 obč. zák. sdružení nemají způsobilost k právům a povinnostem.

42. Podle § 834 obč. zák. majetek získaný při výkonu společné činnosti se stává spoluvlastnictvím všech účastníků.

43. Podle § 835 odst. 1 obč. zák. podíly na majetku získaném společnou činností jsou stejné, není-li smlouvou určeno jinak.

44. Spornou skutečností zůstala i v odvolacím řízení otázka způsobu vypořádání závodu žalovaného, včetně toho, zda a jakým způsobem se v tomto vypořádání projeví uzavření smluv o sdružení č. [hodnota] a č. [hodnota], a zda a jakým způsobem lze ve vypořádání zohlednit žalovaným tvrzený vklad z jeho výlučných prostředků do závodu. Nadále zůstalo sporným i to, v jakém rozsahu je důvodný požadavek žalobkyně na vypořádání jí tvrzených vnosů.

45. K jednotlivým sporným otázkám odvolací soud v návaznosti na odvolací námitky, tvrzení obou účastníků v řízení před soudem prvního stupně i v odvolacím řízení a zjištěný skutkový stav uvádí:

Vypořádání závodu

46. Pokud žalovaný namítal, že žalobkyně nenavrhla závod, respektive jeho cenu, k vypořádání ve lhůtě tří let od zániku společného jmění manželů účastníků, nelze s tím souhlasit. Žalobkyně v žalobě sice nepoužila výslovně pojem „závod“ či „podnik“ žalovaného pro označení majetku, který zahrnuje k vypořádání. Popsala však jeho jednotlivé složky (nemovitosti, movité věci, závazky, účty), takže o její vůli tuto majetkovou hodnotu vypořádat nemůže být pochyb. Nenastala tedy nevyvratitelná právní domněnka vypořádání podle § 741 o. z. Závěr, zda je závod součástí rozvodem zaniklého společného jmění manželů účastníků, či nikoliv, a jakým způsobem se za takové situace projeví jeho existence ve vypořádání, a zda lze případně vypořádat jeho jednotlivé složky, jsou otázky právního posouzení, které je povinen provést soud.

47. Odvolací soud tedy nejprve řešil, zda je závod součástí rozvodem zaniklého společného jmění manželů účastníků, když v tomto ohledu činí, shodně se soudem prvního stupně, jednoznačný závěr, že nikoliv.

48. Oprávnění k podnikatelské činnosti vzniklo žalovanému dne [datum], tj. ještě před uzavřením manželství účastníků dne [datum]. Ostatně i v době uzavření manželství účastníků byla účinnou právní úprava řešící majetkové společenství manželů jakožto bezpodílové spoluvlastnictví, kdy v § 143 obč. zák., ve znění před novelou provedenou zákonem č. 91/1998 Sb., bylo stanoveno, že v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů nejsou mimo jiné věci sloužící k výkonu povolání jen jednoho z manželů, přičemž tím je míněno také podnikání jednoho z manželů jako fyzické osoby (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dostupný na www.nsoud.cz). Závod je tak ve výlučném vlastnictví žalovaného (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dostupné na www.nsoud.cz).

49. Součástí společného jmění manželů, respektive předmětem vypořádání, se nemohou stát ani jednotlivé složky závodu, neboť je to hromadná věc a tyto složky jsou součástí výlučného majetku podnikatele (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dostupný na www.nsoud.cz). Nelze tedy samostatně vypořádat ani movité věci uvedené ve výroku III. rozsudku soudu prvního stupně, ani účty sloužící k podnikání, tj. účty vedené u Waldviertel Sparkasse Bank č. [č. účtu] a č. [č. účtu] a účet vedený u [právnická osoba]., č. [č. účtu]. Rovněž nelze samostatně vypořádat závazky č. [hodnota] a č. [hodnota] a nemovitosti. Již na tomto místě odvolací soud uvádí, že nemovitosti považuje za součást závodu žalovaného. Jsou jako takové jednak evidenčně vedeny, jednak byly pořízeny za finanční prostředky získané ze závazku č. [hodnota], který představuje pasiva závodu a je postupně splácen z jeho finančních prostředků.

