o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 17. Září 2021, č. j. 5 C 145/2021-182,

1. Okresní soud v Kutné Hoře (dále jen soud prvního stupně) shora uvedeným rozsudkem zamítl žalobu na určení, že je žalobce vlastníkem pozemku p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], pozemků p. [číslo] [číslo] v [katastrální uzemí] (dále jen nemovitosti v k. ú. [obec], výrok I.), zamítl žalobu na určení, že je žalobce vlastníkem pozemků p. [číslo] v [katastrální uzemí] (dále jen nemovitosti v k. ú. [obec], výrok II.) a uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 22 893,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce (výrok III.).

2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobce se domáhal určení, že je vlastníkem předmětných nemovitostí. Tvrdil, že nemovitosti převedl na žalovanou darovacími smlouvami ze dne [datum] a [datum], žalovaná však zavolala v lednu [rok] na žalobce hlídku Policie ČR s nepravdivým nařčením, že ji žalobce napadl, a poté podala návrh na rozvod, aby žalobci zaniklo právo užívání nemovitostí. Žalobce spatřuje v popsaném jednání žalované nevděk, proto jí písemně oznámil, že z tohoto důvodu odstupuje od darovacích smluv, a vyzval ji k součinnosti ke změně zápisu v katastru nemovitostí, žalovaná nijak nereagovala. Žalobce v průběhu řízení doplnil svá tvrzení tak, že po uzavření darovacích smluv žalovaná používala na jeho adresu vulgární výrazy, které doprovázela mimikou a gestikulací, kdy mimo jiné předváděla podříznutí krku. Žalovaná mu rovněž vyhrožovala zabitím, snažila se jej vydírat a týrat, fyzicky žalobce napadala. To vše činila přesto, že žalobci před uzavřením darovacích smluv slíbila, že se o něj bude starat a poskytovat mu doživotní péči. Žalobci je známo, že žalovaná navázala známost s několika muži, dále jej žalovaná okradla o finance, které měl doma uložené, a o elektroniku a dokumentaci sloužící žalobci k podnikání, stejně tak odcizila i finanční hotovost z obytného přívěsu žalobcovy dcery. Žalovaná namítala, že se k žalobci nikdy nechovala v rozporu s dobrými mravy, nežádala jej o převod veškerého majetku na její osobu; byl to žalobce, kdo se choval agresivně, opakovaně ohlašoval spáchání přestupků či trestných činů, žalovaná z něj má strach.

3. Soud prvního dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Účastníci jsou manželé, manželství uzavřeli [datum]. Na počátku roku [rok] mezi nimi proběhl konflikt, u kterého zasahovala Policie ČR. Žalovaná je zapsána jako výlučný vlastník nemovitostí v k. ú. [obec], a to na základě darovací smlouvy ze dne [datum], stejně tak nemovitostí v k. ú. [obec], a to na základě darovací smlouvy ze dne [datum], v obou případech byl dárcem žalobce. Součástí darovacích smluv bylo ujednání o věcném právu zákazu zcizení a zatížení předmětných nemovitostí bez souhlasu žalobce. Žalobce dvěma právními písemnými jednáními ze dne [datum] adresovanými žalované odstoupil pro nevděk od výše uvedených darovacích smluv s odůvodněním, že ze strany žalované došlo ke zjevnému porušení dobrých mravů, když v lednu [rok] zavolala Policii ČR s nepravdivým nařčením, že ji měl žalobce napadnout, přestože tomu tak nebylo. V těchto dokumentech bylo dále uvedeno, že z budovy [adresa] v [obec] zmizela finanční hotovost ve výši 84 000 Kč, 2 ks počítačů, tiskárna, osobní písemnosti a písemnosti týkající se podnikání žalobce, z obytného přívěsu žalobce dále zmizela hotovost ve výši 360 000 Kč, počítač, osobní doklady žalobce a doklady k vozidlu. Žalobce vyzval žalovanou k poskytnutí součinnosti se změnou vlastnictví v katastru nemovitostí. Usnesením [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zastaveno řízení vedené proti žalobci pro přestupek, kterého se měl dopustit tím, že dne [datum] v době mezi [anonymizováno] až [údaj o čase] hodin v domě [adresa] v [obec] napadl žalovanou [anonymizována čtyři slova] a dále [anonymizováno] [role v řízení] na dveře s jejím [anonymizována čtyři slova], neboť spáchání projednávaného skutku nebylo žalobci prokázáno.