50. I když závod žalovaného není součástí společného jmění manželů, zohledňují se při jeho vypořádání výnosy z podnikání. Ty jsou však zcela běžně spotřebovávány v rámci chodu rodiny, případně přinášejí i jiné benefity, zároveň je také zcela běžné, že pro potřeby podnikání jsou využívány společné prostředky. Vypořádání společného jmění manželů není vyúčtovacím sporem, proto ustálená rozhodovací praxe nastolila princip, že za existence výlučného závodu některého z manželů má být do vypořádání promítnuta částka, jež se rovná pozitivnímu (kladnému) rozdílu mezi aktivy a pasivy podnikání ke dni zániku společného jmění, což je zpravidla cena závodu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dostupný na www.nsoud.cz).

Vliv podnikání ve sdružení

51. Odvolací soud dále hodnotil, zda a jak je třeba do shora popsaného způsobu vypořádání závodu promítnout uzavření smluv o sdružení č. [hodnota] a č. [hodnota]. Ve světle závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], se takový postup jeví jako nezbytný. Nejvyšší soud totiž vyslovil, že pokud jeden z manželů podnikal prostřednictvím sdružení, může být předmětem vypořádání jen částka, na jejíž vyplacení by měl tento manžel nárok, pokud by zanikla jeho účast ve sdružení ke dni zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Byť byl uvedený názor vysloven v tehdejších poměrech bezpodílovému spoluvlastnictví manželů, je bez dalšího aplikovatelný i za současné právní úpravy společného jmění manželů, neboť filozofie a podstata obou forem manželského majetkového společenství jsou shodné.

52. Odvolací soud dále uvádí, že bylo jednoznačně a nepochybně prokázáno, že žalovaný v době od [datum], tedy i v době sňatku účastníků, podnikal ve sdružení se svým otcem [Jméno zainteresované osoby 1/0], smlouvu o sdružení č. [hodnota] totiž hodnotí jako platnou a účinnou, nebyly shledány žádné skutečnosti odporující takovému závěru. Účastníci smlouvy o sdružení č. [hodnota] svým ujednáním výslovně stanovili rozsah jejich podílů na výnosech sdružení v poměru 67:33, menší z podílů náležel žalovanému. Tato forma podnikání skončila v důsledku smrti [Jméno zainteresované osoby 1/0] staršího. Od [datum] podnikal žalovaný ve sdružení s matkou [jméno FO], podíl na výnosech sdružení činil podle smlouvy o sdružení č. [hodnota] (o jejíž platnosti a účinnosti platí to stejné, co shora) 50 % pro každého z nich. Odvolací soud má za jednoznačně a nepochybně prokázané, že tato forma součinnosti trvala i v době zániku společného jmění manželů účastníků, nikoliv pouze jen do roku 2002. Vychází přitom z výpovědi svědkyně [jméno FO], která tuto skutečnost výslovně potvrdila a vysvětlila způsob kooperace mezi ní a žalovaným. Zároveň popsala, že do sdružení vložila polovinu majetku a také polovinu finančních prostředků získaných spolu s žalovaným z kupní ceny za prodej pozemků. Její výpověď potvrzuje i jí podané přiznání k dani z příjmu za zdaňovací období roku 2004, kde [jméno FO] výslovně uvádí podnikání ve sdružení s žalovaným. Vložení finančních prostředků z prodeje pozemků je potvrzeno shora rozebranými výpisy z účtu žalovaného č. [hodnota], stejně tak jako znaleckým posudkem, ze kterého je zjevné, že součástí majetku závodu jsou mimo jiné movité věci, které žalovaný a jeho matka nabyli z dědictví po [Jméno zainteresované osoby 1/0] starším.

53. Odvolací soud se, oproti tvrzení žalobkyně, v žádném případě nedomnívá, že závod žalovaného vznikl v důsledku uzavření smlouvy o sdružení č. [hodnota] až za trvání manželství účastníků, a že je třeba jej vypořádat jako součást jejich společného jmění a jako celek. Jak již bylo řečeno, oprávnění k podnikání, a tedy závod žalovaného, vznikl již před svatbou účastníků. Podnikání ve sdružení na tom není způsobilé ničeho změnit, sdružení nemá právní subjektivitu a jedná se „jen“ o účastníky smlouvy dohodnutý způsob dosahování sjednaného účelu – zemědělské výroby.

54. Optikou podílů žalovaného na výnosech sdružení je tedy třeba hledět na jeho nárok na vypořádání ke dni sňatku účastníků (kdy jejich společné jmění vzniklo), stejně tak jako ke dni právní moci rozsudku o rozvodu jejich manželství (tj. k datu zániku společného jmění). Ke dni [datum] by žalovaný měl nárok na vypořádání majetku sdružení v jeho prospěch v rozsahu 33 % z částky [částka], tedy v částce [částka], což představuje výlučný majetek žalovaného. Ke dni [datum] pak činí podíl žalovaného na výnosech závodu 50 % z částky [částka], tedy [částka].

55. Ohledně obou částek cen závodu ke dni [datum] a ke dni [datum] vychází odvolací soud ze znaleckého posudku podaného v odvolacím řízení, doplněného výpovědí znalce. Odvolací soud má za to, že znalec vzal v úvahu veškeré skutečnosti rozhodné pro jím přijaté závěry, včetně údajů zjištěných v odvolacím řízení ohledně stavu zásob, slepic, pohledávek a zůstatků na účtech. Znalec rovněž správně stanovil ceny podle cenové úrovně doby vzniku a zániku společného jmění, nikoliv podle úrovně současné, když takový postup jednoznačně vyplývá ze závěrů již odkazovaného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Znalec také srozumitelně vysvětlil, z jakého důvodu vyčíslil pohledávky a závazky včetně sazby daně z přidané hodnoty, stejně tak, že následně již do ocenění samostatně nezahrnoval „vratky“ této daně.

56. Závěry znalce ohledně toho, že se na cenách závodu k rozhodným datům nijak neprojeví podnikání žalovaného ve sdružení nejprve s otcem a poté s matkou, představují podle názoru odvolacího soudu posouzení právní otázky, které odvolací soud provedl odlišně, konkrétně ve světle shora uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu a v této věci zjištěných skutečností. V poměrech nyní projednávané věci není rozhodné, že sdružení neměla právní subjektivitu. Je podstatné, že existovala za konkrétně dohodnutých podmínek. Účastníci smluv ujednali mimo jiné i to, který účet bude používán, kdo povede účetnictví, tedy ve výsledku fakticky i způsob evidence majetku a tržeb sdružení. V případě sdružení žalovaného s jeho matkou to byl právě žalovaný, kdo byl odpovědný za vedení účetnictví, a jeden z jeho účtů sloužících k podnikání byl zároveň účtem sdružení (účet č. [č. účtu]). Není tedy možné vysledovat jakoukoliv samostatnou evidenci majetku a tržeb sdružení, což označoval znalec jako důvod k nepromítnutí existence sdružení do jeho znaleckých závěrů. Vše, co patří do sdružení, je totiž evidováno v rámci závodu žalovaného. K rozhodným datům je tedy třeba kalkulovat s částkami, na které by měl žalovaný nárok při vypořádání sdružení jak k [datum] (33 %), tak i k [datum] (50 %).

Vliv vkladu výlučných prostředků do závodu

57. Odvolací soud má za jednoznačně a nepochybně prokázané, že žalovaný a jeho matka získali z prodeje pozemků v jejich podílovém spoluvlastnictví (podíl každého o velikosti ½) na základě kupních smluv ze dne [datum] a [datum] celkem částku ve výši [částka]. Ta byla od [datum] do [datum] postupně kupujícím poukazována na účet žalovaného č. [hodnota], ze kterého bylo na účty č. [č. účtu] a č. [č. účtu] v období od [datum] do [datum] převedeno celkem [částka]. Odvolací soud má, na rozdíl od soudu prvního stupně, za to, že je zcela jednoznačné, že zdrojem uvedené částky byly právě a jedině finanční prostředky z kupních cen. Při první připsané platbě kupní ceny na účet žalovaného č. [hodnota] totiž tento vykazoval naprosto zanedbatelný zůstatek a při provedení každé další platby byly na účtu vždy vysoce dostačující prostředky z takové transakci předcházejících přijatých plateb od kupujícího.