4. Soud prvního stupně věc právně posoudil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), konkrétně podle § 2072 odst. 1 a. 2 a § 2073 o. z. Existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení posuzoval soud prvního stupně podle § 80 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). Soud prvního stupně uzavřel, že naléhavý právní zájem na požadovaném určení je v projednávané věci dán, platnost odvolání daru pro nevděk je třeba posoudit jako předběžnou otázku právně významnou pro určení vlastnictví. Soud prvního stupně dále řešil, zda došlo ze strany žalované jako obdarované vůči žalobci jako dárci k nevděčnému chování odůvodňujícímu revokaci daru a zda žalobce toto chování vymezil v jednostranném právním jednání adresovaném žalované a projevil vůli dar odvolat. Zabýval se tedy pouze důvody, jež žalobce uvedl v odvoláních daru ze dne [datum], k dalším tvrzením žalobce o chování žalované uplatněným v průběhu řízení nepřihlížel. Soud prvního stupně se rovněž nezabýval zmínkou o odcizení peněz a věcí z domu [adresa] v [obec] a z [anonymizována dvě slova], neboť z textu ve výzvě z [datum] neplyne, že by věci měla odcizit žalovaná. Co se týče žalobcem specifikovaného důvodu pro odvolání daru, měl soud prvního stupně za to, že není způsobilý naplnit kategorii zjevného porušení dobrých mravů, odkázal přitom na přiléhavou judikaturu Nejvyššího soudu.

5. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plně procesně úspěšné žalované náhradu nákladů ve výši 22 893,20 Kč, sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši 3 100 Kč za úkon podle § 7 bodu 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif) a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, sepis závěrečného návrhu, 2x účast na jednání), z paušální náhrady hotových výdajů v celkové výši 1 500 Kč za těchto 5 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, z náhrady za promeškaný čas za 8 započatých půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu a z náhrady cestovného ve výši 1 120 Kč, to vše zvýšeno o náhradu odpovídající 21% sazbě daně z přidané hodnoty ve výši 3 973,20 Kč.

6. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání, v němž namítal, že soud prvního stupně postupoval nesprávně, neboť se nezabýval všemi žalobcem tvrzenými okolnostmi případu. Žalovaná totiž vůči žalobci dlouhodobě a opakovaně porušuje dobré mravy, což vše by potvrdily žalobcem navržené svědkyně, které však soud prvního stupně nevyslechl. Žalobce opětovně popsal chování žalované, v němž spatřuje nevděk, shodně s tím, jak doplnil svá tvrzení v řízení před soudem prvního stupně, a zopakoval již dříve učiněné návrhy na doplnění dokazování. Žalobce popsal vývoj vztahu účastníků (první sňatek, rozvod po roce soužití a jeho důvody, opětovný sňatek v roce [rok] a jeho důvody), dále opětovně poukázal na slib žalované učiněný před uzavřením darovacích smluv, že se bude o žalobce starat, a ve výsledku shrnul, že považuje postup soudu prvního stupně celkově za nesprávný. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

7. V průběhu odvolacího řízení doplnil žalobce svá tvrzení tak, že žalovaná mu měla podle dohody účastníků v případě rozvodu vrátit veškerý darovaný majetek, což vyplývá z pachtovní smlouvy. Také tvrdil, že mu žalovaná znemožnila hospodaření na propachtovaných pozemcích, neboť [datum] uzavřela smlouvu o pachtu s [právnická osoba] Tím uvedla žalobce do stavu nouze, neboť za těchto okolností je jeho jediným příjmem důchod pobíraný v [země] ve výši 226,69 euro. Žalobce navrhl doplnění dokazování výslechem [jméno] [příjmení] [příjmení], která měla být přítomna u nemravného chování žalované k žalobci v období od srpna 2019 do ledna 2020 a také u slibu žalované, že neprodleně převede nemovitosti zpět žalobci. K prokázání nemorálního a nemravného jednání žalované vůči žalobci v témže období navrhl výslech [jméno] [příjmení]. K prokázání slibu zpětného převodu nemovitostí a slibu doživotní péče navrhl výslech [anonymizována dvě slova] a [jméno] [příjmení] a k dohodě o zpětném převodu nemovitostí pro případ rozvodu navrhl důkaz pachtovními smlouvami ze dne [datum] a čestným prohlášením [jméno] [příjmení] [příjmení] ze dne [datum].