58. Bylo také jednoznačně a nepochybně prokázáno, že oba výše uvedené účty sloužily k podnikání žalovaného, účet vedený u [právnická osoba]., byl zároveň účtem sdružení. Skutečnost, že ve prospěch a na účet závodu byla z prostředků žalovaného převedena částka [částka], vyplývá i ze znaleckého posudku podaného v řízení před soudem prvního stupně, na který znalce při své výpovědi v odvolacím řízení v tomto ohledu odkázal. Zda se tyto finanční prostředky nějakým způsobem zohlední ve vypořádání ceny závodu žalovaného, je opět otázka právního posouzení, pro které není názor znalce (že se částky nezohlední, neboť žalobkyně dala souhlas k použití společných prostředků v podnikání) relevantní.

59. Vzhledem ke všemu shora uvedenému hledí odvolací soud na částku [částka] jako na výlučné prostředky žalovaného a jeho matky vložené do podnikání a má za to, že i tuto částku je nezbytné zohlednit ve vypořádání ceny závodu. Žalovaný a jeho matka byli rovno dílnými spoluvlastníky prodaných pozemků, proto je třeba hledět i na získanou kupní cenu a z ní do podnikání následně vložené prostředky tak, že žalovaný a jeho matka z této částky vložili každý také ½, tj. [částka] a tuto sumu je třeba ve prospěch každého z nich připočíst k částce, na kterou by měli v případě vypořádání sdružení nárok, a tedy naopak odečíst od toho, co je možné zohlednit v rámci vypořádání společného jmění manželů účastníků.

60. Za okolností zjištěných v posuzovaném případu je tak nutno odečíst od zjištěné ceny závodu ke dni zániku společného jmění manželů vložené výlučné prostředky v podobě ceny závodu v době před vznikem společného jmění, na kterou by žalovaný neměl nárok (patřila by jeho otci), stejně tak je třeba odečíst zbývající část ceny závodu ke dni sňatku účastníků jakožto výlučný majetek žalovaného, a rovněž vložené výlučné prostředky podnikajícího manžela za dobu trvání společného jmění manželů (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], oba dostupné na ww.nsoud.cz).

61. Od ceny závodu ke dni [datum] ve výši [částka] je tak třeba odečíst celou cenu závodu ke dni [datum] (tedy jednak hodnotu toho, na co by žalovaný neměl při vypořádání tehdejšího sdružení nárok, neboť by se jednalo o majetek jeho otce, jednak hodnotu toho, co představovalo výlučný majetek žalovaného), tj. [částka]. Od výsledku [částka] je dále nutné odečíst celkový vklad výlučných prostředků za trvání sdružení žalovaného a jeho matky, tj. [částka], pak dojdeme k částce [částka]. A tuto je třeba „zkrátit“ o 50 % (tedy opět o hodnotu, na kterou by žalovaný neměl při vypořádání sdružení s matkou nárok), kdy výsledek činí [částka]. Což je cena závodu žalovaného pro účely vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů účastníků. Uvedenou částku je pak třeba započítat na podíl žalovaného, neboť závod je v jeho výlučném vlastnictví.

Vnosy

62. Odvolací soud opětovně hodnotil, zda je důvodný požadavek žalobkyně na vypořádání vnosů ze společných prostředků účastníků do výlučného majetku žalovaného, a to [částka] na vjezdová vrata, [částka] na krytinu přístřešku, [částka] na keře, [částka] na voliéry, [částka] na rekonstrukci skladu, [částka] na opravy kanceláře, [částka] na opravy střechy slepičárny, [částka] na zámkovou dlažbu, [částka] ohledně kuchyňské linky, [částka] ohledně sklokeramické desky a [částka] ohledně myčky Bosch, a dále částka [částka] zaplacená [jméno FO] za práce na domě, [částka] vynaložených na zaplacení projektové dokumentace k domu, [částka] za pořízení bazénu a jeho zastřešení a [částka] na truhlářské práce v domě.

63. Co se týče částky [částka] na projektovou dokumentaci k domu, tak tuto sumu nelze vypořádat. Žalobkyně ji totiž zahrnula k vypořádání až po uplynutí tří let od zániku společného jmění manželů účastníků (srovnej § 741 o. z.).

64. Ohledně pořízení bazénu a jeho zastřešení bylo již v řízení před soudem prvního stupně prokázáno, že bylo realizováno, za manželství byla za tímto účelem vynaložena žalobkyní tvrzená částka a vše bylo provedeno „ve prospěch“ domu. Dům v Libčicích nad Vltavou není však ve výlučném vlastnictví žalovaného, ale v podílovém spoluvlastnictví jeho a jeho matky, každého v rozsahu podílu o velikosti ½. Vůči matce žalovaného [jméno FO] pak žalobkyně nikdy neuplatnila pohledávku z titulu zhodnocení domu. Do vypořádání tedy lze zahrnout pouze polovinu vynaložené částky, tj. [částka], druhou polovinu nikoliv.

65. Naprosto stejnou filozofii a způsob výpočtu vnosů důvodně uplatněných k vypořádání je třeba uplatnit i ve vztahu k [částka] za truhlářské práce, [částka] za zámkovou dlažbu, [částka] za keře, [částka] za krytinu přístřešku, [částka] za vrata, [částka] za voliéry, [částka] jako ceny sklokeramické desky Mora a [částka] jako ceny myčky Bosch (když tyto věci nelze vypořádat samostatně, neboť jsou součástí kuchyňské linky instalované v domě) a [částka] za odměnu za práci [jméno FO]. Veškeré uvedené částky byly za trvání manželství účastníků vynaloženy na žalobkyní tvrzený účel a zároveň byly investovány do domu v podílovém spoluvlastnictví žalovaného a jeho matky. Jako vnos z nich proto lze opět zohlednit vždy jejich ½, tj. částky [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka] (celkem [částka]), další ½ z jednotlivých uplatněných sum nikoliv, a tedy v týchž částkách bylo nutné žalobu zamítnout.

66. Pokud žalovaný tvrdil a prokazoval, že částky na pořízení keřů, zámkové dlažby, voliér, vrat, krytiny přístřešku a na zaplacení [jméno FO] byly vynaloženy z jeho výlučných prostředků, s tím se odvolací soud neztotožňuje. Žalovaný sice podrobně tvrdil, kdy a jakým způsobem byly jednotlivé částky zaplaceny, z jakých zdrojů a jak jsou takto vynaložené prostředky evidovány v rámci jeho závodu. Odvolací soud však zastává názor, že na uvedené částky nelze hledět jako na výlučné prostředky žalovaného. Nebyly totiž zaplaceny v přímé souvislosti s jeho podnikatelskou činností a za účelem jejího udržení, případně rozvoje. Jednalo se naopak o částky investované do domu, který není součástí majetku závodu. I takovéto nakládání s prostředky generovanými z podnikání některého z manželů je samozřejmě možné a dokonce běžné. Naopak je takto naplňován i Nejvyšším soudem předvídaný způsob používání výnosů z podnikatelské činnosti některého z manželů v rámci rodinného života, jak je podrobně rozebráno v odstavci 50. odůvodnění.

67. Naproti tomu odvolací soud do vypořádání nezahrnuje částky vynaložené ve výši [částka] na rekonstrukci skladu, [částka] na opravu střechy slepičárny a [částka] na rekonstrukci kanceláře. Bylo prokázáno, že tyto částky byly za manželství účastníků použity uvedeným způsobem, zároveň má odvolací soud za prokázané, že finanční prostředky byly vynaloženy z prostředků závodu, a to tentokrát v přímé souvislosti s podnikatelskou činností žalovaného. Uvedené finanční prostředky tak nelze jednotlivě vypořádat jako vnosy, tyto náklady jsou ve výsledku součástí ceny závodu a při vyhovění požadavku žalobkyně by byly de facto zohledněny dvakrát.