8. Žalovaná k odvolání uvedla, že rozsudek soudu prvního stupně považuje za věcně i právně správný a navrhuje jeho potvrzení. Žalobce neprokázal tvrzení, jimiž odůvodňuje požadavek na vrácení daru, oznámení o spáchání přestupku pak nelze za takový důvod vůbec považovat. Žalovaná rovněž souhlasila s názorem soudu prvního stupně spočívajícím v tom, že žalobce nemůže v průběhu řízení rozšířit důvody pro vrácení daru oproti těm, které uvedl v odvolání daru.

9. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

10. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

11. Podle § 2072 odst. 1, odst. 2 o. z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

12. Podle § 2073 o. z. činí nevděk obdarovaného co do jeho osoby nepoctivým držitelem.

13. Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, která považuje za správná a na která pro stručnost plně odkazuje.

14. Soud prvního stupně zjištěné skutečnosti také správně právně posoudil. Žalovaný má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť vydaný rozsudek by mohl být podkladem pro zápis jeho vlastnického práva do katastru nemovitostí. Požadavek na vrácení daru, způsob jeho uplatnění a důvody pro vrácení daru je třeba, jak také správně vyhodnotil soud prvního stupně, posuzovat podle právní úpravy účinné v době uzavření darovacích smluv (srovnej usnesení Nejvyššího soudu z 10. 12. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3610/2018, dostupný na [webová adresa], či jeho rozsudek z 31. 3. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2339/2019, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 92/2020 civ).

15. Jako správný hodnotí odvolací soud i závěr soudu prvního stupně, že jako důvod pro revokaci daru lze vzít v úvahu pouze takové chování žalované, které žalobce vymezil ve výzvě k vrácení daru, zde tedy v listinách datovaných [datum] (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z 27. 5. 2020, sp. zn. 33 Cdo 4112/2019, dostupný na [webová adresa]). Jen u takového jednání lze hodnotit, zda naplňuje znaky zjevného porušení dobrých mravů podle § 2072 odst. 1, odst. 2 o. z., či nikoliv. Jako takový důvod žalobce specifikoval přivolání Policie ČR žalovanou v lednu 2020 s nepravdivým nařčením, že ji měl žalobce napadnout, přestože tomu tak nebylo. V řízení sice bylo prokázáno, že žalovaná Policii ČR skutečně přivolala, avšak takové jednání bez dalšího nevykazuje objektivní znaky zjevného a úmyslného (či hrubě nedbalostního) jednání, které by žalobci bylo způsobilé ublížit tak, že by došlo ke zjevné kolizi s dobrými mravy. Každý má právo obrátit se na příslušnou instituci za účelem prosazení svých práv či jejich ochrany, dokonce ochrany života a zdraví. Jako jednání porušující bez dalšího dobré mravy ustálená rozhodovací praxe nehodnotí ani podání oznámení o spáchání přestupku či podání [anonymizováno] oznámení obdarovaným na dárce (což jsou zcela jistě jednání vyšší intenzity než přivolání policejní hlídky), pokud zároveň nevykazuje znaky soustavnosti a značné intenzity (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 29. 11. 2007, sp. zn. 33 Odo 113/2006, dostupný na [webová adresa]). Na zjevný úmysl žalované ublížit žalobci nelze usuzovat ani z rozhodnutí o zastavení přestupkového řízení, neboť to se zakládá na závěru, že se nepodařilo bez jakýchkoliv pochybností prokázat jednání, jež se obviněnému (žalobci) klade za vinu, a nevylučuje tedy, že žalovaná (v pozici poškozené) mohla subjektivně pociťovat obavu o své zdraví a život a jejich důsledku Policii ČR [datum] přivolat. Za takových okolností nelze důvody pro odvolání daru dovozovat, a to bez ohledu na to, jak dalece se žalobce subjektivně cítil být jednáním žalované ublížen (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. 33 Cdo 1794/2018, dostupný na [webová adresa]).