68. Rovněž nebylo možné vypořádat žalobkyní požadovaný vnos na pořízení kuchyňské linky. Její zhotovení totiž bylo zahrnuto do ceny hrazené za truhlářské práce (truhlář výslovně potvrdil, že částku [částka] obdržel za výrobu linky, vestavěných skříní a nábytku na míru do obývacího pokoje), takto vynaložené prostředky tedy již byly vypořádány v rámci ceny truhlářských prací, nelze je vypořádávat dvakrát.

69. V návaznosti na veškeré shora popsané a rozebrané skutečnosti odvolací soud uzavírá, že do vypořádání zaniklého společného jmění manželů účastníků je třeba z titulu vnosů zahrnout celkem částku [částka]. I tuto sumu je třeba započítat na podíl žalovaného, neboť byla vynaložena na jeho výlučný majetek.

Movité věci

70. Co se týče movitých věcí, tak odvolací soud dospěl k závěru, že jako součást společného jmění nelze vypořádat automobil zn. Citroen C4 Picasso, r. z. [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Bylo totiž zjištěno, že jeho cena byla zaplacena žalovaným z jeho výlučných prostředků získaných z kupní ceny od [jméno FO], tj. jedná se o výlučný majetek žalovaného.

71. Vypořádat nelze ani osobní automobil Volkswagen Golf r. z. [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Ohledně něj byla žaloba vzata zpět a řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno (viz odstavec 16. odůvodnění). V současnosti tedy již neexistuje návrh jako nezbytná podmínka pro možnost vést řízení o této movité věci.

72. Ohledně zbývajících movitých věcí má odvolací soud za prokázané jejich obvyklé současné ceny, a to: mikrovlnné trouby Sencor [částka], jídelního stolu se židlemi [částka], komody [částka], LCD televize [částka], tří postelí typu dvoulůžko [částka], psacího stolu [částka], běhacího pásu InSPORTline [částka], sedací soupravy [částka], manželské postele [částka], komod a vitríny [částka], zahradního nábytku [částka] a pračky [částka]. K jejich vypořádání přistoupil shodně se soudem prvního stupně, neboť v odvolacím řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, pro které by bylo na místě jeho postup jakkoliv korigovat. Žalobkyně tak přebírá pračku v ceně [částka], žalovaný zbývající movité věci celkem v ceně [částka].

Ostatní aktiva

73. Součástí zaniklého společného jmění manželů účastníků jsou dále obchodní podíly č. [hodnota] a č. [hodnota]. Jejich obvyklá současná cena činí [částka] a [částka] a je na místě přikázat je do výlučného vlastnictví žalovaného, neboť on je společníkem v předmětných obchodních společnostech.

74. Dalším aktivem k vypořádání je doména. Odvolací soud ji nezahrnul do závodu, neboť ani ze znaleckého posudku, ani z výpovědi znalce neplyne, že by jako jeho součást byla evidována, a tedy se jakkoliv promítla do jeho ceny. Se závodem je však nepochybně a logicky spojena, proto ji odvolací soud přikázal rovněž žalovanému, a to za současnou obvyklou cenu [částka].

75. Do vypořádání je konečně třeba zahrnout finanční prostředky na účtech účastníků ke dni právní moci rozsudku o rozvodu jejich manželství, a to účtu žalobkyně ve výši [částka] a účtů žalovaného č. [hodnota] a č. [hodnota] ve výši [částka] a [částka]. Pohledávka z titulu smlouvy o vedení účtu byla přikázána tomu z účastníků, na jehož jméno je účet veden.

76. Aktiva zaniklého společného jmění manželů účastníků tedy tvoří cena závodu [částka], obchodní podíl č. [hodnota] v ceně [částka], obchodní podíl č. [hodnota] v ceně [částka], doména v ceně [částka], movité věci v celkové ceně [částka], zůstatek na účtu žalobkyně ve výši [částka], zůstatek na účtu žalovaného č. [hodnota] ve výši [částka] a zůstatek na účtu žalovaného č. [hodnota] ve výši [částka]. Aktiva rozvodem zaniklého společného jmění účastníků tedy představují celkem částku [částka], každému z účastníků by se tedy mělo dostat jejich ½, tedy částky [částka].

77. Ve výsledku přebírá žalobkyně z aktiv společného jmění movité věci v ceně [částka] a zůstatek na účtu [částka], tj. celkem hodnotu [částka].

78. Žalovaný přebírá movité věci v celkové ceně [částka], cenu závodu [částka], obchodní podíl č. [hodnota] v ceně [částka], obchodní podíl č. [hodnota] v ceně [částka], doménu v ceně [částka], zůstatek na účtu žalovaného č. [hodnota] ve výši [částka] a zůstatek na účtu žalovaného č. [hodnota] ve výši [částka], tj. celkem hodnotu [částka].

79. Jak již bylo řečeno, tak každému z účastníků by se mělo dostat hodnot ve výši ½ aktiv zaniklého společného jmění ([částka]). Tuto částku je však třeba, v návaznosti na vypořádání vnosů ze společných prostředků účastníků na výlučný majetek žalovaného ve výši [částka], ve vztahu k žalobkyni zvýšit o ½ tohoto vnosu (tj. o [částka]), tedy na [částka], ve vztahu k žalovanému o tutéž částku snížit, tj. na [částka]. Ve výsledku se žalobkyni dostalo hodnot o [částka] nižších, než činí její podíl, žalovanému se dostalo o tutéž částku hodnot vyšších. Je proto povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílů právě [částka].

80. Odvolací soud v důsledku chyby v počtech vyhlásil částku na vyrovnání podílů v nesprávné výši ([částka]), což postupem podle § 164 o. s. ř. v písemném vyhotovení svého rozsudku opravil na výše uvedenou správnou částku.

81. Co se týče lhůty k zaplacení částky na vyrovnání podílů, sama žalobkyně závěrem navrhla její délku v trvání dvou měsíců, odvolací soud proto neshledal důvod měnit lhůtu k plnění stanovenou v rozsudku soudu prvního stupně.

82. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku II. písm. b) podle § 221 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 104 odst. 1, věta prvá, o. s. ř. zrušil a řízení v tomto rozsahu zastavil. Odvolací soud dále rozsudek soudu prvního stupně změnil podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. v napadeném výroku I. písm. b), v části napadeného výroku VII. a v napadených výrocích IX., X., XI. a XII. tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Ve zbývajících částech napadených výroků I., II., VII. a XII. a v napadených výrocích V., VI. a VIII. odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

83. Po změně rozsudku soudu prvního stupně rozhodoval odvolací soud podle § 224 odst. 2 o. s. ř. znovu o nákladech řízení před soudem prvního stupně. Vycházel přitom ze zásady vyslovené v nálezu pléna Ústavního soudu ze dne [datum], Pl. ÚS-st. 59/23 (dostupný na www.nalus.usoud.cz), že v řízení iudicium duplex nemá právo na náhradu nákladů takového řízení žádný z účastníků. Odvolací soud neshledal v projednávané věci mimořádné důvody pro odchýlení se od uvedené zásady.

84. Odvolací soud dále rozhodoval podle § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. o nákladech odvolacího řízení. Vycházel ze stejné premisy, jako je uvedeno v odstavci 83. odůvodnění, proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo ani na náhradu nákladů odvolacího řízení.

85. O náhradě nákladů řízení, které vznikly státu v řízení před soudem prvního stupně i v odvolacím řízení, rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, 2 a § 148 odst. 1 o. s. ř. Vycházel přitom ze stejného rozsahu neúspěchu obou účastníků a z toho, že v řízení před soudem prvního stupně byla z rozpočtových prostředků zaplacena celkem částka [částka] (což ve svém rozsudku správně uvedl i soud prvního stupně) a v odvolacím řízení částka [částka]. [jméno FO] žalobkyni a žalovaného tedy připadá ½ uvedených nákladů, tj. za řízení před soudem prvního stupně [částka] a za odvolací řízení [částka]. Tyto částky je však povinen zaplatit pouze žalovaný. Žalobkyně totiž byla v rozsahu 70 % osvobozena od soudních poplatků, tj. je povinna uhradit na nákladech státu pouze 30 % z uvedených částek, tedy za řízení před soudem prvního stupně [částka] a za odvolací řízení [částka].

86. Lhůta k plnění uvedená ve výrocích IV. a V. tohoto rozsudku byla určena podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal odvolací soud žádný důvod.