16. Pokud žalobce v písemných právních jednáních ze dne [datum] uvedl výčet věcí a hodnot, které měly„ zmizet“, soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru, že událost není vymezena takovým způsobem, aby bylo možno v jejím popisu spatřovat vymezení skutku, v němž žalobce spatřuje nevděčné jednání žalované, pro které žádá vrácení daru. Není ani uvedeno, zda žalobce z popsané ztráty viní žalovanou, tím méně lze dovozovat, čím měla žalovaná ke zmizení věcí přispět (např. zda věci sama vzala, zda je úmyslně či neúmyslně zničila či zda k jejich„ zmizení“ přispěla např. jejich nedostatečnou péčí nebo zajištěním)

17. Tvrzení žalobce o chování žalované, která žalobce uplatnil až v průběhu řízení před soudem prvního stupně, nejsou uvedena v odvolání a výzvě k vrácení daru. [ulice] řízení proto není namístě zjišťovat, zda vůbec k takovému jednání žalované došlo, neboť při úvaze o vlastnickém právu žalobce založeném odvoláním daru dopisy z [datum] nelze tyto skutečnosti zohlednit. Soud prvního stupně proto postupoval správně, pokud neprovedl dokazování navržené žalobcem k prokázání takového chování žalované. Z týchž důvodů ani odvolací soud dokazování v tomto rozsahu nedoplnil.

18. Odvolací soud se nezabýval ani tvrzeními žalobce nově uplatněnými v odvolacím řízení. Vyvolání nouze žalobce v důsledku jednání žalované či existence dohody mezi účastníky o vrácení daru v případě rozvodu jejich manželství totiž jednak není popsáno jako jednání žalované odůvodňující vrácení daru v dopisech ze dne [datum], jednak jde o v odvolacím řízení nepřípustnou novotu. Žalobce v řízení před soudem prvního stupně tato tvrzení neuplatnil a účastníci byli v závěru posledního jednání před soudem prvního stupně řádně poučení podle § 119a odst. 1 o. s. ř., takže se odvolací řízení nachází v systému neúplné apelace a nová tvrzení nejsou, až na výjimky, mezi které nelze tvrzení žalobce zařadit, přípustná (§ 205a o. s. ř.).

19. Lze shrnout, že nebyly-li důvody pro odvolání daru, ke kterému došlo výzvami žalobce z [datum], dány, k obnovení vlastnického práva žalobce k nemovitostem v k. ú. [obec] a v k. ú. [obec] nedošlo, a soud prvního stupně proto rozhodl správně, když žalobu na určení vlastnického práva žalobce k těmto nemovitostem zamítl. Pochybení neshledal odvolací soud ani v nákladovém výroku III. rozsudku soudu prvního stupně.

20. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. potvrdil rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný.

21. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. Žalobce nebyl v odvolacím řízení úspěšný (jeho odvolání nebylo vyhověno), odvolací soud mu proto uložil povinnost k náhradě nákladů, které žalovaný vynaložila na právní zastoupení (odměna advokáta za 2 úkony právní služby po 3100 Kč podle § 6 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. b) a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu - ve spojení s § 11 odst. 1 písm. d) a g) advokátního tarifu (vyjádření k odvolání, účast na jednání [datum]), 2 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhrada ve výši 1 428 Kč odpovídající 21% sazbě daně z přidané hodnoty, jejímž plátcem je zástupce žalované, podle § 137 odst. 3 o. s. ř.) celkem 8 228 Kč Lhůtu k plnění stanovil odvolací soud podle § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř., neboť k určení jiné lhůty neshledal důvody. [obec] plnění bylo určeno podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud neshledal důvody pro postup dle § 150 o. s. ř. Žalobce již z odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně transparentně věděl, z jakých důvodů se svým žalobním nárokem neuspěl, a s tímto vědomým rizikem vstupoval i do odvolacího řízení. Jeho majetková situace není nijak pozitivní, úhradu nákladů řízení však nelze požadovat po žalované, která si byla k obraně svých práv v řízení zahájeném nedůvodnou žalobou nucena zajistit právní pomoc, se kterou jsou spojeny náklady. Důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení není ani skutečnost, že jsou účastníci dosud manželé.